Slovo vodn
Poptvm - nabzm
Pehled cest
Cykloundr (1997)
A na okraj (1998)
Dolomity (2005)
Nkolik jezer Alpskch (2006)
Zakarpanda (2009)
Schwarzwald (2010)
esk rj (2010)
panlsko (2010)
Turecko a Jadran (2011)
dolm ek (2012)
Kapodakie (2012)
Balt a Skandinvie (2013)
Maroko (2014)
Vltava (2014)
Rodinn dovolen (2014)
umavsk rallye (2014)
Rodina v akci (2014)
Britnie (2015)
Slovensko (2015)
Slovensk Rj (2015)
Balkn (2016)
Fotogalerie
Co jsem vidl
What I saw
Kde jsem se fotil
Where I took pictures
Kde jsem spval
Where I slept
Kudyma jsem jezdil
Which way I rode
S km jsem se potkal
With whom I met
Mn nejvzcnj
The dearest for me

Balkn 2016

Mapka

Bhem przdnin "koukm" do mapy Evropy. Nosm si ji v hlav cestou na nkup, do postele, na pinec. Po przdninch budu chtt nkam vyrazit - asi na vchod, na Ukrajinu, do Moldvie. Tam jsem jet (taky) nebyl. Ale nevm. Mon jo, mon ne. Uvidm po przdninch. Ona monost volby je druhem svobody, kter si uvm.

Po przdninch mm, co se povinnost te splnno, a tedy i jasno. Pojedu. M pedstava dostala konkrtnj podobu: pesun vlakem do Varavy, kde sednu na Mion a vydm se co mon nejvchodnji Ukrajinou. Tam to pak otom na jih k Moldvii, Rumunsku a Bulharsku, odkud se zanu vracet nkudy dom. Takov je pedstava, ...kterou si vysoustrum doma na kanapi.

Prvn zmnu z nkolika udlm dva dny ped odjezdem (v pondl), na Zbeskm ndra, kde se dozvm, e k lstku pro kolo do Varavy (75K) si budu muset pikoupit i mezinrodn pplatek (300 K), bez nho se obejde lstek pro kolo do slovenskho Humennho, kter je pouze za tch 75 K = vystartuju z Humennho.

Ve stedu v podveer jdu na pinec a v noci, u je vlastn tvrtek, na vlak. Jia mne doprovz k vlaku s odjezdem 01:25. Staten pitom vzdorujc spnku. Vlak m zpodn a tak ji poslm s podkovnm a polibkem dom. Za pt hodin, bude muset vstvat do prce. Osim v ndranm vestibulu. Pad ze mne nervozita. Louen neumm, nikdy jsem neuml.

Slovensko - Polsko

Humenn je konen stanice. Pro mne, i Bohmia expres, kter mne sem bez pestupu pivez. Na relativn malm ndraku nejsem poprv. U jsem odtud jednou (v r. 2009) na Ukrajinu startoval. To jsem jel na Ukrajinu pes polskou Duklu. Letos pojedu tamt sedlem nad Medzilaborci. Z vlaku lezu tradin posledn do krsnho dne.

Na stejnm mst jako tehdy skldm pomalouku kolo. Nespchm. Mazlm se s tm, co mm. Pemlm nad tm, co mi chyb. Zvauju, kam s tm dojedu. Ty chvle na startu maj svoji nezamnitelnou atmosfru. Letos mm na kole dv novinky. Prvn je uchycen kotlku "na tyku" ala Hoek. Druhou pak "idtkov kisna" ala afrnek. Ob vychytvky je teba (zptn) pochvlit. Tet novinkou v m vbav je smartphone s GPS navigac Blackwiev 5000 zvan oranda (dle oranov barvy). I ta se mi coby prvodkyn na cestch osvd.

Po poskldn kola se jdu vyfotit stejn jako minule k soe Josefa vejka. Stoj stle na svm mst, vedle pumpy.

Jedu krsnm dnem podl eleznin trat spojujc Slovensko s Polskem. Dnes mn vznamn tra m zajmavou minulost. Rudou armdou byl toti tenhle sek (do Humennho) pestavn na sovtsk irok rozchod, aby ji bylo mon napojit na tamn eleznin s. Po osvobozen v dubnu 1945 po n do Humennho pijel i zvltn vlak s bvalm (a budoucm) prezidentem E. Beneem. Pozdji se vak rozdln rozchod ukzal jako krajn problematick a tra byla opt pestavna na standardn rozchod. Finln Slovensko - Polsk sek prochz skrz Lupkovsk tunel, v jeho pli je hranice. Pochopiteln, e pi bojch v nedalekm Dukelskm prsmyku (a okol) nezstal ueten a v roce 1944 byl ustupujc nmeckou armdou podminovn a ponien - jak pe info tabule.

Moc mi to nejede. Sp se vleu. Jsem unavenej. Noc strvenou ve vlaku. Nervozitou poslednch dn kdy jsem nespal, lmajc v sob otzku, zda jet i nejet na kousky. Naloen Mio je tkm soupeem pro m nohy. Navc, to je proti vod. V Hankovcch se tra oddluje od silnice. Od te povede a do Medzilaborce po druh stran eky Laborec. Sedm do ekrny, kde otvrm KPZetku, kterou mi Terka nachystala na cestu. V krabice od vlaku je "hrnkov" buchta, vkaky, vzkaz a obrzek. j se mm. Posvam a zvednu tlo. U te, po poledni se tm na veer, a sebou nkde plcnu a spnek mi umrtv mozek, tlo.

Vesnice nsledujc jsou m dl tm vce erno - bl. Bydl v nich, cigni i gdov. Zvltn pstup cign k vnmn hodnot - kter se navenek projevuje (ne) starostlivost o pbytek - pke rezonuje s bydly gd. Na barku jasn vidt, kde bydl slovant a neslovant Slovci. Mezi vesnicemi silnice mj nkolik ist cignskch osad - lpe eeno ghet, sestavench z rozpadlch budov, pstek z vlnitho plechu a odpadk. Ps tkot z nich ze mne vyhn chu zajet tam umkovat - ani npad. Aktuln tu je as sbru jablek a tak pod jablonmi podl silnice ani ne tak otrhan, jako spe umudlan, dospl i dti pln pytle. Jsou ptelt a usmvav. Vichni. Nezastavm se u nikoho - nemm tu sprvnou nladu. Nemu se dokat veera, a sebou plcnu do stanu.

Po tyiceti upocench kilometrech pijdm do Medzilaborc. Obecn nzev "Medzilaborce" je vyveden i v azbuce, tak jako u vtiny pedchozch vesnic, kterma jsem projdl. Ddin, kter svm nepodkem ve mne rozpustili posledn stopy naden pro jzdu tmhle koutem Slovenska. pinav zapomenut msteko je semknut mezi mkk lesnat kopce. Nco jako Hanuovice u ns. Krsn, od pohledu pravoslavn chrm mm ped sebou na kopeku. Zapad do obrazu dne, ve kterm vechny ddiny co mm za sebou, mly zdobn pravoslavn kostelk. Ne se do tch kopc zapchnu, potebuju nakoupit. Na noc, na rno, a na ztra. To budu na skok v Polsku, a nevm, zda se tam doku obejt bez zlotho. Zabouju do teska. Bl somrk mi nut vtou: "Pnko! Budm Vm stri v bicgel" svoji slubu. Po nkupu je Mio na svm mst stejn jako jeho strit. Za pivo, kter mu dvm (proti sv vli) mi bezmla lb ruce a o pekot peje: "Pnko astn cestu". Je pinav, otrhan, zanedban, bezzub. Na veern svainu pejdm silnici do vandaly ponienho arelku ped muzeem modernho umn Andyho Warhoula - jeho rodie odtud pochzej. Uprosted zdemolovan fontnky stoj podstavec bez sochy. Ped posprejovanm museem se vl pomakan vrak auta. Netroufm si tvrdit, zda to je i nen soust expozice. Kadopdn Medzilaborce na mne psob, mrn eeno, nepkn. pna, odpadky a destrukce veho co by mohlo nkomu, k nemu, nkdy slouit je vude ptomn. Unaven si na tuto filosofii ivota zvykm. Na Ukrajin tomu nebude jinak. Na nepodek mezi kterm sedm na zpola znien lavice, z kopeka shl onen ve uveden ndhern ist pravoslavn chrm pod jet nasvtlen nzkm slunkem. I kdy to nen daleko, ani vysoko tak se mi k nmu nechce. Jsem ospalej a utahanej. Svam pozorovn nkolika hlouky cign. Jedn, as desetitelet, holce chyb chodidlo. Kou a bh s ostatnma - a nebo se o to alespo sna. Prma.

Cign, kterho se ptm na cestu do Polska - pes Palotu, mne ped Palotou varuje: "Je to cignsk ddina".

U pna, co zamet chodnk, nabrm vodu. Budu muset zastavit dv, ne-li do t Paloty dojedu. Spt v "cignk ddin" se mi nechce.

A tak s pedstihem zastavuju na kiovatce s tankem ve Vydrni. Je sice teprve sedm veer, ale pak u je ta Palota, do kter se mi pochopiteln nechce. Zatmco vam fazole s prkem, zastavuje se u mne asi tak dvacetilet kluina na kole. Mluv o cyklotrase, kter vede z hranice (s Polskem) na Ukrajinu. Rad mi, a se j drm. Pot co odjede, se optovn vrac - aby mi k rad pidal i croisant. Takov porce kamardstv mi je po chuti. Dobe mi ten prvn den vandru kon.

Palota po rnu nevypad zdaleka tak zle jak jsem se obval. Naopak. Za 2. svtov vlky byla ves roku pi osvobozovacch bojch z vt sti vyplena, a s podporou sttu znovu postavena. Proto je vtina zdejch dom mladch. Na prvn pohled pat rekreantm, kte se o n dobe staraj. I tu na nvsi maj tank na podstavci. Nebl bych se tu pespat. Hlavn zbran tady v tom koutu Karpat na mne koukaj za kadou zatkou. Dkazem, e se tu umralo bhem obou vlek, jsou i devn ke zapchan cik-cak do louky na "cintorn" nad vesnic. Dnes je vude kolem pastvin, stle vzhru stoupajc sinice, klid a mr. Nikde nikdo. Ani ovce.

Spoutm se dol, do Podarpadskego vojvodstva z Laboreckho priesmyku (684 m n. m.). Ostrma serpentnama klesm dol. Silnika, po kter jedu, nabv na kvalit a i. Skuten po n vede "cikloturiztyny lak dobrego wojaka Szwejka R63". Tu, na polsk stran, jsou vesnice a turistick odpovadla na prvn pohled upravenj, udrovanj, astj, istj.

Na prvnm z nich, v Radoszyce, se hrnu na zchod. Tepl vody tam tee tolik, kolik se poutnkovi r. Tepl je do t mry, e mi spolehliv "va" kafe. Hned vedle je stoleek, lavika, travika, na kterou se natahuju. Je tu krsn isto. Nesrovnateln istji ne na druh (slovensk) stran kopce. Je to tu jako v Norsku! Taky tu je vc turist. Usmvav pacrujcch kolem m s batohama na zdech. Rozdvaj smvy a spokojenost. Jo, Polci jsou fajn turisti. Po cignech, pn a nepodku ani stopy. Pokuen tu zstat, a do ukrajinskho nepodku nejet, je siln. Natahuju se na trvu a nechvm na sebe psobit navu, deficit spnku, slunko a klid. Jsem neuviteln unavenej. Usnm. Bud mne slunko vysoko na obloze. Pch do mne svmi paprsky, abych u vstval. "Uvam" si dal kohoutkov kafe a jedu, dol s ekou. V dal vesnici odbouju z hlavnho tahu na Zagrz, kam mm ve smru ipek cyklo laku R63. Jedu po zapomenut silnice stle podl ky Oslawa a kolej. Je to pkn jet. Nikde nikdo. Jen j, eka, proda a kolo. Lb se mi to. Nabj mne to chut jet dl a dl. Polykat kilometry. Luxus odboky z hlavn jsem si mohl dovolit dky orand, kter mi pesn prozradila, kudy pojedu a kam dojedu po R63. Zd se, e GPS je dobr vc. V Zagrz na kiovatce, na kter odbouju na vchod, na mne povzbudiv mv polsk rodinka z auta. Prma povzbuzen. V Lesko lezu do kostela. Po rekonstrukci vypad ndhern. V podveer jsem o kus dl v Ustrziki Dolne. Od Ukrajiny mne dl ani ne patnct kilometr. Nechm si je na ztra. Sympatick Polk mi dv vodu. Stan si stavm u hbitova na kopci.

Rno lezu do krsnho rna. Zatmco m a stan zmen rosou zalv hejiv slunko, tak dole pode mnou se v dol vl mlha, z n vyumuj kopeky kolem. Moc pkn rno mi le u nohou. Motm stan a jedu. Na Ukrajinu. Kdy u jsem tu.

Hranin pechod Krosenko, kter jsem si vybral, nepat mezi dleit polsko-ukrajinsk spojky. I tak hned zkraje dostvm od vojka lstek, na kter budu sbrat raztka, jak budu postupovat od oknka k oknku. Na hranicch je klid a mr. Pohyby celnk jsou stejn pomal jako tok eky Strwia tekouc vedle silnice za plotem celnice. Polsk celnk chce vdt, zda mm i jin doklad totonosti ne pas, zavhm, a pak eknu: "Nie", i kdy mm v bot obanku. S "OK", mne propust raztkujc pas a lstek. Posl mne k druhmu, u ukrajinskmu, oknku v ad nkolika dalch. Kdy mjm hned to prvn, ozve se odnkud drazn: "STOJ!", na pr vtein zkamenm jak socha. Kroutm hlavou rozhleje se po zdroji pkazu. Nikde nikoho ale nevidm, a tak udlm pokus o dal krok. A zase: "STOJ!!". Zase zkamenm, zase se rozhlm, a zase se pohnu, a zase zazn to stejn drazn:"STOJ!!!", ani bych vdl pro, odkud, kdo na mne (?) vol. Pak se konen oteve oknko. Vykoukne z nj celnk ve vojensk uniform a zane m rusky "prcat". Za to, e jdu dl, kdy on gavarl: "Stoj!". e jsem u, od tmdle t ry (nakreslen od ruky ttkou a latexem na asfalt) na Ukrajinsk pd! Chab se mu brnm tm, e mi polci ekli, a jdu ke druhmu oknku, a ne dalmu, a e jsem nemohl vdt, e za tm "jeho" neotevenm, neprhlednm oknkem nkdo sed. S omluvnm smvem proscm o shovvavost mu podvm pas v nadji, e u jeho ego nabobtnalo do potebnch rozmr. Doufm, e mi d templ, a tm se usmme. to se mlm. Celnkova ruka mj pasport vthne do kukan, ani by jej majitel na mne pohldl. ekm. Naped ve stoje, a pak sedc na obrubnku. Bez pasportu si pipadm jako sirotek. Jete mm tu obanku v bot. Nedoku si vysvtlit, co tu na tto hranici pohledvm. Pro vlastn na tu Ukrajinu jedu? Kdy vm, e tam bude urbes, nepodek a e se mi tam nebude lbit? Nevm, pro vlastn nejedu tm krsnm Polskem s teplou vodou na WC? Pro? Nechpu. Sm sebe nechpu. Po deseti minutch rozvah na toto tma mi ruka skrze oknko vrac pasport. Ptm se zpsobn: "Palsta to vsjo?". "DA!!!". Na poslednm stanoviti odevzdvm vojkovi oraztkovan lstek. Po minul zkuenosti se ptm, zda bych neml dostat krom raztka do pasu i njako jinou "bumku". Vojcl m ujiuje, e ne, e ta se dv jen "avtomanam". Doufm, e m pravdu.

