Slovo vodn
Poptvm - nabzm
Cesta dalek s Authorem ...
Pehled cest
Cykloundr (1997)
A na okraj (1998)
Dolomity (2005)
Nkolik jezer Alpskch (2006)
Zakarpanda (2009)
Schwarzwald (2010)
esk rj (2010)
panlsko (2010)
Turecko a Jadran (2011)
dolm ek (2012)
Kapodakie (2012)
Balt a Skandinvie (2013)
Maroko (2014)
Vltava (2014)
Rodinn dovolen (2014)
umavsk rallye (2014)
Rodina v akci (2014)
Britnie (2015)
Slovensko (2015)
Slovensk Rj (2015)
Balkn (2016)
Korsika (2017)
Dunaj ns spojuje (2017)
Fotogalerie
Co jsem vidl
What I saw
Kde jsem se fotil
Where I took pictures
Kde jsem spval
Where I slept
Kudyma jsem jezdil
Which way I rode
S km jsem se potkal
With whom I met
Mn nejvzcnj
The dearest for me

Maroko 2014

Podrobn mapa
Zobrazit cestu na vt map

Pa - Madrid - Lisabon - Marake

5.9 - 30.11 2014

Odjezd

Od nvratu od Rotter ubhlo ani ne deset dn. Kon przdniny a s nimi i pjemn starosti o dti, naplujc mne a mj as mrou vrchovatou. Kon przdniny a pede mnou se otevr nesmrn nenalinkovan asoprostor vykikujc otzku: "Co bude dlat?". Detm kon przdniny, a tak mm sm pro sebe alibi ...nikam nepojedu, tak jako na jae...(bylo to z jinho dvodu). Deset dn sm v sob svdm boj o ten nenalinkovan list papru. V ter dopoledne mnm, e nikam nepojedu. V ter veer npad odjet konzultuju s Jiou. Nem nmitek. Veer nemu spt. Ve stedu si kupuju lstek na pten spoj Praha - Pa. Ve tvrtek se jdu rozlouit s rodii. "Pojedu do Maroka", eknu sue, s dodatkem: "...do Marakee". Maminka sprskne ruce a : " je na Slovensko". Tta vezme atlas, aby se podval, kdee je ten Marake... a: "Je to pomrn na jihu...". Konstatuje chmue nad mapou. Upmn pokrm rameny, protoe nevm, kde je. Nezajmal jsem se o to. Vm jen, e je v Maroku, a e se mi to jmno hod do rovnice Pa - Madrid - Lisabon - Marake. Sestra Ala ekne empaticky nahlas za mne mj pocit: "Jen a jede... Potebuje to".

V ptek rno se loum s dtma ped brankou pi odchodu do koly jako obvykle: "Dti. Do koliky pro jedniky." Mm pitom smutn smv. Objmme se. Zuzka mi pitom slz za krk. Co mm dlat?!

Zdvienm palcem vzhru se loum o dv hodiny pozdji skrze rozjdjc se okno s Jikou. Nepedstaviteln moc se mi nikam nechce. Od pat a po konky vlas jsem naplnn pochybnostmi. Neuritou tsn, z neuritelnho neznma a neuritelnho asu, bhem kterho se me odehrt kdekoliv cokoliv. Tam. I tady. Kdybych jel jen tak, do Francie, tak by pochybnosti nenabobtnaly do XXL rozmr. Pot je v tom Maroku..., kter jsem si do itinere vsadil neb jsem tam nebyl, ...a e po proitm roce potebuju vzpruhu pro m sebevdom.

Oputn, v oputnm kup, frm znmou krajinou. Modlm se. Se vm vudy co k tomu pat - s odevzdanost. Onmi vky oddlen od pozemskho svta. Mysl odeslanou na neznmou adresu. Rukama sepnutma prosbou. Rty pekvajcmi Oten, se modlm za to, aby se mi tentokrt nco nestalo, aby se doma zase nco nestalo. Modlm se, bych svm odjezdem nic a nikoho nepokodil. Modlm se, abych rodinu, je mi je nad jin poklady svta, pro ty jin poklady, neztratil. Modlm se, protoe Vm. Modlm se, abych nebyl na ve tak sm a sm. Modlm se. Oprm se. Dlm se. Funguje to. Je mi lp... Nemm v sob nic z touhy cestovat. Pekroit sm sebe.

Touha /Daniel Landa/

Je to jak nic, to toti nev vc.
Je to nco jak dech, jak pn na kdlech.
Je to nemonej cl, kterej si vymyslil.
Je to jak sen, co rno rozpustil den,
nic nen dost velkej cl, aby ses nepokusil.
Volej k nebi pn a vechno bude k mn.
Je to jak r, podn velikej dar.
Je to jak letc drak, naprosto pesnej prak.
Je to hukot moe, je to pramen v hoe.
Touha je t, zstat a neodejt.
Touha je padnout a vstt a rny nevnmat.
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce.
Je to jak tpyt, jako slunen svit.

ڞasn msn z, je to jak bo tv.
Je to skryt sla, je to zlat la.
Touha je zzrak, take pej si co chce.
Probouzej slu, s n u nekloptne.
Touha jsou ry, v hloubi due je m.
Touha je zzrak, kmo zzrak vdy u to zn!
Touha je krm, kde maj vechno a hned.
Pak je tam k mn i ten pitomej svt.
Touha je brna, ke vemu o em jsi snil, touha je cesta i cl.

Francie

Je sobota 6.9 2014. Jako posledn opoutm ln alounn prostory busu. Pebrm si krabici s Missionem a pohodln s n (mm ji umstnou na podvozku z koleek od in-line brusl) popojdm do stran Paskho bus ndru. Zde mi kon jzdenka a konec konc i linka eurolines Praha - Pa sama o sob. Noem pu krabici a opatrn z n vybaluju ve, co v n mm. Von mi gar. Domovem. Pi sestavovn kola mi spadne na zem mobil a nco se v nm porouch, take pestane umt odeslat sms (ve ostatn funguje). Volm to dom Jie. Domlouvme si systm veernho prozvnn a hovor - steda nedle. Krabici odnm ke kontejneru. Pehazuju nohu pes tangli. Zasunuju chodidlo do klipsny. Roztm kola pbhu. "Pete, kostky jsou vreny", eknu si nahlas.

Spoutm se z kopce dol.

Netum, v kter sti Pae jsme "pistli". Doma jsem si to nepedpipravil, a mapku Pae nemm, ale otzce: "Tour de Eiffel?" odpovdaj vichni stejn nataenm ruky vped. (Ondra piel ze koly a vepsal mi sem toto: Taka se vrtil za 2 msce. ly jsme naproti. Kadej tden nm volal. Pyjel rychlkem v kolyk pyjel to sy nepamatuju. A j nemm dvod to mazat ?). Nemm dvod jim nevit.

V Info stnku pod katedrlou "Notre Dame" si vyzvedvm pehlednou mapku Pae. Pan mi do n ochotn kroukuje, co urit musm vidt. Navc jet ndra, z nho odjd vlaky do cca 130km vzdlenho Orleans. Kupuju a poslm prvn pohlednici dom. Pu na ni: "Smutn pozdraven z krsnho msta vm posl Takus milujc. Mm vs rd. Mjte se rdi"

Pa. Carcassone. Lurdy. Ti msta srovnan v ose sever jih. Msta, kter bych tu ve Francii rd navtvil.

Hned prvn z nich - Pa, mne odmuje svoj krsou. Krsou, namchanou z nezamniteln architektury, podtrenou lini eky. Kivek kamennch, betonovch, litinovch most nataench, od behu k behu. Z behu na ostrov a pot na beh. Pestrobarevnch, pestrotvarch park. Litinovch, pskovcovch, mramorovch soch, souso a kaen. Poulinch hudebnk, tanenk, onglr, mal a ...Eiffelovy ve. Pkn, moc pkn msto. Usrkvm pohled z tchto krs. Vstebvm zitky, vjemy a dojmy. S kadm doukem se mi obnovuje ztracen rovnovha. Tse pozbv na palivosti. Obdivuji fasdy, tuky, stechy, msy pamtihodnost, ani bych podn vdl, na se vlastn koukm. Nen to pro m dleit. Nezaadm se do dn z front na lstky. Radji si posedm na lavice pobl "ansonujc" kytaristky. Rohlkem ze zbeskho Penny Marketu nakrmm holuby.

Opoutm historick centrum smrem na Versailles. Bylo by jednodu kolo zamknout u stromu a jet busem. J ale potebuju pohyb a tak se tam pes Boulosk lesk hrabu po svch. Je to pes kopec, z nho je docela pkn vidt mrakodrapov show Pae. Ne tam nepojedu.

Versaillesk zmek je obkrouen litinovm plotem ulou dldnm ndvom. Vysok okna, bohat sem tam zlacen tuky mu dodvaj vzneenost. Skuten. Pinejmenm z venku s rozlehlm ndvom vypad moc pkn. Do arelu se ale s kolem nesm, a tak Missiona zanechvm pod dohledem hldae ped ohromn kudrnatou litinovou brnou a na ulu dldn ndvo vstupuju po svch. Jdu do parku. Do nj se plat vstupn. Co se mi nechce, a tak se panka kontrolujcho lstky snam zkorumpovat tatrankou. Marn (pochopiteln). Investice do lstku se mi vyplc.

Z stednho parku lze odboit do vedlejch park, piem kad je na jin tma, Z jinch rostlin, a vypad docela jinak, neli ten vedlej. Mezi nimi se voln prochz pvi, poletuj kaeny, pochoduj krocani a jin pernat hav. Moc pkn, moc psobiv ... a pro mne i celkem dost vyerpvajc. Po dvouhodinovm kochn se roztodivnou prodou srovnanou zahradnky do roztodivnch tvar nejen mne vyhn z parku strnci na elektrokolech. Ped branami parku u je fronta ekajc na vputn a veern koncert. Doku si pedstavit, jak moc psobiv mus bt zitek kloubc hudbu, nasvtlen kaen, schodi, arkd, kvteny a veera, ke ktermu se schyluje. A to ani nejsem moc velk romantik (ale jo, jsem).

Jinou, ale ve sv podstat stejnou cestou se vracm (cca 25km) zpt do Pae, abych vidl jej svtla v nonm hvu. Nasvtlen v mi je spolehlivm vodtkem, majkem. Propltm se k n neznmmi ulikami, na nich v zahradnch restauracch cinkaj pbory, sed host u vna, piva. Pod n, na rozlehlm parku sed, le, piknikuj mlad sta bl ern ikmooc pohodi. Lid. Nikdo nikomu nezavaz. Nenadv. Nepek. I te veer se stoj fronty na prohldku ve. ekl bych, e pohled na veern Pa me bt zajmavj, neli ten denn. Ale nevm. Nevidl jsem ten ani ten. Unaven si sedm na lavku. Otvrm si jedno ze dvou piv, co jsem si koupil cestou sem (ml jsem si koupit ti). Je teplo krsn, klidno. Sedm s nataenma nohama. umm na velkou svtlem zlacenou monstranci turizmu. Jo pkn. Kdy se v celou hodinu rozblik tak dav pod n zaum potleskem. Jo pkn. Dalo by se tu spt, ale j chci jet vidt vce. Zvedm se. Nonm ivotem svtc Pa mne lk. Co jsem vidl ve dne, te objdm non krasojzdou. Je to celkem pohromad, take to ned ani moc prce. Ped plnoc jsem na ndra Austerlitz odkud mi to jede do Orleansu. Piel jsem pozd. Prvn ztej vlak mi jede (a!) v 13:00.

Vracm se zpt do parku k Sn. Mlad tu hraj na buben a kytaru. Holka v odvn rozepnut pnsk koili (moc j to slu) pohazuje blonatou hvou, tan rukama, nohama, trupem, celm svm tlem... Pkn se na to kouk. Pkn se to prov. Vka zaten dvoudennm spnkovm deficitem tknou. Filosofuju si. Vera jsem byl tam. Rno tady a te jsem tu..., a tolik jsem toho vidl, zail, potkal. Je to vbec mon? Usnm s rukama sepnutma a pohledem pimknutm na bosonohou Salome. Kter tan a tan, zatmco bubny bubnuj, kytara zn noc nad pomalu vped se sunouc Snou. Dokonalosti okamiku chyb jedin: dar ohn. Ale kde tu vzt devo? Jsem rd, e jsem tady.

Rno vstvm. Po veernm terickm zitku te ani vidu, ani slechu. Vyprchal, zmizel stejn nenvratn jako verej den. Po m sem, sebou pili plcnout jet dal noclenci. Nebo jsou z t mstn party. Nevm. Spal jsem jako dudek. Motm karimatku, spack a jdu do nejbliho parku. Ve vtin verejch park bylo WC, umyvadlo a voda zdarma. V tomto tomu nen jinak. Sndm zsoby z domova a prvn kafe. Zvedm se z laviky. Na ndra to je kousek, take tam jsem dv hodiny ped jednou.

Nemaj tu pokladny. Jzdenky prodv automat. Dve ne si ji koupm se jdu poradit do informac. Abych nco nezoral. ekm a poslouchm klavristku bojujc tny, akordy, notami s ndranm hlukem. Nevm, jestli to je bn cestujc anebo klavristka zde zamstnan na msto Evropy2 . Pino na mramorov podlaze vak zcela jist nebude jejm cestovnm spoluzavazadlem. Vlak pijd dle plnu patnct minut pedem. Hky pro poven kola jsou na svch mstech. Pesn jak mi to pedpovdla slena z informac. Pomrn dlouh souprava pobere mnostv lidu, kter se k n po ohlen pihrnulo. Klavristka pila o publikum.

Dlouhm vagnem to hz, jak nar z vyhybky na vyhybku. Dobe dvacet minut jedeme posprejovanm podzemnm svtem. Labyrintem tunel, pil, vyhybek. Kilometry jedeme tmavou norou. Nic nevidt. Nic nen vidt ani pot, co se vynoujeme na pozemsk svtlo pro betonov koridor clonc zvukm i vhledm. Dobe jsem udlal, kdy jsem se rozhodnul Pa opustit vlakem, i kdy, podl Sny by to zas takov problm bt nemusel. Jenome ta netee na jih, smrem ke panlsku, tam kam mm j, nbr na zpad, smrem k Anglii.

Vystupuju v Orleanse. O katedrlu Sv. Ke oprm kolo. Vstupuju dovnit. Msto dnes tepe jarmarenm ruchem a tak i tu ve vnit je docela plno. Avak ne zas tak moc, aby si nebylo kde sednout ke krtkmu zamylen nad tm co cestou potkm.

Nedokav se dvm se do pohybu smrem k prvnmu etapovmu mstu Clermont Farrand (300km) stojc mi v cest na jih. lapu krsnm poasm, krsnou sve zelenou krajinou plnou architektury, park, usmvajcch se lid a dobe zsobench obchod. Odpovm, polykajc den za dnem stokilometrovou porci cesty. Bhem dne lovm fotky, kdy pijde noc, tak sebou nkde plcnu, abych se z toho stejnho msta rno zase zvednul a pokraoval dl. Kilometr za kilometrem. Fotku za fotkou. Bagetu za bagetou. Kad lpnutm nechvm starosti za sebou. Je mi krsn, lehce, bezstarostn. Tak krsn jak krsn tu je krajina. Tak lehce jak lehce se kolo odvaluje po vinilov ernm asfaltu. Tak bezstarostn, jak samozejm, bezstarostn se na sebe lep den za dnem, fotka za fotkou ani bych musel cokoliv eit. M mapa je poset piktogramy znamenajc zmeek i kostelk. A to nejedu podl Loiry, povstn na sv zmky, nbr podl (m) neznme eky Cher. K nkterm lze pijt na dotek. Jin jsou obehnny plotem. U vtiny pak vhodn umstn lavika, stoleek. Sednu, kousnu do okoldy, upiju z krabice mlka, a jedu dl. Pohoda, klid, mr a monotnn pohyb mi vymvaj mozkovnu.

Zabouju do centra Clermont Farrand (CF). Maj tu pr katedrlu, kter stoj za zhldnut. Nevm. Mon, e ji nevidm objektivn neb promotvka k n aglomeranm umem mne stla pomrn dost energie a asu, ale ekl bych, e ty vesnick stavbiky uprosted klidu a svta mru se mus lbit vce.

Za CF se krajina zan zvedat. Pomrn prudce vzhru se zvedala u v CF smrem na Aurilac, potamo etapov Carcassone (450km) kam jedu. Roviny vystdali kopce, pole lesy, louky a pastviny. Pasou se tu krvy, kter dvaj mlko pro sr Rocheford. Zcela Nhodou v msteku tohoto daru kvasinek strvm jednu noc. Z rovinat Han se krajina zmnila na kopcovit esk Kras. Tlam nahoru jedu dol a mezi tm obas jedu, obas jdu. Je to pestej, zatkovitj, koukavj, pracnj. Barevn omtnut do paitu na krtko stieno zmeky jako z legolandu nahradili hrady a zceniny spasovan z kamene. S kopci pichz vylidnnost. Przdn domy a usedlosti volaj po minulch asech, osadncch. Silnice v lenitch dolch lkaj oputnost. Je to pkn, cyklisticky obtn tern. Krajina, ve kter spm na pastvinch, zuby si istm na hbitovech a nkupy dlm v malch obchdcch za velk penze. Ty jsou obas zaven, nebo se v obci vbec nevyskytuj. Hur! To pak musm v oputn, vylidnn vesnice zazvonit na dvee s pti eurem v ruce: "Bon sor. Mar ferm. Makarony. Baget. Mers". Pl pytlku kolnek mm vdy v elezn zsob pod ponokami. Voda v potoku tee stle. Take to je, spe ne zchrana ped hladovou noc, sportovn disciplna. Kontakt s mstnmi. Dobrodrustvko. Takka vdy dostanu, o si dm s dodatkem v podob jablka i smvu. Je to hra fungujc nejlpe o vkendech, kdy ty obchdky jsou skuten zaven. S pedpokladem, e mi lid otevou a porozum. Piem jedno, ani druh nen samozejmost. Jo, funguje to, ale zdruje od jzdy, kter mne napluje a bav. Vybrat si dm. Zazvonit ekat... Rozumnj je oslovit nkoho sedcho na lavice ped domem, ale takovch lid ve sprvn as na sprvnm mst nen zas tolik, a eknu-li nacvienou vtu bhem dne, zpravidla takov lovk uke rukou, kde "mar" najdu.

Poas mi peje. Je krsn teplo. Stan rozbaluju jen kvli komrm a rose. Uvm si klidu a mru svta. Parda.

V msteku, do nho jsem pijel, se chyst jarmaren vesel. Hlavn ulice pod hradem (jak jinak) je vystlna zlatavou slmou. Odstraniteln reklamn, dopravn znaen je odstranno. Neodstraniteln zakamuflovno pytlovinou. Stnky s emeslnmi a tmskmi vrobky obsluhuj lid v dobovch krojch. Ty si lze pjit v pjovn. eho hojn vyuvaj mstn i nkte (hlavn dtt) turist, kte se tak oblkaj do dobovho a spoluvytv tak atmosfru (na rozdl od turist jako j). Pkn. V intermache si kupuju velk jogurt a velkou bagetu, abych si atmosfrku uil. Za mstem dvm stopask dvojici suenku. Abych se rozdlil. Prohodil pr slov. Parda.

Po oputn silnici pijdm do msteka Saint - Sernin- sur Rance. V zatce na nmst tu maj sochu nahho klecho chlapce. Protoe jsem bval studen "specped" v departmentu Aveyron, ihned tedy vm, e to je "Vl dt". Pietn posvam na nmst pod sochou chlapce s Aveyronu, k n mne k m radosti pivedla nhoda. Celkem mi ta tehdej pednka Krejov svoj jednoduchou pravdivost, pronesen nekomplikovanm jazykem utkvla v pamti. Pbh chlapce - sochy, o kterou se zdy oprm, je zhruba takovto.... Chlapce, kter se ztratil v lesch a byl znovu nalezen po mnoha letech zanedban, zaostal, se ujal nestor pedagogiky monsieur Ytard. Pouil jej jako dkaz, e kdy (nejen) dtti, nebudete dvat patin podnty, tak se nebude patin vyvjet. Ustrne. Ba i se vrt vvojov zpt. Jako zve si bude zahrabvat maso. A to, bez ohledu na jeho vnitn inteligenci, dispozice, barvu pleti, nboensk vyznn, urozen pvod. Nebo-li, podnty - prosted (minul, souasn, budouc) spoluuruj, jakmi jsme, budeme lidmi. Tedy: zl u zlu. Dobr dobru. Ohledupln ohleduplnosti. Laskav lsce. Obtn me uit ten, kdo sm nebyl uen. Milovat, kdo nebyl milovn. Odpoutt, komu nebylo odpoutno. Vst (myleno vychovvat - nikoli ligu) kdo nebyl veden. Vlen generace dt vyrstajc ve vlenm konfliktu s Nmci, bude mimovoln o Nmcch smlet zporn. A si to zaslou. Nebo ne. Atd... Atp... Etc...

Za Mazamet zanu ztrcet vkov metry. Vininmi svahy klesm do dol. Pasu se na bobulch hroznovho vna. Konen njak ovoce. Klesm smrem k plavebnmu kanlu du Midi. Spojnici pro mal jachty mezi Stedozemnm moem a Atlantikem. Klesm k mstu Carcassone. Rozlehl hradn komplex znm z vka krabice stoln hry. Bhem svho putovn jej nechci minout. Pijdm k nmu v as idelnho mkce pozdn odpolednho slunce.

Je krsn den. Zamykm kolo co mon nejble hradbm a jdu si komplex uliek prohldnout zevnit. Oekvm, e se bude platit vlezn. V duchu odhaduju kolik to asi tak bude - na Kivoklt za to chtli 120. Kalkuluji zbyten. Vlezn se tu nevybr(!). Kivolak hradn uliky s krabic mlka za trikem prolzm o to radostnji. Hradn arel mi pipomn ten Rodossk. Uliky, domy, zdi schody spasovan z kamene, z kamene a zase jen z kamene. Obchdky se perky a jinmi tpytivostmi. Restauraky s naletnmi pbory, sklenicemi a istmi ubrusy. Viky, cimbu, stechy, stky, ochozy stoicky staletmi unaveni zhl na upraven lidi. Vod se za ruce. Smj se na sebe. Pkn se k sob chovaj. Chladiv stroze zdoben kaple se srdcem dokon. Pkn. Psobiv. Monumentln. Naplujc. Uklidujc. Vracejc. Dopjm si krabici od mlka, zvedm se z laviky. Hradn hodiny bij. Vracm se ke kolu, abych sebou vedle nho plcnul, vykal veernho pedstaven, kter je nemn (myleno jet vce) vzruujc. Znovu stoupm vzhru po schoditi, abych se vnoil do nyn tajupln temnho, lampami pjemn osvtlenho (jinak bych tam neel) hradnho labyrintu. Zase nemusm nic dvat (platit) a mohu jen pijmat, erpat, absorbovat tu krsn tajuplnou non prochzku. A zase, a znovu, si provm ono naplujc: jsem tu vlastn silou a z vlastnho piinn. Je to ten pjemn pocit plynouc z mrumilovn nikomu neubliujc sobstanosti, pro kterou tento druh cyklistiky, ivota, mm tak rd. A zase a znovu si provm sv osamn.

Spt jdu nikoli "pod stan", nbr pod mostn oblouk klenouc se parkem v zplavov oblasti podhrad. U pedtm jsem si jej vyhldnul co-by velmi blzk nocleit. Tmav eka se tie ine ze tmy do tmy. Fialov svtlo nasvtlujc oblouk mi, a hmyzu, nedv spt. Chvli uvauju o tom, e se pesunu jinam, ale jen chvli. Pak usnm...

Rno se pesunuju ke stolku s lavikou. Sndm takovej jakoby jogurt (ale nen to jogurt). Kule hroznovho vna. Bagetu zapjm kafem, zatmco parkem dus pestrobarevn grupa sportovc, nejsp vojk. Nejsou to dn mal piva.

V infocentru si vyzvedvm mapku cyklostezky lemujc kanl du Midi. Podl kterho bych rd doputoval do ztejho Toulouse (Tulus). Hned ve mst se k nmu pimykm. Nechvm se cyklo ipkami Toulouse 150 km provst mstem podl jeho koryta. lapu podl nho. Koukm po jachtch. Zdravm se s lidikami na jejich palubch. ekl bych, e to je oproti cyklistice docela nudn, pramlo variabiln, pohyb vped. Povrch cyklostezky zvstem je mizrie. otolina std udusanou hlnu a opan. Nic pro mne zhkanho asfaltem, take cyklostezku zklaman (ale rd) opoutm na soubn (za polem) vedouc D6113. Vrazn mi fouk do zad, a tak se dvm do pohybu. Polykm kilometry jako zvodnk. Vn mi to jede - a to je radost! Soust dopravnho znaen jsou cedulky s ipkou upozorujc na "camping public", veejn tboit. Ani bych musel nkam zajdt, tak jich pr minu. Jsou to msta v obci, na kterch je stavbika se zchodem, tekouc vodou a elektrickou zstrkou.

V dohlednu pak je lavika stoleek msto na postaven karavanu, anebo stanu. Tak njak bych eil j "obte" s cykloturismem na umav. Je teplo, a vedro. Take si tam, coby v koupeln, prdeln, nlevn, pibrzdm a mau dl - aby mi neuletl vtr. Dnes to vn fr. V 17:00 jsem na dohled Tulus a se silami u konce. Potebuju zregenerovat. Mm do kostela. Tam zcela jist najdu klid, mr, idli v chldku a pstupnou zsuvku. Ten, ped kterm jsem zastavil, navc lk pdavkem - zvukem varhan skrze zaven dvee. Zamykm kolo (s sebou beru ve ivotn dleit) a unavenm krokem zdolvm schody vzhru ke katedrle. Docela mne lk pedstava, e se zastnm me ve francouztin. Po oteven dve zavhm. Dm je neobvykle pln. Nicmn kdy, u jsem absolvoval proceduru zamen oputn kola a vstup po schodech, vytrvm. S levou v nohch dosedm zadkem na lavici vedle pan v ernm. Rakev uprosted uliky mi napov, e jsem se vetel k obadu rozlouen. Unaven naslouchm francouztin. Vbec mi nepipad uchu lahodc. Vce se mi zamlouv sloventina, u proto e j rozumm. Poslouchm tu e. Vzpomnm svch pedk. Posunky opakuji posunky lid vedle sebe, mezi n sic v ernm, avak aerodynamickm boru pramlo zapadm. Neva. Hlavn kdy sedm celou plochou zadku a nemusm modrchat nohama. Necel hodina mi sta, abych zase byl OK. Odemykm kolo a vyrm vstc milionov zpletce: Tulus.

Do tvrtho nejvtho msta Francie se zapichuju smrem od university. Poteboval bych jej pekit. Ale ne docela, a nechce se mi v nm babrat. Na prvn zastvce metra se ptm na radu. Pn mne od cesty metrem k cli za mstem zrazuje. Rad mi, a msto radji objedu co si myslm i j ...jen bych poteboval lep mapu ...ale bude to hodn nahoru, varuje zrove ermujc rukama. As 100 stupov hel kolem jinho okraje msta nakonec tedy opisuju po svch osch. Je to boj unavenho s kopci, kruhovmi objezdy, ne prv jednoduchm znaenm a Francouztinou. Ve zmti silnic lituji, e nemm GPS. Jo, tu by se docela hodila. Na konci promotvky, s Tulus za zdy a Lurdy ped sebou (172km) unaven nakupuju prky, plechovku fazol, bagetu a dv piva. Kdyby mi nkdo rno kal, e to dothnu a sem, tak bych mu nevil. Te zase odmtm vit, e se udrm na nohou dle, ne pl hodiny. "Camping public" pochopiteln aktuln nen v itineri cesty. Tedy hur do pole.