Ukrajina

Hned od hranic zane silnice pozbvat na kvalit. Tak jak se od "ry" vzdaluju, na n ubv asfaltu a pibv dr. Za Khyryv, dvacet km od hranice, nahradil trk asfalt. Zoufale pomalu se drkotm po hrubozrnn otolin pes zapren vesnice, klikuju mezi vmoly. Na vesnice je alostn pohled. Zchtral ploty, zastvky, fasdy, otluen auta, smontovan motorky, oden kola. Octnul jsem se v zaprenm, neurovnanm, zanedbanm svt. Je mi tak, jak muselo bt Rakuanovi, kter k nm zabloudil, v epoe socialismu. Je to pesn takov pohled, jak jsem oekval. Znechucen si vytm, e jsem nezstal v tom turistickm Polsku. Pod se mi vrac otzka, pro jsem tady? Pestoe mm chu "to otoit", lapu mechanicky dl. Jedin co mi stoj za pohled, jsou krsn, ist, devn sakrln stavbiky. Jejich zlacen kopule, stbit leskl blytiv stechy a vzorn udrovan okol mi dv nadji, e i tu v tom popelnicovm svt plnm odpadk uvidm nco pknho. Ndhera. istota a zdobnost. Laskavost a pelivost s jakou jsou udrovny, pke rezonuje z edost, zaprenost, a zpustlost veho civilnho, soukromho, ale hlavn spolenho. Pochybuju, e tu existuje nco jako sttn infrastruktura vesnice. Ani bych o to stl stle jedu po "laku dobrego wojaka Szveljka". A i tu lze potkat betonov ztvrnn tto esk vojensk legendy.

Zajdm k benzn, u kter stoj auto s polskou SPZ, s klnem podloenm zadnm pravm kolem - to aby se ndr lacinm benznem naplnila do maxima. Potebuju smnit penze, a nebo alespo, vyzvdt kurz. Polka mi ho pe na zapren zadn sklo prstem. Za 1e bych ml dostat 30-32 hiven. Dzenkujem bardzo pnkn. Pepoet na koruny tedy bude snadn. Co hivna, to koruna. Vyzkoum si to na benznu - stoj 25 kaek.

Ped Sambirem se m drav pran drkotav "darga" napojuje na dravou vyasfaltovanou H-13. Mio pestane chrastit a spolu se mnou se po asfaltu rozjede se skotaivou radost. Nedoku si pedstavit, e bych po cest necest ml jet dal dva tisce kilometr. To je pro mj zadek, zubn sklovinu morl, nereln cl.

Betonov plastika vtajc na vjezdu do Sambiru je stle stejn. Zlat jelen ve skoku na modrm podkladu. V starobylm centru nahlouenm kolem kostela kloptm pes vyvrcen obrubnky, klikuju mezi drama, autama, lidma. "Obmn valut", k nmu mne poslal slovensk idi kodovky, pr nen tk najt. M pravdu. Vechny dal ruky ukazuj stejn smrem. Za padest euro dostvm sbrku ohmatanch bankovek a nkolik minc k tomu. "Spasba". Nmst u kostela, na kterm prv probh jarmark, je pln lid. el bych se mezi n podvat, ale s kolem se mi mezi n do tlaenice nechce, a samotnmu taky ne - protoe, co s kolem? Take hzm nohu pes batoh a mau dl.

Tu v Sambiru se k m leton s ve zmnnou minulou ukrajinskou cestou. Shodou okolnost i touto cestou mjm autobusk pod nmstm. Vypad stejn (umudlan) jako minule. Znaen na Lvov mne provd mstem velikost umperka. Mm "dngy" a hlad, take za kolejema zastavuju ped obchdkem u zaprenho stolku se idl. Skrz pentliky lezu dovnit. Je to obchodo hospoda. Objednvm si bor a toen pivo, ale kdybych chtl tak mu klidn dostat kus solen tresky i syrovho hovzho i s mouchou, a prac prek k tomu. Je to magazn mix dle mho gusta. Bor vypad i chutn nramn a je pjemn lacin (15k). Na rozdl od "dkho" piva bez pny v kelmku. To se mi za dvacku zd nepimen drah. Vckrt si ho nedm. Ani byl zvn, si ke mn pised "borec" vonc po vodce. Je mu asi padest. Skrz rozhalenku ukazuje svtu zlat etz na potetovan ji. Odlvm si do plechku z kelmku piva a zbytek (polovinu) mu dvm. Abych se zbavil - ho, i piva. Mj nov "kamard" mi slibuje, e do Lvova u je "super darga". Co podtrhv neobvykle velkm palcem vztyenm vzhru. Chci mu vit.

U benznek - tedy v kanceli v otluenm domeku u benzn stojan se ptm po "krt Ukrajny", kterou jsem nesehnal v Sambiru. Nemaj ji v dn ze t, kter kvli n navtvm.

Asfaltov koberec na trati Sambir - Lvov vbec nen na palec vzhru. Asfat na tto "trati" je sice rozlit po kraji do iroka. Ale pro vyjedn koleje, dry, vmoly a zplaty je pouiteln jen s neustlm soustednm zamenm na hledn nejvhodnj stopy. Klikuju po n, jak mi to neobvykle dk (na stedoevropsk pomry) provoz dovoluje. Pesto obas nestihnu se vrtit vas ke krajnici. To pak idi ukzkov zatroub a vyhne se m, a ppadn i protijedoucmu autu, ukzkovou "mykou", ani by zpomalil, dra nedra. Takovhle jzda mne nut bt neustle ve stehu. Unavuje m, a nebav. Ani po thle asfaltce, drav jak ementl, nedoku na vchod Ukrajiny, 2000km dojet. Msto abych si mozek vymval radost z jzdy, tak ho zase zatuju otzkou, co tu pohledvm, pro jsem nezstal v tom Polsku? Zlobm se na sebe a jedu pomalouku. Zoufale pomalouku.

Ped Rudky, mm za sebou horko tko odjetch osmdest. Na to, e jsem cel den v sedle, a e to bylo pod po rovin, mi to je mlo. Den kon. Lidi, jakoby na pokyn v pedzahrdkch, v nich nepstuj kvtiny (jako u ns), ale brambory (co je rozumnj), pl bramborovou na. Tk dm stoupajc z kupek pln hlinn ulice mstyse smogem a smradem. V magazn na rinku kupuju mlko v petce od pepsikoly a njakou buchtu. Je to supr levn a supr chutn. Zajdm ke kostelu, e bych si tam u nj postavil stan a penocoval. Vybral si m ale ratlk, kter tk a tk tak dotrn, e to vzdvm a jedu dl. Jet mm pl hodiny. Na konci vesnice zajdm k benzn. Abych se zeptal na mapu, a na monost penocovat na plcku vedle. Nikde nikdo. Klepu na oknko do kanclku, za kterm sed chlapk s knrkem v kostkovan koili. Sleduje televizi. Mapu nem, ale "paljtku mno zdla" i kdy, pokud to chpu, za chvli bude "gazolna" zaven. Tak prima. Stan stavm za rohem barku za ptelskho dohledu vouse. Psob sympaticky. Nutm mu kotlk s pytlkem tstovin, v nadji, e mi je uva. Chlapk chvli nechpe, o mi jde. A kdy pochop, tak posmutn - "zds nt vdy". Pak nco ekne, zamkne kancel a odejde, vyzvajc mne gestem k trplivosti. OK, volnho asu mm do rna. Po chvli se vrac s ptilitrovm kanystkem vody. Bere si ode mne kotlk a kolnka. Kdy mi je uvaen kouc vrac, tak u je tma. Rozpoutm v nich margarn a cukr zatmco pumpa zamyk pumpu nataenm motouzu vzniklho svznm nkolika drobnjch provzk, pes cestu, a odchz k posledn z dk ady poulinch lamp. Ponech mne samotnho sedt na idli co m venku. Poslouchm non zvuky pronen do ticha. by a cvrkov vedou nad tbetnm ptk. Prvn ukrajinsk den kon. Parda kldek. Lezu do stanu. Budek si dm v 7:45. Pumpa m pijt v osm.

Rno mne bud provoz na erpace jet ped zvukem budku. Vstvm pozd. Nen to tm, e by pumpa otevel dve, ale tm e tu, na Ukrajin, maj o hodinu vc ne m asomra. Zatmco balm stan, nechvm si v "elektrojniku" uvait vodu na kafe. Dnes jsou tu pumpai dva. Verejmu s knrkem pomh blovlas kolega. Kdy se loume, tak se mne pt kam: "Kud?", a dv ne-li mu odpovm, mne vtou: "Gaspadin tebj ochranjj kagd ty pachdi na vastk Ukrajny. Tam vajn!!!", zbavuje m odpovdi - co mon nejvce na vastk. Jeho varovn peetn pevnm stiskem ruky a psnm pohledem ve mne snadno ni posledn zbytky odhodln - dojet za Dnpr. Ale do Kyjeva bych dojet mohl - co jinak s hivnami?

Krajinou rybnk, silnic plnou dr, se blm k Lvovu. Na cedulch je psno "Lviv". Te u mi je jasn, e borec co mi v Sambiru pedpovdal, e cesta do Lvova bude na vztyen palec, se mlil. A pokud ne, tak j budu muset poopravit svoji klu hodnocen cest. seku za sebou bych dal palec dol - u ns.

Kvalita drav ementlky se vrazn zlepuje a tsn ped Lvovem. Nebo, vlastn a ve Lvov, protoe kvalitn asfalt bez dr a kolej je soust mstskho okruhu. Veden orandou, a vidinou historickho centra, z kvalitnho asfaltu odbouju na velk ediov kostky. V tu chvli netum, e s nimi je vydldn cel zbytek msta, a e se po nich budu kodrcat dal ti hodiny. Co se budu 750 tiscovm Lvovem prokousvat.

Hned z kraje, a pak u pod, je Lvov pln odpadk, o kter se petahuj lidt a ps bezdomovci, ojetch aut, kter se petahuj o neexistujc msto v jzdnm pruhu. Otskanch trolejbus. oudcch autobus. Peplnnch hranatch tramvaj. V tto kai se pevn drm idtek, konenkem staten koprujc kadou dlaebn kostku. Pes eleznin nadjezd "v strjke" protlauju Mion dopravn zcpou, kterou nikdo nekontroluje, ned, a kter se podizuje jedinmu zjmu vech - dostat se z jedn strany mostu na druhou. Pes most vede i chodnk pro p, po kterm jdu i j, abych se z n dostal ven. V jednom mst se proud lid rozdluje a poslze, co obtee nezakrytou dru v chodnku velikosti palety - kterou je vidt a na koleje, se zase shlukuje do jednolitho bloku. Za mostem se zase d jet - drkotat. Dldn mne pivd ped vlakov ndra Lviv - Glovny. Hned ped nm je autobusov. Na nm se tsn, tla, precizn mj mal mikrobusky - marrutky. Proto jich byla v tlaenici ped mostem, na most, za mostem, takov zplava. ekl bych, e to tu je uzlov bod Lvova. Kam, a odkud, mus vichni. Prostorn kruhov objezd ped ndram je obstoupen prodvajcmi bez stnk. Babiky, ddekov, tu na dece, na chodnku, nabz produkty venkova. Statn bbuka v modr zste pes ernou sukni s tkem na hlav pede vemi rozevr mohutnou kabelu. M v n igelitku s masem, pytlky mrkv, bramborami, zeleninou. Dkuji smvem, omluvn kroutm hlavou. Upout mne ta vedle. Z nemn omel kabely s vytahanmi vyspravovanmi uchy ji vykukuj ven petlahvov vrky. "Malako?". "Da, malako, kefir i vjerky". Nevm, co jsou "vjerky". A tak beru nabzenou skleniku od zavaeniny do ruky. Zatrchm s n, vypad to na smetanu nebo jogurt. Nevm. Vracm skleniku zpt do hlubok kabely. Na dn je trochu sena. Lb se mi to. Beru mlko. Za petku 1,5l platm dvacku. O kus dl si z upracovanch, prac zernalch rukou dduli v dlouho nepranch tesilkch a saku zapnutm na jeden knoflk kupuju dv vejce. Lb se mi to. Vedle se pak nabzej hrnky, noe, nhradn dly, pneumatiky... Tady na tom kruhku, u ndra kon irok ulice. Dl do msta - do historickho centra - vede podstatn u, bohuel opt dldn, silnice se zkazem vjezdu pro auta. Take ti co sem pijeli - a zastavili, se tla ven, proti tm co sem pijdj. Vsledkem je ve popsan "korek", zcpa, tlaenice, smrad a hluk. To vechno u mm za sebou. Pede mnou jsou ve historickho centra. Nechvm se vst orandou, kter mne drkotavkou spolehliv pivd na hlavn nmst - rynek. Z nieho nic vylhnut cyklostezka okruuje nmst. Rynek vypad pkn, upraven, neobvykle ist, ale ne zas tak pkn, aby mi vykoupil "utrpen", kter mi zpsobily dlaebn kostky. Ve sv podstat si vytm, e jsem historick centrum Lvova, kter kdysi ne zas tak dvno patilo Rakousku-Uhersku (co-by hlavn msto spolkov zem Hali), neobkrouil po asfaltovm koberci mstskho objezdu. Z Rynku poslm sms ukrajinci Igorovi, kter tu bydl - jestli je doma, jestli by mne neprovedl mstem. Odpovd mi obratem, e je v esku a pracuje. Na Rynku si z mlka, cukru a vajec vyrbm energetick npoj, do kterho i kmen v nj ponoen obivne - a nebo se alespo zazelen. Usrkvm ten sladk zzrak, zajdm ho koblihou z jin kabely a pemlm: jet, i nejet, do Kyjeva? Kdy se zvednu, tak jsem na potku vah - nevm kam mm jet. Do Kieva? Nebo nejkrat cestou do Moldvie? Rozhodnut udlm a na finln kiovatce, na kter se po dldn naped vydm na Kyev, ale pak se vrtm zpt a kiovatkou projedu jet jednou - tentokrt ve smru na Ivano-Frankivsk (dle If.). Nechce se mi jet po tch kostkch.

Rozhodnutm nejet do Kyjeva, a v podstat prchnout z Ukrajiny nejkrat cestou, pichzm o hezkou porci kilometr. Pi pedstav jak budou "drav" mne to nemrz. V tuto chvli od Ukrajiny nedm vc, ne to, aby mne po svm zem nechala projet do Moldvie.

Se Lvovem za zdy a s asfaltem pod koly konstatuju, e mne v podstat zklamal, zdrel a nestl za nvtvu. Navc to jeho dldn! U te se dsm toho, e kad vt msto bude vydldno kostkama velikosti krabice stejn jako Lvov.

Na benzn za Lvovem kupuju mapu zakarpatsk Ukrajiny. Je na n m silnice skoro a do Moldvie pes If. a Chernivci. Borek s cigaretou opench o kapotu fra se ptm na kilometry. Do If to m bt stopade, do Chernivci taky stopade, a pak u to je do Moldvie co by dup. O kvalit dargi pede mnou boreci oviln tvrd e: "super". To u tu jednou bylo. Se skeps sedm na Mion, jedu. Za tyi dny jsem tam, nebude-li msto silnice emetl.

Silnice je vn super. Frm po n u druh den a po drch, vmolech ani vidu ni slechu. Jsem z n naden do t mry, e si ji nemu nevyfotit. Doshl jsem jistho bodu zlomu. Fotograficky zajmavj se mi jev asn hladk asfalt evropskch parametr.

Je krsn teplo, skoro a vedro. Oprm se do pedl, abych dohnal kilometry ztracen nvtvou Lvova, a verej jzdou po necest. Bjen mi to jede i dky nepochopiteln minimlnmu provozu. Na to, e jedu po spojnici sta tiscovch mst (Lvov - Ivano Frankivsk - Chernivci) nikde nikdo. Jen j, Mio a asfalt mrumilovn se vlnc krajinou. Je to super. Frm krsnou odpadky nepoznamenanou krajinou. Vbec si nepipadm jako na Ukrajin. Skuten vbec.

Ozdobou architektonicky chudch vesnic jsou kostely. To je pod stejn. Vesnici za vesnic, jako by tu mezi jednotlivmi farnostmi existovala rivalita. Jako by se fari, a jejich oveky, vzjemn - vesnici od vesnice- "tengrovali" kostelk bude zdobnj, tpytivj, lkavj pro slunko, oko poutnkovo. Ne jinak tomu je u hbitov. I ty lkaj k zastaven. Vbec mi nevad, e pestrost barev kvtin je uml. Jejich umlost vyvauj devn ke a rzn devoezby. Pirozenosti tmto "zahradm" v mch och, pidv i trva "nedokonale" ponut kosou i srpem. Dokonale tak zapadaj do opsanho okol. Oproti tomu, leckdy doslova a do psmene, tedy naproti pes silnici, postvaj osamocen umudlan vyschl vyisovan betonov monstra. Zapren zanedban skulptury zasazen do neudrovanho prostranstv. Zpravidla znzoruj vlen hrdiny a hrdinky nabobtnal do dinosauch velikost. Takto ztlesnn hrdinov maj nepirozen vzdorn, a nelidsky hrub, rysy. Take to ve finle vypad spe jako souso robot, ne lid.

Cestou skrz vesniky chodm nakupovat do malch obchdk. A nebo, kdy jedu kolem trnice ve sprvn as, tak si pro chleba, cibuli, mslo, okoldu a petku mlka skom tam. Ale vtinou chodm do tch pomrn astch obchdk - je to toti jednodu, a je mi jedno, kde mi naberou z pytle plnho suenek.

Ped nktermi z obchdk jsou jaksi nstnky, nebo tabla z pogumovan textilie. Na pozad ukrajinsk bledmodr a lut jsou obtitny fotografie, jmno a informace o narozen a mrt, profesi a rodinnch pomrech lid. Pevn mu ve vku 20-45let. Na stri nad takovouto nstnkou bd ukrajinsk a jet njak (Dontsk) vlajka a npis "Hrdinov neumraj". U jsem to vidl na nkolika mstech, a shodou okolnost jsem i takov "tablo", sestaven do domeku, vyfotil (ani bych si uvdomil) na Rynku ve Lvov. Nkolikrt jsem se pokusil zeptat nkoho na to co to je. Ale nikdy se mi to nepovedlo. Buto protoe m rutina nen dostaten rusk, anebo protoe to byla rutina. Nakonec se mi vak podailo narazit na Ukrajince pracujcho v esku. Vysvtlil mi, e lid na tch tablech padli, v souasn rusko - ukrajinsk vlce na vchod Ukrajiny. Najednou dostanou vechny ty tabla jin rozmr. Tv v tv mrtvm, varovn pumpae: "Bh t chra jezdit na vchod", zn hmatateln drazn...

Na hrstku kilometr, kter mm na Ukrajin ujet (msto pedpokldanch 2000) mm hromadu penz. Take si nevam. Pro tepl jdlo si chodm do rychlooberstvoven, kterch je pi cest pomrn hodn. Nepomrn vc, ne u ns. Mm pocit, e kad kdo tu m navc idli, misku a pbor si me zdit "stolvnaju". Vtina z nich hrnce ped hosty netaj, co mi ulehuje volbu. Tam, kde mi pinesou naped "krtu", vdy oekvm s naptm, zda nedostanu neobvyklou kombinaci jako minule (to jsem si objednal srdce na smetan s hranolkama). Jdlo je vdy, a perfektn, na rozdl od toalet. Ty nemus bt a tak perfektn, a nkdy nemus bt vbec. To pak, kdy ruika tlakomru binho tlaku doshne ervenho pole, shrnu kue i s kartofelem do kotlku a mau pry - do pole.

Ve msteku menm ne Zbeh - Halii, pekrauji polo vyschl eit Dnstru. Nad irokm eitm jdu po most krsn litinov konstrukce s vydldnm povrchem. Pedpokldm, e vypad pesn tak, jak jej tu za Rakouska Uherska postavili. Vetn lamp. Kdy se po nm drkocm, tak se nemu nezamyslet nad mnostvm pesun, kter na nm zanechali sv stopy. V ece, kter mne doprovz od Sambiru, je alostn mlo vody. Dky tomu, e doprava byla tsn ped nm odklonna na jin, modernj most, jsem na most staekovi sm. V bahnitch zbytcch vody pode mnou, se koupaj dcka a husy. Zvidm jim. Taky bych poteboval oplchnout. Nkolik ryb pokou tstnu. Obdobn ln jako voda v Dnstru plyne i as na Haliskm rynku. Nen to tak, e po tomhle pidi msteku byla pojmenovna cel jedna ne prv mal spolkov zem Rakouska - Uherska "Hali", zabrajc tuto podkarpatskou st Ukrajiny a k tomu kus Polska a ke Krakovu. Je to tak e u od man se tato st svta jmenovala Halcie, a mto Hali, ve kterm jsem, bylo z tch prvnch, kter tu bylo zaloeno. Od bbuky v ulici si kupuju cukrovej meloun, za dvacku, a v baru velkej hrnek aje za osm korun. Po konzumaci veho opoutm stn slunenku a po super asfaltu vyrm dobt etapov msto Ivanofrankivsk.

Vhn, zda jet i nejet do centra za mne rozhoduje asfalt, ptomn na rozhodujc kiovatce. e to je patn volba si uvdomm, kdy mi Mio nadskakujc po kostkch zane masrovat rektum. Pozd si vytm, e jsem se centru nevyhnul po asfaltovm okruhu. Navc, kdy nen na se kouknout. Alespo e v centru -na Rynku- se doku pipojit k netu a sthnout si mapu Moldvie - zd se, e ji budu brzy potebovat.

I If. je pro m msto bez zvltn architektury. Orandou se nechvm dovst k velkmu rybnku. K m radosti se v nm koupou lidi. Bez vhn lezu za orezl pevlkac paravn a pidvm se k nim, abych i j odsolil a opril sv tlo. Rchn ve vod prothnu do t mry, e nestihnu prchnout z msta. Stan si stavm na kraji rybnka. Kousek ode mne je zdn altnek s bledmodrou sokou Panny Marie nad prtcm pramenem. Voda je tedy nepochybn posvtn liv. Zjem o ni dokazuje neustl ptomnost nkoho, kdo si ji tam epuje. Zpravidla se pitom i pomodl. Pkn se na to kouk. Mm to rd.

Rno nechvm za sebe msto s rybnkem a jedu dl - opt po super asfaltu. Po poten krizi jsem se rozlpnul. Fr mi to. Prodavai meloun, kte prodvaj melouny a melounky z rovinatch pol, ktermi jedu, jsou dal pleitost sesednout z kola, zadek si opt o prkno, osladit si ivot a prothnout si jazyk. Vesms to jsou pjemn lid. Vesnian, vdn za exotickho nvtvnka jejich kiosku, ivota. M nvtva je pro n zmna. Nett-li se mluvit rusky (co nen samozejmost), semeleme spolu co se d. Famliju nad fotokrtokou. Putestvjnie nad krtou. Kvlitu dargy i izni zds i u menj... Lb se mi to. Dlabat rudou duninu melounu a nezvisle plkat. Pitom si pipadm vdy stejn - jako mistr svta amoleta, pochopiteln.

Dal den rno dojdm do Chernivtsi, po naem - ernovic. Tady u nejsem v Halii, ale v Bukovin. Co je dal historick, dnes u mrtv, geografick pojem. Bukovina se to tady jmenovalo za Rakouska Uherska. Vbec se mi do ernovic nechce, protoe jsem si takka jist, e je budu muset peskkat po kostkch. Tentokrt vak nemm jin volby. Chci-li do Moldvie, musm skrz msto. Na kraji se zastavuju v bufetu. Dnes, nebo nejpozdji ztra, budu pry z Ukrajiny a hiven mm jako elez. Take si kupuju ryby v tomatu, peivo, pivo a navrch koblihu a mlko. Mm to rd. O m drobky loud fena, o jej vytahan cecky zase loud ti tata. Normln psy nekrmm. Jedin snad v sebeobran. Tato si vak za svoji taktnost trochu m shovvavosti zaslou, a tak ji na rozlouenou odliju trochu mlka. Jinak, co se tk ps, tak co jedu poln krajinou, tak jich tu nen zas a tolik. Daleko vc jich je nahoe v Karpatech, v pasteveck krajin.

Dopadlo to, jak jsem pedpokldal. Kostky, kostky, kostky. Koi hlavy mne promnily na chodce. ernovice jsou z onch tech velkomst, co mi na UA pili do cesty, posledn a nejhez. U tm, e se neplacat v rovin, ale jsou rozprosteny na kopci. Starobylost i z vtiny fasd a prel dom stejn jako jejich, tu na UA, pirozen zanedbanost. U ns oblben retro filmy, v nich dlaj kulisu hercm zapren tuky fasd tu lze natet bez jakkoliv ppravy. Vyjma Rynku - nmst. Ten je tradin upraven a i obarven zpadoevropskm stylem. Poslm z nj rodim esemesku, kter se mi vzpt vrac zpt. Krom pn astnho nvratu mi v n pou, e mstn ndra projektovala stejn ruka jako to umpersk. Akoliv jsem -shodou okolnost- jel okolo, tak to nedoku posoudit. Vm jen to, e bylo "ixkrt" vt, ne to umpersk, a e jsem se ped nm trpil na kostkch a moc si ho neprohlel. Z minula vm, e tu cosi projektoval arch. Hlvka. e se mi po jeho dle nechce ptrat, zalituju a doma. Jeho vysok kola toti vypad moc pkn - viz net. Pochopiteln i tu v ernovicch maj pe pe pe peplnn popelnice. Ale s tm se asi ned nic dlat.

Na hranice s Moldavi mi chyb as 60. Jedu. Zastavuju u kiosku s jdlem. Za alik za autobuskem chce slena dvojnsobek bn ceny: osmdest kaek. Dm j bez kec, jenom protoe mm hlad jako vlk a penz mm pln kapsy.

Pi sjezdu z kopce dol nesthm brzdit ped drou - zaal jsem a pli dvovat mstnm asfaltrm. Projdm j s dsnm pocitem strachu, e to j nebo Mio nememe pestt cel. Nraz vyhazuje do vky orandu z kapsy na idtkov bran. Ta opisuje ve vzduchu kivku a dopad na zem. Display se rozpad na tisc steek. Brzdm a jsem rd, e j i Mio jsme prjezd drou peili bez hony. Zkoum navigaci. Funguje i skrz rozbit sklo. Jedu.

Na hranicch je klid. Dostvm bumku, se kterou postupuju od oknka k oknku. Kdy jsem u poslednho, a pede mnou u je posledn zvora a za n Moldvie, nemu poctiv oraztkovanou bumku najt. Nedoku si to vysvtlit. Vdy jsem ji opatroval jako oko v hlav!? Kde jsem ji mohl nechat, ztratit? Leda tam, kde mi moj neikovnost vypadnul pasport z ruky... A tak samopalnkovi na ni ln ekajcmu, openmu o zvoru sdluju: "U menj nt bumky". Paem?". "Ja nznju. Izvint menj". Onm: "omluvte mne prosm" se vracm do kolnch let, kdy jsem se takto omlouval, e jsem "zabl domanuju zadu". I u tto zvory ped Moldvi si pipadm jako provinilec. K omluv pidvm i kajcn pohled v nadji, e se zvora zvedne i bez bumky. Velitel zvory vak trv na svm bez nznaku zmkilosti: "Bumku tebe ndo.". Co mi zopakuje jet tikrt, neb j se tikrt pokusm ji nkde najt. Ne se rozhodnu shnout k platku jdu zpt, v nadji, e ten debiln paprek velikosti vt MHD jzdenky kdesi najdu a nebo, e si ho vybhm jet jednou. V tu chvli si mne vm policista dbajc na obecn podek. Jdu toti proti toku ipek. Vysvtluju mu, e jsem nkde ztratil lstek, ukazuju raztko v pase od jeho kolegy. Policista je zejm vy are, protoe mne posl zpt k zvoe volajc nco smrem k "vrtnmu", kter mne od n odehnal. Ten se ke mn oto zdy a nech mne zvoru objet. j se mm. Jsem v Moldvii. (Pedmtnou bumku najdu pozdji - vloenou do tikrt prohledanho pasu).

Moldavsko

Hned za hranic, v prvnm kiosku s npisem "обмен иностранных валют" mnm st z nadmrnch zsob ukrajinsk hivny za moldavsk leva. Chvli ped osmou veer to je na posledn chvli. Nemm pont, zda kurz napsan lihovm fixem na plastikov tabulce je korektn (vzhledem k lukrativnosti msta pravdpodobn ne) a tak do hry dvm cca dv stovky. Budu ty prachy potebovat jet dnes. Nenakoupil jsem si toti zavasu na Ukrajin, kdy jsem jel kolem (poslednch) obchod...., a pak u dn nebyly. Co si pochopiteln vytm. Jsem hold stle greenhorn. Magazn s "pradkty" je dle smnrnice ve vesnici Criva vzdlen cca 4Km oteven jet hodinu.

Utrcm v nm polovinu smnnch penz. Za uzenku, hoici, chleba a litrovku piva. Nen to pln lacin nkup. ekl bych, e na Ukrajin bylo levnji. Stan stavm za obchdkem na mst, kter jsem si vyjednal s prodavakou. Zdvoilm pohledem mi pitom asistuje dvojice prac unavench, upinnch, zarostlch, ddul. Ves, ve kter jsem zastavil, je malik, stejn jako obchdek. Jedin veejn rovka v n svtc, je ta pod pergolou u obchodu, u kterho jsem se usdlil. A i ta zhasne, kdy prodavaka cvakne zmkem. Po vztyen stanu unaven usedm na lavici za stolem. Pikrajuju salm, smm ho v hoici, ulamuju si z blho chleba. moulm, mlm, slanou uzenou chu prolvm hoko sladkou chut piva. Mm to rd. Mlm, pemlm a poslouchm. Vlak co jede za polem z Ukrajiny. tkot vzdlenho psa, cvrky a ty dva dduly, co spolu prohod jedno slovo do minuty. Vypadaj jinak ne penzisti u ns. Mn sve, vce naplnn - zemitou prac. Jsem rd, e jsem tady, s nima. e jsem stihnul vymnit ty prachy a nakoupit. e mm stan na pknm mst. e sedm zadkem na lavici a na stolku pede mnou le but, pivo a hoice. e mm zda open o opradlo, a hlavu o stnu domku, a unaven nohy nataen pod stolem mi ouchv otrhanej psk (nic nedostane, aby neotravoval). e,e, e... Lb se mi to. K dokonalosti okamiku mi chyb jen koupelna, ale i ta bude - a se ddulov zvednou. Prodavaka mi toti ochotn naplnila petky vodou. Take je jen otzkou asu, kdy si tu, vysvleen donaha, s n obthnu tlo. Mm as, nikam nespchm. Komi tu nejsou. Nejsem ospalej. Mm to rd.

Rno lezu ze stanu. Rosa nikde. Slunce u svt pomrn vysoko. Zd se, e bude (opt) vedro. Zatmco balm spack, karimatku, stan vam si aj, tak pidv na teplot. Sndm nutelovej chleba. Parda. I kdy vyrm pomrn pozd, tak odjdm od zavenho obchodu. Louit se tedy nen s km. e by byla nedle? Na papr tedy pu: "Spasba". Osamocen vyrm vstc Moldvii bez uritho plnu, co bych z n chtl vidt. Bez jakchkoliv oekvn. Jde mi o jedin. Vidt ji. Zat ji. Projet se po n. Popovdat si s n.

Po popraskanm, ale slunm asfaltu jedu na Briceni. Je to prvn vt msto, kter mi stoj v cest. Plnuju si, jak si tam naplnm mapnk, penenku a aludek. Do Briceni pijdm v ase obda. Gestem jedlka se ptm na restauraci. Ochotn ruce, pinav od oleje, mne pslaj naped rovn a pak za roh. Jdu tam. Skuten tu je pr isounkch stolk usazench na udusan hln. U jednoho z nich pkn ustrojen chlapy mastj karty. Usmju se na n: "Restaurant?". Usmjou se na m, a pikvnou. Jsem v cli. Rozevrm plentu z igelitovch prouk a pistupuju k bar pultu. Kdy m vta: "Zdrvsvujt! Palsta mono zds palu blut?" neslav patinou odezvu, pidvm: "Bor? alik?". To u slena pochop, e mi jde o jdlo. m potvrd, e mnoho slov kod komunikaci. Zakrout vak hlavou a ekne nco, co nechpu zase j. Co nedm najevo a kvnu s gestem jedlka pevykujcho otevenou pusou sousto. Nae kvne a vejkne zase ona. Jsme domluveni. Ne mi to, na em jsme se domluvily, pinese, tak j ukazuju zbytek bankovek. Nejsem si toti jist, zda mi ta cca stovka vysta. Vezme si je vechny a zatv se spokojen. Jsem zvdav, co za ty ti bankovky dostanu. Moji zvdavost kon ve chvli, kdy mi ven pin podnos. Je na nm polvka v mistice a re na tali zalit omkou a salt. Vypad to moc pkn, ale chyb mi k tomu nco na zapit, a tak se ptm: "Vda". Slena odejde, aby se vrtila s oroenou pivn lahv. Otevr se zataenm poutka, kter je soust vrku. Tedy, podobn jako plechovka. j se mm. Po obd mm pln bicho, ale przdnou penenku, take jdu za karbankama, zda by nevymnili. Nad hivnami krout hlavou. 10e je zaujme. Mu se zlatm zubem mi za jednu moji vysz dku moldavskch bankovek. Je na nich krl s velkou korunou. Vypadaj pkn. Vzhledem k tomu, e ho pitom sleduj jeho kamardi, tak vm, e jich vysz piblin tolik kolik m. S plnm bichem, a plnou penenkou se natahuju do stnu pod strom. Bezstarostn se tu zdrm. Je vn vedro. Usnm.