Slunko do mne stl svteln paprsky. Hradba Pyrenej, kter mne dosud mjely v relativn nekodn vzdlenosti po lev ruce, se mi te stav nesmlouvav do cesty. Ne, zatm nemusm dn kopce zdolvat. Cest sta, e se pod a stle mrn zved vzhru. Celkem mi to fr. Poas peje. Je teplo ale nepotm se. Dky tomu e nejsem "potiv" typ. ze vak mm neustle. U poslednho barku po lev stran ve smru na Lannemezan zastavuju. Dal vesnice m bt po pti kilometrech a tak dlouho "trpt" zn se mi nechce. Brna statku dokon. Nikde nikdo. S petkou si jdu najt kohoutek. Pitom jsem prozrazen. Pn si mne pivolv gestem. "Bon r mesie prier eau". Pn mi ochotn napust vodu a pak se sm od sebe pt, jestli se nechci vysprchovat. "S", kvu hlavou. Vede mne do domu. Otvr pede mnou dvee za dvemi, a se nakonec octnu v koupeln. Proceduru sprchovn neprotahuju. Abych nezdroval. Padestnk mne obdarovv pivem i zjmem. Neum anglicky. Neumm francouzsky. Pro tento ppad mm piktogram. Mapku cesty. Zaujme. Nejen trasou Pai - Madrid - Lisabon - Marake, ale i npisem PARAOLYMPIONIK TEAM 1997. Oividn tm v jeho och stoupnu v cen. Zane mne (lichotiv) plcat po zdech k pivu pidv padesti eurovou bankovku. Odmtm ji, a vtou: "no money, late yes", vymuju za mlko. Pn odchz, vrac se s dvoulitrovkou dusu. Gestikuluje, e nem farmu na mlko, a e si ty penze mm vzt, e to pro nj nic neznamen... Tak jo, pikvnu a nechm se zkorumpovat. (Za odmnu mu polu na obec dkovn dopis).

V deset dopoledne dalho dne jsem v Lourdes (Lurdech). Nejsem tu nhodou. Chtl jsem je vidt stejn jako Carcassone i Pa a tak jsem tu. Msto velik asi jako Zbeh v podh Pyrenej se mi odvduje stejn jako pedchzejc cle. Samo o sob je moc pkn. Jeho krsa je umocnna kulisou hor blzkch na dotek ruky. Skuten, moc pkn msto bez ohledu na stupe vry, kter v sob skrvte. Do arelu s piktogramem pekrtnutho kola se s Missionem nevydvm. Disciplinovan vrnho sluhu opoutm vybaven velkm (kilovm) jogurtem s kousky okoldy a lc (darem Rumunskch mnich z klteru Prislop). Dochvtal jsem sem s n, na mne stelhbitou jzdou, nap Franci s tm, e zde zklidnm krok. Celou dobu jsem si hlavu lmal, kam vlastn dojedu. Domov jsem toti opoutl s ve uvedenmi pochybnostmi a s mrnou bolest pravho stehennho svalu, kterou jsem si "uhnal" na umav. I proto jsem si zdravotn pipojitn vydil jen pro msc z s tm, e se uvid... Te, po trncti dnech, mm linii: Pa (Orleans) - Carcassone - Lurdy za sebou a mus padnout rozhodnut, zda pojedu dl ve smru "tam" - a nebo "zpt". Poas mi peje. Kolo funguje. Sval nebol ani nznakem. Dle informac je i doma ve v podku. asu mm jako invalidn dchodce..., to vechno jsou ingredience, z nich mchm sv rozhodnut, stejn jako jogurt. Zatmco sedm, vyhvm se na lavice na tom krsnm mst.

Do kostela postavenho na mst znmho zzraku, kter z tohoto msta uinil trhk pro cestovn kancele, vstupuju jako lovk, nepotebujc instituci, kostel, monstranci, zzrak zjeven, ani personifikaci vry. Stejn, jako nepotebuju Mengeleovu tabulku prvk. Avak, jako lovk, potebujc pokoru, odevzdanost.

Zzran jeskyn faktickho zjeven je opodl. Pvodn jsem do n nehodlal vstoupit. Nicmn duch msta na mne zapsobil tak mocn, e se tak stavm do krtkho trdlu a v tichm meditanm zamylen nasvm chladivou atmosfru polo odkryt jeskyn se stnama vyhlazenma do zrcadlovho lesku nesetnmi tahy bolestivch parti tla. Prst, rukou, rt, zad nohou... dajn to toti zabr. V mm ppad (bohuel) nikoliv. M pote ped procedurou jsou stejn jako ped n.

Siln pramen syt chrlie ve skle pod kostelem. Liv vody je tolik, e pepadv a pln potok, nedalekou ku. Utrcet u stnku s kanistky vech velikost (oblben je kanistr tvaru panny Marie) nehodlm. Z odpadkovho koe vytahuju proti slunci krsn irou dvoulitrovou petku. Piznvm, e zde v pehldce chorobopis, to nen prv k tomuto elu vhodn situovan odpak. Po dvou, tech, hodinch zaten na jednu stranu se vracm k Mykovi. Jsem rozhodnut. Pojedu dl. Tam. Do panlska. U se m po nm zanalo stskat.

Po nkolika kilometrech em otzku, co s dvoukilovm bemenem mon liv vody demoralizujc tempo jzdy. Dv kila, jsou dv kila a dv kila vodn zte svtem zbyten vlet nebudu. Jenome zblbl propagandou marinskho zzraku se ji zdrhm jen tak "zneuctt" vylitm na zem mezi kvty. Vyem to alamounsky. Zliju se s n od hlavy a k pat.

Jsem v Pyrenejch. Horch vkou a tvarem podobn, nm echm geograficky blim, Rakouskm Nzkm Taurm. Nejsou to tedy pln Alpy - eurovelehory, ale taky to nejsou pln zanedbateln kopce. K cest skrze n, z Lurd do etapov Zaragozy (250km) si volm sice nejbli, panlsko - Francouzsk prsmyk Portalet. Dle mapy je bohuel i nejvy. Jedu krsnou avnat zelenou krajinou. V Lestelle Betharram odbouju ze sinice nahoru dol (D 938) na (D 934) Arudy. Odte u bude do panl, jen a jen vzhru. Co mi vyhovuje vce, ne kolsn nahoru dol. Silnice se zved. Vesnic, lid, vody v ece ubv. dol se prohlubuj, lesy se proiuj tak, jak silnice stoup stle v a v.

Za Laruns u je jenom proda, j a silnice s vyznaenm pro cyklisty. Kolik kilometr, vkovch metr jim zbv do sedla a v jakm stoupn bude nsledujc sek. Jdu jedu. Jedu jdu. Ploum se vzhru, zatmco mne minuly u ti porn auta, sanita a policie. Po njak dob i j doputuju k ztarasu, havrii na cest. idi nklaku vezouc a vlekouc dva autokary nezvldnul zatku a pi cest dol to naboil do zdnho zbradl mostku lemujc silnici pes bystinu. Neme to bt dle ne deset, dvacet minut. Jete jsem se v tch Lurdech zdrel. Za tmy dotlauju kolo do njak vesnice. Stan stavm na jedin rovn ploe. Parkoviti ochrnc Pyrenejskho parku.

Veern d隝 kaz renom Francii. Bubnuje na pltno. Stan jej vydrel bez jmy. J takka. Rno je mi poprv pomrn chladno. Zahvm se sms: kolnka + prek + keup. Vyrm. Na ste! Mraky opout oblohu i mne. Vyjasuje se. Nicmn ne slunce vysu rann opar uvzl v dol tlam, jedu, jedu, tlam isounkou prodou, abych se zahl. Ml jsem si vzt rukavice? Asi jo. Nasazuju ponoky. Alespo uschnou. Cyklistit kolegov na galuskch mne pedjdj se zdvienm palcem. "Bravo!", volm za nimi na opltku j. Na balvanu posvam rybky olejky, bagetku s nutelkou. Mu vechno. Ve finle u jenom tlam. V jednu hodinu jsem 1794 m.n.m vysoko. "nahoe" v sedle. Proklat tu fun. Nechm se vyfotit a padm. Do panlska!!!

panlsko

Klesm, padm, ztrcm metry. Fouk proti. M dvouos jednostop souprava se nerozjd tak jak by mohla. Dosti vak na to, abych nemusel lapat, jel a pitom nespadl pro ztrtu rovnovhy. Co mi sta ke tst.

Po prav ruce mjm lanovky a sjezdovky. Oputn ekajc na snh na svahu kopce - hory, na pozad nebesk mode. Pkn pokoukn smrem vzhru. Po lev pak kaskdu postupn se zvtujcch dolnch ndr se smaragdov zelenou vodou propojench blavou stukou ky. Pkn pokoukn smrem dol.

V Sabinigo (800m.n. m) mi kon jzda z kopce dol, a mapa. Ped marketem rozkldm stan, abych na dnenm panlskm slunku usuil verej Francouzsk d隝. Motorist mne pjemn lichotiv plcaj po zdech....", vimli jsme si t u v Lurdech. "Jedu z Orleans, pes Clermont Ferrand a Carcassone". "Bravo!". "Nemte mapu panlska? Jedu do Madridu poteboval bych se podvat kudy dl". "Bravo! Bravo! Nemme." Nicmn otvraj buku vozu a jakoby z vesmrnho modulu z n vyjmaj zzran GPS pstroj. "Mersi. Arevoa. Bon voage!". Jdu nakoupit jdlo ppadn i tu mapu. Jdlo mm, mapu ne. Dal pokus doplnit oslepnut mapnk je u benznky. Z nabdky jsem si nevybral. Tak si jet jednou v klidu s tukou a paprem, vytyuju smr dal jzdy. Nkudy tudy jsem u musel jednou jet, cestou z Compostelli do Barcelony. Nerad bych jel stejnou cestu dvakrt. Nemu se vak rozpomenout, kudy to bylo... Pojedu na Hueska pes prsmyk Monrepos (1280m.n. m), s nkolika tunely za sebou. To bude zajmav.

Jedu v kraasech a triku s kiltovkou plandajc na pravm "rohu" idtek. Z charakteristicky zbarvenho vozu s majkem na stee a npisem Policia de Trafico na mne mu spolujezdec ve sluiv uniform gestikuluje sundvnm a nasazovnm imaginrn epice: "Dej si nco na hlavu". Nevm, o mu jde, slunce te v pozdnm odpoledni nehne zas tak, aby se panlsk policie musela bt, e dostanu pal. Pesto si na hlavu s, pro mne typickm smvem, nasazuju kiltovku... O pr destek metr dl na mne auto s, te u, efektn blikajcm majkem ek. Ze panltiny odlovm, a s gest pochopm, e helma, tu po jejich zejm "kasko", nebo "kaskuo", tu je pro cyklisty povinn. Jenome j helmu nemm... a aktuln tu dn obchod s "kaskuo" nevidt. Mvm tedy rukou ped sebe: "Zaragoza. Kaskuo". "S. Hueska. Kaskuo", potvrd dopravci pikvnutm. Tomu km rozhovor na rovni. S podveerem se hrabu po Red Caretrra Nacional N 330 do druhho prsmyku dnenho dne. Je krsn tepl podveer. Hra slunce a stnu zan. Moc krsn pokoukn na svt. Docela mi to jede. Silnice je msty v oprav a tak celkem asto jedu za ztarasem oddlen od dopravnho lomozu. Na pr ruskojazynch vt se zastavm u Rumunskho kamioka. Milujeme Euro unii. Ped kaskdou tunel se rozsvcuju a oblkm. Bude to z kopce dol a bude tam zima. V tunelu se Mission rozjd plnm tempem. tyicet, padest, edest... frme spolu dol z kopce drou ve skle s vtrem o zvod. Svtla tunelu se mhaj neuviteln rychle. Pevn svrm idtka. Ctm, e se mi kiltka milimetr po milimetru posunuje na hlav. Rychlm mahem poutm idtko, smekm kilku. Vm ji na roh. V pln rychlosti po dobu tech vtein dm jednou rukou. Zapomenu pitom na slunen brle, kter mm posazen na kilt..., slym zvuk ehosi rozttnho o kapotu auta za mnou. Brle! ...bt idiem, bych se asi lek... Tunely jsou ti, tyi za sebou. Protnu je rychlost komety. Za nimi opoutm silnici, kter u ped tm, ped tunely, zmnila kategorii na "autovia". Svtc Hueska mi le u nohou. Lpe eeno, ped stanem.

V Hueska jdu do XXL opu nakoupit. Potebuju: jdlo, mapu a helmu. Jdlo maj. Mapy nevedou. A 10e za helmu se mi dt nechce. Obracm ji v ruce. Vm, e v n nepojedu, a tak ji vracm do reglu ...ono to njak dopadne.

Za Hueska dopravn hldka v protismru pokutuje cyklistu. Nem helmu..., pedpipravuju si udivenou tv - vysvtlen cizince. Doufm, e to jsou jin policajti a e se s tma mejma verejma nepotkali na sluebn. Obvm se zbyten (natst). V dalm msteku se ptm pka na cestu. K rad kudy kam na Zaragozu, mi je dlan jeho ruky drazn poklepno na hlavu: "Kaskuo?". "Niente". "Policia. Problema". Ach jo. Asi jsem neml tak kudlit mstem.

ivm se jabkama odrdy Golden delikous. Podl silnice jsou jich ady s vtvema ohnutma k zemi pod vhou plod. Vborn, avnat, chutn kilometry. Sta jen slzt z kola. Parda.

Zaragoza s Rio Ebro iven vodou z Pyrenej. Vce ne plmilionov hl. msto Aragonie le 200 metr nad moem a je kiovatkou mezi msty Madrid, Barcelona, Bilbao a Toulouse. Vechna tato msta jsou okolo 300 kilometr daleko od Zaragozy. V hlavn, moc pkn, katedrle maj cedulku s piktogramem vyzvajc k tichu. Pekrtnut postaviky na nm maj u st bubliny a v nich esk: "bla, bla, bla" blbolen. V info se ptm kudy na kole do Madridu. Neobvyklm dotazem vyvedu slenu z konceptu. Nev, zda komunikace je i pro kola a nedoke (ti: nechce) mi to ani zjistit. Vtou: "Kde jinde se to mm dozvdt?", si vymhm odpov. Msto n rada: "Na policii". Za 5e kupuju mini atlas Espaa - Portugal 1:1 000 000. Kartui plynu. Helmu, nekupuju. Jsem peci cizinec a stejn bych v n nejel... Na benzin, na startu autovii smr Madrid, se ptm pumpa, jestli na ni mu vjet. Jeden, e jo, druh e ne... M zkuenost rad, e ne. umm do jejich podrobnj mapy. Ani podle t tu vak nen jin varianta. Dle idici Zaragozu s Madridem spojuje jen tahle cyklistm zapovzen autovia, na jejm prahu prv nerozhodn pelapuju. Oba pumpai se chytaj za hlavu starostma a smchem za bicho: "A Madrid con bici!". Jo! Vn vtipn. Blbeci. Za benznou stoj pr kamion. Za pokus nic nedm. Bouchm na plechov domky. Slovem: "Madrid", se ptm po svezen. Rumuni jedou do Francie. Maar mi neotevel a panl se se mnou odmtnul bavit, by ml dvee dokon a slovu "Madrid", nemohl nerozumt. Nechce se mi na tu autodrhu vjet. Vhm nad mapou kudy kam. Do Madridu se mi v podstat ani moc nechce..., take po jogurtu s jablkem volm 500 km dlouhou, Madridu se vyhbajc "okrun jzdu" pes Teruel, Cuencu do Toleda. Piem Toledo pes Madrid je 380km.

Z Orleans a sem jsem dojel krsn avnat zelenou krajinou. S barvou chloroformu je zd se konec. Te lapu vyprahlou Aragoni.

Nikde nikdo, nic. Vkol, kam oko dohldne. Psit pda, trsnat trva, v dolku polko splen slunkem, vysuen vtrem. Nikde nic jinho. Jen smutn krajina oputn trvou, stromy, stny. Projdm mrtvmi, neivotnmi msty, na kter pamatuj jen autoi map. Oputn vesnice, v nich (nkterch) dosud z poslednch sil tepe ivot, vypadaj vlen apokalypticky. S drobnma stavbikama se zub asu ji dvno vypodal. Na ty jsem tu moc pozd. Obdivovat se mohu u jen tm velkm ncm z jejich sutin. Jsou v rznm stupni rozkladu, rozpadu a zmaru prce dd, pradd a praprapradd, dnen generace odchzejc. Za snadnjm ivotem. Za prac do bobtnajcch mst na pobe moe. Za vodou a zzrakem fotosyntesy do msteek na pobe skomrajcch ek. Pi pohledu na ten kraj se j nelze divit. Pod spalujcm slunkem tu mus bt hodn tk najt obivu, ivot. Forma, v n se tu vyskytuje, jsou velkofarmy. Tovrny na mlko, maso, vepe, slepice, vejce. Jeden lovk tu s technikou obstarv prci, kterou dve vykonvaly prv ty dnes oputn vesnice lidskch pa. Zastavm u nich. V uctiv vzdlenosti minu psa velikosti telete na etzu co by udrel i Golema (a co karabinka? I ta vydr?). S: "Perfavore leche", si dojdu pro mlko, chleba a jedu dl k dal hromad sutin pod sluncem spalujcm ivot... Zanm rozumt tomu, pro mezi Zaragozou a Madridem je jen autodrha.

Po nkolika velmi, velmi slunench dnech se zatahuje. Zd se, e bude pret. Na noc zstvm ve mst, abych tu nael psteek pro mj pltn psteek. Tie jej stavm pod stechou jaksi vceelov sportovn haly umstn uprosted obce, ve kter jsem za tmto elem pedasn ustrnul na noc. Ne, kilometry nejsou jedinm kritriem. Opatrn cinkm tykama, abych se neprozradil..., do stanu zalzm s tichost myky. Tetelm se radost, neb veer urit nco pijde. Radost se tetelm, dokud mne neobjev pes raafk a z uctiv vzdlenosti po mn, ukrytm ve stanu, nezane afat. Jeho tkot se pern rozlh halou. Odr od stn, betonov podlahy a doznv v ulikch msteka. "Jdi do prdele!", nadvm psovi opakovan. Ne protoe bych se bl psa samotnho, jako spe sbhu lidu, kter tm afnm kadou chvilku me svolat. (e se nebojm, je tm, jak moc mal to je pes, a nikoli tm, e bych byl j tak moc velk Udata). Nemm prek, abych mu ho hodil. Po chlebu, ani netk. S vlokama to u vbec nem cenu. af po mn dobe tvrthodinu, a afal by urit jet dl, ...kdyby nepila seora v zste a jej psn hlas: "Perron! La casa!". Veer se skuten "venku" erti en, zatmco j si lebedm pod plechovou stechou. D隝 rachot tak, e ani deset perron by ho nepetkalo. Je mi fakt fajn.

Ped Cuenca spadnu trochu ne. Jedu podl njak ky zelenkavou krajinou od pradvna vbc ivot. Zase se objevuj zahrady, vesnice, msta, ovoce, ivot. eka vytvarovala erven pskovec do pknch krajinotvornch relif a zatek. Pkn kilometry po rachot.

tyicet kilometr ped etapovou Cuencou zastavuju u stoleku. Dl u zase nen "nic" ne kopec. Po m u stolku zastavuj dva "Frantci". Sedaj si ke mn. Nalvm jim ze svho kotlku kafe. Vad jim v nm mlko a tak si za euro objednvaj deci ernho vluhu. M objednaj taky. Uznvm, je to jin kafe. Kluci jedou jako j: z Pae. Tam co j: do Casablanky. Odkud let do Brazlie... Jsou mlad, bez zvazk. Maj hrstku penz hromadu odvahy. A tak jedou. Fantastick! Maj helmy - na nosich. "Bon voage mesie" peji jim na rozlouenou. Tak troku zklamn, e mi neekli: "Poje do Cuenci s nma", je nechvm vyrazit pede mnou, v nadji, e je doenu, a pojedu s nima. Opoutm nejbli povod eky. Stoupm do kopce. Krajina mi schne, smutn ped oima. lapu, abych se dohrabal do Cuenky a stan postavil zase pod stechou - a taky v nadji, e doenu kluky. Marn. Mlad hoky, na rozdl od Cuenci nedoenu.

Chvli ped osmou nakupuju v Lidlu Cuenca, podnou porci jdla a dv piva. Dnes si to zasloum. Myslm na kluky. Pravdpodobn sp taky tady nkde. Na sklonku dne prochzm starobyl msto vystavn na skle nad ekou. Moc pkn (viz. Ilustran foto z netu). Ucaprtn dnem a s mraky nad hlavou mm jin starosti ne brousit ulikami hore dole. Hledm spac flek pod stechou alespo pro mne, kdy ne i pro stan, zatmco nad hlavou se mi blsk, hromuje. Hledn placu na span mne vysiluje. Zdruje od vlastn prochzky vnitnm mstem. Dept morl. Celou dobu se vlm se stanem pro ppad det! A te, kdy m pret a on by ml peovat o m - abych nezmok, tak se j starm o nj - aby nezmok! Dv msta u jsem schvlil a zase zavrhnul, abych v hlubok dest veern tm, s nohama uoupanma a u zadku, piel na tet. Rose, komrm odoln stan vztyuju pod mostem v parku. Jo! Tady si lehnu a ani se nehnu! Noc burc boue. Blesky kiuj nebe. Nasvtluj park. Pod mostem ani kapka. Vzdouek jak v Jesenkch. Parda.

Rno klio po vstvm. Vam kafe. moulm rohlk s nutelou. Sleduju, jak se kolem m, v uctiv zdvoil vzdlenosti zanaj vyskytovat lidiky. Postvaj. Posedvaj. Jednotlivci, i klbosc dvojice. Netum, na tu mou ekat? Pak pijde jeden. Klem odemkne pomran dvee do mstnosti v mostnm pili. Z okolnho parku se k nim jako na povel nahrne snad ticet lid z technickch slueb msta Cuenca. Obestupuj m, stan a klokotajc kotlk. Z nieho nic jsem z osamn, penesen do stedu zjmu. Nikdo z nich vak neum Anglicky a tak s jedinm slovem:" Turist", rychle bom stan, pesouvm se na jinou laviku.

Lny obil, prchm ped studenm detm. Jedu v bund, triku, bund, triku. Za kolem mi pitom vlaje igelitka se supermanem sebran v pkopu. Pipadm si tak.

Kluk, co vypad jako Turek, je Nmec. Student. Jede z Frankfurtu. Pes Francii a Barcelonu m do Madridu. Na letadlo. Taky dobrej tah. Potkvme se na krajnici. Nen si kde sednout, take postvn neprotahujeme a po chvli se loume: "Gutte raisen!". Helmu nem.

Od Cuenci opt sucho vyprahlo. Kamenm pozvolna nahoru, kamenm pozvolna dol. Sedla v nadmosk vce nco mlo pes tisc sbrm jedno za druhm bhem dne. Vnitrozemsk panlsko je jedna velk hromada utr. lapu po "via servicio", soubn vedouc po takka bezaut autovii. Je to vedlej cesta podl autodrhy pro ns pomalky. Jsou to kilometry a kilometry krsnho bezpenho pvtivho asfaltu. Poslala m na nj dopravn policie, piem o "kasku" nepadla dn zmnka. Jet e jsem si ji nekoupil...

Ped odbokou na Toledu zavhm, zda si peci jen nezajet do 70 km vzdlenho Madridu. Ne na kole. Nejsem blzen. Vlakem, i busem bych tam byl za jednu dv hodiny. Pak npad vygumuju z hlavy. Nechce se mi tam ampat.

Jsem v Toledu tedy v Kastilii, tedy v samm stedu panlska konkrtn 70 km jihozpadn od Madridu. Do sto tisci hlavho UNESCO msta pijdm na sklonku dne, sil. Unaven si pedstavuju, jak tlam naloen kolo vzhru k hradu od eky Tejo v podhrad. J vak sotva pletu nohama. Nemm sil jeho krsu vnmat. Poteboval bych si alespo na hodinu lehnout, odpoinout si, a ne se pod posunovat vped, vped. Jenome pak bude tma jak v pytli. K hradu to tu maj vn prudce vzhru. Tak prudce, e z vlastnho msta lecho u eky Tejo - kde je hlavn silnice, parkovit, ndra, bus uzel, ivot - vyv vzhru turisty eskaltor na obecn nklady. M zchrana! Zneuvm jeho slueb i pes zkazovou cedulku "Cyklistm vjezd zakzn" a jedu spolu s nima dlouze vzhru. V "pestupn stanici" vtesan do skly pesedm na jinou vtev, a jedu zase dlouze vzhru. A se nakonec s odkrvenou pravakou ocitm jako by na Petn nad Prahou. Tce dosedm na prvn volnou lavku. S levou natahuju nohy. Nen nad to sedt celm zadkem na podn lavici! Vhled mm pkn. Dole pode mnou tee Rio Tejo spojujc hezkch pr stolet Madrid s est stovek kilometr vzdlenm Lisabonem. V nkolika dnech budoucch by se to mohlo povst i m. Uvidme. Lavka, na kter sedm je dobr. M opradlo. Spt se vak u n ned. Je moc na rn. navou zaprenm zrakem obhlm starobyl seven uliek msta na kopci. Dlm pr zbytench fotek a destky zbytench krok. Tu celkovou pi opoutn msta se mi vak nepovede udlat. Je erno ern noc. Take si tu na tomto mst pomhm ilustrativn fotkou z netu.

Ciudad Real je na den jzdy, jednoduchch 117 Km od Toleda. Pjemn unaven nakupuju v Carerfouru v klidu veei na jdlo a dv piva na usnut. V klidu projdm msto, sedm do kostela, zavasu hledajc, kde sebou plcnu. Pret nebude, take to bude "simply".

Veer tu v C. Realu, je stejn jako ve vech ostatnch mstech. Je to pleitost obydlit jeho exteriry. Ulice. Nmst. Parky. Vynst ven do teplotn pjemnho podveera ivot ze dve, ochraovan ped parnem bhem dne v chladivch stnch dom. Vzt si s sebou idli, a na pjemnm vzdouku si zaklevett, zahrt karty, kopnout do balnu, milenecky zakorsovat. Rd jsem "soust" takovchto podveer. Koukm na lidi. Dti, babiky, ddeky. S nataenma nohama usrkvm pivo. Jedno, druh, se mi pjemn rozlv po tknoucm tle. Lupulinov vtaek v kombinaci s navou a temnou oblohou poszenou polem hvzd na m on vka zabr dokonale. Pro sladkost s usnut, dkuji za navu... Konec konc, kam bych jezdil? A se mi zachce tak tu sebou plcnu a bude dobojovno. Je tu travika, ptko...

"Dormre?"("Kde bude spt?"), pt se mne mrn podnapilma gestama jeden z uivatel parku. "Tady", ukazuju j pod strom k ptku. Mm obavu, e mne bude pemlouvat, abych el spt s nm, k nmu. A to se mi nechce. Chlapk vak vymysl jinou zpletku. S tajuplnou tv ekne: "Banditos", piem se se starostlivm pohledem rozhldne vkol "No. Dormire" - rad mi kroutc hlavou. Rukou mne od mho msta ke span odhn, a jdu spt jinam. Dal mvnut rukou smrem k parku, kterm jsem ped tm projel a: "Dormire, no problema", my rad, kde mm pekat tuto noc. Zavhm. Nevm..., nezd se mi to tu njak zvl᚝ nebezpen. Unaven, ochmelen jeho radu odmtm a tvrdohlav optovn ukazuju k ptku: "Dormre. No problema. Buenas notes". "Buenas notes", odpovd mi starostliv tv, postava krc rameny.

Nen to vbec poprv, kdy mi nkdo nkde radil, a tam nespm, a j jsem tam pesto zstal, a rno v pohod odjel. Myslm si, e tu to bude stejn...