Krajina pol, kterou jedu je docela jin ne u UA soused. Brambory stdaj slunenici a tu zase kukuice. Na polch tu msto stroj pracuj pod jet lid. Sbraj brambory, nebo srpem (i maetou) kos vysok uschl stvoly kukuice. Mlad je sn na hromady, kde je staeinov rod spolu s dtma, zbavuj palic. Kukuinou slmu pak odv konci s klapotem dom, nebo ji pl. Prodavae meloun nahradili prodavai ervench brambor a zlat kukuice. Mezi poli jsou, jako svatyn udrovan, studnky. Peste zdoben, se stkou na podezdvce vypadaj moc pkn. Bohuel, ne ve vech je voda. Stejn jako v ekch, ve kterch je alostn mlo vody. Sucho je vude ptomn. Mon e to souvis s pvodnm nzvem tto sti Evropy - Besarbie. Nevm.

Jedu, jedu, jedu co mi denn svtlo dovol. Abych odlpnul moji oblbenou stovku, musm jet a na samou hranici tmy. Te, v zvru dne my chyb promarnn hodiny. Pozdnm rannm vstvnm a dopolednm lehrem. I te po devt veer se ctm sv, je akort tak teplo, a mohl bych jet dl "na svtlech" - jak my krlov silnic kme non jzd. Na takovou jzdu vak mlo dvuju mstnm pohybostrojm, idim a silnici. Silnici bez krajnice, na kter se objev tu a tam dra, lec pedmt. Vyhlm benznu, kterou mi signalizuje m "oranda" (GPS). Jsem rd, kdy ji uvidm pod kopcem. Pro mj stan u n ale nen msto a tak si ho stavm na druh stran cesty u kku, a pak se k n vracm. Pilkn plastikovm stolkem a pohodlnou idl. Obsluha, dva mlad kluci, mi celkem ochotn pln plechek teplou vodou. Pytlk aje odmtm - mm svj, stejn tak oni odmtaj m penze. Smjeme se na sebe. Sedm pod hvzdnou oblohou a je mi fajn. Moji oblbenou samotu a klid ukonuje mercedes brzdc smykem v prachu, a mlde co z nj vyske. Do hvzdnho ticha zanou vyhrvat reprky. Hrkat idle. Pevvat se polo opil hlasy. Nevad mi to, ale nejsem rd, i kdy ta hudba, a la Nohavica, se mi lb. Je to takov esov rock. Leadrem skupiny je idi auta. Ptaticetilet boreek s postavou vzprae stedn vhy. irok ramena, na irokm hrudnku, na zkm pase. M krsnou ple, tv, na krtko stien vlasy. Jo, je to hezounek. Spolenost m mlo idl a tak si sed i ke mn. Protoe kolo ani stan nen skrze tmu pes cestu vidt, tak nemaj pont, kdo jsem. Kdy jim to vysvtlm, tak mi daj dv piva. Je na nich kozel a jsou z Velkch Popovic.

Krajina, kterou jedu je pod stejn. Slunkem vyisovan pole, z nich se pr, eky, v nich se v rku vody bahn hejna hus. Vesnice tvo edav seskupen pikrench upravench domk krytch vlnitm eternitem seskupench kolem pestrho kostelka. Vechny vypadaj stejn - jako vt kurnky. Na vyzobanm dvorku kolem domku se na sebe tla klny a klniky. Na devo, kukuici, krlky, slepice, kadn. Jednotliv domeky jsou pospojovny edivou s ulic a uliek, kter lemuj odpadn strouhy, kter funguj i bez psunu dotac, penz. Nic proti tomu. Nkdy, na vtch vesnicch jsou i vce (ty) podlan bytovky. Dky tomu, e kad byt m svou rouru od komna vytrenou pes ze ven, a e splaky z nich mohou vytkat voln po povrchu, vypadaj podstatn zoufaleji. Neradostnmu pohledu na n nepidv ani jejich okol. Zpravidla jsou toti obloeny klnikami na devo, auta, zvectvo, a kukuici. Vypadaj jako ponien jako Chnov. Nechce se mi to fotit a fotkou pak doma alovat na jej obyvatele.

V Blti, mst velikosti Olomouce, se mi da ve smnrn smnit dal st UA hiven za zdej lejky. Jsem rd, protoe nevm, co bych si s nimi jinak poal. I tak mi stle jet pebvaj. Mon, e kvli nim jet jednou odbom na Ukrajinu, abych si tam koupil samovar. Jo, mon, e jo.

Nikdy nekonc alej vlaskch oech jedu na Orhei. To je smrem na Chisinau (Kiinv), stejn jako na Ukrajinu. Poetn rodiny dlouhmi bidly klt ze strom oechy. Dti i dospl maj od jejich loupn zernal dlan. Oech nos, voz, prodvaj cel pytle. Asi to tu je dobr keft. M se ale stsk po melounech.

Na noc, chvli ped setmnm, zastavuju u motorestu. Dnes jsem jel po njak dleitj silnici. Potkal jsem na n bus linku eurolines Chisinau - Berln, a linku jin spolenosti Chisinau - Moskva. Oba busy jely nepochopiteln stejnm smrem - proti mn, na zpad. Mm hromadu penz a tak lezu dovnit, na veei. Objednvm si nycl, a njakou polvku. Vypad i chutn to vborn, ale nen to prv lacin. I s dvma pivy za to chtj sto padest. Motorest je hold motorest. Pikvnutm hlavy mi nk dovoluje postavit si stan naproti. Ne odejdu, tak mu nutm na nabit orandu. Nechm mu ji pes noc. Pi stavn stanu mi "pomh" zohnut dda. Vypad dobrotiv, pokojn. Jdlo, kter jsem chtl zanechat venku, poven na kole, mi rad dt dovnit do stanu, aby mi ho "sabka" neukradla. Jestli ho chpu, tak tu v arelu ped motorestem dl nonho hldae - co je prma.

Rno, kdy vstvm, tak ddula v pedklonu zamet list popadan ze stromu na parkovit. Nepouv k tomu kot, bezovou metlu, ani benznov fukar. Hromdku list ped sebou posunuje jako Afrian - velkou rozvtvenou rostlinou. Tipuju ji na lebedu. slun se spolu pozdravme. Je pkn rno, bude vedro. Zase.

Jedu na Orhei. lapu s mylenkou v hlav, e jet na skok zajedu na Ukrajinu zainventovat jinde bezcenn hivny. Drobn pot je v tom, e m mapa na GPS navigaci "mluv" o m neznmm stt mezi Moldvi a Ukrajinou. U dvakrt jsem nkoho podal o vysvtlen co to je za pidistteek. Vdy se mi namsto odpovdi dostalo zakroucen hlavy. Nevm co si o tom myslet, jak si to vyloit. (A doma, pi psan tohoto textu, se z netu dozvm, e to je autonomn oblast Podnst, s jej svhlavost m Moldvie "jist" problmy.) S odboky na UA tedy nic nebude, jedu na Chisinau.

Chisinau, po naemu Kiinv, projdm okrajem. Nemm dvod nechat se svst nkterou ze smrovek uhbajc do centra. Nechce se mi do nj zapadnout, zaplst se do pavuiny spleti uliek. Nechat se stlait mezi nraznky autobus, tramvaj, aut. Jsem rd, e frm po prma asfaltu pod po irok hlavn. Oranda mne spolehliv provd mstem smrem na Hincesti. Po tech dnech jzdy Moldavskm venkovem projdm Kiinvem prchaje na venkov. Tam se mi lb. V Kiinvsk vesmnrn smuju posledn UA hivny za rumunsk leiky. Potm, e do dvou dn je budu potebovat. Kiinv le tak trochu mezi kopci, v dol nevelk eky Bic. Jedin zdren tu udlm pi vjezdu na kopec u velkho vojenskho pamtnku, kolem kterho opoutm msto. Je to spe arel, park, oplocen krsnm plotem na bl podezdvce hldan estnou str. I kdy je veejn pstupn, tak nejdu dovnit. Ob socha nad hbitovem, naletn houfnice na soklech, zhony r podl pskem sypanch cestiek, vn ohe, a nastrojen lid. Pkn, ale potebuju fret. Bav m honit se krajinou za kilometry. Dl mi to dobe.

Cesta na Hincesti vede kopci, nahoru, dol vinicema. Konen ovoce kam se podv. Bobulky hroznovho vna chutnaj asn, pepychov sladce. A sem pro mne byla Moldvie spe zem brambor, kukuice a slunenice, tu nad Kiinvem konen chpu, pro se o n mluv jako o vinohradu. Tak, jak pili s vlnc krajinou vinice, tak stejn tak pili i lesy. Vdy je z jedn strany kopce les a z druh vinice. Podle tvrzen lid snejcch kble hrozn na vleky vystlan igelitem m ztra pijt "mcny da".

Frkem padm do Hincesti. Hnedle zkraje si vystojm frontu u pramene. Ve mst pak zastavuju u prvnho obchodu pro veei. Jednotliv poloky st prodavaka na sotu. Hincesti, velk asi jako umperk, tipuju na vinask centrum regionu. Vinrniek, vinren, a stren vn je tu spousta. Kohosi se ptm: "Kde mno zdla paltk?". Odpovd mi nataen ruka a slovo: "Park". Najdu si park na orand a jedu tam. Cestou se stavuju jet jednou v obchod - zapomnl jsem si koupit chleba. Hodn pozdnm soumrakem se blm k parku a zrove k neobvykle hlasit hudb. Jo, ikali mi to. V parku je koncert. To to tam nepojedu. Vracm se zpt na kiovatku s benznou a osvtlenm parkovitm. Jsem v cli. Ani bych se kohokoliv ptal, stavm si stan na jednom z volnch stn. Pak nesu orandu hochm na benznu na nabit a jdu najt stolek a idli. Po poklidn veei se pesunuju zpt do stanu. Jsem spokojen, jak ve klape..., do chvle ne mi zatese kdosi stanem. Lezu ven, je to milice - co mne t, vc ne kdyby to byli vagabundi. "Zdrvstvujt". "to to". "Pltka". "Paem?". "Oddychju". "Oddyche? Zds?". "Da, odychju zds". "to zapsno". "Paem?". "to zapsno". "Paem??". "to zapsno". Nevm co to je "zapsno", ale musel bych bt vl, abych nepochopil, e pravdpodobn to zna, e to je zakzno. "Kde zdes mno addych v paltke? Kde zdes kempink?". "V etom grod net kempink. Tebj ndo pajt na hotel". "Hotl?? Na hotl u menj jet dngi. Ja zds budu addych a zvtra atchdim." Po m kompromisn nabdce se milicioni na sebe podvaj a pak kvnou. "Spasba, dasvidnja". Jsme domluveni, lezu do stanu, jsem rd, e to mm za sebou, a ani pas nechtli vidt.

Rno vstvm pomrn brzy u v est. Slib je slib. Navc tu, na taflu, si nemu vlet unky jako nkde v lese u krmelce. V Moldvii jsem pt nebo est den. Mm u ji celkem za sebou. Ped sebou mm u jen jih s dal (m neznmou) ohranienou oblast mikrostteku v ministteku, do nho se mi podvdom z bezpenostnch dvod nechce (na jihu Moldavska se nachz autonomn oblast Gagauzsko, kde ije obyvatelstvo turkickho pvodu a na vchod je autonomn oblast a mezinrodn neuznvan stt Podnst) - a tak jedu smrem na Rumunsko. Kdy mi to pojede, budu tam ztra.

Poli meloun jedu na Cantemir. Sladk zelen koule s ervenou duninou hldaj hldai - co mi vyhovuje. Zaplatit cca 10 k za vyzrl meloun velikosti balnu na hzenou, mi dl men problm ne chodit po poli s rizikem, e na mne jeho majitel potve psa. Vandr Moldvi se bl ke konci a tak mi dochzej zsoby zdejch penz. Na dnen obd v restauraci mi to vak jet vyjde.

Pedpovdai det mli pravdu. Mraky co mne od rna dohnj od zpadu - a enou ped sebou - se sdruuj do mocnho toku na ve such pod nimi. S prvnmi kapkami zajdm pod altn se stolkem u benzny. Beru hrnek a automaticky jdu za obsluhou pro teplou vodu. Mrn otyl pn stednch let se sice div, kde se u nho v kanceli beru, kdy dn "avtomana nepijechala". S: "Zdrvstvujt plsta mn ndo tplj vad jest zdes elektrojnik?", se domhm tepl vody do plechku. Pn nezklamal m oekvn. Je prma jako ostatn zdej pumpai. Rozum a nenadlmu nvtvnkovi pln neekan pn a napluje elektrojnik vodou z petky, a pot velou mi s n zalv m kafe. Krsn to zavon. Parda. Nedoku si pedstavit, e by tak fungovalo i na zpad od Chebu - bohuel. Za ochotu mu platm vizitkou. Ochotn ji pijm a studuje. Mluv o jinm cyklistovi, kter u nj svail ped tymi roky. Byl z Holandska, ml najeto 20000km a denn utratil 2e. Ani bych se stydl, piznvm, e mm odjeto nco mlo pes tisc a e si chodm nacpvat pupek do restaurac, take denn spotebuju 7-10e, ale na kafe e radji chodm k pumpam, "patam to mn nrvi sja vstre i razgavriva spakojno s charimi elavjkami".

Stromoadm vlaskch oech, kter lemovalo celou moji cestu Moldvi, jedu do Cahul. Co je (pro mne na tomto vandru) posledn Moldavsk msto. Je tam toti aktuln nejbli pechod do Rumunska. Do Romnie chci boit co nejdve protoe mi dochzej zdej lejky, a taky proto, e asfalt cesty, po kter jedu nen vbec "top". Tak jako vude i zde, na jeho krajnici, u vesnic i mezi postvaj "stopai". Slovo stopai jsem vloil do uvozovek, aby si snad ten ze stedn Evropy pod slovem stopa nepedstavil dlouhovlasho undrka s pinglem a kytarou (a holkou s kopretinou ve vlasech) pskajcho si Rosu na kolejch ekajcho a spolu s nkm vezme drhu nkam. Neznmo kam, ale tam, kde bude nkdo, nco, njak, s nm. Ostatn i takovto stopa, i u ns, pat bohuel spe do normalizanch film - neli do reality. Stopa ve zdejm pojet, to je civilista bez kopretiny, kter se potebuje dostat do msta. Do prce na smnu. K doktorovi s bolavm zubem. Na trh s klec drbee. Na potu ve mst s objemnm balkem. Stopakou je i maminka v zste s vaekou v ruce mvajc na auta za sv stedokolsky vzrostl ratolesti, neb je potebuje odeslat na internt... Zajm mne, zda se za svezen autem plat. A tak se na to jednoho ptm, kve hlavou - jako e jo, ale mn ne v busu, marrutce. Lb se mi funknost tohoto systmu spolujzdy.

Brzdm, hledm toalek, pelm dol z meziky. U del as mne stevn tlak nutil zastavit. Odkldal jsem to tak dlouho, a nakonec nen kam. Pochopiteln, e tu kde jsem si apnul - abych ke kozm bobkm, kobylincm a lejnm pidal svoji iku - nen nic, krom patnku, za bych schoval svoji holou i. Jen ta mezika. Z n mi vyuhuje podstatn st trupu, a se za ni krm jako zajek. Pochopiteln, e jakmile si sthnu kaata, tak se mi pestane "chtt". Znte to. Chcete, ale nejde to. Tlo se prost nehodl zbavit drahocennho zdroje kalori jen tak bez boje. Tlam, se mi bin svalstvo sta. Mm pocit, e vytvm rekord v dlce po kterou kdo kdy zadrel dech. Tlam iku, a mi slzy vyskakuj z o..., kdy tu nhle se nkdo bl po silnici. Ustrnu s bobkem zaseknutm v pli cesty. Je to zvltn situace, kterou doma nem anci zat, pohled na svt. ouravm krokem oprajc se o dlouhou hl, ke mn dojde pastevec, a ani by se zastavil, mne pozdrav nic nekajcm pohledem, ptelskm pokynutm ruky, a jde si dl svoj cestou. Mine mne pesn tak, jak mu pro tyto situace pedepisuje velk uebnice spoleenskho chovn od K.G. Jarkovskho, tedy - naprosto pirozen. A stejn tak se ctm j pirozen, te u i lehce. Po detoxikaci organizmu pastevce, kter odeel ve smru m jzdy, dohnm. Zatm co j se "omluvn usmvm", on se tv pod stejn klidn vyrovnan pirozen.

Co jedu tuto leton rallye Ukrajinou a Moldvi, tak jedu od benzny - k benzn. Dky orand vm, kde na trati tyto oasy jsou. A tak taky vm, kde pede mnou v neznmu, bude plcek pro stan, a vtinou i lavika, stoleek, WC, el. zsuvka a vtinou i vstcn lid s "elektrojnikem" (elektrickou konvic). Udlal jsem si ze span po benznch ablonu. Vyhovuje mi rada orandy, kde pede mnou je onen luxus. Rno si s pumpai zamvm a po pkn asfaltce skrz pkn vesnice a vesniky pln krsnch pravoslavnch kostelk odjedu k dal benzn vzdlen cca sto kilometr. Bav m to. Nen to tak, e bych od rna vdl, kde na kter erpace budu spt. To nejde u proto, e ne vdy pesn vm, kudy a kam pojedu. Je to tak, e dv hodiny ped tmou si njakou takovou oasu najdu a dojedu k n tak akort - tedy ani brzo, ani pozd. Znovu opakuji: vyhovuje mi to vc, ne-li hledat nahodile span nkde v prod na posledn chvli. Odevzdn prod a nahodilosti jsem toti pod.

Pumpai, jejich pumpu jsem si vybral za cl dnenho dne, sed u stolku a mast karty, jsou ti. Ne-li zastavm kola v toku asu opu kolem jejich benzn stojan kruh. Abych se podval, zda je vbec mon nkde tady ten stan postavit - ano je. Aby se oni podvali, kdoe je to poctil nvtvou - (a uasli). Zajdm ke stolku s kartama. Usmvm se. Vypad to dobe. Jsem si jist, e to vjde. "Zdrvstvujt, mno mn zds zla camping - u menj jes paljtka". Dva ze t mi odpov souasn: "NT!" a "DA!". Zmaten se po nich podvm. Na toho co ekl "da", se usmju. Toho co ekl "nt" se ptm: "Paem nt? Ja niev n zdlju. Zvtra odguljju.". Vtu:"Toaletu mn n ndo", dodvm neb mm pocit, e mu to je stle mlo. Taky e jo. Stle si trv na svm "nt". Pohledem volm po pomoci toho druhho. Jeho pmluvy se vak nedokm - asi je tu sluebn ni ar. Tet se do ns nemch vbec - mch toti karty. Nikam se mi nechce. Dal benzna je za dvacku, co nemm anci dojet, a vracet se zpt k t co byla (taky dobr, jet lep i s obchodem) se mi nechce. Msto tu je dobr. Trva poseen, stromy kolem..., parda. Dorm tedy: "Paem?". "Patam to trorist", odpov mi mj odprce, piem udl gesto uznut hlavy. Znm to gesto z Maroka a nemm ho (to gesto) rd. Obzvlt paklie tou uznutou hlavou je mnna ta m. Vdy mne pi nm zatrne jako by skuten nkdo oddlil m tlo od m hlavy. Nikam se mi ale stle nechce, a tak dlm ze sebe blbeka: "Spokjno, ja n terorist. Ja turst, z echoslovkii!". Mj vtip m spch: "Ha. Ha. Ha. Spokojno. Mne ne ndo bajt sja tebj", ekne on a poklepe si na nco pod bundou, e by pouzdro s revolverem? Nevm, nikdy jsem to nevidl. Tbje ndo bajsja", ekne a pchne do mne prstem. Jedu. Nem to cenu.

Zastavuju u pramene v prvn vesnici. Ves vypad zpustle, zanedban cignsky, ale ne zas tak moc jako u Medzilaborc. Nabrm vodu. Je tu jaksi altn - co je dobr pro span. Sundvm balk se stanem z kola. Rozmotm ho, a zase smotm. Ta kulisa vesnice, v kontextu poslednho rozhovoru, mi nahn strach. Nejsem psychicky dostaten odoln. Nejsem. Vm to, e jsem srab. A tak beru vodu a jedu dl. Jinde to bude lep, ve smyslu slova - bezpenj. Jedu, jedu s tm, e to tsn ped plnou tmou nkde zapchnu - to tu nebude problm. Monotnn pohyby mi vymvaj z hlavy napt zpsoben poslednm rozhovorem, gestem. Pijdm k motorestu, odbouju k nmu. Pod koly mi zane koupat psek. idliky a stoleek v pedzahrdce vypadaj lkav. Pedstava, e si tu na psku ped nimi postavm stan, a pak si sednu na idli je lkav. Jdu dovnit, zeptat se na msto pro "paljtku". Kdy ne, tak ne. Mus to bt rychl pokus. as kvap a pracuje proti mn. Slunce zapadlo ped dvaceti minutama, a j mm ped sebou poslednch pt, osm minut, kdy lze jet stavt stan, vybrat msto, bez elovky. Vstupuju tedy do loklu, je v nm jeden zkaznk, j a barmanka. km j, o mi jde a ona chpe, a vol "bosse". Pichz boss. Mal podsadit chlpek. Mj ronk. Sympak. Vypad tak trochu jako sportovec. Vedu ho ke kolu, kde jej pelivji seznamuju se svm zmrem postavit si u jeho podniku stan. Neum vak rusky, a tak vol barmanku, svoji enu, kter nm dl "prevdika". Boss chpe, kve hlavou, souhlas. Podvme si ruce. Smjeme se na sebe. J, abych se tak troku zavdil, kupuju bossovi pivo (on si vybr Staropramen, j Chisinau) a barmance vnutm u n koupenou okoldu. Sedme si s pivkem ke stolku. Barmanka je jeho ena. Ukazuju jim fotku sv rodinky. Oteven mi chvl dti, kter oni dosud nemaj. O terorizmu a uznut hlav ani zmnka. Oba dva na mne psob dvryhodn. Pkn plhodinov posezen u pivka v teplouk noci pod hvzdnou oblohou je prma. Je tu ale jeden petlumoen hek: "Nju by mcny da! Tebje nado addych zds", ekne servrka, nae boss oteve pede mnou vrata do tmy. Do nosu mne ude pach oleje, nafty a gumy - pirozen vn autodlny, kontrastujc s vonnm podveernm, a nebo, te u veernm, vzdoukem. Cvaknutm vypnae rozsvt svtlo a pede mnou se skuten objev dlna se vm vudy. Nad, dly, pneumatiky. Nechce se mi tam, hlavn z dvodu toho zpachu. S: "Nt, spasba", zavtm demonstrativn nosem. Trvm na svm plcku ped pedzahrdkou, zatmco boss trv na svm, e:"Nju by mcny da! Tebje nado addych zds v avtomyjke", a oteve vedlej vrata. Tam u to skuten tolik nesmrd. Smrd to tam toti jinak. Vlkost a bahnem. Po cvaknut vypnae pochopm vznam poslednho slova. Avtomyjka= automyka. Kdy se mi ani tam nechce, pidv boss dal argument: "Vjeerom zds budt diskoteka. Tebje nado adadych tolko zds." Vhm. Je, a nebo, to nen past? Bude pret? I kdy tomu nic nenasvduje? A bude tu ta diskotka? I kdy tomu nic nenasvduje? Bude nebo nebude? Je, a nebo nen to past? Past, na moji hlavu? Mm vzt do zajech? Nebo zstat? Jsem nerozhodn, nikoli protoe jsem vha. Jsem nerozhodn, protoe nevm. Protoe se zase bojm. Zadvm se na bosse ekajcho na m vyjden. Vypad dvryhodn - pochopiteln. Jinak by nemohl bt lovcem hlav, ...a tak souhlasm.

V kout myky rozmotvm igelit, stan, karimatku, spack. Do zsuvek, kter mi jsou k dispozici, zasunuju elektrorouty. Zamykm se do tepla spacku. Kostky jsou vreny. Zvauju, zda se nepomodlit za zdar dnen noci. V dilematu zda ano i ne usnm.

Duniv decibely mne bud ze spnku. Diskotka skuten zaala. Netum odkud se, z tch pol a "hlinnch" vesnic, mohli vzt tance chtiv sbrai brambor, kukuice, meloun a vna. Nicmn, a jsou odkudkoliv, tak jsou vedle (za zd) i venku (za vraty). Slym jejich hovor, pi kterm se opraj o plechov vrata. Jsou, nebo nejsou zamen? Co je pro mne lep? Nevm. Myslm na detektivku, kterou jsem v dtstv vidl a dodnes na ni nezapomnl. Jmenovala se Vrada v myc lince...

Rno mne bud zvuk otevrajcch se vrat. Kluina co je otevel, na mne kouk stejn divn jako j na nj. Vytrhnul mne z hlubokho spnku. Spal jsem jak palek. Rozespale zdravm "Zdrvstvuj mlik" a soukm se ven ze spacku hlavu maje na svm mst. Koukm ven. Skuten prelo. A skuten byla diskotka... Se slovy "byla to dobr volba", motm spack, karimatku, stan, igelit. Beru elektrorouty. Sunu se ven z "avtomyjky" zatmco se kluk pevlk do montrek. Posledn flamendr je dosud v baru. Sed na barov idlice, kolem krku m dva hedvbn tky, patc pvodn dvma dmm vedle nho. Nedoku si je pedstavit co-by sbraky brambor.

Cahul. Tu mm po tyech dnech a 455kilometrech Moldavsko za zdy. Na trhu utrcm posledn moldavsk "lvy" za varnou spirlu - po kter u "pasu" del as. Mlko v petce. Nlepku (MD) - k n jako bonus zdarma dostvm pvek s logem MD. A za zbytek ponoky, kter usmlouvm o chybjc ptikorunu. Co nen tak docela pravda neb 10lev si nechvm na pamtku.

Moldavsko od Rumunska oddluje hranin eka Prut. Dky takka nulovmu spdu se plou meandry smrem k Dunaji. Na sv cest k ernmu moi ozeleuje kraj, kudy tee. Prut je celkem 989km dlouh (pro srovnn - Labe m 1094km).

Mj odchod z Moldavska probh hladce. Na rozlouenou mne celnk pohlad smvem, stejn jako j jeho. Mm to rd. Cestou z celnice (MD) na celnici (RO) se v ose mostu, eky, cesty, hranice zastavm kvli fotce. Je na n eka Prut, rozpadajc se zbradl hraninho mostu, Mio a asfalt zmen detm. Pak lpnu do pedlu. Na druh stran vlaj vedle sebe dv vlajky. Modr, eurounijn, a luto modro erven Rumunsk. Odtud dle to je Rumunsko.

Rumunsko

Zadnmi vrtky se vracm do EU s pocitem, e jsem doma. Jsem m dl tm vce euro unijn euro oban, kterho m dl tm hlasitj voln po jejm rozpadu znervzuje. Pipomn voln vlch dt po rozpadu smeky ped tuhou zimou. Za proti unijn nladu a vkiky vinm politiky populisty - surfujc na nenosn vln nacionalizmu, a novine - dostaten neprodvajc dleitost sjednocen (kdy u ne jednotn) Evropy.

Hranin vesnika Oancea skuten neije ze sv lokace. Phranin turizmus proudc skrz celnici se tu nekon a v dob dohledn zejm ani konat nebude. Na zpra obchodohospody sed dva panttov v kloboucch zapedeni v pestr hovor. Jejich drobn konci zapaen do malch vozk na n trpliv ekaj na krajnici. Zatmco oni tu plkaj se sklenkami koalky v rukou, konci, zaboeni po ui do pytlk viscch jim na ji, chroupaj obil. Kupuju si jogurt, smju se na chlapy, sedm k vedlejmu stolu. Lb se mi, kdy se na mne taky usmj. Potebuju se rozhodnout, kudy kam v Rumunsku cestou do Bulgrie. Mm as, ctm se dobe, chtl bych do hor. Do sti Karpat, v n jsem dosud nebyl. Mraky mi to ale nerad. Kdy se chlapi zvednou a lskypln mlasknou na konky, zvednu se taky. Mm po zbav a v hlav jasno. Do Karpat nepojedu - naopak vyhnu se jim obloukem. Pojedu na Galati, tam jsem taky jet nebyl.

Vstupem do unie se vrazn nezlep stav vesnic, silnic, povoz ani most. I kdy, abych nekecal, k m radosti silnice na tto stran Prutu je o nco lep ne na t druh - Moldavsk. Stejn tak bezvod jsou koryta ek. Vude kudy jedu je vudyptomn viditeln sucho.

Zved se vtr. Zatahuje se. Pr. Naped jen pr a pot leje jako z konve. Minutu od minuty se jednotliv kapky slvaj v jeden deov provaz. Pn, kter mi dopoledne prodval ponoky, si stoval, e tu u ti msce neprelo - konen se dokal. Moknu jak Ferda Mravenec. Proti deti nemm nic. Jen ervenou bundu se sebevdomm npisem "RAIN RESISTENT". Kter nen vbec deti odoln, jak jsem se u nkolikrt pesvdil - a pesto jsem tto klamav reklam zase uvil. No, ne zas tak docela, vzal jsem si ji s tm, e vm, e nen nepromokav, a e ji v ppad poteby zahodm, a nahradm jinou - protoe je natren a pinav od vazelny. Nohavice do det s sebou nemm vbec dn. Zmrn jsem si je s sebou nevzal, protoe na nohy mi nebv zas takov zima, pokud s nimi midlm. Vod, co se sn z nebe je tolik, e Noe by zaal tesat kl archy. Tolik, e se nesta vsakovat. Vydatnmi potoky v barv kakaa se t z pol. Pelv do pkop. Odkud vyplavuje petlahvovo plastov svink, a i s nm ten hndav sajrajt zalv silnici. Vytm si, e jsem provhal monost a nezstal v ekrn za mnou. Te musm dojet do dal vesnice. Auto mne mjejc mne neme "neohodit" i kdyby chtlo. Skrp mne hndavm koktejlem od kapuce a po kecky. Je to pjemn tepl, nepjemn pinav "sous". V dal vesnici se mi do ekrny nechce. Je blb. Potebuju msto pro stan. Bahnem se provachtvm k brance za n, vkol kostelku, zelen se travika. Je ale zamen. Provazy det, voda vude. vachtm zpt k mioovi. Jedu dl.