Nechce se mi ekat, a noc doene i mstn k spnku a tak pod stromem stavm stan. Proti rose, komrm a pohledm. Kolo oprm o strom za stanem, a tsn k nmu pisazuju stan. Zalzm dovnit. Poutm rdio do u. Rovnm zda na karimatce. Parda..., dokud mi nco nepistane na stanu. Poprv, podruh, potet... Ne to nen nhoda. iky na palm nerostou. Zsah kokosem by stan (ani j) nevydrel. Nkdo po mne nco hz! Pro! tvrt zsah uskoviny mne uvede do stehu. Po ptm, pipraven vyskakuju ven jak ertk s krabiky. "Jdte do prdele urci!", volm po krtkm sprintu bosky za vrostkama mizejcma ve tm parku. Ne se do n schovali, dobe jsem je vidl hoany. Ne, ti mne nerozhz - myslm si chrabe v duchu. Scnku vidlo pr lid dosud uvajc parku. Mm za to, e epizodka je u konce. Kluci si odnej bobka odvahy a hodu na cl. Zastyd se a pjdou spt. Oni i j. Usnm. Spm. Probouzm se... Zd se mi, e se kolo za stanem na mne kc..., nebo se nkam posunuje, zd se mi to, nebo ne...? Ne! Nhle, jako po adrenalinov injekci vstknut do srdce, procitm docela! Nezd se mi to! Kolo za mou hlavou mi skuten nkam U-J---D-!!! Proklat dlouho a nezrun rozepnm jeden, druh tet zip (spack, moskytira, tropiko) vybhm ven a okamit pelm za klukem zdrhajcm s M--M Myonm. Ano, je to jeden z tch co mne "kamenovali". Kamnky mne pchaj do chodidel. Kluk natst pochop, e nem anci (s kolem se vn patn utk) dvacet metr za roh domu dobhnout vas. Vyhoupnout se na kolo taky nedoke. Celkem rozumn tedy pout Myiona, kter jet chvli jede setrvanost, a pak se zainenm pad do psku parku. Nechvm kluka, klukem. Zvedm kolo. Rozhlm se. Nikde nikdo. Ne. Tady skuten "banditos". Tu zstat nemu. S elovkou na hlav balm. Stan. Vci. Vechno. Pesunuju se ve smru ruky, kter mi ped temi tymi hodinami ukazovala dobe mnnou radu: "Dormire, no problema". Trpm stihomamem, e mne kluk sleduje. Nkolikrt se nenadle otom, zatom. A s jistotou, e jedu sm zajdm do parku. Stavt stan nem cenu a - mm i strach. e mne peci jen ten blb sledoval. Pipadm si jak James Bond v akci. Vtrm si do ke, vlas repelent. Lehm na karimatku vedle zamenho (svte div se) Myon. Vbec by mne nenapadlo, e mi ojetho unavenho odenho dobrka bude nkdo krst. Tady! Kde ped obchody stoj v adch daleko ulechtilej stroje! panl jsou toti, dky klima podmnkm a perfekt silnicm cyklist. Kam se na n hrabeme. Leda tak njakej ubok, hlupk, ctidostivec.

Rno se vracm na msto inu. Pro fotku, a abych zkontroloval, zda jsem tam nco nenechal. Stailo by, kdyby si zlodjek pedpipravil situaci zajitnm zipu tropika stanu zavracm pendlkem..., a byl bych j v pasti on za rohem. V parku, kde se mj veern pbh odehrl, se rozjd sobotn rann trh ovldan Arabama. Tu asiati nemaj anci. Kupuju ponoky. Kola se val dl.

Dalm etapovm mstem je Badojoz. Pak u budu v Portugalsku. Dle mapy mm ped sebou 300km oputnou kopcovitou krajinou. Pohom, v nm se rod dal velk eka Pyrenejskho poloostrova - Rio Gaudiana.

Zatahuje se. Vtr, co mne hnal ped sebou, pin mraky ztkl detm. Blesky za mmi zdy kiuj oblohu. Vsadm boty, e veer bude lijavec. Nenajdu-li stechu pro sebe (a stan) budu pes noc kratochviln drkotat zubama. tst je vak opt na m stran. Doslova pesn na mst, kde to potebuji, na mne ek psteek akort tak pro mne a mj stan. To je radost. Veer krsn pr. Ve stanu, pod stechou, v deti. Ideln kombinace. Rno jedu v bund. Pesto mi je zima. Zahvm se pohybem. Frm. Prolzm starobyl Badojoz. Hradby kam se podv.

Dal den rno za Badajoz pi rann technick kontrole se mi palec nechutn zabo do zadnho plt. Rzem mm po starostech, jak zat dal den. Stavm na plotnu. Obracm Myon "kopyty" vzhru. Co vypadne z braen, posbrm po skonen opravy. Rychlo upnky a kotouov brzdy vyjmut kola z rmu podstatn ulehuj. Cvak cvak, a kolo je venku. up up, a due je venku. Lup lup, a je tam druh. Fouk fouk, a mu jet. Deset minut? Vc to trvat neme. Ha, ha. Pokud neselh lidsk faktor. Bohuel nedbale prozkoumm vnitek plt. Neodhaluju, e osten v nm zstal vzet, a tak bhem dopoledne lepm jet jednou. Zase: Cvak. up. Lup. Fouk. Dobe mi tak. Ale to u budu polykat Portugalsk kilometry a rohlky.

Pes rozlitou eku Guadianu vstupuju do Portugalska. Voda tu je velk vzcnost. Je-li to jen troku mon tak j lid stav do cesty pekky a hrze. Ve snaze ji na jejm prku k moi na chvli pozdret. Pot ji pouvaj k zvlaze ovocnch sad. Aktuln mi dozrvaj vestky a blumy. Pole s rajaty, melouny a rovit. Na tch se prv po vyputn pasou kombajny.

Portugalsko

Koupnm ve vodou tryskajc kan vprosted kruhe v starobylm Elvasu s akvaduktem zanm Portugalsko. Do Lisabonu, kam bych se rd podval, to je 200. Rchm se ve vod, zatm co kolem mne krou auta. Nkdo zvedne palec vzhru, jin zakrout hlavou. ivot je sms nzor. Hlavn e se mme dobe a nesmrd mi nohy. Po koupeli mi je fajn. Znovuzrozen tlam kolo proti kopci, abych se u do veera nezapotil, pak u to bude jen stle dol. K moi! Na Lisabon! Akvadukt za Elvasem nelze nevidt.

Hrnu si to na Lisabon, abych padest kilometr ped nm. 1. 10 2014 na kilometru slo 2620 v Porto Alto zmnil pln. Pestane se mi chtt do plechov kae pln moudk. "En destku" pejedu od krajnice ke krajnici, otom se o stoosmdest stup, abych nabral jin kurz smrem na Lagos (270km). Pravdou je, e mi to rozhodnut d vce prce ne u Madridu. Neb Lisabon pokldm za historitj a tud architektonicky malebnj. Ale nevm, nebyl jsem tam, ani tam. Kadopdn vm, e tam maj nejdel most Evropy. No a co?

"Careterra Muerte" je namrno na asfaltu N 120ctky, kter mne trp. Je to vn cesta smrti. Vyjet koleje. Drolc se drav asfalt. Zbsil idii. Mriny, smet, svink v pkopu. Ds, hrza, smrad. Caretera Muerte N-120". Kostel spasovan z kamene zve chladem vanoucm z oteven porty. Jdu tam. Odpoinout zadku. Nathnout nohy. Strit mobil do elektriky. Schovat se ped slunkem. Ustrnout na chvli na jednom mst. Holky lad kytary. Zd se, e se schyluje ke mi. Po chvli se skuten kostelkem roznesou akordy kytar. Holky do toho eou jako na rokovm koncert. Lb se mi to. iv hudba m vdycky vibrace, vu. Pi pchodu velebnka vichni povstanou. Pokiuj se. Odpovdaj. Naslouchaj. Modl se - docela jako u ns. Dlm to po nich. S nimi. Poslouchm. Pemlm. Oddychuju. Portugaltinu jsem pokldal za podobnou panltin. Omyl. Anebo tomu nerozumm. Ob je mon. Ve panlsku jsem neml to tst "natrefit" na mi. Dobt si baterie jsem si v kostele byl vcekrt. Vdy tam hrla pjemn tlumen hudba a, jinak stroh interir, zdobil mohutn do deva vyveden olt. Zatmco knz mluv, em si j sv vahy. Vydrm a do konce. Hodina odpoinku na cestkch nen tolik. Rozlomenm eucharistie. Me kon. Doufm, e pnm: "Jdte a bute s pnem Bohem". Jsem cca v pli cesty.

Co jsem v Portugalsku, jedu dubovmi lesy. Kra sloupan ze strom v nich le na hromadch a ek na odvoz. Wikipedia o nm prav: "Dub korkov se vyuv pro zskvn prodnho korku olupovnm borky v intervalech 6 a 12 let. Prvn sklize se me provst po cca 25 letech od vsadby, ale kvalitn korek pro vrobu ztek se zsk a po tet sklizni tedy a po 75 letech. Svoj korunou pipomnaj vzrostl oech, rostou do vky a 12 m a nkter stromy mohou dosahovat st a 200 let. Pstuj se na korkovnkovch plantch, kter jsou podobn alejm ovocnch strom. Nejvtm pstitelem korkovho dubu je Portugalsko, kter se povauje za zemi dodvajc na trh korek nejvy kvality. Nkolik korkovch dub je mon najt i v esk republice. Ty ovem neslou k zskvn korku...", a j s tm souhlasm. Dopluji jen foto a info: Dub korkovnk v Portugalsku roste skuten vude.

Pijdm ke kruhovmu objezdu (bohuel bez vodn lzn). Pastevec koz hvizdem zastavuje sv stdo. Kozy se jako kov mateinky zastavuj u sam hranice asfaltu a krajnice, cyklista pejede, ovk pskne a cel, snad stohlav stdo, se peene pes kruhov objezd. Dle ne dv minuty jim to netrv. Na druh stran se jejich tlamiky zakousnou do splen trvy. Cyklista se rozjd. Portugalsko in natura. Parda.

Ped Lagosem zan pmosk turismus. Dobr vtry, vysok vlny a nzk ceny dlaj z pl pro mlad Evropany rj surfingu. Mlad Evropt milovnci tohoto stylu ivota se pohybuj od kempu ke kempu v obstaronch karavanech vyjadujce tak svj image. Mvme si vzjemn v rytmu hesla "Make love, no war". Jsem na pobe. Od nejvzdlenj piky Pyrenejskho poloostrova mne dl padest kilometr hore dole. Nejedu tam. Nen to pro mne dleit. Pro mne je dleit dal etapov msto Sevilla (250km).

Jedu na vchod. Podl moe. Pjemn osdlenou krajinou. Po podstatn lepm asfaltu. Okolo pl devt, asi dv hodiny po Zbesku, se tu zan stmvat. Spt se mi jet nechce. Chce se mi jet. lapat. Buit do pedl. Vythnu tedy blikaku, obleu kalhoty, triko "dlouhej rukv", reflexn vestu a sunu se dl a dl. Lan polykm dal kilometry non jzdou po irok krajnici, oputn silnici, se svtc elovkou. Pluji chladivou tmou po ern lince asfaltu osamocen nkde v Portugalii jako Ahasver... Jo. I to se mi lb. I to mne napluje.

Trajekt mne vrac pes Rio Guadiana do panl "Benvedito en Epagnol". Zase blikakou noc s dvrou v zkou hranin ru oddlujc krajnici od silnice, m a idie. S vrou v existenci neznmho, pro mou mapu 1: 1000000, osdlen tam nkde pede mnou. Vdycky mm toti potebu, dojet na konci dne, nkam pod svtlo. Nikoli kvli strachu ze tmy, ale kvli tomu, e tam (u svtla) bude i rovina, trvnk a tebas i "taverna" i benzina. Tedy voda a ppadn litrov sklenn pivn lhev i s obsahem za 2e (zloha se neplat, vl se tedy vude = urbes, stepy, nepodek).

Do krajinotvorby pibyl dal prvek. Pole bavlnku. Rostlinu, vypadajc jako rika, majc msto kvtu chomek vaty jsem nikdy "na dotek" nevidl. Te jedu podl n dlouh destky kilometr. Napravo, nalevo bavlnk, bavlnk, bavlnk. Kdy chci jablko, musm do obchodu (volm bann).

Poas mi vn peje. Je vedro. Optimista ve mn mi rad zahodit bundu. Realista pak ki: "Jsi se zblznil!".

Dlouho jsem se nekoupal vce ne v litru vody. Naposledy na kruhku v Elvas, take lezu do kany. Naped jen tak cudn, a pot cel. Sedm si na jej dno. Voda mi je pardn. Vsea po krk. Ped pr dny mi prasknul hemeroid a tak mm v chlupech konenku zaschlou krev. V skrytu hladiny si vysvlkm cykloortky, abych chladiv vod zpstupnil i intimitou zasmrdl partie. Neuviteln blaho mi z tch mst koluje tlem. Hlava pitom hld, zda se nhodou nebl od nkudy ze zlohy policejn hldka i lep dva. Ne, nikde nikdo. Jen j a to blaho od konenku. Pr, e vechny krsn pocity v ivot jsou zadarmo. Jo, nco na tom bude. Miluju vodu! Fot mne pn. km mu slovo okoukan u mycch linek erpacch stanic: "Lavage, Lavage". Smje se. Kv hlavou: "S. Lavage. Lavage."

V Huelv jdu do infocentra, abych si zjistil, odkud se budu plavit do Maroka, protoe tam (asi) pojedu. Rd bych s Cadizem. Pro jeho historick nboj. Bohuel, budu muset a do, m nic nekajcho, Algeciras.

Tmou s elovkou na ele obkruuju svtc Sevillu. Perlu Andalusie mm po lev ruce. Je to celkem sloit jet, protoe jedu nap smrovkama, kter mn neustle cpou na "autovia" obchvat, kam se mi nechce zajdt. Mm na paprku vypsny vesnice z podstatn podrobnj mapy zkouknut na benzn, kterma musm projet, abych vyjel tam, kde chci a pitom nejel po tom obchvatu. Do braen jsem si pitom pibalil tkou sklennou litrovku piva. Prma orienk konm a u cle. U Merkadony (obchod) v Coria del Rio. Parda.

Rno vstvm, istm zuby, kapu on kapky, vkldm pek Proktoglivenolu (ve stanu) a vyrm vstc dalmu dni. Slovem: "Barka", se ptm po trajektu pes Rio Guadalquivir, zatmco lid mi odpovdaj paema. Pes bahnitou eku lovu za euro.

Rovinou plnou bavlnku se prolapvm k Arcos de la Frontera. Kopce pede mnou za nimi moe. Konec konc i mapa o nich mluv. Tak co se divm. Doista v tom mst zabloudm. Jako zeleni se mi mj vnitn kompas uprosted regl pomot a od obchodu vyrazm jinam ne bych ml. Z omylu, a na sprvnou cestu mne vyvd joggujc chlpek. Ochotn se pizpsob mmu tempu a provede mne mstem ke sprvn vpadovce.

Co jedu nejjinjm jihem, sleduju, jak pibv m, zbran, etz a zmk. Obchody se tu veer nezavraj jen dvemi ze skla na fotobuku, nbr i m. Benznov stanice nejedou non-stop, nbr jen do desti a pak katr dol. Jzdn kola u obchod obmykaj mnoha dekagramov lankov, etzov zmky. V oknech rodinnch domk jsou me a ped nimi psi. Stejn tak pibv arabsk etnikum. Snd ke, ern kadee, hnd oi, nos jak skoba. Nic z toho nelze minout, nevidt, nedt si to do souvislost...

To ve umocuje vechna varovn, kter jsem ped cestou sem na Morav vyslechnul. Jenome na Morav znj jinak ne tady a te. Vzdlenost, kter mne od nich na Morav dlila, mi ty chmury a hrozby nsob. Od Afriky, Maroka, mne dl ne vc ne den, a na pohled nepatrn prouek moe. A od Afrian, Maroknc, Arab ani ten ne. Jsou tu. Jsou mezi nmi. Jsem mezi nimi. Nevad mi - jak jsou jin. Nebojm se jich. Avak, bojm se - tch m, etz a ps, kte jsou tu, s nejvt pravdpodobnost, prv kvli nim. To ve kolem promlouv, mluv, vypovd. Vce ne upmn, jednoznan, nezkreslen. Beze slov. O to skutenji, pravdivji. Stle jet jsem v sob neuinil rozhodnut, zda do Maroka jet i nejet. Bylo daleko. Vzdlenost. asem. silm. adou pekek. Dosud jsem to nerozhodnul. Prost, a protoe, e na tkou otzku, neumm dt lehce odpov. Nejsem vhav - pro m zvrokruhov znamen "Vha". Jsem rozvn - pro znalost svho chybujcho "lovenstv". To jsou dva rzn pojmy.

Jenome te u na rozvahy nen kdy. Billboardy u silnice s nabdkou trajektu Tarifa - Tanger po tomto rozhodnut pmo volaj. Subtiln prouek moe a za nm ohromnou Afriku mm po prav ruce. Po lev kopce a skly. Za sebou Lisabon - Madrid - Pa. Ped sebou Tarifu s kiovatkou.

7. 10. 2014 na kilometru . jsem nejdl, nejjinji co to na tomto poloostrov jde. Pu dom pohled. Koukm se na Afriku skrze ob lod naloen kontejnery. Sunou se pomalouku Gibraltarskm prlivem. Tam i sem. Vypadaj jako ten nejdel zbesk panelk (ten co mme ped okny kuchyn) plovouc na hdn velkm rybnku. Slunko je krsn mlhav. Mrumilovn chladn a neton. as se zpomaluje koprujc rychlost plavby tch kontejnerovch krabic sunoucch se vped. Rackov kejhaj zrun lapajce po baget (bez nuteli). Jsem otzka: j a Maroko? Na patncti kilometrovou vzdlenost vypad placat, sue a oputn. Jsem j a pivo. Krsn se po nm uvoluju. Posledn dnen trajekt ve 22:00 si nechm ujet. Piplout do Tangeru v temn noci je blbost na druhou. Jsem j a nava.

Jedu kempovat na pedem vyhldnut msto ped Tarifou. Jsem j a pohlednice s adresou domova. Potebuju se ho zbavit. Schrnka nikde. Ptm se po n gestem pan venc psa nonm mstem. Pan mi paemi odpovd. Ne, nemm nladu, sil to poslouchat... Beze slov, j podvm ofrankovan pohled... Pijm ho. Rozumme si. Dojde. "Gracias muchos" tedy nedostv zadarmo.

Jsem j a stan. Jsem j a nataen ruce, nohy, tlo, zda. Jsem j a Krylova motlitba Dkuji. Je o Bohu, kter stvoil ratolest, bych mohl vnce vzat... Mm ji rd. Mm ji moc rd. Co mi ztra bude ratolest? ...to se uvid.

Nae hvzda vtz nad tmou jako lska nad l a nenvist, vysunujc po za obzoru prstky, vytlauje tmu. Svtlo je krsn optimistick dar Zemi z vesmru. Zzrak zrozen dne pat k mm oblbenm na cestch. Slunce zpad t nen patn, obzvlt kdy nebydlte na severn ton. Bohuel pro nj: nem pro mne unavenho dnem to optimistick poselstv, a je "okoukanj" ne o necel den star sourozenec.

V jeho svitu, teple si na otzku: "Kdy?" nedoku odpovdt jinak ne e: "Te!" ...a tak si jdu koupit na benznu, u n jsem spal, mapu Maroka. 10e peet m rozhodnut. Vm, e te u necouvnu. U je rozhodnuto. Nejsem peci Vha, ale mu!

Pes Merkadonu kde naplnm brany, sjdm do pstavu. Projdm oplocenm. Mjm policejn hldku s kulometem. Vstupuju do odbavovac haly. Kolo zamykm uvnit u kvtine s msi m neznmm. Msm se do davu. Evropan. Arabov. ernoi, a ...jedna postava zahalen cel do ernho tak dkladn, e je z n vidt jen przor o v dku. Nevm pro, ale mm z eny v burce nepjemn pocit. Chtl bych si ji vyfotit, ale asi by nebyla rda.... Nechm si zajt chu. U oknka si kupuju "adult one way ticket: Tarifa - Tanger for Mr. Petr Skala" za 37e a "ticket for bike" za 15e. Co se mi zd, suma sumrum, docela dost. S lstkem dostvm i blanketek, ne nepodobn tomu Ukrajinskmu, k vyplnn. Kolonky jsou dostaten irok a tak do nich rozechvn (ne strachem, ale obrnou) vpisuju pohodln daje. Nevm co napsat do kolonky "Msto pobytu v Maroku", rada sleny v oknku je: "Everywhere. Some Town...". Pu tedy: Marakesch. Do kolonky zamstnn pu: uitel, jako jmno ped satkem pu: Skla. Ve ostatn je transkripc daj z pasu. Pes nkolik policejnch hldek, kontrol, se propracovvm k molu. Ve jde normln - hladce. Ped lod, kter si pro mne piplula, si zapzuju s Myonm. Ne se nachyst k mmu pijet tak to chvli trv. Kratochviln si otvrm plechovku piva a pytlk chips, sedc na tom k emu se uvazuje lo. Mus to vypadat mazcky. Ve skutenosti ve mn je mal duika.

8. jen

ekm na molu. Poslouchm, uchm moe. Nechvm se lechtat vnkem. Opeovvat slunkem. Skrze pestrobarevn etzek seskldan z autek opoutjc lodn troby koukm na Maroko v oparu. Je to vn kousek. Rackov ltaj. Fen Maroknsk padestnk, ve fenm obleku, v "offroudu" s hvzdou na kapot se m s bov koenky alounnho kesla pt, kam mm v Maroku nameno. "Do Marakee", odpovdm bezelstn stejn, jako se on rozesmje: "Tam ti bude teplo!". Zadoufm, e jde o pedpov poas.

Kolo zanechvm pitaen gumou k vysokozdvinmu vozku. Stoupm po schodech z ponur smrdut lodn gare na vyslunnou vzdunou palubu. Prochzm lod sldc po zsuvce. Slen v informacch se marn snam vnutit telefon. Nestojm j ani za pohled. Nato pak za odpov. e nejsem cestujc s offroadem by poznala i kdybych v ruce nesvral igelitku s jogurtem a houskou.

V jedenct zane lo vibrovat vc, pak jet, a pak jet vc, a se nakonec d do pmoarho houpavho pohybu a vibrace zmn na stejnomrn uklidujc chvn.

Sedm si ke dvma klukm zrozenm do ernoern ke. Zatmco j jsem v triku, kraasech a keckch. Oni maj na sob triko, mikinu, bundu, rifle a tk nrovac boty. Zatmco j mm na hlav lysinu ochmenou "jekem". Jim kryje leb hust hva vlas zmuchlan do esu. Kolem krku maj omotan tky a korlky. Mezi nimi se houp na koen rce nepehldnuteln podobenka velikosti pohlednice Nelsona Mandely vyveden do ke. Stejn jako jeho symbol vzdoru proti rasismu - seven pst zvednut do ve. Jejich pohyby, gesta, smvy, obleen, na mne psob sympaticky, uvolnn, nekonfliktn. Vidm v tom vem kus sluiv uvolnnosti. Svbytnosti. Kluci maj stejnou igelitku jako j. Jedou z Francie, jako j. Pravdpodobn ani jim v podpalub nestoj leskl offroade. (Ale nevm). Jazykov a vtrn barira nm brn ilej komunikaci. I tak si s nima rozumm vce, ne s anglofonn slenou v info.

Po pl hodin m erven Tarifa - Tanger expres line, pir k Africk pevnin. Monotnn vibrace, kter podvdom pestalo vnmat se, prozrad, kdy ustanou. Frontu na vstupn raztko do pasu jsem si vystl, vysedl u na lodi. Spolu s "Mandelkama" jsme byli posledn. Psychze, e na ns nevyjde raztkovac barva, jsme mazcky nepodlehli, a do nesmysln dlouh ady ped oknkem ednka se nezaadili dve, ne bylo nezbytn nutn.

Pomalu, rozvn opoutm lodn troby. Nen kam spchat.

Pes nkolik liknavch samopalnk opoutm ohrazen arel pstavn celnice. Jeden se zept: co veze? "Nothing". Dal: kam jede. "To Marakesch". Poslednmu, po: vzum m?, uku pas. I jemu by stailo kvnout: "Yes". Ukazuju mu ho, abych sm sebe ujistil, e v nm je ve, co tam m bt. Na pozdj reklamace toti nebude brn zetel. Vichni jsou u toho pjemn, mil, usmvav, pohodov. Svt se na m smje a j na nj. Rozpout stresy a obavy. Spolu s nezvykle mocnm rznobarevnm proudem pasar "chodc" prochzm plotem pod cedul:

Marock krlovstv

Tanger, pro ns zan nahni bojujcmi o zkaznka. Pro hotely, restaurace, prvodcovsk, taxi, vletnick, smnrensk, etc. ...sluby. Nabdky, alespo smrem ke mn, nejsou dotrn adresn. Unikm jim snadno - zakroucenm hlavy (sv). To turisti s batky "vzadu", a foky "vpedu" s nimi maj vnj opletaky. Sleduju je pi prci, pi pekikovn, pedhnn, pedbhn. Jsou, mrn eeno, jin. Vrazn se li od "trdlu", kter obklopili. Plet. esem. Kvalitou bot, obleen, chrupu, neht, istotou pokoky, vlas, stihem odvu, projevem... Tanger od potku spluje m oekvn - je zcela jin ne jsem oekval, u proto, e jsem nevdl "co" mm oekvat. Je jin stejn jako jeho psmo. Cik cak, seskldan budovy v rznm stupni zchtralosti, rozestavnosti, edi. Cik cak, natahan drty, kabely trubky. Cik cak, projdjc auta, povozy, kola. Cik cak, se msc lid. Cik cak, obleen lid - poevroptn v riflch, ti pvodn v pltnch "pyamech" s apkou na hlav. Dti s i bez. Cik cak, prostorem jdouc zvuky neznmho rytmu. Cik cak, letc slova neznm dikce. Cik cak se vznejc pachy zvat. Zvat, kter jsou soust ivota. Zvat prochzejcch pod nohama lid - psi, koky, potkani. Zvat, kter jsou vedeni lidmi - ovce, krvy, kozy. Zvat, kter jsou nesena lidmi v proutnch klecch - slepice, husy, krocani. Zvat, kter dopravuj lidi - konci, osli, muly. Ti vichni za sebou cosi zanechvaj. Zvata trus. Lidi odpadky. Auta moud. Turisti penze. To vechno spoluutv ivot, a m prvn nadechnut v Tangeru. Msta tepajcho ivotem 2000 let ped rokem nula. Tedy v asech, kdy knna Libue, zvstujc vznik Prahy, jet nebyla ani na svt a emk byl hbtkem. Mm rd ten neurovnan pekryv pohyb, pach, zvuk a as. ...a tak jej dchm, saju, pijmm... Kouknm. Naslouchnm. enichnm. Hmatnm (sedm toti na drolcm se patnku), mjm kon, psa, potkana. Saju dojmy. Jin ne ty Evropsk. Jin ne m Tureck. ...a tak ten ivot dchm, saju, pijmm... Kouknm. Naslouchnm. enichnm. Ohmatnm (mm toti v ruce neznm ovoce). Saju. Pod dokola. Jako na kolotoi.

Z nepohodlnho patnku jsem se pes trit pesunul na pohodlnj laviku. Mm hlad, potebuju pojst posledn dv Evropsk bagety. Somrk (ebrk) v crech, zapren zanedban tak, e kdekoli v Evrop by jej euro somrci obchzeli obloukem, ke mn natahuje dla s kivmi nehty. Kroutm hlavou, lmu kousek bagety a podvm mu ji. Pijm ji a domh se (m) nutely tm, e pohybuje prstem sly vtviky po hbet bagety. Kroutm hlavou. Jednou. Dvakrt. Tikrt..., a bageta se mi vrac. j se mm. Slunce svt. Krsn svt. Vkldm si vrcenou bagetu do st. Ne nebojm se. Vdy to je lovk zrovna jako j. Mm ho rd, i jeho. Prv jeho. "Hellou pteli!", oslovuje mne podstatn lpe iven mladk v euro ohozu. "Zn Albula?". "No". "Why? Coe? Ty nezn Albula?!". "No". "Albul je nejvt boss pro obchod s haiem. Jestli chce, seznmm t s nm. Dobr cena. Dobr kvalita. Uvid". "No. Thank you. I dont smoke. I lake going on the bike". "Yes. Welcome to the Maroc Kingdom. Good Luck". smvem, pochopenm, pnm mne vt Maroko. Tm se.

Smrovky z lidskch pa mne promtvaj vnitnm mstem ve smru vpichu do mapy: Larache! Mm pocit, e mne poslaj patn Jejich sveepost, je vak jednoznan. Larache?! TAM! NE TAM!

Mal uliky se postupn slvaj ve vt a vt, a jet vt. Naplnn, peplnn dojmy nakonec tedy lapu m neustle pedhnjcm proudem po hodn velk ty (a obas i vce) proud silnici. Hlukem prachem pnou lomozem opoutm druh nejvt (po Casablance) pstav Marockho krlovstv s milionem krlovskch poddanch (celkem jich m na ticet milion). Larache. Larache. Larache. Drm se ipek psanch krom krsnm arabskm psmem i latinkou. Kroum na nekonench kruhovch objezdech. Pesunuju se z pruhu do pruhu. Jak chci i nechci. Ped idtky kolo, ped kolem nraznk. Nalevo blatnk i vc disk nklaku. Napravo blatnk i vc disk nklaku. Za mou "galuskou" troubc nraznk. Larache. Larache. Larache. Na nekoncch kruhch si pipadm jako blzen objdjc stadion bhem zvodu motocykl. Jako zrnko kvy v mlnku na kvu. Za odbokou na dlnici se obrtky mlnku na cyklisty zvoluj. Silnice se podstatn zuuje. Tlak plech, klakson, gest povoluje. Orezl smrovka Larache umstn na zbytku budovy dv tuit, e jsem mimo hlavn koridor. Mimo centrum. V bance na pedmst, tedy na hony vzdlen turismu, mnm penze. Ne, za veksloem se mi jt nechtlo. Prvn smnu potebuju mt "corect". Ped bankou potm slovn lohu: Ml bych tu v Maroku pobt patnct dn. Potm-li stovku na den + reservu + odeet na poplatky... vychz mi to na 2000 K. Ped usmvavou slenu tedy kladu 70e a vtu: "Please change money. Dostvm hrst bankovek, nkolik minc - dirham, tenku a pedstavu: co za co.