V dal vsi Ijdileni mm tst. Vstupn brna do arelu kostela je oteven dokon, jak vel nru mmy. S keckama plnma vody a po kotnky, mokrej skrz naskrz, do n vjdm. Tu by se dalo parkovat. Potebuju ze silnice. Nevad mi ani tak d隝, zima mi nen. Vad mi ty pinav kaln ckance, kterma mn sprchuj, mvaj na pozdrav auta. Zludn nnosy bahna, psku, kamen a loue, kter se vlej na cest, a valej, po cest, a kterma musm projdt. K m radosti objevuju ze silnice neviditelnou, za kostelem zastrenou, pergolu. Free psteek XXL velikosti super vhodn pro mne a mj stan. Dve, ne se v nm rozthnu, klepu na okna, dvee barku (snad fary?) stojcho vedle. Nejsem zas tak "voraenej", abych se nezeptal. A taky doufm, e neexistuje lovk, kter by mne spod stechy vrtil zpt na lijavec. Bohuel (nebo natst), mi nikdo neotvr. Take s pocitem ilegality v suchu pod stechou on pergoly stavm huskyho. Je mi pitom nepopsateln pjemnji ne kdybych ho stavl venku na deti. Gratuluju si k tomu, e jsem sem zaboil. Doufm, e u nikdo nepijde, a pokud ano, tak mne na noc do det nepole. Pevlkm se do suchho. Po suchm betonu chodm v suchch ponokch. j se mm. "Drobnm" problmem je (zase) voda. Te u ne ta kter neustle v provazcch pad z nebe, ale ta, kter mi chyb v mch petkch. Kousek ode mne, ped kostelem, je i pumpa. Jenome od n mne oddluje neutuchajc prtr mraen. Chytm tedy deovku do kotlku. Pod pergolou je ada stol a lavic. Parda. Dokonce tu je i elektrick zsuvka! Gratuluju si k asnmu nkupu varn spirly. Zkoum ji - funguje. Parda. Parda. Vody nachytan pod okapem mm, kolik chci, a tak si vam kotel aje. Zatm co sedm na lavici s nohama nataenma pod stl na podsedku - aby nezbly, usrkvm z plechku horkho poten. Kochm se pocitem teplho sucha, zatmco "venku" studen leje a leje. Naslouchm monotnmu bubnovn det na plechovou stechu, a je mi teplo, je mi fajn. Nemohu nepodkovat nhod, e mi tu pergolu pihrla do cesty.

Pr celou noc, a cel dal dopoledne - nikam nejedu. Spm a spm jako pkovka. Budm se jen hlady, nebo urd. Pod leje. Pod nikde nikdo. Pret pestv a pozd odpoledne, v pt. Pochopiteln, e se mi z vyhtho msteka, od el. zsuvky, lavice a stolku nechce. Natst nemm "nutkavou potebu", a i kdyby jo, tak dole pod kostelem je kadibouda. A naopak mm dost jdla, abych tu vydrel do ztka. Ne, je to tu supr msto, kter dobrovoln neopustm.

Rno 21.9 je bez det. Svtle modr obloha slibuje krsn den. Kostra i svalstvo po verej zahlce lan po pohybu. Po sndani balm stan, loum se s pergolou, sedm na kolo, jedu..., kdy v tom brnou pichzej dva manci. Zastavuju u nich, abych jim odposunkoval podkovn a vdk za to, jak moc se mi tu u nich lbilo. Mm pocit, e mi rozum. Odemykaj kostel, zvou mne dovnit. Vyzouvm se, abych jim botama od hlny nepolapal koberce, kterma je (i tento) kostel vyzdoben. Gestikuluj na m, e to je zbyten, asi jo, ale j ty boty mm vn pinav. Take si je stejn zuju. Pestrobarevn vymalovan ikonky ve zlatch rmech dopluje zlacen nbytek potaen ervenm plyem. Kostelnci pili otevt svtu kostel, krtce se pomodlit. Pochopiteln, e se pomodlm taky. Stejn, i kdy jinak. Ani se nesnam jejich liturgii napodobit. Je mi pjemn, e jim to, e nelbm bibli, neklanm se jak bych ml, neopakuji co bych ml, nevad. Ne odejdu, vhodm do kasiky ptieurovou bankovku. Deset se mi zd zbyten hodn.

Na cestu mi chlapy dvaj dv petlahve vody, kter vyliju za rohem, a kilovou bedniku pistciovch suenek, na kter dojedu do Bulharska. V tu chvli se pokrm, e jsem tam nevhodil tu desetieurovku...

Pi opoutn obce, kde jsem proil posledn dva dny, si fotm jej nzev. Abych nezapomnl.

V Galati mm za sebou prvnch osmdest rumunskch kilometr. Jel jsem je ti dny. Protoe dva z nich jsem si vlel unky pod pergolou. Kdy ani v tet elekte neseenu tenkou prodluovaku, jakou maj u Kalouse bn, tak si kupuju zstrku, zsuvku a dva metry kabelu, abych to na lavice zkompletoval do prodluovaky. Pvodn kablek u varn spirly toti nen del ne tkanika. Dky orand v Galati nikde nebloudm. Nemu si spoluprci s n vynachvlit. Je to celkem pkn, a na m oi velk msto (350 tis obyvatel). Navigace mne provd prmyslovou tvrt podl Dunaje smrem na Braila. pna, smrad a prmyslov nepodek vude kolem. Bonice nklak nadskakujcch po vmolech mi rachot u u. Brr. Zan se mi stskat po cvakotu podkoviek. Zas tak moc pkn msto to nen.

Po dr pln silnici se po 25km v Braila napojuju na prma asfalt E584. Mohl bych tch cca 180 km do Bulharska jet nkudy bokem, ale ne, ne, ne. Prma asfalt neopustm.

Veer dojdm na pedem vyhldnutou benznu. Ptm se, a stavm stan. S pomoc prodluovaky vam veei. Dvaj mi heslo na wifi. Funguje i ve stanu, take poslouchm R2 - Prahu. Pardy kopec.

Rno se loum a mau dl. Silnice stle super, idii ohledupln, poas vborn. U cest zase postvaj prodavai meloun. Za osm kaek je meloun, z nho snm jen plku. Druhou plku mnm za jogurt. Bav m to. Placatou krajinou polykm kilometry. Pkn jzda. Protoe jsem v Slombozia nenarazil na normln jdelnu pro plebejce a tak musm k hrncm do Kauflandu. To bude jist strefa do ernho. Cestou tam vedle mne na svtlech zastavuje ernej kombk. Mimodk kouknu skrz zadn sklo - a tam mrtvola v saku! Dlouh dv vtein mi trv, ne si uvdomm, e voskov tv spov v rakvi a combk je pohebn. Od poledne mi do u hraje Rdio umen, blm se k Bulgrii. V podveer v Calarasi pro mne kon Rumunsko. Pi ekn na trajekt pes Dunaj (pro p a cyklisty zdarma), za nm u pojedu bulharsk kilometry, napu Slvkovi sms, kterou navu na tvrt roku star rozhovor: "Zdar Slavku. Cekam na trajekt z RO do BG. Plati-li moznost ubytovani v St.Zagora, tak mi to domluv. Docela bych se vypral. Budu tam cca v patek. Zdar a diky. Petr"

A doma se dozvm, e tto sti Rumunska se k Valasko - podle Valach. Jednoho z kmen tvocch rumunsk nrod.

Na druhm behu Dunaje nen Bulharsko, jak jsem se domnval, ale taky Rumunsko. Myslel jsem, e hranice vede stedem eky. Rumunska, tu na druh stran, je ale jen zk, uzounk prouek (proti proudu ve vede hranice skuten stedem toku). Pak je celnice s bulharskm celnkem v pskov uniform a za nm.

Bulharsko

Silistra. V obchdku hned za celnic mnm penze, opt nemm pedstavu kolik eho, za co mm dostat. A tak nechvm prodavae, smnrnka, karbanka a kuka v jedn osob dvat dokud mi za 10e dv, a kdy pestane tak se "spasba", shrbnu ohmatanou hromdku paprk a minc, a on si znovu sedne ke chlapm a zane pleskat kartama.

Je pozdn podveer, za hodinu tma. U se nikam nepohrnu. V Lidlu dlm "big" nkup. Znan po nm ztknu, take oima loudm po plcku pro stan. Zajdm za u zaven elektromarket, jo tu by to lo..., jenome ochranka je dle gest jinho nzoru. Nechvm ji mchat rukama a jedu hledat dl. Mm jet dvacet minut. Na prvn benzn jsou podstatn vstcnj. Zzenec v erveno-lut uniform shell mi u za tmy ochotn ukazuje msto za stromky "kd mono paljtku zla". S houstnouc tmou se citeln ochlazuje. Ve, m disponuje mj atnk, mm na sob a je mi akort - tedy dn reserva. Na to, e u je pes noc zima nar i pumpa, kdy si za jeho dohledu vam spirlou na veei aj. Za asistenci mu dvm pivo Deep z Lidlu. Kdy lezu do stanu, tak u mi je zima pes vechny vrstvy co mm na sob, vypad to na d隝. Pi zapnn stanu si vimnu barku naproti pes cestu - je to hvzdrna.

Rno je po deti. U stejn zsuvky co jsem si vera vail veern aj, si vam rann kafe. Dojdm druhou pli "ruskho" (bramborovho) saltu, pikusujc masn vrobek z Lidlu "eskuju salamu" chutnajc jako vysoina. Te rno u tu je jin obsluha ne vera veer, ale taky je super. Nechv mne uvait spirlou, nadrobit na stoleek, vykakat do zchdku, vyistit zoubky a jet mi pi startu dofoukne kolo. Shellka je holt shellka. Nikoli nadarmo m ve znaku znak poutnk do Compostelli - muli hebenatku.

Jedu, polykm kilometry. Do Shumenu, kde bych dnes rd "noevl" to mm 120. Cesta je pjemn oputn, vyasfaltovan. Z chladn noci se vyklubal dal parn den. Na svainu zastavuju na benzn. Z nedostatku msta si sedm k dvma chlpkm. Vypadaj zpustle, co mi nevad. Nabzm jim ze sv igelitky ldlovky nco ze sv svainy..., berou si pivo deep. "Obmnou" mi dvaj cosi, co nevm co je, ale chutn to dobe. Pokud "tkva" je dn, tak je to z dn, a zelnej salt. Pak se jeden z nich zvedne a pinese dal ti piva. Jedno z nich mi dv, kdy je dopijeme, tak na mne zanou tlait, abych el taky koupit "try kus"- co se mi nechce, nechci podlehnout tlaku jejich logiky" "My kupli try kusi. Ty kupy tri kusi", pokldm za blbost. Chvli se petahujeme, kdo se m ctit vce doten, a pak se zvednou a odjedou. Ponechvajc mi tykvu i salt na dojeden. Taky jedu.

Krajina je mrn vlniv. Drobn, mal konci, thnou pestrobarevn namalovan drobn vozky. Zvun pitom zvon podkovnkama o asfalt. Obzvlt kdy pd z kopce dol. To se jen tak letmo dotkaj drobnmi koptky a doslova let vzduchem dlouhmi plavnmi skoky. Jzda na takovm vozku mus mt svou atmosfru - dozajista. Vtinou je koruj chlapy. Cigni v bund, s kiltkou i kloboukem. Na m pokynut ruky mi zpravidla odpovdaj stejnm pokynutm. Ale na jednom kozlku dr oprat v rukou cignka. Vlasy j vlaj ve vtru, dti se kr za bonic. Vypad pkn - divoce. Mvm na ni, culm se, co to jde..., zbyten. Nevnuje mi jedin pohled.

Otokou nazpt se vracm k ekrn, v n sed chlapy a mast karty. Ptm se na cestu do umenu. Ale to je jen zminka, abych se (s nimi) mohl zastavit. Sed ve stnu ekrny, mast karty, kou, plkaj a pijou pivo. Parda. Mu v kiltovce mi jednu tetinku dv. Kdy pronesu ppitek ve smyslu: "na Bulharsko!", tak mne chlapy oprav: "na Turkii!". Vichni jsou Turky a vichni jsou muslimov. Abych jim udlal radost tak zalovm ve svm tureckm slovnku: "Tekyery". I kdy mi poopravuj vslovnost tak pokusu o podkovn rozum a tleskaj. Ned mi to se nezeptat, u rusky, na nesrovnalost, e pij pivo, kdy jsou muslimov - jak kaj. Na msto odpovdi se zasmj a zatv nevinn s tm, e to tu v bulgrii: "No problem".

Pijde mi sms odpov od Slvka: "Zdar cestovateli. Je to domluven. Zavolej Jirkovi a domluv si podrobnosti. Stastnou cestu." Operativn tedy volm Jurovi. Domluvme se, e v St.Zagoe, kter je od umenu 240km pes kopec, budu za ti dny - v pondl.

Pekroenm Dunaje se ocitm ve smenm katolicko-pravoslavn-muslimskm svt. Krom kostel, te budu potkvat i meity. Pro mne, tulka, budou podstatn lkavj, protoe u kad bude nepochybn zchod i umvrna - co nejsou zanedbateln lkadla. Pi zpadu slunce, mne bude uspvat nejen zvonn zvon, nbr i voln mezzun, e Allh je velk (Allh Agbar). Pibude mi tm dal exotika. (na snmku soukrom posed mezuna zhotoven z telegrafnho sloupu).

Den konm na pedem vytipovan benzn. Tsn ped umenem. Parda. Pumpai mi ochotn udvaj rukou smr k plcku s trvnkem stienm na mru. Parda. V noci mne dvakrt bud podivn vrnn - zem chvn. Drobn, skoro neznateln. Tak neznateln, e mne vytrhuje ze spnku, usnm a znovu bud, ani bych vdl, zda se mi to zdlo i ne.

Rno mm pocit, e se mi to jen zdlo - do chvle, ne se kousek ode mne rozbhne kompresor se svm typickm supnm, rachocenm. I kdy te ve dne stojm vedle nho a zem se ani nehne, tak mu pipisuju vinu za sv non probuzen. Do hlavy mi nejde jen to, e jsem jeho rachot neslyel, ale ctil?

Za pomoci prodluky a spirly si vam na zchod vodu na kafe. Je tam tlaenice. Dorazil bus turist, kte se tu stavili na rann urdu. Zuby si vyistm a odjedou.

Z kopce dol se spoutm vstc umenu (dv se jmenoval po njakm komunistovi Kolarovgrad, tedy nco jako n Gotwaldov). Na protjm kopci, nad umenem je njak hradn zcenina doplnn o betonovou podobu ztlesujc vdnost vojsku. Letit zcenina tvoen zdivem ohlodanm zubem asu vypad lp, jak socialistick mega socha.

Pro sndani se zastavuju v Lidlu. Krom proviantu, nutnho k peit nejbli hodiny, si kupuju i kecky, by nejsou dle mch pedstav. Jsou to sp lehk pltnky, zatmco j bych poteboval vzhledem k stle citelnjmu ochlazovn nco teplejho, pokud mono nad kotnky. e se nevrtm v botch, v kterch jsem vyrazil, jsem vdl u doma. U tam toti prav mla propadenou patu. Co mi nevadilo a sem do umenu, pod kopce. Odtud dle se pravdpodobn nachodm (ti, natlam) trochu vce. Na nmst mnm penze - 20e (to u by mi mohlo na dalch pt dn v BG stait) a rozhoduju se, e do Zagory pojedu pes kopec, tedy na Sliven a ne okolo kopce tedy na Jambol. Poas cest do kopc peje.

Jedu krsnou, m dl tm vce oputnou krajinou. Kosteln ve nahradily minarety. Obas se nkoho zeptm na cestu, jen tak pro formu, abych neztratil kontakt s vnjm svtem. Kopcm pede mnou mstn kaj Balkn, i kdy dle mapy to je Star planina. Po prma asfaltu, zattnm cedul EU, se vezu prma rozpadlma vesnicema. Na rozdl od tch eskch, nmeckch, rakouskch, atp. Jsou jejich dvorky pln ivotadrnho pracovnho nepodku. Jsou to skldky pedmt nutnch pro ivot vech a veho, co m njak vztah k chalup, kterou oblhaj, chrn, vyivuj. Lid, kon, aut, traktor... Aktuln nejastj innost je na nich suen tabkovch list. Listy velikosti dlan, kter pedtm olmaly z kvetoucch rostlin (cca 130cm vysokch) na poli. Napichuj je na drty a su pod stechou, ve fliovnku, kde se d. Pkn se mi jede. Vlnm se spolu se silnic nahoru dol bruntlskou krajinou. Kopce kopeky kolem i pod kolem. Je krsn, je mi krsn. Brzdm u dodvky prodavae meloun. Za tmav zelenou kouli platm smnou cenu, take ani ve slm nevybrm njakou men. Pechzm s n silnici. Na lavice ped zdravotnm stediskem, knihovnou a varnou rakije pod jednou stechou si pochutnvm na jej dunin. Tetinu melounu, kterou u do sebe nemu nacpat, nabzm klukovi kroucmu kolem na kole. Krout hlavou. Jednou, dvakrt, tikrt. Tak ten ivotodrnch kalori pln zbytek hodm slepicm pes plakov plot. Strhne se o n pranice.

Ve vesnice Ticha se napojuju na njakou hlavnj. Babiek co plkaj na lavice na kiovatce se ptm na cestu: "Kotel?" - kvli fotce. Jejich ochota se nechat vyfotit, nen jednotn. Ale to u je jedno, te kdy je mm vyfocen. Jedu na Kotel, tam kam se dvaj.

Finlnm stoupnm dne se dostvm na 748m.n.m. Slunko prv zapad. Byla by to hezk fotka, kdyby mi v n nebrnily stromy. Bylo by to pkn msto pro nocleh, kdyby veer nehrozila kosa. Lep pro mne bude svst se dol, do vesnice Kotel. Kluka ekajcho na nkoho u krajnice se ptm, zda je v Kotli "gazolinra". Krout hlavou, e jo. Ped sjezdem se oblkm, abych nevymrznul.

Cestou dol pedjdm pastevce enouc ped sebou stdo ovc, koz a krav. Do Kotle dojdm s elovkou za tmy. Hoc ohn u chatr z vlnitho plechu, cigni voln se prochzejc pes ulici v dvno doslouilm odvu, prodavai vlaskch oech, pneumatik, ovch roun u cesty, nepodek a reprodukovan cignsk hudba a do toho vude ptomn zvata. Ovce, kozy, husy, krvy... psi. Ps afn, obhn, drsn mriny, tkot nad radostnou udlost, e Kotlem jede cizinec cyklista, cyklista blzen. Cyklista blzen, protoe cyklista neblzen by Kotlem mon jen tak projel ve dne. Ale pijet se sem ubytovat na noc?! To je nesmysl obzvlt, kdy kolem je tolik krsnch oputnch zkout! Jenome na ty, te ve tm u je pozd vzpomnat. Chvli, kdy jsem si nkde nahoe ped vesnic mohl vybrat, kde postavit stan jsem props. Te toho hoce lituji. Jedinou nadj mi je ta benzna. Kdy k n pijedu, tak splaskne i ta. Gasolinra tu v kotli skuten je, ale je to jen dvojice stojan stojcch u krajnice + tet LPG + plechov domeek pro obsluhu. M vize, e tu narazm na zelen pait a toaletu, je v prachu. Pesto se cigna plncho PB lahve lidem v ad ptm, zda si tu mohu postavit "paljtku". Pochopiteln, e se na mne podv jak na blzna, a kvne hlavou - jako e ne. Ptm se dl blb: "Camping?". Kvne hlavou - jako e ne. Naproti benzn je kus chodnku voln, tam by se mj Husky veel, ukazuju tedy tam a ptm se jet blbji: "Tam camping. Tam paltka."... a jsem zase za blba, protoe "milicia". Bezradn se rozhldnu po "vesnici", lpe eeno ghettu, v n jsem uvznul. Jej jinakost mi nahn strach. Mj bezradn pohled se zachyt na jednom z ekajcch ve front s PB bombou. Po natankovn plynu mi gestem nazna: poj se mnou. Je to bloch, tak jdu. Vede mne kamsi, msi co pipomn obydl, njakou kamenitou ulikou. Postupn chpu, e je opilej. Vad mi to stejn, jako e se pod dokola pt na "dngy", a chov se vbec jinak ne bych si pedstavoval..., take ve chvli, kdy ve mn vygraduje pocit, e nejdu sprvnou cestou doprovzen sprvnm lovkem, mu eknu: "Spasba", a otom se elem vzad. Mj prvodce z toho nen naden. Vol za mnou nco, z eho tum, chpu zlobu. Mm pln: vrtit se na benznu, a zeptat se, kde tu je (snad tu je) policejn sluebna, doklikovat tam mezi plech boudama, a zazvonit na zvonek, zabouchat na vrata s tm, e maj hosta..., jak jednoduch! ...cestou zpt, k benzn, se mi vak pln pestane lbit. Take zmna plnu. Rozhoduju se, e prchnut do prody, bude peci jen snadnj. Vytm si, e jsem to neudlal hned, kdy jsem pochopil, co je Kotel za msteko. Cestou ven z Kotle jedu kolem do tmy svtcch velkch garovch vrat, ped nimi stoj porn auto a v hlouku pokuuj hasii. JO! To je to co hledm!! Ne-li u nich zastavm, opu ped nimi exhibin oblouk, teprve pak brzdm. Ptm se: "Zdvstvujt tavarii! Mno mn zds (uku na trvnk) zdla paltku?". Pochopiteln, e okvm jednotn souhlas a tak mne hasii zasko, kdy ve svm velm "Da", nejsou jednotn. Naopak, ten co ekl: "Nt!", m asi navrch, protoe ten co ekl: "Da", umlknul. Vm, e u nikam dl nepojedu, a e se jich bt nemusm, a tak jim oznmm: "Ja zdes, zdlaju paltku. Do zvtra. Vam vazmno zvant milicianery". A aby bylo mezi nmi jasno, pejedu k trvnku, kde slezu z kola a zanu roztahovat svoje krmy, protoe nemm jin volby. Kdy zacinkm stanovmi pruty, tak i nelnk pochop vnost situace, vymkne a ekne: "Kanno, tebje mno addycha na pornoj". "Spasba", eknu j, a zanu balit rozbalen.

Ujm se mne ten, co ekl: "Da", pozek s rodc se plekou na hlav mho vku. Pomh mi Mion zatlait do garovch vrat. Do igelitky si dvm spack, kartek na zuby, pastu, fok, pas, runk a jdlo, do ruky beru spack a po dlouho nemytm schoditi jdeme nahoru do patra. Ukazuje mi "banju", koupelnu. Je to mstnstka s WC msou, vedle n je do podlahy proraen kanlek. Sprchov rice visc skrz prraz ve zdi se ovld z vedlej mstnstky, kde je baterie nad umyvadlem. Vechno to je funkn, pouiteln, ale na koupn tu je pro mne kosa. Pedstava, e se tu vysvleu do naha, a zanu apkat po terasu, mne nelk. Zas tak moc (sm sob) nepchnu. Pak mi uke "kuchju"- to oiju. Mm hlad. A pak to nejdleitj "splu". Mohu si vybrat jednu z pti postel. Jako bonus je stl a kamna na uhl bez uhl. Super. Pak borec odklus dol ponechvajc mne na pate samotnho i s vekerm komfortem. Osamocen v kuchyce si vam aj. V bund, mikin a epici mi je teplo. Ne, na koupn to nen. Po pl hodin pichz trojlstek pornk. Dvaj se taky do jdla. Kad si v mikrovlnce ohv, co si pinesl. Dl se se mnou, i ten co kal "Ne" (na fotce vpravo v mundru). Dvaj mi sr, ryby, okurky, rajata - te tu vrchol jejich sezna. Lb se mi, jak splvm s jejich slubou. Ten co se mne zastal (v ele stolu), vythne notebook a nalad internet. Ukazuju jim svj blog. Mm pocit, e je spolen tlachn o cestovn v rutin kratochviln bav. Pak mi mj pmluvce ukazuje fotky sv rodiny. M krsn dv dcery. Jedna je astn vdna do Nmecka, druh jet ne. M psa, kter m schopnost vyhledvat "Trjufel". e jde o lane, pochopm a z fotek. Taky chod na ryby (dal fotky). Spt jdeme v deset. Oni jinam, do jin "splni". Co mi vyhovuje, alespo nebudu muset poslouchat jejich chrpn. Esemeskou se mi ozve Terka, pt se, kde spm. Odpovdm: "Devet postylek, devet trenyrek, deved talirku, devet hrnku, jeden zachudek..., spim na hasicarne. Ahoj. Mam te rad. Dobrou".

Rno vstvme v sedm, protoe v osm se mn posdka. Po sndani po sob hasii perfektn uklid stl. Posdka co je std, zaburc motorem a vyjede ven se stkakou. Bude to pkn fotka.

Do Zagory, kde mm bt ztra v pondl to je sto dvacet. Parda.

Kousek za Kotlem fotm betonov souso vystupujc z klee. Pat k tm lepm, co jsem tu vidl.

V Gradets odbouju z hlavn na vedlej. Pes cignsk, neciknsk a smen vesnice te poputuju oputnou silnic vinouc se pod nevysokmi kopci (do 800m.n.m). V Gradets zastavuju na nkup ped obchodem. Zase to je cignsk vesnice. Za svtla se v n nebojm, zas takov posera nejsem. Kupuju si jakousi kapsu plnnou sekanou, kterou mi prodavaka (po dotazu gestem) v mikrovlce ohv, a hrnek tepl vody na kafe.

Pt se m, co tu dlm? Ne j stihnu odpovdt, tak si odpov sama, nco v tom smyslu, e odtud vichni odjdj. Kdy se venku cpu teplou svainkou, tak m sleduj velk oi nepopsateln pinavch polonahch dt, obleench 3x mn, ne-li j. Byla by to hezk fotka - kdyby mi to nebylo blb. Koukaj na m a ani je nenapadne nathnout smrem ke mn ruku. Turista je pro n ciz slovo. Myslm si, e mus bt asn zdrav, myleno otuil, imunn, prost alergi. Je jim tak do deseti let. Ti pubertln, a post pubertln, se naopak pedvd v perfektnm vohozu, kter rezonuje s prostedm, v nm ij, se pohybuji. Pipad mi to zvltn, kdy kolem krav, ovc a koz, po pran pohnojen cest jde holka/kluk v isounkch riflch, triku a mikin. Mus to tu bt pomrn nron, hlavn finann, ivotn styl. Oproti tomu chlapy, si se svm vohozem starosti nedlaj. Chod v tom, co maj. Jt v saku pranm ped dvaceti lty a bosky nen na jmu jejich cti. Nechce se mi ty lidiky fotit. Pipadal bych si blb. A tak si fotm alespo kon. Tomu to je jedno. Vody v ece je zase mlo.

V Ichera nznak turismu v podob lkadla na hotelov ubytovn. Ichera je "bl" vesnice. Tu se zanm hrabat do kopce. Pkn vyasfaltovan serpentny m vyvd 830m vysoko. Parda. Nikde nikdo. Jdu, tlam, jdu, tlam, uvajc si novch kecek ze umenu. Parda.

Pardn jzdu z kopce dol brzdm na kiovatce, na kter zan objka mnou vyhldnut trasy stle dol, do Slivenu(300m.n.m). Kousek ped touto kiovatkou jsem zahldnul piknikujc chlapy, a tak se k nim vracm, abych vyzvdl, zda neprjezdnost je skuten takov, e tam neprojede ani cyklista. Zda je cesta prjezdn pro cyklisty nevd, oni sami "pijchali ze Slivena abchdom". Odchyt vak dva cyklisty. Podle nich je cesta neprjezdn. Snad, aby mi to nebylo lto, mne, v ase obda, usazuj do idliky. Va si ryb polvku - "uchu", lib to von. Jet ale nen hotov a tak mne krm zeleninovm saltem a nalvaj borovikou. Chutn mi podobn jako slovensk co se pije u ns - mentolov. Je krsn podzimn poas. I kdy slunko svt, tak u nem tu venic intenzitu, ale stle jet pkn heje. Co jedu, tedy skoro msc, tak je pkn. Poas mi peje. V polvce pede mnou pluj velk kusy masa a zeleniny. Ucha je dobr, i kdy, na mj vkus a pli "pikantnaja". Jej kucha uznv, e je plivj, ne jsem jedl na Ukrajin. Tam se pr skuten va jin. Zn jej UA variantu, neb jeho prvn ena byla Ukrajinka - od t doby nem Ukrajince rd... Dalm chodem maj bt kuec tvrtky - kdy je narovnaj na gril tak snadno spotm, e jeden krk tu je navc. S podkovnm se tedy zvednu a nenechm pemluvit k druhmu chodu.

Rozbor objky na orand potvrd, e objka vede do kopce - co se dalo ekat, jak jinak. ... take zkazovou ceduli ignoruju a frm stemhlav dol..., a do chvle, kdy se pede mnou objev nepekonateln pekka - stavba mostu pes aktuln neexistujc bystinu. Stavba je ve fzi, kdy v alunku je provedeno armovn a ek se na domchva s betonem. Nap armaturou jsou natst poloen dv prkna, po kterch lze pejt na druhou stranu. Pohled skrze drty, do hlubokho bednn mi nen pjemn. Komplikace je a na druh stran. Vyeit se mi ji da jen dky ochot dvou dlnk, kte mi pomohou mion penst pes vkov rozdl bednn. Kdyby tu nebyli (je nedle), tak bych ho musel odstrojit a snst po kusech, take jim dkuju srden. Maj dobrosrden tve a ruce jako lopaty. Za pomoc jim dvm po suence, i kdy by si radji dali po cigru, ale to bohuel nemohu slouit. Ml bych, pro takovto ppady, s sebou krabiku kuiva vozit.

Ve Slivenu jsem rd, e jsem ve Slivenu. Rud skly nad nm vypadaj moc pkn. Na trnici pan vychvaluje sv hrozny. Podlehnu reklamnmu tlaku a kupuju si mal stapec (ti kila). Je mi inantn z nj, ped n okotovat. Co se mi vymst. Hrozny chutnaj mizern, take tkilov bemeno vzpt zahazuju. Paprika od bbi koenky vak chutn jako paprika. Pikupuju ji do svch zsob, k esneku a cibuli.

Ze Slivenu do Star Zagory to je sedmdest. To bych mohl stihnout jet dnes, ale nevm..., mm tam bt a ztra. Vc budu vdt v Nov Zagoe, kter je cca na pli cesty.

Novou dvku hrozn kupuju od vinae u cesty. Pochopiteln po degustaci. Chutnaj vborn, excelentn, skvle.

V 18.30 jsem v Nov Zagoe. Do tmy dvacet minut. Volm Jirkovi, zda bych se mu nemohl vett do pzn u dnes. Udl mi radost, kdy souhlas. Sraz si domlouvme po prozvonn na cca 21:00 u kany na p zn. Oblkm si reflex vestu, zapnm svtla, nasazuju elovku. ek mne nonch 30km. Tipuju, e to bude dobr jzda, protoe asfalt cesty, i idii, psob dvryhodn. Jedu, frm. Vped mne ene adrenalin, a vize postele a sprchy. Nohy mi kmitaj, ani bych je musel pobzet. Jede mi to. Non jzda mi je pjemnm zpestenm. U smluven kany jsem ve 20:30. Prozvnm Jirku a volm dom, neb je nedle - volac den. Omlouvm se za pl hodinov zpodn. Nedokzal jsem zastavit na krajnici, a mluvit do sluchtka.

Jirka si mne vyzvedv podle domluvy. Poznvm ho podle toho, jak jist kr smrem ke mn. Cykloturist v reflex vest aktuln moc nen. Jirku tipuju na +- padest. M tu na starosti komunitu Selesin, tedy i bark, nedaleko od kany, kter jim pat. Odvd mne do jeho trob. Pomh sthovat Mion po schodech na chodbu, kde mne nech vysypat na podlahu sms pinavch ponoek, trenek, teplk a zbytk jdla a trvy. Bez okolk mi pjuje sv obleen (vetn ponoek) abych se, ekl bych k oboustrann spokojenosti, mohl jt vykoupat. Naposledy jsem se koupal v rybnku v Ivanofrankofsk a ped tm doma. S pocitem labunka se mydlm, obtahuju tlo nkou. Rd se koupu. Pinejmenm jednou za ti tdny, a nebo, po dvou tisci kilometrech. Zatmco praka pevykuje porci prdla, a j prek s hoic Jirka se vytratil za veern meditac s tm, e mi popl dobrou noc a na krk povsil kl od pokoje v pate, kde mm strvit dnen noc. Mm se najst a jt spt, prdlo mi povs. Stihne-li do ztka uschnout, vyrazm po obd. OK. Po rozlouen osim v kuchyce s tikotem hodin. Opt, dal druh splynut. Samospout se vyfotm a jdu spt (na fotce je o hodinu mn, protoe BG je o hodinu naped).

Do pokojku si nesu povleen na peinu i polt. Vechno v nm je tak krsn ist, voav, upraven, modern, nebulharsk! Kdyby tak pornci z Kotle vidli, jak me vypadat koupelna se zchodem, mstnstka pro hosty! Ti by paneku koukali! O modern hasirn nemluv.