Tanger mm za sebou, v sob. Tak dokonale, e mne vbec nemrz, e jsem tam neudlal dnou fotku. To prost nelo. To prost nelo vyfotit. A j to ani nechtl. Nechtl jsem se adit mezi fotc euro turisty.

Jedu lapu, frm. Napravo vzdouvajc se modro modr vodn svt Atlantiku. Nalevo krajina zapren skomrajc zelen postrdajc svest a Atlas, kterm se budu vracet. Jede mi to. V Larache odbouju do vnitrozem na Ksar-el-Kebir. ivot mi chudne ped oima. Nuzn msta se mn na nuzn ediv vesnice sestaven z hlinnch domk ve tvaru krabic se "slnami" msto oken. S plachtou, i igelitem msto dve. Dobr, funkn, dostaujc. Avak, pro m euro oko - nebarevn nearchytektonicky uboh, nepkn, stroh. Jedu poli trvy, obil, meloun. Po turismu je tu veta.

Smv se. Pioblkm se. Sednul bych si. Nen kam. Dlouh nohavice, z do te celkem ist ern licry, mchm v prachu cesty. Pskov hnd pran mouhance mi cyklo kalhoty kamufluj na mstn hlinitou e. Ne, s tm tu nebudu bojovat. To nem cenu. Jedu. Rozhlm se, kde by se dal postavit stan? Kde? Kde? Kde? Kdy vude je kmen, hrouda, pichlav kov. V tom je to tu nestejn jako v Turkii, centrlnm panlsku. Potebuju dojet do njak vesnice. Tam bude plcek, voda, pivo. Stmv se a spt se mi nechce. Hrnu to dl. Vytahuju blikaku. Nasazuju elovku. Jedu tmou. Rozbit nedvryhodn krajnice m co chvli zrad a nech propadnout do dry. uch! uch! Ne!! Non jzdy tu nepjdou tak hladce. Svtla vesnice v "nedohlednu" pod kopcem. Opatrn sjdm dol. uch! uch! Kurva! Kurva!

Ve vesnici se silnice roziuje. Ov neurovnanm pohybem lid v "upanech" ploucm se ptmm. Psob to na mne straideln. Jako bych pijel do vesnice Ku-Klux-Klanu. Do toho se motaj zvata, se svmi pachy, zvuky, roji much. V jednom z mnoha krmk se ptm po pivu: "Bier. Cerveza". Bezzub, seschl prodava v hbitu od hlavy k pat jednoznan nev, co chci. Koukm mu, pehnut pes pult, do svtc lednice. Pivo vn nem. Vybrm si mlko.

Mm ped sebou posledn dlku poulinch svtel. Za nimi zase tma. Do n je blbost se noit. Zastavuju u "biostnku" s melouny sestavenho z bambusu. Prodavae ve svetru se slamkem na hlav, sedcho na plastov idli v koutku za adou lutch zelench blch meloun, skoro nen vidt. By jevit pisvtluj ti sporky.

"Bon soar. Camping. Mersi", km mu ukazujc na plcek vedle stnku lascivn osvtlen jeho svtlem. Nerozum, ale opout stnek. Jde za mnou. I se slamkem mi je tak po ramena. Opakuju znovu vtu pidvajc k tomu gesto ve tvaru pl kopule a slovo: "emrn". Slovo, kterm v Turecku popisuju stan. Chpe, usmv se, kve hlavou. Oprm tedy missiona o bambusbudku, kter by na Fle dozajist vyhrla sout o nejoriginlnj kiosek, rozmotvm stan. Moji snahu prothnout pruty pltnm pstekem peruuje stnka. Gestem: "poj dl", mne zve mezi melouny, do zadn sti che, kterou m upravenou jako loniku. Na urovnan vrstv bambusovho ust, m rozloen deky a polte. Pchne do mne prstem, pak si slo ruce pod hlavu, a zave oi. Rozumme si. Nabz mi msto k pespn. Zavhm, zda nabdku pijmout vzhledem k rozestavnosti stanu. Pravdou je, e mm zdkm i ledvinm tu bude lpe..., take pijmm. Balm rozbalen stan. Myon tlam dovnit. Po rad si ho zamykm k bambusov konstrukci. Kupuju si meloun (nerozumn ukazujc sv bohatstv svtu) a u stoleku natahuju nohy. Parda. Super. Exotika jako emen!

Melouni se zkaznci zrovna nehrnou. Zhasnul krm a odeel nkam do vesnice jako bych tam nebyl. Normln. Pirozen. Jednodue. Do zsuvky strkm telefon stejn jako doma v kuchyni, kdy jdu spt. Normln. Pirozen. Jednodue. Lehm si do mkkho teplho voavho ust. S rukama semknutma k sob pekvm Oten. Velebn usnm s keckami (schrnou na penze) pod hlavou. Pytlkem s pasem na krku. Jo, tu to bude dobr. Dobrk ve slamku mne nevdomky vzbud svm pchodem ve dv rno. Normln. Pirozen. Jednodue. Napnut obavou neusnu, dokud nezane spokojen mrumilovn oddychovat. Pak se uklidnn pidvm. Normln, pirozen, jednodue mi kon prvn den v obvanm Maroku. Jo. Tu to bude dobr.

9. jen

Budm se ped melounem. Chvli se rozpakuju zda jej nevzbudit kvli podkovn za pkn span. Nakonec volm "nevzbudit". Na stolku zapatlanm od verejho melounu (nejen mho) mu zanechvm vzkaz a nkolik dirham za dal meloun, kter smlasknu na sndani. Dlm fotky bambusbudky pro vzpomnku (viz ve). Sedm. Jedu. Den zan. Pi prvn pileitosti zastavuju, abych se zbavil tkho melounu a posndal chutnch kalori. Je to na trnici v dalm msteku. Melounu tu je k milinu. Vlet ten mj byla blbost. Mstys je pro moji mapu anonymn, a zejm i pro turizmus, neb bloplet jsem tu sm. Splvm s nenucenm podkem. Pohybem. Pohledy. Oberstven tm vm se vydvm na dal taci zaprenm venkovem.

Jedu. Koukm. Jedu. Koukm. ensk tu chodj s tkem nebo s vlnnm kloboukem na hlav, z jeho krempy vis dol vlnn bambulky. M by to vadilo, tilo, ale co by neudlali pro pardu. Lb se mi to. Te se blm k jedn takov dvojici. Stoj u krajnice nad kyblkama naplnnma plody opuncie. Kaktusu lemujcho silnici vpravo vlevo. Zastavuji u nich. S smvem ukazuju na plod opuncie. pinav ruka mi jej s smvem pvtiv podv. Nevm co s tm. Jak se to j?, ptm se oima. Mon se to mus uvait, co j mu vdt? Pedstrm, e chci do plodu okurkovitho tvaru kousnout. Ruka mne zadruje, bere si zpt plod, nokem obkrou jeho koovit obal, sthne jej, m obna luto zelenou duninu. Z oteven pusy na mne kouk nkolik osamocench zub, pochopm, e te do toho mm kousnout. Kvu hlavou, jako "jo". Jo!, usmvm se cenc chrup. Je to dobr! Chutn mi to jako bann, i hruka, i jako ob dohromady. Nejvce se to vak chuov bl plodu opuncie. ena mi nabz pln kyblk i pytlk. S podkovnm odmtm. Nechce se mi to tahat. Vkol toho roste bezprizorn dost a dost. Rozumnj se mi zd investice do melounu. Ty vkol rostou jen na polch. Abych en nezstal nic dluen platm suenkou. Ob ensk vypadaj pirozen, upracovan, pkn. Rd bych si je vyfotil. Po pr metrech tedy zastavuju, vytahuju fok. Vd o mi jde. Krout bezsmvnou hlavou. Tatam je spolupracujc vldnost pedchozch okamik. Nedbm tomu a s smvem pikldm k oku hledek fotoapartu, ve kterm sleduju jak se nejen otej, nbr i prchaj... Tak to jsem tedy neekal. Zaskoen intenzitou jejich obrann reakce spoutm ruce s fokem dol. Nco na m zle afaj. Je mi jasn, e jsem nco pokazil, "lpnul vedle". Abych si tm byl pln jist, zastavuje u mne nhodn jedouc cyklista a pidv se v afn k enskejm pouvajc hlubho hlasu. S drazem mstitele mi "vysvtluje", e to se tu prost nedl. Jsem rd, e je o hlavu men, a e na svm kole pel jinm smrem.

S pocitem, e je as naplnit bich zastavuju u barku popsanm modrchy i latinkou: RESTAURANTE. Dokud jsem jel Evropou, tak jsem se stravoval svpomocn ukuchtnm jdlem. Pedsevzal jsem si, e tomuto zvyku je tu v Maroku teba odvyknout! Celkem se tm na tal naplnn teplm jdlem. Snad se mj aluminiov kotlik neuraz. Na zpra vis hovz tvrt namsto bilboardu, a jak pozdji pochopm i msto jdelnho lstku. S europedstavou, e dostanu njak papr, pchnu do njakho dku, dostanu njak jdlo, zaplatm njak penze a spokojen nkam odejdu, a nebo e uku do tale spolustrvnka, vstupuji poprv do Marockho restaurantu.

Usedm u stoleku s plastovou lahv naplnnou vodou po okraj. Natahuju si nohy. ekm. Nikdo mne nevt, nikdo mne nevihn. Fajn. Rd sedm s nataenma nohama v keslku pod rotujc vrtul. Po deseti minutch se zvedm. Jdu si na kolo pro svj plechek. Po dal dvacetiminutovce, kdy jsem opt stl za pozornost jen mouchm, a vypil vodu, se zvedm. Zas tolik asu bl shib nem. Jdu za pikolkem openm o sloup. Gestem: mm przdnou pusu, vysvtluju, e chci jst, a gestem: papr, e od nj oekvm njakou nabdku, nejlpe anglicky psanou. Gestem: poj se mnou, mne pikolk pivd k tvrtm, u nich jsem zaparkoval. Kvu hlavou - jako e mm rd hovz, a prsty kousek od sebe zdluju, e to u eho my stojme cel nesnm. Pikolk kve hlavou smjc se vtipu. Vezme n, odeene mouchy a piblin tolik kolik jsem ukazoval mezi prsty z velkho celku odzne. Obejde pult, za nm moudci prozrazuj oteven ohe. Vlo maso do obracec mky. Polo ji na dva drty nataen nad havky. Vezme do ruky oplen tverec papundeklu coby vj a vene jm pod maso na havky vzduch. Ty se probud k ivotu a restaurac zavon m krm, kterou mi za patnc dvacet minut pikolk servruje. Ze slov, ktermi to provz, si vybrm, a po nm opakuji, batta a cocacola. M maso my pin s piksilkama s hebkem propchanmi vky - koen. Sl, pep, paprika (pliv sladk velik). Po pl hodin konstatuju, e jsem ml prsty od sebe rozthnout vce. Masa bylo mlo. Zvedm se, jdu platit. Rovnm ped pikolka bankovky dokud kve hlavou. Platm padest dirham. Co je cca 5e. Zd se mi to dost. Pt se vak samosebou nebudu, pt vak naped zaplatm, a a pot snm - take mi bude stait dirham ticet. Na paprek si poznamenvm slovo: ukrn - dkuji.

Jedu, abych nco ujel, smrem na Trabzon. Do tmy. Mm zpodn. Pak to v prvn vesnici zapichuju. Po verej "ach, ach" veern jzd nedvuju krajnici, a po denn jzd ani idim.

Ptm se po pivu v krmku svtc do tmy. Opt marn, opt si vybrm mlko, pibrm chipsi. Non tmou se ploum mezi postavama, ovcema, ovocem. Je tu moc plno, musm nkam popojet.

Zastavuju u dvou kluk, co pod poulin lampou u barku spravuj motorku. Na mj euromozek dm, oni, prosted nepsob moc dvryhodn. Nemm vak moc na vbr. Take kemrm: "emrn. Dormre. Camping. ukrn". Kvaj hlavou, pln mi hrnek vodou z kanystru. Pod zadek sunou plastovou idliku. ukrnuju a pidvm pytlk chips. ukrnuj. Jo, tu to bude dobr. Stavm stan. Pot co motorka znovu oije Esmer odjede, zatm co Ahmed se mnou zstane usazen v plastov idli. Vythne dlouhou dutou trubiku ukounenou pramlo objemnou hlavikou, jako by pnvikou nabrakou, do n nabere z mikrotenovho pytlku kuivo. Zapl to a... dlouze pothne, aby pot ze sebe vydmil inhalt. Po tyech, pti potaench mus ritul, po vyklepnut (vyfouknut) popele, naplnn znovu opakovat. Vypad pitom efektn, pirozen, domorod. Nemyslm si, e by kouil hai. Domnvm se hai je dmon v podob blho prku. Nemyslm si, e by to byla marihuana. Domnvm se, e vce smrd. A tak se ptm: "Hai? Marihuana? Canabis?" Ahmed krout hlavou. Nabz mi, abych si pothnul. Zezelenm pi vzpomnce na sv dtsk zvratky z ddovch cleaek. Ne. Znovu zvracet se mi vn nechce. Kdy jej podm o fotku, tak se usad o nco dstojnji.

Mezzuin z vesnice svolv k modlidb irok okol. Je to poutav chvle pod hvzdnou oblohou s lecm mscem. "Alah agbar. Alah agbar. Alah agbar.", opakuje po nm Ahmed na zvr s nesmrn vnou tv. "Alah agbar. Alah agbar. Alah agbar." Opakuji j po Ahmedovi s nesmrn vnou tv. Oba to myslme vn. Na mobilu mm nahranou nahrvku pozenou za Ankarou. Pehrvm ji pozornmu Ahmedovi. K jeho radosti, taky kon zvrenm zvolnm "Alah agbar! Alah agbar! Alah agbar!" zaifrovanm do kakofonie kolsavch tn. Nevdl jsem to. Je to krsn pln noc. koda, e nemme spolen jazyk - anebo alespo ohe - anebo alespo drogu.

10. jen

Vstvm pochopiteln ped Ahmedem. Ten si na noc zalezl do ruiniky bez oken, bez dve, bez roh, bez plky stechy. Jsem rd, e mne veer nelkal k sob dom. Upmn eeno jsem se t nabdky, s n bych si nevdl rady, tak trochu bl, stejn jako t stavby. Pedel bambusov che byla proti "pldnu", do nho Ahmed zalezl na noc, zlatou klckou. Teprve dnen rann slunce mi ukazuje, uprosted jakho smeku jsem spal. Poloas rozpadu plast je tista let. Je to vidt. Rozhlm se elov po nepodku, v nm se elov pehrabuj zklaman slepice a dva psi. Kadit se chod zejm za tmhle tu plachtu. Poteboval bych to, ale natst ne tak akutn. Nechm si to za opuncii. Jo, kdyby tu byla Shellka...

Vam si aj z vody, kterou jsem si nacmrndal z kanystru pod oknem. Odkudpak asi je? Balm stan. Sleduju auto tc se po silnici, ... a po smyku se uchnutm konc v poli. Msto pistn je slabch sto metr od mho kempu. Zven prach mi used do oteven papuly. To teda bylo! Auto prorotovalo mezi stromy a bez nsledk se zaboilo do oraniska. uchnut vzbudilo Ahmeda. Vykukuje z ozobanho otvoru "okna". "Usnul", vysvtluje mi. Loume se mezinrodnm gestem - podnm ruky. Tm se do dalho dne. Na smrovce je: Rabat.

Placatou zelinskou krajinou lapu k vzdlenmu cli. Chlapk v turbanu s konkem, co si jel pro vodu, posek a nech se ochotn vyfotit. Pak pesko pkopu a smrem ke mn nathne dla: "Dirham". Nechce se mi hrt tu roli blho bohe, a tak mu do ruky dvm suenku z "krmtka". S smvem, nepohrdliv, ji pijm. Moc prma. Pastevec venc krvu o kus dl mi taky ochotn pzuje. Zamvme si s smvem. Nic vc. Prma.

Traktor drkot na redukovanou jedniku oraniskem, zatm co chlapi z vozu vidlema rozhazuj hnj po ernozemnm poli. ڞasn kvalitn pda, slunce a voda dlaj z tohoto kraje zelinsk rj. Sklenk nevidt. ady edkviek, kvtk, rajat, zel, meloun, cuket, brambor a kdo v (zn) jakch jet dar zem slunce a vody lemuj mou stopu. Ne nic si nejdu vytrhnout, ulomit, ukrst. Z etiky a taky proto, e vude jsou lidi. Postvajc, jdouc, pasouc, pracujc, prodvajc, povdajc. Lid. Lid. Lid. Ve slamcch. Turbanech. Kiltovkch. Riflch. Hadrech. Pyamech. Zastavuju na floristickou pehldku u jedn z mnoha zelinskch hromad. Vtinu z nabzenho znm. Nemm vak chu na zeleninu. Dal bych si ovoce. Pomeran, jablko, bann... Proti sv vli dostvm plivou edkviku velikosti mrkve. Pochopiteln s smvem. Prma. Snm ji jen s uvdomnm, e potebuju i pliv vitaminy.

O pr hodin, destek kilometr dl podl zubat krajnice se ocitm v lese, snad blahovink (eukalyptus). Nevm. Nepoznm to. Myslm si to. To u jsem na pedmst Rabatu. Hrni mne gestem zvou do svho stnku k hlinnmu tali s horou re na stole. Nemaj vak pro mne lci. Nevad, mm svoji. Zdvoile jim odbagrovvm sms re, kukuice a jet ehosi a jet ehosi - ne, maso to nen. Ochucen to maj dobe, ale omatn mlo. Do rizota sypanho srem to m daleko. Dlabu. Dlabu. Dlabu. Deset, patnct, dvacet minut. Ne, z toho neztloustnu. Penze? Ne nechceme! Po jdle kluk vytahuje dlouhou fajeku. Kdy jej podm o foto, obadn se usad do plastov sesle docela jako Ahmed. Bhem jdla jsme si toho moc ci nedokzali. Nejen pro pln sta. Vedu tedy starinu rodu ke kolu. Vytahuju z mapnku fotku. Piktogramu rodinnho tst rozum. Nco mi vykld. Kvu. Nevm na co. Ukazuju mu mapku m cesty. Piktogramu m cesty rozum. Nco mi drmoliv vykld. Kvu. Nevm na co. Loume se. Rozumme si.

Cedule mluv jasn. Pozvolna se nom do dvoumilionovho Ar- Ribat sjezdem dol od Knitry. (e je Rabat hlavnm mstem Maroka se dozvm a doma. Shodou okolnost bude toti Maroko na programu Terin zempisn vuky. Ne, na Maroko jsem se njak zvl᚝ neinformoval).

Plechov moudc kae mi leze pes tangli. Ztrcm a vynouji se z n vdy tak na jedno nadechnut. Auta mal velk nejvt, mne mjej vpravo vlevo hlava nehlava. Mm cyklotendenci neustle lnout k obrubnku chrnc mi pravobok. Tu se vak obrubnk ode mne asto odkln vystavujc mne novmu a novmu plivu dopravy zprava, kter mne, proti m vli od nj odhn asto a k tomu levmu a ten mi je vkdovn co-by symbol protismrnho zla (neplat v jednosmrkch)... Opt se tedy keovit drm idtek nasmrovanch k Dar el Beida (Casablance). Veobecnm zmatkem v centru projd zvonc tramvaje s prvem veta. Udlm pr fotek a prchm. Ne, tento druh jzdy nen moje hobby. Navc, za necel dv hodiny bude tma jak v pytli. Zastavuju u cestovn kancele Transport Bourak. Kdou na tabuli jsou na n vyvedeny nzvy rznch mst. Je mezi nimi i nkolik Evropskch. Zaujme mne Pa s slovkou 500. Nechce se mi vit, e by mne nkdo odsud pevezl za 50e do vce jak 2000 km vzdlen Pae. Jdu se tedy na to peptat dovnit. Pn mi kvnm pisvduje. Jede to ztra, jen si budu muset piplatit za kolo. Jak snadn! Je to dobr informace. Me se hodit. Ptm se po njakch www strnkch. Ne, ty transport Bourak nem. Vysta si s telefonem, koln tabul, houbou a kdou. Zvltn. V dnenm svt. Beru si alespo vizitku. Tabuli odnst nedoku.

Za hodinu u je tma. Brzo a celkem nhle se tu stmv. Urit prudeji ne u ns. Potebuju jet nco ujet. Mm zpodn - zase. Zaseknul jsem se ve mst, u hrn, u zelin... Nevad mi to. Nejsem zvodnk. Vad mi to, ztra to budu muset dohnat, jako zvodnk.

Jedu. Po irokm chodnku podl ztmavlho moe (vpravo), podl svtcho msta (vlevo). 80 km pede mnou je dle mapy podstatn vt Casablanka (doma zvm, e i s chapadlama m 3,7mil obyvatel). Soused-li spolu na tak malou vzdlenost, dv tak velk msta je krajina odsouzena ke kolonizaci. Vybetonovnm, vyasfaltovnm, vybagrovnm, zastavnm, obestavnm, oplocenm, obydlenm, zapinnm...

Jedu. V reflexn vest, s elovkou na ele a blikakou na zadku aglomeranm smogem. Z Istanbulu vm pesn, jak to bude - nikde nic pro mne nebude. Ale m to zvuk: jedu tmou do Casablanky. Jedu.

Vjimka potvrzuje pravidlo. Vpravo, na vsp nad moem je psit plac nekolonizovn zstavbou. Odbouju tam. Je to efektn msto. Z pomrn vysokho msta sleduju sem tam se nepravideln tvoc blav pniv hebnky vln. Za mnou msto. Nade mnou hvzdy. Pode mnou hmot pboje bijcho do skly. Ve vlasech (ha, ha) vtr. Jo, je to asn msto a, zejm, nejen pro mne. Stoj tu i nkolik aut, pokuujcch dvojic. Pimoudlch skupinek. Jo, tady to je. Dl nejedu. Tady si lehnu a ani sebou nehnu.

Unaven stavm stan. Poteboval bych se vykoupat. Jdu s gestem przdn petky do jednoho z aut pro vodu. K mmu divu zavr pede mnou dvee. No to snad ne! Udiven zrm na mladka za oknkem. Ukazuju przdnou petku, piji z n. Nic. Tup na mne zr jako krlk z krlikrny na hospode s noem. Chvli nad nm asertivn postojm. Vn jen chvli, rozbol mne nohy. U dalho auta pochodm lpe. Z kanystru pelvaj do m ndoby vodu (polovina vedle) s gestem: nen na pit. To mi neva. Potebuji si jen obthnout tlo nkou. Ped stanem liju vodu do kotlku. Vysvlkm se do naha, vzdlen svtla mne nemohou ohrozit. Pinoura mi nikdo neuvid. Tma kolem. Myju se. Parda. Senzace. Ujel jsem dnes podn kus svta. Jsem sm se sebou spokojen. Nemu se dokat, a si lehnu a ani se nehnu, a pustm si do u kvliv zdej hudbu.

Lem - chvli. Slym, jak mi u stanu zastavuje auto. Vidm jeho svtla. Te se otvraj, bouchaj jeho dvee. Podle krok to je jedna osoba. No a co? "Hellou". Dlm, e spm. Dal: "Hellou", mne aktivuje. Po dalm blzkm adresnm: "Hellou my frend!". Vylzm ven. Ped stanem mi stoj chlapk - "mal pivo". Vedle nj evel dieselov peguotek. Pod nmi se tt pboj. Nad nmi svt hvzdy. Vedle ns dch msto. Opodl postvaj pimoudl hlouky potahujc z dlouhch fajek... Ve na svm mst... Ve v normlu. Ne, j nikam nejdu. dn pozvn nepijmm. Chci leet a spt. Nic jinho! Jenome "vc" se m jinak. Chlpek mi obstojnou anglitinou dobrcky rad:"Tady neme spt". "Pro?" "Je to nebezpen". (Zvnm): "Pro?". (Zvn):"Jsou tady banditi". Chce se mi vykiknout: "No to snad ne!", na msto toho vak zvnm. Je to obdoba situace ze panlskho Cituad Real, kde mi to obdobn mank kal, radil ...a j jeho rad nedbal, a pot prchal. To se mi taky vbec, ale vbec, nikam nechtlo "prchat". Te jsem v situaci o to t잚, e nemm ani kam - prchnout. Dobe vm, e pede mnou je jen tma a kilometry, kilometry zstavby. Pemlm. Zvauju. Kroutm hlavou: "Ne. Zstanu tady". Mal pivo m pesvduje. Zbyten. Nemm prost kam jinam jt. Pt se po pase. Ukazuju mu jej a (!) pjuju do ruky (!!). Kdyby te s nm sednul do nastartovanho auta, tak mi po nm zstane jen vzpomnka. A pro policii charakteristick popis pachatele: byl mal pimoudl ernovlas a odjel mi s nm v malm ervenm autku... Muk jde s mm pasem k svmu autu. To je u i na mne pli. Beru mu pas neekan z ruky. Rozum tomu gestu. Dvryhodn se usmv. Ze zhasnutho auta vytahuje notes, zapisuje si m nacionle. Startuje. Mv. Odjd. Zanechvajc mne sv rad: "Nespi tady". Lezu do stanu. Pod nmi se tt pboj, nad nma svt hvzdy, vedle ns msto, opodl postvaj pimoudl hlouky... Ve na svm mst... Ne, j nikam nejdu - nemm chu, slu, kam. Jak si lehnu, ani se nehnu. Sluchtkama si "puntuju" hlavu. Zajmav muzika.

Usnm. Procitm. Dlkov svtla rentgenuj obsah mho stanu. No co je toto za debila! Lezu ven. Poznvm: Mal pivo, si pivedlo pomocnky. Pna voncho kolnskou v uniform (snad policejn) a tlumonka. Po seznamovacch zdvoilostech pechzej k meritu vci. "Tady neme spt". "Why?". "Je to tady nebezpen". "Why?" "Banditi t okradou. Podznou. Hod do moe". Gesto uznut hlavy na pedmst Rabatu podan komisaem se zlatmi prmky mne na pozad tmav noci pesvduje - asi bych ml vn zmnit kempink. "OK", souhlasm. Situace je asi vn vn. Neumm plavat, a i kdybych uml, tak ve stanu se vn patn plave. Pboj pode mnou u nezn tak romanticky... Pimoudl hlouky se pjezdem policie vytratily... Konstruktivn em obrat v mylen: "Kam mm jt?". "Do hotelu". "Nemm penze na hotel". "Tak si postav stan ped nm. Je odtud tyi kilometry po lev ruce. "Jo dobe", souhlasm, s tkm srdcem neb to znamen sbalit ve pracn vybalen a pesunout se "kamsi" jinam, s eenm. Marn oekvm, e policie bude pokldat svou misi za spn dokonanou, zasalutuje a odjede. Ne. Vichni ti stoj nade mnou jak apotolov a "pomhaj" mi s balenm. Sp se mi ale pletou pod ruce. Jsem z toho nervzn. Tm vce, e nemu najt klek od kola. Samozejm, e nkde bt mus! Ale kde? Komick situace. tyi mui, piem jeden je v uniform a dal v trenkch, hledaj v nevbn vonc hromad hader, vc a psku mal aluminiov klek.... Reflexn vesta se mi bhem oblkn ve vtru pekrout a j v n uvznu jak ve svrac kazajce. Policista dstojnho vzezen mne z n vyprouje a zejm, aby se situace neopakovala, mi nasmrovv ruku do sprvn dry. Ne, tomu se nejde nesmt. Proti t scnce je komik Pierr Richard hadra. Nicmn, po pl hodin mm ve jak tak sbaleno. V trenkch a reflex vest mizm ve tm sledovn temi pry o, zda se budu dret jejich rad: "1 - Nejezdi do Casablanky. To je velk a pro tebe nebezpen msto. Je na venkov, tam je podstatn bezpenji. 2- Nenocuj na oputnch mstech. V kadm msteku je policejn stanice, na kter ti vyjdou vstc a nechaj t postavit stan v blzkosti strnice. Je to pro tvoji bezpenost. astnou cestu!"

Jedu. Jedu. Jedu. Neobvykle dlouho, ani bych po lev ruce minul cosi jako hotel. ajovniky. Obchdky. Zstavba. Ne. Dl nejedu! Je k plnoci. Mm za sebou pern den. Nemu se dokat, a si lehnu a ani se nehnu. Dvm jzd deset minut. Pak ji ukonm, tam kde budu.

Po patncti minutch ukonuju non manvry. Nejsem perpetum mobile. Zabouju do ulice mezi domky. S tm, e nkde sebou plcnu do tmavho koutku "under open air". A ani se nehnu, jak si lehnu. Mon, e ani nebudu slzat z kola. Jen se tak pekulm na bok... Na konci ulice, v kuelu poulinho osvtlen stoj ddula s dlouhou hol. Nevm co, ale chpu, e zle, na mne nco vol. Pitom mne u na dlku zahn hol. Jenome j nemm na vybranou. Prost nemm. Pijdm tedy a k nmu ped sebou kic otzku: "Hotel? Hotel? Hotel?". Kdy u zane chpat - a pemlet, uvidm msto pro stan. Zmnm tedy otzku na: "Camping? Camping? Camping?". Zase, i tuto, opakuju, dokud ji nepochop. Slzm z kola, ukazuju stan: "emrn. emrn. emrn". Te u mi je jasn, e rozum. e v sob svd boj. Zda mne m, jako hlda, vyhnat. Anebo, jako lovk, ne. lovina v ddovi nakonec vtz. Ukazuje mi msto, kde si mohu postavit stan. Jenome to je pro mou pte pern kostrbat nevhodn. Hldae residenn tvrt nakonec umluvm o daleko lep plcek. Kousek od jeho hldac budky. Unaven znovu stavm stan. Nohy mm jak z tvarohu. Tlo jako z gumy nasmrovan k jedin mylence: jak si lehnu, tak se nehnu.

11. jen

Ze stanu lezu pomrn pozd. O pl devt (normln vstvm v sedm). trachm se do vartovny pro ddulu. Abych podkoval a podal o vzpomnkov rann foto. Nikde nikdo. Te, bhem balen a ani bhem odjezdu. Projdm ulic s ptravm pohledem. Ne, nen tady. Asi mu s rozbeskem skonila sluba.

Proitek dopravnho zmatku v Trabzonu, nsledn zitek nonho pesunu a zcela jednoznan dobe mnn policejn rady mne odkln, z tahu na Mohamedii (nsledn Casablanku), na R 401. Na Rommani.

Jedu venkovem. Vezu se po celkem slunm asfaltu schnouc zvedajc se krajinou. Tu developersk loby nesvd boje. Igelitov pytlky se svobodn tepotaj ve vtru pichycen v such trv, dokud je ovce, koza, krva neseere. Ne. Casablanku nepotebuju. Je mi dobe.

V krmku s vejci si kupuju za jednu korunu dv slepi na oblben "energy" drink (vejce + mlko + cukr). Za pt korun v secondhandu pr ponoek. Vodu od prodavae vody k omyt celho tla dostvm zdarma. Ne Cassablacu (Casablanca = italsky bl dm, kasrna?) nepotebuju. Den plyne. Kilometry a vkov metry pomalu pibvaj.

5,5 bar Marockch nen asi prv tot, co 5,5 bar evropskch konstatuju pot co mi due v zadnm kole po nkolika kilometrech od dofoukn hlasit exploduje pod zadkem - anebo (spe) nen manometr jako manometr. Pl᚝, rfek i j to natst staten neseme. Jen v dui a grafikonu jzdy je skoba. Vymuju ji a tu novou opatrn lskypln dofukuju pumpikou. Pneu servis s ochotnm lepiem nen daleko. Ne Casablanku nepotebuji.

V ase obda, a tedy dalho dobrodrustv pijdm do Ain-el-Aouda. ada restauraek lk pocestn. Zkuenm zrakem pes smrdutou popelnici si vyhldnu tu s nejvce vypasenmi kutky. Jedna parta strvnk prv odjd. Keslka budou voln.

Prstem pchm do kuec ke na stehnisku. eznk - grilova kue sejme z hku. Polo jej na umatn palek. Rznm vihem, mimo jakkoliv kompromis, irokm tkm noem, nohu i s kloubem oddl od korpusu. Pr centimetr od uhl pinavch prst. V kutku to lupne... Zrun tah noe po palku dokonuje nacvien, tisckrt pedveden slo. Maso pistv na plastovm talku dvojramenn litinov vhy. Mastn prsty pihazuj potebn poet zvaek znehybujc litinov jazky proti sob. Dal pohyb vkld mj obd do grilovac mky... "Pikant?". Kroutm hlavou. "Tomato?". Kvu hlavou. "Batta?". Kvu hlavou. Pedstaven eznka - grilovae, kter se pi tom bavil s nkm jinm (vyjma uvedench tech slov), netrv dle ne ti minuty. Platm necel 2e. Usedm do plast idle. U kluka za pultem si objednvm: "Grande tea". Po tech Marockch dnech vm, co za co, mi pinese. Pllitrovou konviku naplnnou mtovm listm, velou vodou, dva hranolky cukru (cca 8 naich kostek) a hrnek. Smchm-li mtov koncentrt s dalm pl litrem vody z karafy stojc stejn povinn na kadm stole na msto popelnku, nemm, stran pit, dalch objednvek. Platm asi patnct korun. Parda. Ne. Nepotebuji Casablanku! Ne mi pinesou moji krmi, rozhlm se s nataenma nohama kolem. Kultura stolovn mstnch je (hodn) jin ne ta nae. Bez skrupul kolem sebe, po stole, po zemi plivou, upoutj kosti, flaxy, kupky, kousky chleba, pecky oliv... Na to u samozejm ekaj otrkan koky perouc se o kad sousto. Obas njak vysko na stl. Nkdo si to nech, a nkdo nenech lbit. J ne, mm velkou chu k jdlu. Sta, e se mi domcky otraj o ltka. Jdlo vypad lp ne chutn. Chyb mu "ped pprava" sol a koenm. Rajata jsou ale dobr. Pinesli mi k tomu i neobjednanou placku chleba. Ta se tu dv vem ke vemu. Vezmu si ji s sebou. Je transportu schopnj ne bageta. S levou, e nejedu na Casablanku, se zvedm. Chci-li dorazit do Rommani, nen as otlet. Slunko celkem pl. Jedu stle pozvolna vzhru. lenit zatkovit silnice mne provd oputnou, vyschle nahndlou krajinou. Studna u cesty je zamen. Kl by se asi dal sehnat v barku za tkacm psem. Nebudu plait. Jet to vydr.. Po pr zatkch, a hodin, kousek od silnice dal studna. Njak pan s holikou u n pere prdlo. Parda. Funguje. Te u je nejvy as naplnit aludek i pllitrovku ivotodrnou tekutinou. Slzm. Po si jdu s petkou pro ivot. Pkn pohled. Studna, pestrobarevn postavika s holikou kontrastujc s barvou kraje a za nimi jejich vesnice (snad Nkheila) spojen se studnou svazkem pupench r - vyjednch, vylapanch cestiek. Sem tam stromek. Trva jen v bezprostedn blzkosti studny. Pkn. Nemm pochyb o tom, e v t vsi pede mnou nen jedin kapajc kohoutek. Protkajc zchod. Zbyten uit hrnek vody. Tak jako vude tam, kde je voda - vzcn a vzdlen. Vracm se pro fok a suenky - mou se hodit. Mlad maminka je od pohledu pjemn, usmvav, mrumilovn. Ve stavebnm koleku m "XXL" kopek, ve kterm se potk s kusem ltky, zatmco estilet holika se hmod s ponokou na lutm kanystru. Po zdvoilm smvu ("dobr den" si nedoku zapamatovat) ukazuju petku. Pradlena nech dla. Vhod do hlubiny studny smotek lana otvorem v kruhovit tmetrov "poklice" nad studnou. Jeden konec lana je pivzan k ohrdce lemujc vhozov otvor, na druhm konci je "okov" vyrobenm z kanystru. Po dutm blunknut lanem zrun zakomh, postav se na samou hranu studny, napne lano. Drobnmi prsty obepne napnut provaz. Rukovnm pro mne vydobv z dutiny zemsk tkou, vzcnou, vzdlenou tekutinu. Nen tu dn Rumunsk mechanika "vrtku". dn Tureck mechanika "dlouhho vahadla. Koukm stdav na ni, a do hlubn na vodn zdvi. Jsem rd, e se provazu chytla sama. Dozajist bych tam za nm spad. Anebo dorukoval. Sedmi, desetikilov bemeno je bhem pr vtein nahoe. ir tekutina j stk po potetovanch prstech na obdobn zdoben zpst. Pknm, mrumilovnm, ptelskm gestem mi ji podv, zatmco druhou rukou lehce zbytek vylv do kopku k prdlu. M hnd oi, nahndl blmo. Dkuji. Dkuji. Dkuji. ukrn. ukrn. ukrn. Opakuju s petlahv v levace a s pravakou na srdci, jak se to slu a pat. Ne. Nepotebuju Casablanku. Nesmle, a bojcn ukazuju, na fok. Byla by to hezk fotka. kemrm pohledem. Pan kvne. Postav se, jak si dm a mimovoln maminkovsky si pivine k sob holiku. Cvakm spout. Jednou. Dvakrt. Tikrt. Ukazuju obma dlo. Usmvme se. Obadn dvm bzliv holice komnek ze suenek. Usmvme se. "ukrnujeme" si pravakou na lev pleci. Loum se. Svoj rukou tisknu mokrou, podivn inkoustov modrou dla. Tekami potetovan hbet, prsty ruky. Ne. Nepotebuju Casablanku.

Sjdm do Rommani. Po devadesti km tu zstanu na noc. Zpodn nezpodn. Za tmy se tu, bez sebevraednch mysl, jezdit ned. Jsem utahanej jako kot. Nemu se dokat, a sebou plcnu. Vybrm si msto v parku kousek od stedu msta, do nho mm. Na stanovn je jet moc brzy. A potebuju vyeit problmy s mm mobilem, kter zapomnl, jak se odeslaj esemesky.

Na nmstku trh. Na voze hromada odznutejch kozch hlav, k, vnitnost. Prodv se to. Nevm komu. Jdu ke svtcmu obchdku s npisem "Mobil boutique", kde se seznamuju s klukem. Je obvykle ochotn a neobvykle um anglicky. M pedstava, e si koupm njak mobil, vlom do nj svoji sim kartu a bude po problmu, bere za sv. Musel bych si koupit nejen telefon, ale i sim kartu - a to se mi nechce (=jin slo a vcenklady). Otzkou:"Kde bude spt?" zan dal dobrodrustv uprosted tmavho msta, tmavho Maroka... "Tady v parku. Mm stan". "??? Tam neme spt. Je to nebezpen." "??? Pro?". "Jsou tu banditi. Pepadnou t a okradou." "??? Co mm dlat". "Jdi do hotelu". "To je drah. Na to nemm penze". "Tak pokej. Mm ptele, kter m ptele pracujcho na policii. Zavolm mu. Teba t nechaj postavit stan tam". Mm kamardy, kter nechala pespat Tureck policie v cele, a sv erstv zkuenosti, take eknu:"Ok! Why not?!"

Sedm na zdce ped strnic. ekm na mho ptele, kter je ptelem ptele..., a el dovnit vyjednat pro mne tverec pod stromem. Bylo-li by to na m, u bych stavl stan. Je pl jedenct, co je akort tak mj as. Dvee se (konen) otvraj s gestem: mm jt dl i s kolem. Pomyslm si - Aha. Stan si budu stavt vn zdi. Pro ne? Why not?

Mrn zavalit padestnk v uniform barvy psku mi bere pas a dv idli v kanceli 4x4 metry. Netsnme se tu sami. Jsou tu jet dal dv "uniformy". Sled otzek zbavn kopruje daje v pase, stejn jako sled odpovd. Tedy, a do otzky: "Povoln?". Jsem invalidn dchodce. Ne, nestydm se zato. Mm absolutn ist svdom, e jsem udlal ve proto, abych jm j v tto dob nebyl. Jenom to prost nedoku vysvtlit. Tu, pro jazykovou bariru, stejn jako doma, pro mentln zabednnost sebevdomch, co by na mm mst dokzali vce ne j. Take zavhm, a zalu: "Uitel". "Co u?. "Postien dti". "Neptm se, koho u, ale co u". "Postien dti veobecnm znalostem st pst potat kreslit." "Te peci nemte przdniny". "Ne nemme, ale mm kolegu, s kterm se stdm..." Atd... Zpomalen tok odpovd se zd vyetovateli podezel (bodej by ne). Rentgenem z pohledu prosvtluje m obas (neustle) sebou mimovoln kubnouc tlo, jako by mi kal: "Ptku. Jsi mi njak podezel". Uvdomuju si to. S vdomm sv pevahy se ovv mm pasem. Chce se mi morn spt. Mozek ped "black outem". Sedm hodin spnku, na ne zcela lehkch 180 kilometrech a pytel zitk, mi je mlo. Jak to skon? Oteve celu, a s smvem: vyspi se tu a rno je dl, mne do n vpust? Anebo oteve celu, str mne do n a se klebem: rno pro tebe pijede auto, mne v n zamkne? Zved se. Odchz s mm pasem. Odevzdan, odevzdn otzkm, nav, vitkm, ekm. Po chvli se vrac. Podv mi mj milovan pas. "Poj! Uku ti, kde bude spt. J pojedu autem, a ty za mnou na kole. Ok?". "Ok".

Propltme se ztmavlm mstekem. Je to mrn z kopeka, take pomale jedoucmu autu stam. Domnvm se, e noc jedeme nkam k nkomu na zahradu, abych svm stanem nedehonoroval policejn strnici. Je tomu vak jinak. Vyjdme za msto. Zastavujeme u hldky dopravn policie. "Tady si postav stan. A tamti t budou hldat", ekne mi mj vyetovatel a bouchne dvemi. Msto, kter mi vylenil, je skryto pod nspem silnice ve tm. Celkem komplikovan se k nmu spoutm z vysokho behu. elovkou rekognoskuji tern rozjedn cesty. Odkopvm nejvt drny a kamen. Ne neodvm se protestovat. Stavm stan. Ukldm se mezi koleje - Lem na Svobod. Vc od ivota nedm.

12. jen

Rno balm. Karimatku, spack, stan. utr co mi vytlail dlek do stanu, karimatky, spacku a ledviny minu pohledem. Neme za to, e se se mnou potkal. Fotm si nocleit a ze stejnho dvodu zajdm ped strnici (foto viz ve). I te mm vce tst ne rozumu. e se tu nesm fotit nejen eny, se dozvm z praxe pozdji. Pidrzle se na dv hodiny usadm v ajovn naproti. ekm, a se mi srovn dolk v ledvin, a a pan uhnte a na litinovm pltu upee, placku z kukuin mouky. Von omamn, ale chutn mizern. Nedojm ji. Ztvrdl zbytek hodm v obrannm reflexu psovi cestou.

Za Rommani (310m.n. m) se silnice zan zvedat do sedlka Col de Khaloua (850m.n. m). Pesn tak, jak m velice slun mapa v mtku 1: 1000000 pedpovd. Mal Atlas na obzoru. Do ajovny v Ez-Zhiliga si zkuen pedem nesu kus syrovho masa. Ne vechny ajovny, kter maj gril, maj i eznictv. (Lidl taky nem masnu. Na rozdl od Penny). Potebuju se schovat ped vtrem. Domorod hby mstnch jsou na vtr smchan s prachem pipraveny lpe ne m triko. Ez-Zhiliga je jedin msteko, kter mm dle mapy dnes cestou do Oued-Zem protnout. Rozhldnu-li se vkol, dvm map za pravdu. Pustina, psek, kopeky, olivovnkov sady ohban vtrem, a slunce, slunce, slunce. Je teplo. Nadmosk vka mn studny na studnky. Vyschl eit ek na vyschl strouhy potok. Na konec, tame voda ihned utee do dol, jsou ze studnek obezdn schrnky na plastov barel s vodou starou den? Tden? Msc? Nevm.

Mm odpracovno. Po dnench devadesti pede mnou le Oued - Zem. Pestvm spchat. Nem to cenu. Mareke nedm.

Zastavuju u dvou chlpk sympaticky mi mvajcch z krajnice. Je 19:30. Za tyicet minut bude tma jak v pytli, kterou odmtm jet. Gestem rukou sloench pod hlavou s doprovodem zachrpn, se ptm chlap po noclehu. Kvaj hlavou. Zvou m k sob na zahradu. Vm jim. Why not? Ale, teba to jsou banditi... Why not?

Stan si sthm postavit pod okny jejich domu na hran olivovnkovho sadu jet za era. Soubn s tm je nedln as hovoru. Ve stoje, se stanovou tykou v ruce volm zkladnu ztracenou v Evrop. Dti, Jia mi pej k ztejm narozeninm. "Jsem rd, e jste si vzpomnli. Dky. Mm vs rd. Jsem u nkoho na zahrad. Ahoj! Konec". Pedstavuju si svou smeku, jak sed kolem kuchyskho stolu nad mobilem. J jsem tu, oni tam, pesto se slyme! ...pak nevte na zzraky. Teta Srov mi peje obdobn. Rd bych j odepsal, ale odesln sms mi nefunguje, podkuju j tedy a po nvratu. Jdlo mi pin jeden z nich ve 20:20 u ve tm tmouc. Druh z nich odjel. Stmv se tu vn neobvykle rychle. Na poniklovanm tcku v poniklovan konvice pin mtov aj. V plastov oatce nkolik vbornch chlebovch placek. V mal keramick mistice olivov olej. Mj hostitel m pro mne neobvykle snadno zapamatovateln jmno. Jmenuje se Najih. Pedvd mi, jak se to m jst. Je to snadn. Placka se rozlom, smo v oleji a str do pusy. Zatmco j jm - se cpu, on si z mikrotnovho pytlku nabr do fajeky. Zapaluje ji. Potahuje s n. Vyklepv (vyfukuje) popel... atd., stle dokola. Dokud nerozlmu vechny placky. Nevysaju vechen olej. Je to k jdlu. Kaloricky hodnotn. V konkurenci tavench sr a kupavch rohlk, to vak nem anci obstt. Gestem "myt tla" mi je Najihem nabdnuta koupel. Jo, to by se hodilo. V koupeln jsem byl naposled ve Francii. S sebou si beru ve potebn - koili flanelku na uten, hrudku mdla, kartek, poloprzdnou pasttubu, trenky, celkem ist triko a ve dleit: pas a boty (mm v nich penze). S euro pedstavou, e jdu vstc vykachlkovan mstnosti, ve kter bude ze zdi ouhat kohoutek, alespo nad umyvadlem, mne Najih vede po schodech do svho domu. Pod kroky mi pitom svt stdav msc a baterka. Provd mne chodbou, otvr pede mnou mstnstku velikost i zazenm ne nepodobnou cele, kterou jsem vera mjel na policejn stanici. Je nebo nen Najih bandita. Jak to mu vdt? Tum, e jsme u cle, ale nezd se mi to. Mstnstka, do jejch dve pede mnou Najih stril a do n mm vstoupit je irok asi metr a dlouh asi dva. Pod malm "oknkem" (otvorem) s hvzdnou tapetou je tureck zchod. Kohoutek. Kachliky. Umyvadlo. Vana. Sprcha... Ne. Nikde nic takovho. Koukm do t kobky, zatmco on mi odnkud pin dva kyblky. Kouc a nekouc. Pochopm. Jsme u cle. Udlm krok dovnit. Do tmy. Najih vedle mne s mrumilovnm gestem postav oba dva asi ptilitrov kyblky, uke na vypna a zave dvee. Cvaknu vypnaem. Jednou. Dvakrt. Tikrt. A ono nic. Tma kolem mne je pod stejn. Tch pr hvzdiek venku ji neme ohrozit. Dle vech zkonitost zdravho rozumu bych se ml bt. Najih je Bandita! Prazvltn se vak vbec nebojm. Nevm pro, ale nebojm se. Otvrm dvee. Ukazuju na rovku. Najih cvak vypnaem stejn marn jako j. Povoluje rovku, na chodb vyroubovv dote svtc, zaroubovv rovku - sporku. Ani t se vak na wckoupeln nechce svtit. Improvizovan mi zanechv svtilnu, kter svt vborn, kdy s n nkam mte a mizern, kdy s n chcete osvtlit by sebemen mstnost. Hledm hek, na kter bych ji povsil. Nen tu. Nepochopiteln. Nen tu ani hek, ani polika o idli nemluv. Pokldm ji tedy na zem. Vysvlkm se do naha svrky odkldajc na vyvenou hranu tureckho WC, aby mi do nich bhem koupele nenatekla voda. Ntlnkem (trenky obtovat nemu) smoenm v tepl vod si obtahuju lsky pln tlo. Hlavu, krk, bicho, pirozen, zadek, nohy, chodidla. Vechno vude obtahuju, navtvuju mokrou teplou strkou. I pro tentokrt se obejdu bez mdla a studen vody. T se ttiv ani netknu. Voda ze mne stk do kanlku, kter jedin pipomn koupelnovou mstnost. Otvrm dvee. Lehce. Za nimi smjc se Najih kou haiovou faju. V deset lezu do stanu, kter je na svm mst stejn jako Myo a ve tu dole zanechan. Parda. Jak si lehnu, ani se nehnu. Loum se s Najihem nejlp jak mu. Podnm ruky a blbolem: "ukran Najih! Alh Agbar!

13. jen

Rno mne zve Najih na sndani. Samo sebou, e jdu. Za dennho svtla mne provd domem, pivd tam kam vera veer za tmy. Dvee do wckoupelny jsou dokon. erven kyblk za nimi stle stoj. Seznamuje mne s jeho enou a dcerkou. k mi jejich jmna, ale nedoku je pro jejich dlku po nm zopakovat ani bezprostedn pot, co mi je ekne. Kdyby se jmenovali "Nasever" a "Navchod", tak bych si je zapamatoval zcela jist. My mui si sedme na tvrnice ke stolku s "uezanma" nohama. Dle mho soudu, to je jedin nbytek toho asu v tom dom. Pan nm tam postupn pinos placky, olivov olej, hrachovou polvku s olivovm olejem, aj. Zatmco my jsme v bundch, tak kolem ns se bosky po betonov podlaze prohn tylet dvtko v nedbalkch. J jm - se cpu, zatmco Najih komunikuje (spe sm se sebou) ve panltin a potahuje z fajeky. Dovtpm se, e bydl v Agader. Pracuje jako nmonk. Plav se podl pobe a do JAR. Tady ten dm a olivov sad m dohromady se spolenkem (vera jsem ho vidl). Je to jejich spolen byznys. Spolen se u stoleku shlukujeme jen na focen. J dostvm adresu a oni mj slib, e jim polu fotku. "S. S. S." Cestou dol z patra po venkovnm schoditi si vimnu, e zdn dvoumetrov plot je ze shora poszen stepy ouhajcmi z betonov desky. Asi tu vn nen pln bezpen. Za dennho svtla je vidt, e Najihv dm je nad pomry vstavn. Barvou. Rozmrem. Palisdou. Rd, stejn jako budu vzpomnat, dlm dal fotku. Na cestu dostvm pet lahviku olivovho oleje, nkolik placek a pn: "Bon voage". Co ci jinho ne: " Merci. Arevoa amigos!".

(Adresse: Nourdddine Najih, DR IHANTERNE, BIOUGRA. CHT. AIT. BAHA, AGADER, MAROC)

Jsem v Oued - Zem (780 m.n.). Prochzm si trit. Ovoce znm i neznm. Zvata iv i rozporcovan. Vci znm i neznm, pouit i nov. Protlauju se mezi lidmi i zvatama. Vykemrm si jablko a ti vestky, a jako bonus dostvm bezzub smv od "Gndho". Moc prma tihle ti Maroani.

Na Marrakech bych ml jet doprava..., jedu rovn, na Kasba Tadla. 230 kilk tam a zpt pustou krajinou jen proto, abych dostl sv fantazii, se mi vn nechce. Te u mm pedstavu jak architektonicky "chvatn" msto to asi bude. Krabicovit domky vyisovan slunkem, kruhov objezdy velk jak dlouhohrajc deska, meita obklopen zelen. Slunko m zapk dokonale u tu. Na za nm jezdit jet jinji? Pro exotiku mi sta studna, trh, restaurace neznme vesnice. Navc mne zan tlait as. Je tinctho (mm narozeniny) a Maroko bych rd opustil do dvactho, abych se bhem dalho tdne dostal ze panl do ech. Ne, Marrakech (taky) neuvidm. Ne, nemrz m to.

V neznm vesnice o kus dl si jdu pro mlko. Chlpek ochotn zano do velk kd litrovou odmrku, aby mi ji naplnil blou pochoutkou. Ne o penzch nechce ani slyet, ale chce poslat fotku. "S".

Peste obleen prodavaka - majitelka obchodu kontrastujc se svm nuzn obleenm manelem se nenechv vyfotit. Bodej by ne, kdy jsem j tam nechal takka ti ka za nutelku a jogurt. Ten se prodv asi v 2dl sklenice. Prodavaka mi jej ped tm, ne jsem si jej odnesl ke stoleku, polila ervenm - ovocnm, anebo zelenm - mentolovovm sirupem, a zapchla do nj liku s jistotou, e samovoln neklesne a na dno. Je to chladiv pjemn osven. Pokad po sob odnm zpt ndob. Tu si za dva dirhamy odkupuju liku, kterou jsem dlabal do jogurtu. Mal, drobn, praktick suvenr. Doma s n budu dlabat jogurt od pana Lidla.

Mal Atlas, kopcema ne nepodobn Jesenkm, je pmo pede mnou.

Uprosted zstavby si fotm rozkoatn strom. Kdy schovvm fok, pistupuje ke mn ernoch velikosti XXL. Je asi tak dvakrt vt, mohutnj, t잚 ne j. Anglicky se mne pt: "Co jsi fotil?". "Strom". "Ne", odporuje mi. "Ty jsi fotil tu vodrenskou v za nm. A to se tu nesm. To nestrategick objekt...". "Ne. Fotil jsem skuten ten strom". Trvm j na svm s "nastartovanou" nohou v klipsn, i kdy, je pravda, e jsem soubn vyfotil i tu podlanou v za tm stromkem ani bych si uvdomil co to za nm je. "Ne. Fotil jsi tu v! A j jsem zavolal policii. Pokej na ni", ekne ernoch a svrkem z prst znehybn do te voln idtka. Jsou jako pivaen. Ani se nehnou, a j s nimi. Vytahuju nohu z klipsny, slzm z kola. Sedme si do blzk ajovny. Ne! aj tentokrt nechci. Chci, potebuju jet! Nechci, nepotebuju policii. Pedstavuju si, jak mne opt vytuj, zda jsem i nejsem uitel. Pak mne napadne spsn mylenka: "Promi. Omlouvm se. Nevdl jsem, e se to ve tv zemi nesm fotit. Rozumm tomu. V m zemi se taky nco nesm fotit, pro pklad vojensk objekty, atomov elektrrny atp..., ale vodrensk v se u ns fotit me. Mme hodn vody. Jsem rd, e mi to k. Nepotebuju tu fotku. Mohu ji vymazat... koukej", km, zatm co se foto stromu na display rozpad na kostiky a miz docela. ernoch se usmv. Zd se, e mm vyhrno. S "OK", mi podv tlapu, v n se m ruka promuje na dtskou paciku. Mm vyhrno. Sedm a jedu. Msteko opoutm mostem pes eku Oued Oum er Rbia. Kupodivu v n cosi tee. Neobvykl.

V 17.00 plnm dv dvoulitrovky vodou u pramene sytcho deset metr dlouh lab. Myk po nich vdy znateln ztkne. Co ale dlat. Pt se mus a zniv noc je nepedstaviteln dlouh. Po mn se ke labu pihn stdo ovc, a s nimi i mrak prachu, smradu, zvuk, much. Ne stihnu vythnout fok, pichz ovk a ovce od vody odhn. koda byla by to hezk fotka. Nechvm se tedy aspo vyfotit, od chlpka co mi nabzel hai. Dnes byl druh.

Jedu. Jedu. Jedu po vyjedn N8. Pracn nasbran vkov metry ztrcm nesmysln krkolomnmi sjezdy. Funm nejen j, ale i nkladn auta. Jejich ofi mne ped sebou hrnou klaksonem. Neuhnu, nemm-li bezprostedn pocit nalhavosti. Nebylo by to vchovn. Ostatn bez trouben tu jede jenom osel. Troub se pod. Vichni na vechny. Vidl jsem i auto, kter jelo osamocen na osamocen silnici a troubilo, ani by mlo na koho. Jelo a troubilo. Dopravu osob tu v Maroku zajiuj autobusy vech velikost. Jezd zsadn s otevenm motorem - a troub neb jsou velc. Taxi - Mercedesy s rokem narozen shodnm s tm mm - a troub neb jsou rychl. Vci pak pev nklaky s um vyrovnanm nkladem bedniek s ovocem, slmou, devnm uhlm atp. mimo pdorys korby. Obstaronm kraksnm se hul z vfuku nedchatelnm zpsobem - troub neb jsou v pohybu. Vichni tedy troub a vichni mi tm jdou na nervy, protoe tch trumpet je za den sto padest a j nedoku stopadestkrt drkotat zubama, zadkem a kolem po drav krajnici. To ode mne neme nikdo chtt!

Dohrnul jsem to a k "motorestu", domku - ajovn s parkovitm a adou idliek pod pergolou zastnnou roho z rkosu, akort tak v ten sprvn as. Ani brzo, ani pozd. Po chvli u ale svt do tmy, zatmco j sedm zaboen v plastikov idli. Na jdlo si kupuju dv vejce vaen na tvrdo a ti lce tvarohu. nk mi to zrun napchuje do rozplen, a rozeven, chlebov placky. aj je samozejmost. S nataenma nohama umm na fotbal a hmyz lapen do svteln pasti. Ukusuju dobroty a zapjm ji dobrotou. Msto pro stan u mm domluven. V olivovm hji za barkem u studny. Do desti koukm na telku, aj za ajem. Pak lezu do stanu. Do u si poutm skladbiky holek, kter mi ped cestou nahrli do mobilu. Pod hlavou mm petku s vodou. Dovlel jsem ji sem "nahoru" zbyten... Kdo to ale mohl vdt?

14. jen

Vstvm o ti hodiny pozdji, ne mi zvonil budk. Ped devtou. Zmobilizovat rann sly pro splnn nonho pedsevzet se mi nepodailo. "Pete. Pojede ve vedru", k Petr Petrovi". "Dobe ti tak", odpovd Petr Petrovi.

V Khnifra (830m.n. m.) parkuju u hrnc. Sl z nich pjemn vn i teplo. Od startu mi mrhol, jedu v triku, flanelce a jet bund. Objednvm si "chicken and battas and sweet tea and some soup". Platm pedem 50 Dh. Tu u jsem v zn turismu. ekm na jdlo. Koukm na ulici peplnnou lidmi, autama, ivotem. Prochzej se detm jako by nic. Maximln tak tek, kapuci hvu pes hlavu. Detnk? Absurdn smn nepraktick zleitost. Mezi stoly pichz nuzota nad nuzotu. Staena v crech. Ruky jako hliky. Lokty jako tenisky. Prsty jako pastelky. Vpadl lce, rty svratn do bezzubch dsn. pna. Ti igelitky v kad ruce. Reklama na nouzi, a ivota schopnost zrove. Oekvm, ani bych j to pl, e ji nkdo z restaurace vyhod. Ne. Nikdo nic. Pibelh. Odeene ze zbytk koky, nahrne si je do taky (u mne je moc brzy). Leckdo j pod z ruky do ruky kus masa. Pkn gesto. Potm, e si to hned sn. Ale ne. I to konkrtn sousto hod do igelitky. Na jindy? Pro jin? Nevm. Odbelh se jinam. Ne to nejde vyfotit. Chodc prodava mi nabz zahnut kinl. Chce za nj 5e. Jo, je to dobr cena, ale mm u podstatn skladnj praktitj jogurtovou liku... To u vyfotit lze.

Kopce kolem maj 1400, 2100 m.n.m.. Pod mrn vzhru. Vyschlou krajinou. Pestalo pret - parda. Oteplilo se - ach jo. Beze slova prosm pastevce o fotku. Beze slova krout hlavou. Nadechuju se, e s nm prohodm pr slov, a on si pilo prst na sta. ...nic neeknu. Pkn setkn. Jedu.

U krajnice stoj dv nestejn velk eny. Zejm dcera s maminkou. Dv pekrsn obleen postavy na edavm pozad Malho Atlasu. Dlouh vyvan tky jim pechz v dlouh at brouzdajc prachem cesty. V ediv zapren krajin vypadaj jako brouen diamanty na hromad trku. Doslova z do okolnho psku, prachu, hlny, kamen, seschl trvy a bodl. Svt nepopsatelnou aurou. Pirozenou krsou, istotou, v lifestylovch euroasopisech, ench se nevyskytujc. Pomalu se k nim sunu. Nespchm. Jedu jen tak tak, e jedu. To by byla fotka...Kousek ped nimi, ti, tyi metry, jet vce zpomalm. Jejich ern na m upen pohled znejist, tla se zohnou pro taky u nohou. Ten tam je jejich klid a mr. Jsou oividn vyplaen, nejist. Zastavuju na dva, ti metry od nich, abych je podal o fotku, ...a ony i s takama skou pes pkop, ...b kamsi do pole, z jeho bezpe na mne bzliv civ. Bezradn za nima koukm okem lovce, jemu z hled sebhla krsn la. Pod jet by se to dalo vyfotit. Ale ne. To nechci. To nejde vyfotit. Ptelsky se mrn uklonm s rukou piloenou na srdce. Opu se do pedlu. koda, byla by to pkn fotka.

Ped osmou pijdm kamsi. Kam? Nevm. Zas tak podrobnou mapu nemm. Projdm tam a nazptek jednou osvtlenou ulic. Je tu nezvykle pusto a przdno. Vybrm si msto pro stan a vracm se do restaurace. U eznka si kupuju kus masa. U pilehlho restauratra si jej nechvm ogrilovat a nacpat do kapsy vytvoen v chlebov placce. aj dostvm zdarma. ukrn. ukrn. ukrn. Pojm a jedu, na pedem vyhldnut nocleit. Chce se mi spt.

Pod stromem, pod lampou stavm stan. Kluci bhajc okolo udruj nezvykle korektn odstup. ڞasn. istm si zuby. rm ke stromu. Zamykm kolo k stanovmu prutu. Rozmotvm karimatku, spack. Vycpvm polt (futrl na spack). Lezu dovnit. Ulhm na pjemn rovn tepl dldn. Pochybovan dvm budka na sedm. Usnm... Ne, nestihnu to. Nkdo mi tese stanem. Pro?! Koukm ven. Policie. Jo to bude dobr. Tum o mladkovi, jako proutek pjde: o m bezpe. J chci jedin: Spt!!!

"Hello". "Helou". "Tady neme spt". "Pro?". "Je to pro tebe nebezpen". "Pro". "Nco se ti me stt". "Aha. ukrn. Ale kde mm spt?". "Je do Knifry tam je hotel". "Ne tam nepojedu. Nebudu se vracet nazptek". "Tak je tam (uke na druhou stranu) tam je taky hotel. Tady hotel nen. Tady neme spt. Nco se ti stane...". "Nemm svtlo". "Tak si vezmi taxka". "Nemm penze na taxka". "Tak ti zastavm auto. To t nalo a odveze tam". Nepochybuji o tom, e toto een problmu "kam s Petrem" je reln. J jej vak odmtm pijmout. Odmtm projet krsnou krajinou na korb auta, a tak zafilosofuji: "Ne. ukrn. Nejsem tu v Maroku na kole, abych se vozil autem. Peci mus bt ve vaem pknm msteku njak bezpen msto pro mj stan. Doufm, e Maroknci jsou dob lid. Nebojm se jich...". Tato m hlubokomysln slova zpsob, e se strnk zamysl a ekne: "Well. Sbal si vci. Uku ti msto na span". Zatmco si balm, pijd, pik up. Nakldm na nj kolo i sebe a jedeme (doufm, e ne do jinho msta). Ne. Natst ne. Na korbice se vezu sotva pr stovek metr... a pijdm na znm rynek s restaurac, kde jsem si kupoval ped hodinou jdlo. "Tady bude spt", ekne strnk, "a tamten t bude hldat", dod s pohledem na osobu ji tam stojc. "ukrn. Je tu ale moc kamen. Lep pro mne bude tamto msto.", smlouvm j o lep flek. "OK". "ukrn. ukrn. ukrn". Sundvm kolo. Skldm stan. Policie i pik up jsou v oudu, zatmco hlouek lid se kolem atrakce rozrst. Jsem holt na rynku. Ne zalezu do stanu, rd bych si udlal non foto s mm "bodyguardem"...byl mal pimoudl, ernovlas, kudrnat... doista stejn jako vichni okolo. Jednoho z nich si vybrm. Jo to je on. Natahuju k nmu ruku s fokem, a pak ji zase svuji. Ne to nen on... Ten mj ml selapan boty. Zanu prohlet nohy okolostojcch..., vichni maj zoufale selapan boty. Ne. To nem cenu. Lezu do stanu. Poslouchm okoln ivot - napjat. Konc rachocenm etz protahovanch tsky idliek. Zavrnm dve a cvaknm zmk. Vypnm budka. Nemm anci vstt. V sedm!

15. jen

Budm se o pl osm. Jsem cel. Skrz pltno stanu naslouchm rozbhajcmu se dni. Lidi, ovce, auta. Zvuky, hlasy, elesty. Ml bych se taky vyhrabat, a vyrazit. A zalehnout odpoledne a bude hic. Ne. Jet pl hodiny. Usnm. V devt vyumuju ze stanu. Lidi, ovce, auta. Zvuky, hlasy, elesty. Rozhlm se po bodyguardovi. Jo! To je on! Te, kdy osamle sed na plastov idlice ajovny, ho poznvm. Kynu mu ptelskm gestem, kter optuje zdvoilm pikvnutm. Vn mne hldal celou noc!? Asi jo. Neuviteln...

V ajovn, u kter stanuju a ve kter sed, vyrb chlpek v blm plti v lzni olivovho oleje koblky. Z de kynutho tsta oddl hrst, zpracuje ji na krouek, kter vhod do oleje. Pohrabem jej prkrt oto, pot vylov a polo odkapat na plech propchan hebkem. Je pitom neuviteln zrun. Kadou rukou dl nco jinho a jet pitom sty d obchod. Nkdo si je sn hned. Jin si jich nech pr svzat listem njak trvy a odnese si je s sebou. Von to omamn. Stejn tak i chutn. Kam se hrabou kukuin placky!

Sob jich kupuju k aji pt. Stejn tak svmu hldai. Nesu mu je se zdvoilm: "ukrn". Ne, s podkovnm za cokoliv komukoliv nemm problm. Vyplc se mi to. Tu, stejn jako doma. Nezdvoile si vak sedm k jinmu stolku. Nejsem toti naden z toho, kdy se na mne nkdo dv bhem jdla. Tu, stejn jako doma. Navc, jazykov bariera mezi nmi je nepekonateln. Zaplacenm pohotn a podkovnm je pro mne vc vyzena. Zd se, e bude pkn. Tm se do dalho dne. Na dal kilometry. Balm jedu. Na sever, Vvro! Na sever...

Obd si kupuju v drbern. Vvsn tt nelze minout. Odchovna je hned za prodejnou. Chovatel, eznk, prodava mne zve dl - na aj. Neodmtm, ale beru si svj hrnek. Maroknec je (opt) asn ptelsk, vstcn usmvav. Slepice na podestlce uten ekaj na setnut hlavy kousek od zkrvavenho palku a kyblku s hlavikami. Vedle klokot na plynovm vaii zavaovac hrnec pln vody s ouhajcmi paty. Vedle pak je elektrick kubaka. Vude ptomn charakteristick "vn" dotv dokonalost okamiku. Nic z toho mi nevad. Ve z toho se mi lb svoj pirozenost, pravdivost, skutenost. Stehno dostvm zadarmo s tm, e polu fotku. Jo, to se d slbit by levnj je si tu tvrtku koupit (ELALAMI HASSAN, centre Si di Aololi, province IFRAN, MAROC). Fot ns kluk z ovocnho stnku vedle. Jeho artikl m rozmry XXL. Kluk vypad spokojen. Za jablko nechce ani suenku.

Pedjdm dv mlad maminky na oslech. Dobrk nese je, dt a jet nklad (pytel) kukuice. Pedjedu dvojici, slezu z kola, pokm na n, usmju se, cudn uku fok, ony pikvnou, j si ho pilom k lci, cvaknu a: "ukrn. ukrn. ukrn." Drobn koptka mne minou, take nedoku vas ani rozdat suenky. O kus dl tedy zastavuji znovu. Te ony ukranuj: "ukrn. krn. ukrn."

Ped Azrou (1250 m. n. m.) jedu lesem. Uniktn zleitost je i na map "Foret de Cdres". V Azrou mm k meit. Potebuju oplchnout. Vykadit.

Klukovi, co na benzin wapkuje auta, nutm pod gumky svoje svrky. Tm, e je pistoupne se mu budou lpe sprchovat. Pochop s smvem. Stejn, jako ti ped nm. Je ticet pt stup. Oblkm si namoen triko pjemn, ale i zrdn, stud: Pozor na Angnu!

Dvacet pt za Ifrane jsem na vrcholu (1768m.n.m.) moj cesty Malm Atlasem. Vyfotm se, a mau dl. Nemu se dokat, a budu klesat a klesat a klesat.

Klesm jabloovmi sady. Stromy Golden Delikous jsou obtkny plody. Vtve se ohbaj a k zemi. Dary slunce, pdy a vody chutnaj vten. O pl osm pibrzuju u chlpka v reflexn vest hldajc bagr. ekl bych, e to je hlda tohoto uitenho haraburd. Ptm se po mst na span. Dostvm aj. Jestli ho chpu, ek na njak velk auto, kter techniku nalo a jet dnes odveze. Aha, tak to tu nemu vysedvat na ajovm dchnku. Naopak. Ml bych troku pilpnout.

Vzpt projdm pomrn velkm Imouzer Kandar. Ne. Tu se mi spt nechce - z bezpenostnch dvod. Tak jako Marock dny na mne dky osobn zkuenosti psob pozitivn, tak noci dky stejn zkuenosti na mne psob docela opan. Nevm. Nerad bych tm lidem ublil, ale tak to ctm. Projdm tedy, u s blikakou v reflex vest, pelidnnou enklvou. Jo. Je reln ance, e msto v lese najdu.

Jzda tmou na frekventovan silnici bez krajnice je ds hrza. "Pete kli se! Dokud ije!" Zajdm do parku u njak vesnice. Borovicov hj podestlan hrabankou. Co vc si pt. Z rovnovhy mne vyvd jen chatr opodl. Psob zlovstn na mou psych. Dl u ale jet nemu. Stavm stan tie jako myka. V trenkch lezu dovnit. N, kterm si krjm jablka, nechvm na noc oteven. Jo. Mm strach. Le se tu suprov. Bude to dobr noc? Nevm. Doufm. Modlm se Oten, aby byla. Usnm i bez rdia. ...z tvrdho spnku mne vytrhv tkot. Pes! Obh pltno stanu a tk. Protivn nahlas. Zle drazn. Siln nebezpen. tk, af, blaf. Lem. Jsem unaven tak, e se nedoku pohnout. Nalhvm si: "Pes, kter tk, nekoue". Hrozit mu nem smysl. tkal by o to vce - aby zvtzil. Ml bych mu nco hodit. ere pes jablka? Asi ne. Napjat naslouchm, jak obh mj vetch azyl v kruzch. Odejde, vrt se. Odejde, vrt se. Slym ho. Lem napnut jako struna. Ctm ho. Zeteln ctm po kadm zatknut, jak mu smrd z tlamy pach zkaenho masa. Mus afat pr decimetr od mho nosu...

16. jen

... probouzm se. Za neporuenm pltnem stanu, den. Tlo smlouv s rozumem o pl hodiny. Deset minut... Rozumn by bylo vstvat ve tyi. Od pl pt jet, do jedn. Spt do t a jet do osmy. Se sebezapenm opoutm vyleen msteko. Obhlm, fotm nocleit. Marn hledm stopy tlapek. Byl tu ten pes? Nebo se mi to zdlo? Nevm. Kadopdn bezprizornch ps tu je vce, neli by nm cyklistm bylo milo. Vera napklad jednomu z nich zstaly v tlam moje cykloortky lehce pichycen - plandajc pod kotlkem, kdy jsem ped nm zvenou rychlost prchal. Natst to bylo z kopce a j mj dostatenou pedstartovn rychlost. Chapnul po nich na msto kotnku. Pomuchlal je, a nechal bt. Take jsem si je, po jeho he, kterou jsem sledoval z uctiv vzdlenosti, zase zvednul. Byly cel - od prachu, psku a slin. Ne nejsem tak staten. Psk neml vc jak deset kilo a j ty orky vn poteboval... Jedu. Tm se do Evropy. Ti tyi dny a budu tam. U se nemu dokat. Exotika mi pestv bt exotikou, na umendu mi sta Evropa a non bojovky jsou mimo rmec mho zjmu.

Ve Fs (415m.n.m.) jdu na sndani. Klasika. Hrachovka vydatn zalit olivovm olejem. Navrch si dvm jogurt v hoicov sklenice zalit ervenm sirupem. Jet se ani podn nezvednu a m msto zaujm domorodec. Se samozejmost vlastn Maroku si nalv vodu do pohrku, kter ped chvli slouil m. Jo, o nic nejde. Fs je turistick msto. Smrovnky mne usmruj do centra mezi vc lid. Brr. Ne, tam nejdu.

Do Evropy vede nkolik cest. Pustiny, a nebo kopce. Volm nesnadnj pustiny. Pes Ouazzane po N 13. To bude ale a ztra. Podstatn kopcovitj varianta pes Ketama (1520m.n.m.) je mimo rdius mch dobrovolnch sil.

Jedu vedrem. Jedu pustinou. Zrak mi chrn slunen brle. Ki pigment a vyisovan triko. Jedu. Jdu. Sunu se vped. Podl jakhosi jezera. Je to nahoru dol. Dnes nen ticet pt. Dnes mus bt tyicet. Nevm. Digi teplomr na idtku ukazuje edest - to je blbost, ale je teplo. To jo.

V ajovn si objednvm aj. Ti "ukrany" jsou servrce mlo, chce jet dva. Tak jo, ale "aeu" k tomu. Jist. Vodu tu nikdo nikomu neodepe, netuje, nezape. V chladu chodbiky ped zchodkama rozmotm kalimatku. Hned za n let na zem ulek spacho pytle. Vzpt pot se na chladn rovn msto tm j s jedinm pnm: leet, spt, leet, nic nedlat. S hlavou na spacku, pilepen na kalimatce doufm, e mm vedle sebe ve co budu potebovat: jabko, vodu, telefon, doklady, boty..., pro nic na svt bych se u nedokzal zvednout. Mohl bych si leen ustlat venku, romantitji. Pod stromem olivovnku. Jenome tam nen rovn, chladiv dlaba a navc, prv te, vtve strom resonuj teskotem stovek sice neviditelnch, le dobe slyitelnch cikd. Zlat Han! Chladiv Evropo? Kdepak jsi?!

Po plhodin se celkem "svin" zvedm. Usnul jsem. Odpoinul si a docela se i upmn tm na dal kilometry. V kyblku na zalvn zchodu namm triko. Jedu. V mst pknho rozhledu na jezero zastavuju u krmk s vete pro turisty. Zvauju zda koupit dobe vykouenou haovou dmku, anebo tamprdli zasazenou do koptka. tamprdle se mi zd rozumj. M stt pt ukran, platm padestkou ekm na vrcen..., marn. Prodava mi tvrd, e to je v podku, e jsem sv zbo dostal. Kroutm hlavou. Vracm mu tamprdli a chci zpt svoji bankovku, kter mezitm zmizela v jeho (lev) kapse rifl. Pronsleduju ho za "pult" sahm na kapsu. , to jsem si zkusil mnoho. ...uznvm. K strkanici pichz jin Maroknec. Ukazuju mu cetku, za pt prst, a pak na zloducha, kter mi uzmul "fifty dirhams". Na pachateli zpletky je vidt, e mu populartita nen mil. Sah do kapsy, vytahuje a vrac mi mou pedposledn pajdu. Snad na omluvu pidv pytlek suench mandl (chci) a velk grantov jablko (nechci). Mj zachrnce mne fot. Ve Ok. Jedu dl.

Za zatkou mne pedjd bus s eskou SPZ. Zanechv mne za sebou na asfalt stejn, jako rek vody vykondesovan klimatisac. Bojm se, e o kus dl bude na mne ekat s otzkou: "Nechce svst?". Nevm co bych dlal. Asi bych ekl: "Ne". Asi...

Zastavuju na pozdn obd. Klasika: Maso. Koky. Mouchy. Nataen nohy. Zadek na idli. Za dv eura.

Doprava vody tu pat ke kratochvli dt. Tak jako u ns televize, tablet, pota i mobil. Brkov z fotky to maj dobr. Maj osla.

Kolem dokola pole, pole, pole. Sklizen strnisko se stohy. Slma tu je asi dobe prodejn artikl. Spac flek by tedy neml bt problm. Nklaky s vysoko narovnanou slmou mne troubenm varuj: Pozor jedu! Marn. Nejede-li nic proti neuhnu z asfaltu na otolinu ani zanic. erstv zahojen konenk mm jen jeden. Blahoem mu ve dne v noci. Aby se mi pomstili, pedjd mne kodolib tsn, piem mne zasypvaj prachem z plev, votin a zvenho psku. Sebevdom se pitom kolbaj ze strany na stranu. Oplcm jim plivnutou slinou. V posledn vesnici dneka dostvm v obchod chlebov placky zdarma. Jsou jet tepl. Nabrm vodu a jedu spt. Do pole.

Stan stavm pod stromem kus od silnice ped dal vesnic. Abych na sebe neupozornil - krkem mi lezouc hra na ilegalitu zan.

Pro koupel obtuju jednu petku. Jej obsah peliju do kotliku s trochou sapontu. Vysvlkm se do naha. Stoupm si na igelitov pytel na odpadky. Nad sebou tmavou hvzdnou oblohu s kralujcm plmscem. Lskypln, narcisticky si obtahuju tlo namoenm tlkem. Parda pocit. Ctt vtr vude. Raduju se z dokonalosti tla. Dkuji za dar, kter mi dv. Od dtstv vm pili mnoho, abych to pokldal za samozejmost. I v tom je Ytard. "Ne, Pete. Nen to samozejmost". Nespchm. Rd se koupu.

Recituju si pro sebe Nohavicovu Kometu:

Spatil jsem kometu oblohou letla
chtl jsem j zazpvat ona mi zmizela
zmizela jako la u lesa v remzku
v och mi zbylo jen pr lutch penzk

Penzky ukryl jsem do hlny pod dubem
a pt pilet my u tu nebudem
my u tu nebudem ach pcho marniv
spatil jsem kometu chtl jsem j zazpvat

O vod o trv o lese
o smrti se kterou smit nejde se
o lsce o zrad o svt
a o vech lidech co kdy ili na thle planet

Na hvzdnm ndra cinkaj vagny
pan Kepler rozepsal nebesk zkony
hledal a nalezl v hvzdskch triedrech
tajemstv kter te neseme na bedrech
Velk a odvk tajemstv prody
e jenom z lovka lovk se narod
e koen s vtvemi ve strom se spojuje
krev naich nadj vesmrem putuje

Spatil jsem kometu byla jak relif
zpod rukou umlce kter u neije
plhal jsem do nebe chtl jsem ji osahat
marnost m vysvlkla celho donaha

Jak socha Davida z blho mramoru
stl jsem a hledl jsem hledl jsem nahoru
a pt pilet ach pcho marniv
my u tu nebudem ale jin j zazpv

O vod o trv o lese
o smrti se kterou smit nejde se
o lsce o zrad o svt
bude to psnika o ns a komet

Jak voda postupn tmavne nen vidt. Jsem pna.

Skryt ve tm, a jet za stanem sleduju po silnici jedouc traktor. Vyjel z vrat dlny co je hnedle z kraje vesnice pede mnou. Rachot a svtla v n prozrazovali innost. Kousek ode mne dvacet, ticet metr se stroj zastavuje. Ne, vidt mne neme. Z bloku motoru mu naped jisk..., a pak i vylehvaj plamnky... a nakonec plameny!!! Pestvm se obtahovat kou strnule zrajc na hoc traktor. To jsem vn jet nevidl. Ve zlomku vteiny traktorista zastavuje, vypn motor, peskakuje blatnk, hadrem mlt do ohn tak dlouho dokud ho neumlt. Pl minuty. Dle to trvat neme. Znovu startuje (dobrodruh) a vrac se do dlny, zatmco j se utrm flanelkou a lezu do stanu. Abych si do konenku vtlail proktoglivenol a promastil nejosednj ploku tla. I to k cykloturistice pat. Otevenm prchodem stanu koukm ven. Nikde nikdo. Ani komr... Parda senzace. Lem. Poslouchm rdio. Tny Terin Fltny. Zuzin kytary. Uvolnn odpovm ekajc na spnek. Pi baterce studuju ztej den. Ticho peruuj hlasy od silnice, jo jsou, te u jist, uren m..., stavm se za stanem skrvajce sv ohanb volm: "Turist! Nesuno! ukrn!". Do te neslyn nesen ocelov ty, se se zazvonnm, jak narazila na asfalt, promuje v hl pka. Konec ilegality. Oblkm si trenky. Zhasnm baterku mnc stan na lampion. Poslouchm rdio, koukm na hvzdy. Prda pedstaven. Spatil jsem kometu...

17. jen

Vstvm a jedu. Tm se na dal porci kilometr. Na dal den. Co jinho bych dlal?

Vesnic a vesniek pibv. Co je dobe. Obas je v krajin dra vykopan do zem. Vedle kter je sloen pod igelitovou plachtou slma. Zde se t hlna, ms se s vodou a slmou, z n se vyrb "tvrnicov" bloky. Lid co je stavj si na mst samm stav improvizovan pbytky ve tvaru oblouku. Bydl v nich, spolu se zvetstvem, dokud hlnu nevyt a nepesunou se jinam. No, bydl se tu spe venku. Chlapi dokou usnout pln vude. Tebas i uprosted chodnku. Chlebov placky se peou v pecch mimo dm. ekl bych, e je pee vce rodin narz, protoe roztopit takovou pcku nen energeticky vbec jednoduch. Devo tu je toti pomrn nedostatkov zbo, a rovn devo - prkno, unikum. Tvaru vtv jsou tedy poplatn vechny stavby, kter z nich vznikaj.

Gestem dm babiku o fotografii bhem obda. Brn se. Kdyby mohla tak by vyskoila a utekla. Nohy j vak u neslou tak jako dve. Opt svoj istotou a upravenost kontrastuje s okoln pnou. U ns to maj ensk snadn. Vude asfalt, beton, trva, z n se nezapr jak je rok dlouh. V kadm byt praka napojen na vodovod, elektriku, odpad. J to se to u ns samikm ep... Bbuka se domh spojenectv s nkem. Ten se na mne jen tak zamra. Argumentuju tm, e jsem si fotil obd. ...navc, nemm dosud zaplaceno. Co je asi hlavn dvod, e to nech "plavat". Pro formu si tedy fotm i to jdlo, abych nekecal.

V podveer nakupuju na veei v dal restauraci. Za restaurac je plcek a na plcku travika. Neuviteln. Ptm se, zda bych tam nemohl pespat. Mladk nev. Nen to jeho. Posl mne za "bossem". Boss je vak proti. Opakovan trv na svm: krout hlavou. O kus dl potkvm policii. Posl mne do campu, kter mm pi cest. Jo, tu u jsem v turistick oblasti. Camp i s jeho modravm baznem mjm. Nechce se mi platit msto ze nocleh a bazn mi nahrad kotlk.

V posledn vesnice dne, za n jsem rozhodnut jt stanovat do pole, pibruju u ajovny. Je tu ve to co "v poli" nen. idlika, stoleek, voda, aj, vstup s charakteristickou vn wc. "Alejku salam", zdravm chlapi sedc u karet a aje pod platanem u plast stolku. "Salam alejkum", odpovdaj oni m a jsme v koncch. Gestem: "Camping"? se ptm na msto pro mj emrn. Kr rameny. Ukazuj na kluka: "Boss". Jdu za nm. S prosbou o msto pro stan. Po pchnut do hrudi: "Ebola?", na kterou zakroutm hlavou dostvm msto pro stan - u vodovodu. Pak jsem ale pesunut pod modrou stechu pergoly, s vysvtlenm, e tam nebudu tak na rn. Pesunuju se tedy tam. Tam dal pchnut. Do Myoa a : "garage". Rozumm. Myoa dme do gare - kvu hlavou. Po odmlce dal pchnut do mne a taky: "garage". Opt pankuju hlavou: "OK. Why not. ukran. Merci."

Peru si vci v umyvadle obas sbhajc po schodech dol na asn hygienick tureck zchod (bez ironie) perfektn vyhovujc ergonomii tlesn poteby. Pedvkoval jsem se Najihovm olivovm olejem, a nebo dostal jaksi stevn mikrob co my nedovol ve stevech umoulat normln iku. Nevm. Kadopdn od verejka uvm ercefurin i endiaron, abych nemusel tak asto, nenadle a nalhav do pole. Spoteboval jsem toalek a nov nesehnal. Mstnm sta hrnek vody. Zkouel jsem to taky, ale nemm dostaten zrunou levaku, a tak jsem si sebral ze zem noviny Assabah s Ronaldinem na tituln (zadn) stran. tou se "odzadu" a z prava doleva. Popsny hkovanm psmem vypadaj krsn exoticky. Pro dan el funguj stejn dobe jako ty esk. Celulsa jako celulsa. Jen doufm, e nejde o njak vldn pltek. Abych nebyl popotahovn za jeho zneuctn...

Peru toho co nejvc - na vyhtm betonu mi to do rna zcela jist vehno uschne, take nakonec pobhm mezi obsazenmi stoly jenom v trenkch a tlku. Holky tu nejsou, tak co? Z omylu, e se to me, mne vyvd "boss" - mm se oblct. Obleen do mokrch teplk a trika sedm v ajovn. Spolu s ostatnmi koukm na, tu populrn, fotbal a pocucvm Coca Colu koupenou ped setmnm v obchod. Sladk mtov aj si nedvm. Coca Cola se mi zd na m trvc problmy bti lepm lkem. Sedm v restauraci s nohama na idli. Koukm v restauraci na televizi. A nikdo mi z restaurace nepjde nco vnucovat. Chlapi hrajou karty. Kou fajeky. Fand fotbalu. Plivou pecky z oliv na zem. Lijou do sebe aj za ajem. Nevmaj si m. Prost pohoda jak ve sqotu. Ve tvrt na jedenct kon fotbal. S: "Bon sor" se loum s bossem. Jdu si pidepnout na zchod a hur na kut. S obvyklou "viz"- jak si lehnu, tak se nehnu. Zavrm za sebou ocelov mode naten vrata. Zhasnm. Lehm si na chladiv beton chladiv gare. Parda! Super! Senza! ...dokud se v zmku neozve dvoj zlovstn ...cvak, cvak. Ty vole oni t tu zamkli i se stevnm streptokokem v trobch, pomyslm si. Ml bych se zvednout, zabouchat na vrata a vysvtlit bossovy co hroz, odzne-li mne od "servisia" zvorou zmku. Ml bych to udlat, ale neudlm to. Nedoku se zvednout, konat, jednat. Nedoku se zvednout a zase sthovat nkam jinam. Navc mi akutn exploze stev nehroz. Kdy jsem byl te naposledy tak jsem musel v ergonomicky phodn poloze docela "tlait". Vm, doufm, modlm se, ...abych dnes veer servisio nepoteboval. Kdyby jo, bude to prser do kotlku. Nakonec se peci jen zmobilisuji a zvedm se. Ne, tak to nemu nechat bt. Ronm. Studuju mechaniku zajitn vrat. Je to dobr. Maj z m strany zajiovac thla vetknut do futer, take kdyby bylo nejh tak vrata rozlom zevnit... Fotm se, usnm. Jet jednu takovou noc a budu v Evrop. Doufm.

18. jen

V osm rno bouchm na vrata. Dve, neli m zevnit rozlo mikroflra nebo j je, zevnit rozlom zataenm za soustavu thel. "Buenos Dias amigos, perfavore servisio", km v kroku bossovi, kter mne vypout z trob gare, jak holuba na svtlo dalho dne. Chvtm na zchod, uvolnit svra. Naasovn vylo dokonale. Parda. Super. Senzace. Sbrm si usuen svrky. Balm si vci. Bosse obdarovvm vcensobnou rozbokou a beru si nejen jeho foto k pbhu. Vyrm. Tm se do dalho dne. Dnes budou dal kopce poho Rif. Nevad. Tm se. Dnes bych se jimi mohl prokousat na druhou stranu.

Krsn chladivm rnem sbrm kilometry, vkov metry. Jedu. Jedu. Jedu. Urazm li dnes dosti, budu mt anci, e dnen noc bude posledn Marock. Slva! Prchm, jedu tlam: do Evropy!

Jedu na Chefchaouen. Dle wikipedie je proslul u turist dky sv typick modr barv na fasdch dom, pstovn konop v okolnch horch a prodeji haie. Nic z toho nepotebuju. Jen ty kopce kolem, do nich jsem zaboen. Maj od dvou do tech tisc. Parda. Super. Senza.

Jdu na obd. Objednm si polvku i druh. Ob mi pinesou. Snm vak jenom polvku. Je ryb. Dobr. Moc dobr. Pecenil jsem se. Rno na sndani jsem si dal oku nahusto s vejcem za dvacku vetn aje. Kue s ry te nesu nazptek s: "Dirham. ukran." a naivitou, e usmlouvm vrcen penz. Ha. Ha. A tak si kue i s r hrnu do kotlku. Gesto restauratra bylo jasn: "Dostal jsi, o jsi dal. Nic ti nevrtm. Je, odkud jsi pijel". Jo, jasn. Snm si to bhem dne. Anebo stehnem zkorumpuju neodbytnho okla. Tch je vude stle dost.

Do protivky jede trojice motork s vesele vlajc trikolorou na zdi. Na mohutnch strojch, obrnni do moto souprav vypadaj jako spanil kick jzda. Jako tko odnci ve studentsk demonstraci. Ani by chtli, psob na svch bublajcch strojch nabuben, nepatin, nepokorn. Posledn mi zamvnm odpovd na zamvn. Myslm, e nem pont, e do vtru km libozvunou vtu: "Ahoj. astnou cestu. Kluci." koda, e nezastavili. Docela bych poplkal - esky. Zajmalo by mne, co si s exotiky na svch strojch mohou z Maroka odvst. ekl bych, e i tu plat nepm mra, v n mn je klem k vce. Jejich vzhled z nich dl kavky. Slepice vhodn k okubn. S rozafnou stokorunou na den tu rozhodn nemaj anci vyt. Oni ne. Jim placku, sndani, nocleh zadarmo nikdo pravdpodobn ned. Ale tebas se mlm. Nevm...

Ze stejn studny jako dcka, beru vodu na noc. Osmilet, kluina m na starosti estiletou sgru a dva ptilitrov kanystry. Ty po naplnn budou vit cca tetinu vhy kadho z nich. Voda tu je neuviteln tk. Od dtstv. Dti si fotm bez zeptn. Kluk se dv bzliv, zatmco dve bezstarostn rozmazv po tvi jakousi velkou malinu..., alespo do chvle, ne se k nim piblm, abych jim ukzal vzniklou fotku, ...to se oba rozbre docela nahlas. Z nieho nic. "Bezdvodn" zanou plakat slzy. Zrozpaitm. Ustraen ucouvnu s prosbou: "Pt". Ne to jsem nechtl! Rozhldnu se, zda nen nkdo nablzku, kdo by se mohl mezi ns, v jejich zjmu (pochopiteln) vklnit. Ne nikde dn maminka tu nen. Na betonovou dladiku pokldm komnek suenek. Uf. Odjdm s otaznkem v hlav, jakoue tu mme my mui, cizinci povst.

Klesn pibrzuju asi na esti stech metrech nad moem ped dal vesnic. Chci spt venku. Abych si mohl jt kadit ven, kolikrt chci. Kue pesypvm na noviny. Nesndl jsem ho. Neml jsem chu. Take se myju v kotlku se zbytky re. Je u tma. Nen to vidt. Mm sebou jen to, co jsem si sem, pivez. Jo, to je spravedliv ...jak socha Davida dvm se nahoru. Parda. Jak si lehnu, ani se nehnu. Dothnul jsem to pomrn daleko. Hrb co jsem pitom peklenul, taky nebyl zanedbateln. Parda. Ztra bych mohl spt v Evrop. Parda. Super. Senza!

19. jen

Rno vstvm dle budku. V sedm. Lezu do chladnho rna. Pojedu chvli z kopce dol, take navlkm teplky, triko koili bundu. U jsem jako ti Maroknci. Pi ptadvaceti stupnch v bund! Byste dokonuju klesn do Tetouan.

Od mola v Ceut, alisa Sebta, kde budu deset metr nad i od moe a, potamo, Evropy mne dl cca sedm destek kilometr. Pohoda. Nebude-li foukat protivn proti. Pokud jo, mu se tam dohrabat tebas i a ztra, co bych nerad. Mon je to i to.

Ped Tetouanem potkvm po dlouh dob cyklo vandrka. Ti litry vody mu blunkaj na nosii. Dle mho soudu je peloen. Jeho kolo bych nechtl kopcema za sebou (ped nm) ani tlait. M za sebou prvn Marockou noc. Jede tam, odkud jsem j pijel. Mme si co ct, ale nemme jak. Greenhorn toti anglicky mluv mn ne j, co u je co ct. Ne nemus se bt. Tu, v bval Francouzsk kolonii, si vysta s matetinou. I tak mu lm bohat gestikulujc svoje, hlavn non zitky, pesuny, policejn zsahy. Nevm, jestli mi nerozum, anebo nev. Nepochybuji o tom, e dve i pozdji pochop, porozum, uv. Vodu vylije, dku vc zahod. Nevm. Myslm si to. Je mlad. Naten. Vydr to. Peju mu to. "Bon voage amigos! Io vado la Europa!"

Posledn Marock kilometry jedu mas turismem. Po lev ruce mm tisc metr vysok kopce, po prav hotelov komplexi. Psitou nekonenou pl s adami lehtek, a moe. Je po sezn nikde nikdo. Moe, poas nelk ke koupn ani mne. Je zataeno. Fouk. Kruhk ped Sebtou si uvm. Dm si ho hned dvakrt. Zd se, e se mi povede uzavt okruh Marokem. e je zkrcen, a bez Marrkee? To mi je fuk! Za deset dn bych ml bt doma. Jsem rd, e te jsem tady a ne ve Fs, i jet jinji. Jete jsem to ped Casablankou "stihnul". I tak jsem naplnn, peplnn zitky. V krmu utrcm posledn ukrany za ti okoldy. Nkolik minc si nechvm. Msto "koleka" do nkupnho koe.

Ped hranic obvykl zmatek. Honem na posledn penze odjdjcch blch turist prostupuju brokem nezasaen. Oprm Myon o drtn plot oddlujc Afriku od Evropy na dohled od prvn hranin budky. Promtrvm batoiny hnn obavou, e by mi njak zlomyslnec mohl nco nkam vloit. Haie je v Maroku stejn jako u ns alkoholu - moe. Ne. Nikde nic, ani v cukru. Zd se. Dostvm a vypluju paprek. Prostupuji usmvajcmi se kontrolami jako n mslem. Nikdo nic nechce vidt, proptrvat, vdt. Obdobn lehce vstupuji do Evropy. Tikrt hur zvolvm k matice Evrop pod modrou XXL vlajkou s okrum seskldanm ze zlatch hvzdiek. Jedna z nich pat esku. Tak jet jednou: Hip, Hip! Hur! Hur! Hur!

Od Eurovlajky je jin svt. Kvalita asfaltu obrubnk, chodnk, aut atp. vystoupala vzhru jako tyka. Je to velice podobn rozdl jako kdy jsem vyrazil na porevolun vlet z relnho socialismu, v nm ve slouilo vem do poslednho stdia rozpadu, do pedvnon kapitalistick Vdn. Jo, je to pkn, ale zrove nesmrn nesmysln, energeticky nron ivobyt. ekl bych, e se od Maroknc v ne pli vzdlenm budoucnu jet moc budeme muset uit. Vyuvat zdroje do posledn nuly - a i tu pot vyut.

Jdu si na benznu pro kl od zchodu. Kl, co mi pumpa podv, se mi nezd. Je njak krtk, snad zlomen. km mu to prstem, kterm na zlomek kle uku. On mne vak: "OK", ujiuje, e to je v podku. Tak jo. Dle gesta mm obejt bark a tam je servisio. Obchzm bark a marn hledm ty sprvn dvee. Stejn tak marn zkoum kl zasunout do jinch. Ne tady to nen. Natst WC nepotebuju nutn a tak "klek" vracm pumpai s "gracias", ani by bylo za co. Pak mi to "doklapne". Aby se pumpa zbavil zaprenc jako j, dv nm zlomenej kl a posl ns ven (zatmco WC jsou vevnit). Chyt to pochop hned - a kl mu hod pod nohy hned. Ti hloup - mu kl hod pozdji. A ti nejhloupj mu kl slun vrt a jet podkuj - "gracias". Zlobm se na sebe. Pro svoji naivitu.

stedn, vzhled Ceuty formujc "nemovitost", je hrad obehnan vodnm, pkopem, palisdami a dli. Do arelu lze vejt. Na msto vlen vavy, mrtvol a krys vude oleandry, travika a mezi sochami prochzejc se pvi. Moc pkn. Psobiv (viz. ilustran foto staen z netu). Ped pstavem je LIDL. Doista stejn jako v Zbeze. tsky toaleku, zbo, peiva mne ukliduj.

"Za kolo nebude muset platit, ale bude muset spchat", ekne mi pn u pepky s dodatkem asu, kdy lo odplouv. Dodatku sice nerozumm, ale staten na nj kvu. Pece si nenechm tukou na papr napsat, kdy mi to jede! No ne? Po zaplacen a (hlavn) vytisknut lstku pochopm, pro jsem ml spchat. Lo mi, i s mmi ptaticeti eury, odplouv za deset minut!!! Sprintuju mstem podle ipek: ferry, ferry, ferry. Jako olympijsk asovk na kilometru s pevnm startem. "Puerto" je natst kousek. Pesto pijdm po limitu. Lo vak nen Japonsk ikanzen a tak na mne, a jet dal opozdilce, ek. Pes proichvajc m a Miiona se tv normln. Uniformovan psovod tedy taky: "OK". Pelm na lo, pivazuju kolo gumycukem k podpalubnmu prlen. Beru si nutnosti a okoldu. Jdu labyrintem schod. Bom se do alounnho kesla. V pstavu stojme jet dal ti minuty. Hnal jsem se zbyten. Hodiny v anglitin se uit nebudu. Je to zbyten.

Rozvibrovan lo se dv do pohybu. Mj snad ptimetrovou sochu ryte posazenou na sam pici mola tenkho jako vlas vystrenho do moe. Z rozhlasu zn Atention, Atention uvdjc informaci co dlat v ppad potopen lod ve tyech jazycch. Pot zapln prostor decentn tlumen jazz. Na velk obrazovce b film o lodch a exotickch destinacch v Tichomo. okoldov dva gazelm krokem kr po blosk pli. Pohupuju se spolu s lod s nohama nataenma ped sebe. Ulamuju z okoldy. Nepotebuju Tichomo. Vracm se z exkurse do Maroka. Bylo takov, jak jsem oekval: jin. e bude tak moc jin, to jsem nemohl tuit.

Vracm se dom, do Evropy z Arabskho svta, kter je z Arabskch svt nejmn Arabsk. Nevm, jak jsem tam byl dlouho, ani kolik jsem tam ujel kilometr. Nechce se mi to potat. Nen to pro mne dleit. Je to zbyten navn. Dleitj je, kolik eho si s sebou odtamtud odvm. Je toho vce, ne lze za 70euro, kdekoli jinde koupit. Maroko Dky . ukrn. ukrn. ukrn.

Kdysi dvno jsem si, na ttovo doporuen, koupil Citadelu. Knihu, kterou mm moc rd. Knihu, kter mne ovlivnila vc ne pramlo tiv Bible. Citadela je o podobnm. O kultivaci lovka na pozad arabskho svta. Mm v n na paprku (pokud se neztratil), dvacet let zaloeno arabsk moudro, dle kterho jsem se snail, a snam, modelovat sv vztahy k lidem. Dky tomuto heslu mm s km, kam a za km jt. A to nen vbec patn vsledek pro nkolik mlo slov. Pamatuji si, jak jsem si to moudro vonc hvzdnou noc, pskem, sluncem, exotikou vzdlenho svta psal na paprek. Sochal do mozku. Zd se mi neuviteln, e te se z toho arabskho slunce, psku, ru, tpytu hvzd, naklonnho msce navracm.

Arabsk pslov:
Vztahy jsou jako karavann tbor. Je v nich pouze to, co do nich pineseme.

Cesta dom

Vplouvm do slavn, strategick Algecirassk ztoky. Vlevo je panlsk Algeciras. Vpravo Britsk Gibraltar. Za nm panlsk La Linea de la Concepcion. Vechna ti msta maj objemnou historii stejn jako ztoka sama.

Lo spolu se mnou proplouv okolo velik sochy. Pir k molu. Vypn motory. Konec chvn. Konec jazzu. Atention! Atention! Hlasatelka vol idie k autm. Cyklistu ke kolu. Pasai se dvaj do pohybu. Je mezi nimi pro mj odvykl zrak, nezvykle mnoho otylch. Mn se nikam, z hebce teplho alounn, nechce. Je tak pjemn. Keslo opoutm, a kdy mi uklizeka drcne savkou vysavae do nohy. Jo. Je as se zvednout. Pohyb zan v hlav.

Jet v podpalub, ne zasunu nohu do klipsny, mnm mapy v mapnku. Odkldm Marockou, vracm se ke panlsk. Mm sm ze sebe dobr pocit.

Hnedka od lod asfalt hlaouk jak prdelka. Parda! irok nedrav krajnice oddlen vroubkovanou blou rou, super! Netroubc ohledupln ofi, fantazie! Pedu si radostn s pehazovakou. Tme se. Na dlouh kilometry.

Shluk t, ve uvedench mst, s sebou zkonit nese dopravn chaos. Sveep se drm caretery A7. Je to sice autovia a jedu po n bez helmy (keskuo), ale nemm na vybranou - nechci li nekonen bloudit splet vedlejch uliek pode mnou (A7 je na pilch). Doufm, e v ppad srky s "police trafic" bude mj divem protaen obliej a raztko v pase dostaten vmluvn.

Na noc zastavuju nkde na travice svlaovan zvlahou ped nemocnic. Pivo, vodu mm. Je nedle volm dom. "Ahoj Jii! Tak jsem ve panlsku!!. "Jo? U?!""Jo! Pilpnul jsem a zkrtil Marock okruh. Pijedu dle plnu, do konce msce. Ve stedu ti eknu vc. Mm t rd. Vs rd. Ahoj!" "Ahoj!". Z Maroka to sam stlo bezmla stovku (volajc padest, pijmajc ticet). Teka dvanct kaek. Miluju t, Evropo!

Pi baterce potm kilometry. Do Murcie, odkud mi jede pm bus do Prahy, to mm necelch etset. Tedy tden i s koupnm. Jo pijedu dle plnu. Vkldm si do u punty. Opivnn poslouchm eurolgry. Jo je mi fajn.

Nsledujc stovky kilometr jsou masov zasaeny turismem. Nedivm se. Poas je na koupn, i it zrove. Krajina je asn. Napravo modrav moe lemovan pruhem nekonen psit Slunen ple (Costa del Sol). Nalevo heben seskldan z bezmla dvoutiscovek s bom porostlm lesem. Pd kopc do slan vody peruuje jen ilka silnice, po kter se osamocen spolu s nimi inu na vchod. Dchodcov cel Evropy tu parkuj sv obytn buky. Na plch, parkovitch, myslitelnch i nemyslitelnch mstech. Vesms to jsou nekonfliktn pohodi. Zdravme se. "Jo, sl mme. Cukr taky. "A z Maroka?! A Lisabonu? A Madridu? A Pae? Fha! Five tausund kilometr mit farad?! So lange strecke! Super!" Dl mi to dobe. Potebuju spch, stejn jako jin. Nejsou to vak pro m nohy docela snadn kilometry. Silnice se co chvli zabo klikami zatek do barikdy ze skalnatho vbku, kterou ped n proda ped milionem let z vpence vytvoila. Ale nevad mi to. Mm as. Nespchm. Uvm si to. Vytlam se nahoru, abych na druh stran kopce spadnul zase dol. Do dalho msta, msteka.

Tak jako se vnitrozemn panlsko vyliduje, tak tu se panl tsn. Jist. Slunce, moe a turisti vyadujc sluby - tovrna na penze. Turismu jsou podzeny dopravn pedpisy, neskuten tolerantn policist. "Keskuo" nen poadovno. Od cizinc. Dky okolnm horm tu je voda. Dky vod se tu da zelinm. Sklenky, sady, pole rod 365dn v roce - penze. Mrz tu je leda tak v lednice. Destky kilometr pojedu (hlavn za Mortil) z obou stran seven nevbnmi fliovnky, v nich se rod vechna zelenina, kterou si my Evropan pinme z Lidl, Kaufland..., krjme na pltky. Obdobn fliovnky jsem vidl i na Krt, ale ne v takov me. Cesta okurky z Krty na Evropsk trh je toti podstatn del, a dky moi, i komplikovanj.

Non jzdou projdm zc pl milionovou Malagou. Letit, pstav. Zlatav nasvtlen centrum s katedrlou, hradem, pod kterm tunelem podjdm. Fotit se ned. Vzpomnat ano. Tunel mne pivd takka a na "plaju". Distingovan nk mi pln umudlan petlahve studenou vodou, podv mi je s smvem. Moc prima. Nahat se sprchuju pod sprchou, a pak se klepu zimou. Super. Vam prky s tstovinami. Parda. Kousek odtud WC budka se zsuvkou. Fantasie.

Sierra Nevada je tvoena hebenem ti tisce metr vysokch hor. Cudn se pod nm ploum pokud mono podl moe. Ne vdy to jde a tak silnice stoup vzhru do tunel, mosty peklenuj rozervan dol. To u nen vpenec, ten poznm. Jsem v kondici. Jedu.

Ve vedru ped Mortil dojdm pka s omelm batohem na zdech. Ve zdej moto krajin nezvykl pohled. Po opan krajnici, jde stejnm smrem. Mm to te z kopce dol. Zajdm k nmu. Tebas pokecme. Chlapk je z Nmecka konkrtn z Dran. "So du bist aus demokratye republik deutschlad". "Ja". Deset let chod po panlsku a Francii s batohem na zdech. Coby bezdomovec. Nem nic ne ten batoh. Stle se smjc ahasver. Prma lovk. Domlouvme se, e popojedu a najdu msto pro kafe a e. O kousek dl, za svodidli, takov msto je. Vytahuju, zapaluju vai. Stavm na kafe. Rozdlvm suenky. Nic z toho Theo nem. Hostm jej co mu. Je mi moc sympatick. Suenky pilkali vychrtlou bzlivou feneku. Dle Thea to pr je typick rasa, ijc voln ve zdej prod. Po fenece se u ns zastavuje sedmdestilet cyklista - vetern opatrn sjdjc kopec. Je z Holandska. Na kole, na kterm prv sed dojel z Holandska do Prahy. Za mlada. Vam tedy jet jedno kafe. Mme si co anglicko nmecky ct. Ve se da. Zvren foto nm div nepokaz toulav feneka, kter se zakouk do samospouov nastavenho fotoapartu v nevhodnou chvli. Odhnme ji od foku kad svm jazykem. Smjeme se tomu. Podvme si ruce. Ptelsky se objmme. Vce nemme, nedvme, nepotebujeme. Jzdou z kopce dol se odpoutvm od Thea, abych dole v dolku zaal opt oputn stoupat. Tlam nahoru, zatmco sedmdestnk na galusce mne vzal hkem a Theo dosud schz protilehl kopec. Vidm ho. Jde mu to zoufale pomalu. Mvm mu. Nevid mne. Zanechvm mu na krajnici petku se ziv oranovou limondou. Vc pro jeho kroky udlat nemohu.

Jdu do knihovny na internet. Ve panlskch, stejn jako v Norskch, je free. Je toti steda, volac den, a j bych rd ml jasno kdy a jak se dostanu dom. Vybrm si spoj Mursia - Praga s odjezdem pt ter a dojezdem ve tvtek. Koup lstku mi je pekaena tm, e prodejce mus kontaktovat dopravce.... Znamen to, e budu muset do jin knihovny jet jednou. To bude ztra. Ach jo, mme my to cestovatel, ale starosti! Nakonec to dopadne jinak. Lstek na vybran spoj my koup Jia v Zbeze, a j si jej v Aguilas jen vytisknu. Mme my to cestovatel ale skvl manelky!

Pepotem kilometr a dn zbvajcch do odjezdu zjistm, e jedu moc rychle. Po tyiceti dnech v sedle je naase pestat chvtat a vyadit. Plcnout sebou u moe se mi nechce, pro absenci aktivnho pohybu. Granada na m map, je osazena lkavm zelenm rmekem. Jo, to by mohlo bt fajn pokoukn. Jenome je pes ukrutn kopce. Nco vymyslm.

Na noc parkuju ped Autobuskem v Mortil s plnem ztra tu nkde zanechat Miiona, sednout na bus a spolu s nm zdolat edest kilometr stle vzhru do msta voncho tajemnen. Do Granady. Uprosted noci v cizm mst sedm na lavice, vam si veei. Uvm si to. Mm to rd.

Zejm vn fazol s prkem a oteven pivn lhve a zoufalost situace ke mn pilkala prostitutku. Je vesele rozvern. Mile se na mne smje. Chov se stejn pirozen jako vechny holky od fochu. Nen prvn takov, kterou potkvm. Mm je rd, ne pro jejich emeslo, ale pro enskost, kterou kolem sebe zdarma rozdvaj. Jsou mil, stejn jako tady ta, kter se mne lascivn pt: "Do you need same love". "Yes, of course. All people need some love. But, sorry. I dont need your love", odpovdm j, podvajc j suenku. Ptelsky ji pjm. Ptm se j, jestli tu v parku mu pespat. Tvrd mi e jo, a rukou mi ukazuje, kde jsou zchody a fontnka s vodou. Je mi jasn, e se mnou dlouho plkat nevydr. Po pr vtch holka odchz lovit do noci. Osim. Po pl hodin ji uvidm jak se vede za kdlo s jinm borcem.

Rno se mi nechce vstvat, ale vstanu. Musm. Od verejka vm, kdy mi to jede. Take na "bus stacione" pichzm na konkrtn spoj. Missiona zamykm u sknk zmekem, kter lze odemknout i jehlou a kter se jako zmek pouze tv. Pehazuju pes nj plachtu (stan), aby snad nkoho nenapadlo krst mi trenky z braen. Vm, e se mu nic nestane, a m se nic neztrat.

Autobus mne prov krsnm pohom Sierra Nevada, podl jezera. Nejvy kopec Nevady, Mulhacen, m 3482metr. Frme, mkce se houpme na vzduchovch poltch. Jsem rd, e tudy jedu, a ne na kole.

Hlavnm tahkem Granady je Alhambra. Komplex nkolika stavbiek (na netu psno palc...) z obdob, kdy tomuto kraji vldli Maui. Na jzdenku s bus ndru se k tomuto komplexu nechvm vyvst jako sprvn mask. Chci, za svou bus jzdenku, co mon nejvce bus pohybu. Znaen tras je stejn pehledn jako v Praze. Take, se ani nemusm ptt - he. Ptm se vak stejn - ha, ha. Podhrad je zdarma, zatm co do hradu se plat vlezn. Nevm kolik. Je mi to jedno. Bedekr ukazuje ti tyi zbry z rznch stran. Pro mne by to byla asi ztrta asu. Radji jej vnuji exterirm. Ulikm, kostelkm, maorskm modlitebnm, muslimskm meitm, jezrkm, fontnkm, sochm, holubm, parkm, poulinm lidem: kytaristm, houslistm, tanenkm, ivm sochm Andaluskho msta tepajcho ivotem pod Alhambrou. Granad. Uvm si t atmosfry s mlkem v jedn, bagetou v druh ruce a s nohama v kan. Je vedro. V ervenci, v srpnu tu mus bt na chcpnut. Pojm a jdu do kostela. Zamyslet se. Podkovat. Zaposlouchat se do pjemn tlumen znjc hudby. Deset minut. Vc filosofii nedm.

Po nvratu do Mortilu se shledvm s Myonm. Je na svm mst. Nakupuju na noc, sjdm dol smr "plaja". Vybrm si msto na span, popojdm dl. Nkam, kde si lze sednout. Zabrm pro sebe bezprizorn stoleek idliku ped restaurac. levn si natahuju ul nohy. Otvrm pivo. Otvrm olejovky. Lmu bagetu..., kdy v tom, koho to nevidm - Thea! Za den volna, kter jsem j probendil v Granad, mne on dohnal. Znovu se vele objmme. Plcme po zdech. Za jeho: "Petr! Das ist Super!" mu vam kafe, protoe Theo: "kaine bier, kaine alkohol". Obchzm spolu s nm okol hledajc nedopalky cigaret, aby si mohl ubalit tu svou. Smjeme se nhod. ivotu. Bavme se. O tom co je se psem, kterho si chtl vzt s sebou (neproel tunelem), zda nael limondu (jo), a jak m bylo v Granad..., je toho tolik co si t tepl noci pod hvzdami kvetouc oblohou mme ct. Provme spolu pr hodin nejistho ptelstv. Mm to rd.

Spt jdeme pospolit "nkam". K plotu oddlujc pstav od msta. Osvtlen lod se zrcadl v slanovodn hladin. Mm to rd. Mascky si stavm stan, zatmco Theo zstv venku ve spacku pod hvzdami. Lkm ho k sob. Nechce. Je zvykl spt na osuce a igelitu. Deset let...

Rno balme. Nkdo nm pin "friestuck". Kadmu po housce. "Koukej, kal jsem ti, jak jsou panl super", komentuje to Theo s plnmi sty. "Und tschechische menchen auch", komentuju to j podvajc mu k usrknut hrnek s kafem. Dvm, vnucuju, Theovi jednu (tu lep) ze dvou karimatek, kter mm: "Bl se chladn msce roku". Nabzm mu i stan, ten se mi mu vnutit nepoda: "Zas takov zima nebude. A kdy jo, tak pjdu na charitu. Ti dny me pobt na jednom mst a nic nezaplat za jdlo, ubytovn, odv...". Rozumm. Pro pka je stan zbyten bemeno. Telefon, adresu, email, nic z toho Theo nem. Je to solitr. ije sm ve svm svt. To j neumm. Potebuju nkam patit. Potebuju rodinu. Loume se: "Alles gute! Guten raisen! Wiedersehen kamarad!" Nepotkme se, neshledme se nikdy vce. Leda ve vzpomnkch. Tam se meme potkat, kolikrt chceme. S kmkoli. S mkoliv. Je jen na ns co do nich my sami vkldme. m se nechme naplovat. K by vak nkdy zazvonil u mch dve. Theo aus demokratische republik deutschland!

Informace od Jii, e lstek mm zaplacen a e si jej mm vytisknout z emailov plohy, se ke mn dostv se zpodnm. V ptek v podveer, kdy u jsou knihovny pod zmkem. Na pondl se mi tisk jzdenky nechvat nechce - me bt sttn svtek. A tak v sobotu krom lapn a koupn objdm infocentra s prosbou o tisk jzdenky. Nkde nemaj as, jinde tiskrnu, ochotu. Nakonec se mi to zda v Aguilas, kde zstvm i na noc. Na velkoplon obrazovce probh fotbalov zpas dvou panlskch - svtovch velkoklub Real vs. Barca. S plechovkou piva sedm na kvtini. Skoro nic nevidm. Je mi to jedno. Hlavn, e sedm a jsem soust davov psychzy, kdy nepadne anebo padne branka. Fandm fotbalu. Vtzstv vak peju spe Barce. Dav je pel - mel spolenosti. Holky, kluci. Chlapi. Dmy. Babiky a ddekov. Cizinci. Bl. ern. Pimoudl. Trika. Dresy. Obleky. Lahve alkoholu. Plechovky piv. Pytlky popcornu. lupky od pomeran. Pecky od oliv. Voavky pachy. Je to v podveer v chladnoucm sklonku dne. Vc ne fotbal se mi lb sledovat gesta holek "k nakousnut" v letnch atikch. Smj se. Pl. Objmaj se. Poskakuj. Pskaj. Tleskaj stevci v ruce. Pi tch bezprostednch gestech vypadaj ivoin pkn. Dav opoutm ped koncem. Mm hlad. Potebuju myslet na sebe. Nkde zapadnout, uvait veei. Tu to nebude problm. Podl bar, v nich se odehrv podobn obrzek, jedu podl "plaji". To je jistota. Jde jenom o to najt to sprvn msto. Je jako po vymen. Voda v ztoce je nezvykle klidn. Jen tu a tam nco blukne. O pl devt je tma jak v pytli. Msteko ov rozveno provozem. Z aut vlaj vlajky. Real - Barca 3:1.

Rno mm ped sebou do cle - Murcia dva dny a stovku kilometr. Posledn etapu tedy rozdluji na dva dny po padesti. V Puerto de Mazarron se loum s moem. Odpoutvm se od nj smrem do vnitrozem vyhbajc se Cartagen. Po RM 23, kter je a nen autovia, frm vyprahlm svtem zvltn zbarvench psk. Klikujc mezi kopci se dostvm k ivotadrn ece Guadelentin. Ovoce zelena vkol. Pomerane, citrony, mandarinky, melouny. Padaj, hnij na zemi. Tu nen umn vypstovat, tu je umn prodat... Z nudy jedu moc rychle. Zastavuju se u jednoho z mnoha udava zeleniny ve stnu pod mostem. Dv mi bagetu a plechovku olejovek. Naped jednu. Pak druhou, a pak i tu svoji co nedojedl. Je to prima ddula. Moc toho nenamluvme. Poslouchme rdio. Na cestu mi posledn dontor tohoto vandru pibaluje taku ovoce, kter dozajista neprod. Je pern tk. O kus dl z n ujdm. Exoticky chutn ovoce podobn hruce (ne avokdo) s peckami velikosti fazole. Okotuju a zbytek vyhazuju. Za zatkou bude dal sad.

Pedposledn noc spm v citrnovnkovm sad. U nohou mi z zzrak. Plmilionov Murcie. Pro ne? Vdy je to tak snadn!

Budm se proti sv vli v est. Zmocuje se mne "raisen trum". Cestovn horeka. Lenoit se donutm do devti. Balm, vyrm po padesti dnech v sedle na posledn dlku.

V Carerfouru na pedmst kupuju dv roliky stre flie uren k balen svainek, jednu hndou izolepu a nco na obd. Obalov materil nkup prodrauje. Platm patnct euro.

Murcia je akort tak velk msto, aby mi tu zastavil autobus a zrove, abych se v nm neutonul v plechov rakovin. Prvoadn hledm "estacin de autobuses", k nmu mne spolehliv pivd ukazatel. Pan v informacch ukazuju lstek vytitn co-by ploha E-mailu. Kve hlavou: "Mana. Tomorow." Ukazujc pitom adu z pokladen. Jo. Tak jsem tu dobe. Pro sichr jdu k t pokladn u dnes. Ve sluiv uniform v n sed elegantn ramenat tyictnk. Moc mu to slu. Pod sklem mu podvm doklad. Kve hlavou. Cvak na klvesnici, zpt mi podsunuje lstek z Mursii do Barcelony Nord. Z toho pochopm, e v Barcelon budu pesedat. Ptm se ho na to, on pisvduje: "Barcelna. Change". "A dl?", ptm se ho j, zatmco on kr rameny. Nechce se mi to zdt. Dle netu to m bt pm bus. Volm tedy do Prahy na Eurotours, kter mi lstek prodala. Pn potvrzuje slova elegna. Mm pesedat v Barcelon. Konec hovoru. Pak mi dojde, e za slovem Barcelona uvedl namsto "nord", jin pdomek. Nerad bych pijel na jin estacin de autobuses ne mm a tak mu volm znovu. Ne. Pestupn msto se neshoduje s mstem, kam mi vystavili jzdenku v Murcii. ekne: "Pokejte. Zavolm dopravci a pot vm". ekm tedy, ani ne deset minut na "uklidujc" : "To je v podku autobus stav tam i tam. Je jedno, kde vysednete". Konec hovoru. Po zbytek dne doufm, e se s autobusem do Prahy neminu nkde mezi stanicemi na kruhovm objezdu. Ve he je 3700 K.

Jdu do msta. Je krsn den. Lezu do kany. Peru teplky. Jdu do krsn katedrly. Pan v knize naproti, na rozdl od sleny v Info, pijala mj mobil k dobyt. Mm as. Nemm co dlat. Poslouchm sm sebe a oduevnlou hudbu z reprk. Po hodin se jdu nkam nathnout. V podveer se vracm pro mobil. Jedu nakoupit do merkadony na ztek i popoztek. Plnm nkupn ko proviantem na ti dny. Jako bonus pidvm analgetikum pro dva tisce ti sta kilometr zkomprimovanch do dvou dn v busu - dv krabice vna. Mm neuviteln tk nkup, kolo.

Spt jdu do parku, a pak z nho prchm. Jezrko je obklopeno rojem komr. Ustlm si v jinm parku. Je teplo. Lem na travice, potm hvzdiky a hodiny do odjezdu. Upjm z hypnotika. Marn. Mozek ne a ne vypnout. Pak se ze zem vysunou trysky a zanou kropit ve v dosahu. Vetn mne. Prchm mimo dostik trysek na chodnk. Jsem durch i se spackem. Lehm si na vyht asfalt. Na mokr stan, spack, karimatku. Je teplo, o nic nejde. Snad jen o to, e mi pinejmenm spack do ztka nestihne uschnout a bude smrdt. Nejvc mi vad to, e vypran, na tle usuen teplky, jsou zase sam mouha. U aby bylo rno, a j ml balen a nstup do busu za sebou!

Spal nebo nespal? Ptm se sm sebe v pt rno probuzen zimou. Prkrt se pekulm z boku na bok a pak se zvedm. Ne to nem smysl. Zapaluju vai. Na modrav plamen stavm kotlk s vodou a vnem. Poprv ve vandrovn historii si vam svak. Pomalu a dlouze vejkm. Nen kam spchat. Jede mi to za est hodin. Neuviteln! Ptkov vtaj slunce. Vlhkm rnem parku zanaj pobhat sportovci s pulsmetry na pach, sluchtky v uch. Kam se na n hrabu. Nervy obaluju cukrem. Pomh to.

Cestou na autobusk se stavuju v obchod a dokupuju krabici vna. Venku ji pak pokrytecky pelvm do pedtm z koe vytaen katule od dusu uzavrateln vrkem a stejn tak i tu druhou - abych nebyl za spiara.

V osm jsem ve vlhkejch teplkch a mokrejch botech na kilometru . 5121 ped clovou branou. Raisen trum se nekon. Jsem absolutn v klidu. Zalzm do stran. Odstrojuju Myka. Pokldm ho na noem rozznut stan (plachtu). Oddlvm pedn kolo, idtka, nosi na kotlk, sklpm rohy, kouskem polystyrenu aretuji pky brzd. Voln msta vypluju textilem, coby klopu pes nj petahuju dl stanu. Vznikl balk pemotvm kem krem naped izolepou, a pot strekou. Pomh mi pi tom njak ekajc cestujc. Bhem balen kola za mnou pichz "fek" z pokladny. Chce mj lstek, s tm e mi ho bhem nkolika minut vrt zpt. Dm mu ho z kapsiky na krku jako klokan sv dt. Nerad - na ho me chtt? Bez nj jsem jako na trn. Po nkolika minutch mi jej vrac zpt, vera si nco zapomnl opsat. Vyzv mne, abych si k nmu do pokladny piel jet koupit lstek pro kolo. 15e se mi ale nechce platit, kdy vidm kolik je v autobusech volnho msta pro zavazadla..., mazcky tomu nechvm voln prbh. Kdy, tak zaplatm pmo idii. Kdy mm kolo pkn sbalen do "kokonu", obal na vhodnm mst vpedu a vzadu propichuju a otvorem protahuju provzek (kotven stanu). Vznik tak popruh, kter si mohu navlct na rameno, dky nmu je kokon snadno penositeln k nstupiti, ramp, . 32. Z nho mm za hodinu odstartovat. Parda. Co se mi nevelo do balku ke kolu, cpu do braen. Moc toho nen. Pohodln se to vejde. Pak mm jet igelitku s jdlem, spackem a krabic "dusu". Vc toho nemm. Zmekem ve zamykm k lavice. Jdu na zchod. Potebuju se umt od mru a potu. Vyrat. Vytlait bobek ze stev, kter u zase um dlat iky. Pak u jen meditativn ekm a shnm nkoho, kdo jede do Barcelony jako j. Abych spolu nsledoval jeho kroky. Slena tvrd e "ona taky jede do Barcelony stejnm spojem". "OK. I will be follow you, becose I dont know enythink. Yes?" "S". "And. Please. Make mi last photo of my trip?". "S".

U tu je. Bus od spolenosti Alza s odjezdem 11.30 do Barcelony. Parda. idi se pt po tiketu pro kolo. "Nemm". "Potebuje ho". "Zaplatm vm". "Ne. Utkej si ji koupit! Five minuts for you!". Tryskem Boltna pebhm halu, pedbhm frontu. "Ticket for bicikle, please" vydechnu do oknka fekovi. Zasmje se, neme jinak. Nedivm se mu. V pesn, o mi lo, a jak to muselo dopadnout. Platm. Beru si lstek. Pidvm "gracia muchos", smv a "ao". Zdrhm zpt. Naskakuju do busu smr Barcelona. Bom se do sedadla. Jedu. Super. Jedu! Jedu!! Jedu!!! A nemusm lapat. Super! Super!! Super!!! Mm ped sebou dvancti hodinovou jzdu.

Hodinu, dv mm dvousedadlo sm pro sebe. Pak jej musm uvolnit pro Maroknskho kluinu. Maroknci maj jin teplotn vnmn, take je nabalenej jak cibule. Je to sympak. Dky displeji foku, na kterm mu pehrvm fotky z Maroka, se skamardme. Jede na vlet do Pae s pestupem na ro v Barcelon. Suneme se vped a j svho souseda po oku sleduju, jak se nepokryt veejn modl. To bych j neuml. Pi sv modlitb se pokyvuje dopedu, dozadu, obdobn jako id. Ruce vzjemn spojuje a rozpojuje v uritm rytmu. Se zavenma oima bezhlas rty pekvaj mne nic nekajc slova. Zvidm mu, e to um. e se nestyd, neboj, neohl. Odkoukvm to od nj. Ve Valencii vysedne, a u nenastoup. Kdy se d bus do pohybu, vykiknu nedrazn, nco jako: "Pokejte prosm na mho ptele...". Nedrazn protoe si nejsem jist, zda nechtl skuten vystoupit - vzal si ven i svou zimn bundu. Navc, v buse jede vcero Maroknc (nebo tak vypadajcch pasar, muslimk)..., a ti ml. Tak mlm taky.

Na menm autobusku, dve, neli kdokoliv vyjde ven, vstupuje do vozu policie s psovodem. Mme si vechny vci z police nad hlavou dt na kln. Policistka se psem prochz tam a nazpt ulikou. Pes str nos do veho, na mu ena s copem uke. Kapsiku na doklady, kterou mm na krku, si mm sundat z krku a doslova ji str fence ped enich - a ona nic. Jsem "istej". Pohladm ji - a ona nic. Je vychovan. Pot co projde tam i nazpt stedovou ulikou busu, podstatn statnj kolega policistky vyvol ti sla sedadel. Ne, m to nen."Uf". Pasai z nich se zvednou. Maj ukzat psovi sv spoluzavazadla. Otvraj je. Na jedno z nich se fena nekompromisn roztk. Ohonem vrt jako metlou. Je ucho borkyn. Pozn kuka - uivatele. Pozn kufr s kontrabandem. Dal dva "typy" j ale nevyjdou. I oni, pravdpodobn, taky kou "ha", ale aktuln u sebe nic nemaj. Statn policajt se nasunuje do rukavice. Prohmatv obsah kufru otevenho na asfaltu. Po chvli napt z nj vytahuje mikrotenov pytlk. Poznvm to. To co dr policajt v rukou, je to, co se kou v Maroku... (A doma, dky netu se dozvm, e to byl hai. A dlouh fajece se k haiov dmka. Ne. Hai nen bl prek). Ticetilet pimoudlk kr rameny, rozhazuje rukama, jako kapr chycen do st..., aby nakonec stejn odeel s polici kamsi do trob ndran budovy. Scnka se odehrv pod mm oknem. Sleduju ty neboky upjejc z krabice "dusu". Skrze okno jim radm: "Hoi, peorientujte se, tady jste v i jinho dmona." Asi po tvrt hodin se vrac. Mnostv drogy zejm nebylo vt ne mal. Jsem rd, e jsem si v Maroku nekoupil dobe vykouenou haiovou fajeku a te kvli n nemusel prat trojobal bicyklu. Uf.

O plnoci pijdme na "estacione" Barcelona Nord. Maroknec co jsme mu ujeli u tam je. Marocky vele se semnou vt. Skuten jsme mu ujeli. Musel sednout do jinho busu, kter ns pedjel, a te tu ek na svj "emodan". Je to borec. Mm vitky svdom, e jsem mu bus nechal ujet. Snam se mu to vysvtlit, omluvit. Marn. Jazykov barira je pli velk.

Barcelona Nord ije nonm ivotem. Vude cedule jako v Praze: "Dejte si pozor na sv spoluzavazadla". Kolo, brany tedy zamykm k lavice a jdu do informac. Jo. Je to dobr. Jsem ve sprvn as na sprvnm mst. Mezi hrstkou pestupujcch z mho do mho busu je i vcarsk rodinka s dvma upatlanma dckama. On, ona, oni jsou absolutn free nesvzni jakmikoliv konvencemi. S takama pevzanma pagtkem se vrac z dovi. V sandlech a lenonkch jedou z Valencie do Geneve (enevy). Tak jako j. Spolu s nmi na bus ek i Rumunsk ech. Snd kluk vonc kolnskou, jeho rodie po revoluci utekli (se vrtili) z Rumunska do ech. A pak jet do Ameriky, a pak se vrtili..., sloit pbh mi dovykld v buse. Krsn! esky!

V dalm busu si sedm ke slen, kter si na dal zastvce ode mne odsed. Asi nejsem jej typ. S ve jmenovanmi spolucestujcmi utvome na posledn a pedposledn ad sedadel cestovatelsk klub. Shoda nhod ns toti posad vedle sebe. Klub, z nho vynv ten Rumun. Nejen tm jak dobe proti nm vypad, ale pedevm pbhem, kter nm vykld. Mme ped sebou spolen den v busu. Otvrm, dvm kolovat sbliujc krabici "dusu". Za sklem se mh denn, non krajina ani bych musel cokoliv. Miluju ten fajn pohyb!

Dal pestup mme v Basel (Basileji). Bus Polski po mne chce deset euro za nadmrnost kola. Jo, m je mt. Pak je Mnichov. Ovnn usnm.

Probouzm se. Za oknem spcho busu v rannm mlhavm podzimnm rnu se blme k billboardu. Je osazen eskm textem. Je tvrtek 30.10 2014. Vrtit jsem se ml do jednatictho. Jak snadn!

Praha Florenc. Vystupuju, beru si vci. Loum se s Rumunem. (Jede do Brna). Volm dom. Jie se, mj pln, e v esk Tebov vysednu a zbytek si dojedu na kole (abych nebyl doma moc brzo, a navtvil kamarda Ondru Sikoru) moc nezamlouv. Aktuln ji toti (opt) nefunguje kotel na uhl, take v barku je zima. Potebuje, abych pijel co nejdve. Tomu nejde nerozumt. Dobe. Nicmn, jet pedtm se potebuju stavit u sprvce webu - Matoue. Zavazadla dvm do schovny. Pestupuju na metro. Jedu za Matouem... Vyzvedvm si zavazadla. Kompletuju kolo. V teplkch a bund se pesunuju z Florence na hlavn ndra. ekn na vlak si krsn snadn uvm.

Krsnou vlakovou soupravou nastupuju posledn dlku cesty dom. Mm ped sebou posledn korlek, z nich je utkn renec tohoto pbhu. Tm se. Vm. Bude perlou. Unaven putovnm se tm. Na Jiu. Na dti. Na Terku. Na Zuzku. Na Ondru. Na postel. Na vanu. Na rychlovarnou konvici. Na televizi. Na spork. Na teplo, klid a bezpe domova. Ne, j nejsem Theo. Nemm rd odjezdy, a miluju nvraty. koda, e jedno bez druhho, nen mon. Dvm se do pohybu po kolejch smrem k domovu.

Volm Jie. Hodinu, minutu pjezdu. S nadj, e nad nmi zaklene klenbu setknm tam, kde zaal tento pbh. Na pern Zbeskho ndra. Teku za letonm vandrovnm. Teku za bemenem, je spovalo na jejch bedrech, zatm co j se "vozil" po svt. Znm ji do t mry, e vm, e "klenut" pro ni nen samozejmost. Napjat tedy ekm. Nejen, jak tvar ona teka bude mt, ale zda vbec bude. Po vcnm hovoru mm po nadjch. Na reii mho nvratu se od El Lejdo nic nezmnilo: Dti pjdou normln do hudebky. Ona pijde normln z prce, a setkme se tedy normln doma, a po nepovinnch povinnostech. Mezitm co j pijedu normln na normln oputn ndra. Pjdu si normln otevt nhradnm klem normln oputn byt. Normln roztopm kotel. Normln vytopm dm... "Jo. Dobe". Pisvdm normln, a zavsm. Akoliv se vbec nectm normln. Tento krtk hovor, dl z mho poslednho kroku ten nejt잚. Stejn jako Armstrongovi pi vstupu na Msc. Kmen msto perly. Ne, nejsem dostaten silnou osobnost, aby mi to nebylo lto. Neast rodinky na mm pjezdu mne zrauje. Ne, protoe potebuju v zvru pbhu na sebe strhvat pozornost. Ne, skuten nejsem exhibicionista. Je mi to lto kvli nm vem. Kvli rodinn kronice. Kvli dtem, kter pijdou o nenahraditeln stpek do mosaiky - "Dtstv: mma, tta, prazvltn kolo, ndra a j". Neorientuju se. Pro nm to Jia nedopeje? Pro, te v tuto chvli, neznsob ve, co a dosud vykonala, triviln jednoduchm gestem nkolika mlo krok? Pro zahod pleitost a, co by tvrkyn tvrc - dt, jim te do ivota nevtiskne dal spoleensky dleit pravidlo pro, nyn n, a pozdji jejich, ivot? Nevm. Udlal jsem chybu, e jsem j narovinu neekl, jak si svj pjezd pedstavuju? Asi ano. Ale copak mohu koncipovat reii svho pivtn jinak, ne e se v dobrm rozejdu? Copak mohu suplovat maminku? Dtem z Mursie peloit hudebku? Pivst je na ndra? Sm kvli sob? Tatnek kvli tatnkovi? Ne. To peci nejde. Nebo jo? ...asi ano. Jo. To je een. Prazvltn, sloit, k m ltosti objdjc po vyhybce iniciativu Jii. A, nebo, u tch setkn na ndra se mnou maj tolik, e je tam mus vodit nsilm za ruku? Tolik, e u dal nezvldnou, nechtj, nepotebuj a radji budou koukat na televizi, brnkat na kytaru, foukat do fltny? A a potom: "Tako Ahoj!"...nevm. Nemu vdt, co se doma odehrv, kdy nejsem doma. Kdy se mm vrtit. Ple se strachem? A, nebo, poskakuje radost? Zase tpu....

Zatmco vahy se mi mhaj hlavou, ped oknem se mh esk krajina. esk auta. esk vesnice. esk npisy. eky. ky. Potky. Nemyslm na ni. Nemyslm na tu krajinu. Neraduju se s n. Myslm na sebe. Vm, e i to doku. Doku pijet, pijt, zatopit, koupit kytku, zvednout se a jt. Naproti sv lsce jedin - do prce. Naproti svm dtem jedinm - do hudebky. Konec konc pro ne? Nemm nikoho jinho, pro koho bych mohl t. Pestoe to doku, jsem bolestiv trhn na kusy. Pochybnostmi. Co kdy to je "doma" jako vloni? Co kdy Jiu i letos navtvili farizejov s prostoduchou radou: "Dlej co je dobr - pro tebe". Co kdy Jia, Terka, Zuzka, Ondra, kter jsem na msto sebe, zanechal ve strnm koi na spolen loky, nebyli sto splnit strn slubu? Co kdy...

A tak jedu. Bezdue, ani bych vdl kam. A zase, v obrann reakci na skutenost, kdy vm, e nic nevm, drmolm tu jedinou modlitbu, kterou znm. Ne, nejsem NaCl. Ani Pepek Nmonk. Dokonm modlitbu. Povolm zaklenut rukou. Podvm se ven z okna na mhajc se krajinu. Udl se mi mdlo z thy, kter na mne dolh. Z thy, proti n je noc ped Casablankou trivialitou. Myslm na Terku, Zuzku, Ondru. Na sebe. Na Ns. Zpytuju sv svdom za neexistujc chybu, kterou jsem udlal zatmco, jsem nebyl doma, ...protoe jsem nebyl doma. Pomodlm se jet jednou. Za ns. Nemu si pomoct. Pokiuju se. Stejn oteven jako Maroknec. Stejn intenzivn, jako kdy jsem odjdl. Opt sedm v souprav uhnjc se mnou do "nikam".

Ote n, jen jsi na nebesch,
posv se jmno tv.
Pij krlovstv tv.

Bu vle tv jako v nebi, tak i na zemi.
Chlb n vezdej dej nm dnes.

A odpus nm nae viny,
jako i my odpoutme naim vinkm.
A neuve ns v pokuen,
ale zbav ns od zlho.

Amen...

Hnten trzn, proti svmu zvyku, znovu volm Jiin hnn naptm pacienta, kter chce znt svoji diagnzu. Je as rozhodnout. Pot co pijme m voln, do n pelvm sv obavy: "...hele Jii mm pocit, e se mj pjezd podob tomu loskmu". Z druh strany se ozve ujitn: "Ne, neboj". "Jii. Mm t rd", eknu, a kmen co mi padne pitom ze srdce je slyet a do Zbehu. Uf. Uf. Uf. Krajina venku se nap podzimu zazelen.

Te u pasivit sv eny rozumm. Zlho v n nebylo vbec nic. Dv mi j jen najevo, e j, k jej nelibosti, kon dva msce trvajc role svobodn maminky. Role, ve kter se ct siln. V n se um bjen pohybovat, z eho jsem dva msce til. Jo U tomu rozumm! Dvm j za pravdu. Chpu ji. Mm nvratem, skuten proti sv vli, pichz o matriarchln postaven v nepln rodin, ve kter se ct: "Normln". Pro nj byla vychovna svm dtstvm. Ano, i v tom je kus Ytarda. Rozumm tomu. M pravdu. Mj nvrat skuten zna zmnu pravidel. Od te se ve spolen loce bude tsnit i se mnou. U v n s Terkou, Zuzkou, a Ondrou nebude sama. Ne, nemohu za to, e i j do t loky patm. Ano, mohu za to, e nejsem jako jej musk vzor: jej tatnek. e na rozdl od nj, j do t loky chci.

V tu chvli jsem j u Pardubic. Terka, Zuzka, Ondra u mch rodi. Jia v prci. Kdy se tta, sada, od Jii dozv, as mho pjezdu nezavh a zane roubovat. Terce pelo fltnu. Zuzce kytaru. Nastartuje auto, do nho m lska jedin nasko prv vas, aby nezstala sama na neexistujcm ostrov.

Nsledn setkn na pern zbeskho ndra je koatou tekou tohoto pbhu. Zatkem dalho Tko zapomenutelnho pbhu. Vzjemn se objmme, lbme, hkme objetm, podobenstvm lsky. Lsky ve smru. Lsky vesmru.

Jii. Tati. Mami. Dti. Francie. panlsko. Portugalsko. Maroko. Dky. Dky. Dky. Mersi. Gracias. Obrigado. ukrn. Mm vs rd.

العلاقات هي مثل العربة المخيم لا أنها ما لتقديمهم