Rno vstvm s nechut popojet dle. Slab vle slav spch. Jirkovi u sndan to vak nepiznvm. Staten trvm na verejm, e bude-li prdlo such, popojedu. A tak Jura zatp v kamnech, aby mi to uschlo. Na sndani mi je k dispozici lednika. Je pln, take tk volba. Nakonec si vybrm fkovou marmeldu, a coby zkusek kandovan vestky sypan sezamem. Moc dobr. Po sndani jede Jura na kole na kontrolu stavby komunitnho centra, kterou tu Selesini stav v okrajov cignsk tvrti. Jedu s nm.

Stavba to je obrovsk. kola, internt, kostel..., ve aktuln ve stdiu hrub stavby u dnes dv tuit, jak velk to bude dlo. Velikost stavby jsem zaskoen. Od Slvka jsem vdl, e sem obas dobrovolnicky zajede piloit ruku k dlu, e se vak jedn o dlo tto velikosti, jsem vak neml tuchy. Zatmco Jirka kontroluje, diskutuje, sem tam nco pemuje, j si prochzm stavenit kostela. V tuto chvli je v nm neskuten nepodek. Lpe eeno bordel.

Pak mne Jirka, na favoritce bez funkn pehazovaky, protahuje po drkotavch stezkch skrz jaksi park. Na m pn mi jede ukzat Samaru, pomnk nad St. Zagorou oslavujc vtzstv pravoslavnch Rus nad tureckm islmem. Co oslavuj i vechny ty betonov sochy, kter jsem cestou sem potkal - a co jsem a sem nevdl. V udrovanm arelu Samary nejsme sami. Z budky ns hld hlda.

Na obd vytahujeme z lednice hrnec polvky, a ze pajzu pytlk tstovin. Prdlo mi na suku u krbu uschlo, mohl bych vyrazit, kdyby neselhala morlka mustva. M svdom se shoduje s mou clevdomost, e i kdy je poas super a koile such, tak e mi bude lpe odrazit a ztra. Jirka pikyvuje na znamen souhlasu. Je mu to jedno, neb pokojek je przdn, lednice dostaten pln a srdce dokon. Jdu si dt tedy lofka do hebkch mkkch peinek. Po svaince a po kafku se jdu podvat do msta. Ze selesinskho centra to je na rynek kousek, nelze zabloudit. Pesto si nechvm od Jury na paprek napsat adresu v azbuce kam se mm vrtit - kdybych se poteboval s nkm poradit. lovk nikdy nev. Prochzm Starou Zagorou mstem velikosti Olomouce zaloen 5-6000 let ped nam letopotem. Prochzm krsnou zelenou p znou, mjm zanedban domy, pamtky, zkout. Bloumm mstem s jedinm clem koupit a poslat pohledy. Mou chu stavit se na pivo, mi bere jeho cena. M pokladnice s bulharskmi "levy", zan bt vidt na dno, a m se nechce rozmovat dal euro cetle.

Okolo est za Jirkou pichzej dv feandy, studentky, dobrovolnice. Pili na mi, kterou povede Jirka. Rd se pidvm.

Po mi Jirka pozve holky na veei do restaurace na Jezrko, a m, kdy u jsem se k tomu tak pichomejtnul, zve taky. Ne, pemlouvat mne nemus.

Restaurace Na Jezrku, je u od pohledu restauraka z kategorie "hogo fogo," do n bych sm od sebe nezabloudil. Je teplo, a tak si sedme ven na sv veern vzduch, ke stolu, kter je roubenm zbradlm oddlen od hladiny jezrka, po kterm pluj labut, a v jeho hladin se zrcadl svtla lamp. Uprosted jezrka je ostrvek, na kter vede lucernikami ozen klenut mostek. Moc pkn. K dokonalosti chyb jen iv cignsk muzika, loudc tklivmi texty a tny na posluchach drobn bankovky. V tu chvli jsem rd, e jsem to pivo nedal, protoe i tak budu pi placen napnut, zda mi vyjde "ke", jak guma u trenek. My ti nechvme Jirku objednat plynnou bulhartinou to, co sm uzn za vhodn. Po jeho objednvce pikolk v boru s apkou na hlav zarovn n stl pro est osob od kraje po kraj. Zeleninov salty v msch. Placky rzn srov na talch. Kouc masa na prknkch. Dmajc a vn, teplem slajc msk hrnce hnouc havmi uhlky na stbrnch podnosech. Vypad, von to a lk asn. Mrz mne, e jsem si s sebou nevzal fok - abych se doma mohl pochlubit. Jdla je hromada a holky jsou jak dv cukrov ttiny. Take kolem se ct se vypodat s obsahem misek, mistiek, tck a talk je vzvou spe pro mne a Jirku. Nestydat si plnm bicho kaloriemi, po kterch bych mohl objet svt dvakrt. Ve chutn skvle, asn, voav, perfektn. Neslun, ale sprvn eeno - cpeme se. Pi placen mi je jasn, e holky dobrovolnice co si to tu odpracovali, platit Jirka nenech. J vak vstoupm na tenk led a Jurovi nabdnu, e uhradm polovinu, piem doufm, e berou eura. To, vak Jura odmtne. A pikolkem pinesen, rudm sametem potaen desky, napln sm ze svho. Kdy je pot vrac pikolkovi, tak mu je odmnou zdvoil klona. Pepotvn drobnch se tu, v tto restaurace, nenos.

Ped restaurac se rozchzme. Holky maj nocleh nkde jinde. Uvidme se ztra, na Bohoslub, po kter vyrazm.

S bichem plnm jak vlk se svaluju na postel. Je mi krsn blaen po tle. Jen ztra si budu muset pifouknout kolo. Aby mne uvezlo.

Rno po sndani nutm Jirkovi 50e - za dv noci s plnou penz a verej opulentn hody k tomu. Odmt je s tm, e se mi jet mou hodit - co piznvm, neb na cestch finannch reserv nen nikdy dost. Domlouvme tedy kompromis, e penze mu polu a z bezpe domova, po Slvkovi. K odmtnut bankovce mi naopak jet pidv deset tabulek okoldy po lht spoteby a polvek kolik uvezu. Dary nedary, kter tu Selesini dostvaj od "sponzor", a kterch se oficiln nemaj jak zbavit, neb datum spoteby uveden na obale jim komplikuje jejich oficiln rozdvn.

Pichzej holky. Jdeme na Bohoslubu. To se mi ped mm odjezdem na dal treku zamlouv. Drobn pmluva za nvrat poutnk z cest s pnm a na nich naleznou to, za na n odchzej, neme kodit. Mm to rd. Mi pro ns ti celebruje vestrann Jirka promnn borem na fare. Po prvn pl cca ti tvrt hodin, kter rozumm, nastv druh, pravoslavn v bulhartin. T nerozumm ani za mk. Potebuju jet, abych nkam dojel, svrb mne nohy a tak se zvedm. S holkama se rozloum podnm ruky, s Jirkou pohledem. Abych obad me naruil co nejmn. Vm, e se chovm neslun, ale nemohu jinak. Dal liturgii za poutnky na cestch pokldm za mrhn asem.

Ze St. Zagory vyjdm po star silnici na irtan. Po trase, kterou jsem rno zkonzultoval s Jirkou, chci-li jet do ecka. Abych projel vechny stty Balknu jednou jzdou. Dnen stovka mi vychz nkam k Plovdivu, snad tam dojedu.

Kousek za St. Zagorou se mi v zrctku objevuje podobn cyklotuan jako j. Vlee se vped stejnou rychlost jako j. Domnvm se, e se jedn o njakho mstnho cyklotrempa, kter mne jen obtn do mrnho kopeka sth. Nechvm ho, a se za mnou plou. Peci na nj nebude mistr svta amoleta ekat! Kdy mne po chvli peci jen dojede, pohled na nj mne utvrd v m teorii. Vpedu, nad branami, m kok a v nm zplavu nesmysl a na zadnm nosii, na branch, jet batoh. Zatmco j vyprn Selesiny vonm fosfty, tak on p potem a prachem cest. Jeho pinav dres napovd, e dnes, stejn jako vera atd. nespal v posteli, nbr v kov. Ano, jistojist se jedn o njakho mstnho tulka. Divn jen je, e se mne anglicky pt: "You are going to the irtan?". "Yes", odpovm j a tak jedeme spolu. Do irtanu se stdme. V irtanu zastavujeme na benzn. Vytahuju el. spirlu a na WC vam aj. Dozvdm se, e kluk, co se ke mn pidal, je Kanan, jmenuje se Keith a sedmm rokem (z nich dva pracoval) cestuje kolem svta (zmohu se jen na: "Whou!"), m (mi) dostaten vysvtluje svoji olehanost vtry, pnou, potem. M nabubelost splaskne jak vkakov bublina..., najednou si pipadm jak naehlen vletnk ze sousedn vesnice. Keith jede taky na Plovdiv. A dle do Sofie, kde m u nkoho na ztek domluven ubytovn pes net - co j neumm. Mme tedy spolenou cestu. Jedeme. Vyrme spolu tempem, kter je na mne od potku rychl. Jedu-li prvn, tak postupn ubrm na tempu, co Keitha donut mne vystdat. Pichycen za jeho batohem marn doufm, e zvoln. Intervaly, ve kterch nai dvojici thne smrem kupedu on, jsou dvojnsob dlouh, proti tm mm - co mi je trapn. Ale nedoku s nm dret krok. Take se po stdn, k nmu jsem se vybioval, udchanm hlasem omluvm: "Sorry thys is for me too fast", a popeju mu: "Good bay", neb pedpokldm, e mi ujede. Jenome Keitha s: "Its OK", mne nech, bych se za nm vezl a nepipadal si jako parazit. A tak se po zbytek dne vezu za kvajcm se kolem bez pehazovaky "na hku". Jedu o tetinu "levnji" ne on. Krmm ho za to okoldou, take mi zane kat "Chocolate men". Bhem dne spodme pt tabulek okoldy - kad.

Dky Keithovmu tempu jsem v Plovdivu o pl tvrt. Ti hodiny ped stmvnm. V Kauflandu nakupujeme spolen proviant na vaen a pivo - jen sob, protoe Keith pivo nepije. Spolen nkup platm j, a m Keith na Evropu pkn vzpomnky. Pak se rozdlujeme. J jdu vait na benznku, zatmco on chce navtvit velodrom, kter tu v Plovdivu maj. Keith je toti kanadsk champin (dle vzdlenost mezi prsty mal) v drhov cyklistice - a proto taky jede na kole bez pehazky.

Od Plovdivu jedeme krsnou krajinou. Po lev ruce mme poho Rodopy. Kopce, zvedajc se z pol, v mkkm podveernm slunku vypadaj moc pkn. Pohledu na n si uvm ve chvilkch, kdy letmo zvednu oi od zadnho kola Keitha. Kterho se jinak drm zuby nehty. Plpolm za nm jak pvsn vozk. V jednu chvli se za mne povs domorodec na rozhrkanm vehiklu. On se dr mne a j Keitha, a tak frme doprovzeni rachocenm bicyklu naeho souputnka. Vme, e je otzkou asu, kdy mu odpadne naped blatnk a pak on. A taky, e jo. Odpadne po osmi, aby ns pot jeho rachocen dostihlo a i pedstihlo. Na pici se udr deset metr a pak zase odpadne - ale s asn naechranm pem. Koukneme se pitom po sob s Keithem a zvedneme mu plec na rozlouenou. Ne, nebylo to dn "voezvtko".

Dky tempu a la Keith m dneek za Pazardzik dlku 140-ti kilometr. Za chvli bude tma. Kdy projdme skrz njakou vesnici, ve kter je park, tak Keitha pemlouvm, abychom v tom parku zstali na noc. Nepovede se mi to, i kdy vedle parku m stnek prodava meloun, a koup jedn, nepevoziteln koule, by nm nepochybn psla na veei a ochutila zvr dne. Rozhodnut, kde budeme na noc, nechvm na Keithovi. I kdy chce spt mimo civilizaci - co se mi moc nechce. Pizpsobuju se mu, protoe mne za sebou vlel cel den. Dle pravidla: "Kdy nic nen, tak nco bude", nalzme msto pro dva stany kousek od silnice, u eky, na vytipovanm mst. Veei tentokrt va Keinth. Kukuinou kai a olivov olej dodv on, zatmco j pispvm salmem a polvkou od Jirky. Bavme se v mezch monost m anglitiny - tedy nic moc. Porozumm jen tomu, e Keith je stejn star jako j, a e na rozdl od sv sestry nem rodinu, atp.

Rno mi "Chocolade manu" pe na obal od okoldy odkaz na svj web. (Z nho jsem sthnul piloenou fotku - co by dkaz s km mne svedla nhoda dohromady). Pak si podme ruce navleen do cyklorukavic, bratrsky se obejmeme strkajce si vzjemn sv pachy pod nos. Zatmco j stle jet vonm pracm prkem, tak Keith u dlouho ne. Pak borec Keith Andersson from Canada odfr smrem na Sofii, zatmco j zstanu na naem tboiti hledat "splung" - lci.

http://keiththewheelman.com/

Zatmco Keith odjel na Sofii, j jedu do Rodop, pes sv. Varvaru na Velingrad. Naped se ale stavuju v Sentebri na polvku. Slunko svt, bude krsn. Horsk dol, do kterho se zapichuje hadem kliek m silnice .84 sevena kopci, mne lk. Slibuje, e (i) dnes to bude pkn jzda. A taky e jo. Perfektn asfalt silnice . 84 se proplt mezi sklami spolu s ekou a eleznic. S ekou skkajc peejemi pes kameny. S eleznic co chvle mizejc v tunelu. Krsn, ist proda vude kolem. Pohodov stoupn stle mrn vzhru. Do kopc Rodop tu vysokch patnct, sedmnct set metr.

Hned z kraje Velgradu se nechvm strhnout reklamn tabul u restaurace. Pozvnce na lacin "MENU" nen dvod odolvat. Dky verej porci kilometr budu v Bulgaristnu o den mn, take "levy" mi te naopak pebvaj. Parkuju kolo a jdu do restauraky. Tu v Bulharsku poprv. Ne protoe bych kudlil, ale prost a jednodue, protoe se mi njak vyhbali. Co, je krom jinho pravdpodobn tm, e tu vldnou jin hygienick normy ne na Ukrajin, i v Moldvii, kde sta vynst na ulici idle, stl, hrnec, a alikrna me oekvat hosty... Menu krta nabz ke tem hlavnm jdlm ti polvky. Pi volb hlavnho jdla mm jasno. Volm nycl s kartofelem. U polvek zavhm, protoe v nabdce nemaj bor, ani uchu. Nhodn tedy vyberu jednu ze tech nabzench. Kdy mi ji pinesou k zku, tak ji pokldm za okurkov salt. Co nsledn reklamuju, kdy mi nk pinese objednan pivo: "Palsta, mne ndo sup. to sup?", eknu pchajc prstem do okurkovho saltu, nae nk zakrout hlavou. Co j pochopm jako sv vtzstv (e to je okurkov salt), a tak zdraznm, e: "Ja dal dngy za sup! Mne ndo sup!!" "to sup", ekne nk a k mmu divu pchne prstem do bl misky s okurkovm saltem. Mm pocit, e m m za blba? Znovu se ho tedy ptm, zda je ten salt polvkou a on zase krout hlavou (jako e ne), take j zase chci za sv penze sup!!!... Koloto nekoncch otzek ukon m pochopen mho omylu. Jsem peci v Bulharsku, kde kroucen hlavou znamen: "DA"! Pchnu tedy do okurkovho saltu: "Eto soup, DA", a s vydatnou dvkou soustedn zakroutm hlavou. Kdy nk opakuje po mn tuto Bulharskou "lku", tak u se smjeme oba dva...

Dve ne opustm Velingrad, tak se stavuju v Lidlu pro suenky a v obchod s podkovama pro rukavice. "Rna u jsou chladn", ekl by limondov Joe.

Silnice, po kter jedu, mne vyvd stle v, a v. Oddluje dv horsk psma. Po prav ruce mm mn rozshlou, ale vy Rilu (cca 2700, s nejvy horou Bulharska i celho Balknskho poloostrova - Musala2926m.n.m) a vlevo podstatn rozshlej, ale ni Rodopy (cca 1700). Osamocen jedu, tlam, jedu, tlam. Koleje i eka zstaly ve Velingradu. Stoupn nabralo na sle. Te pipomn stoupn z Hvzdy na Ovrnu. Pastviny nahradily voav bor lesy. ivotodrn voda prt za kadou ptou zatkou. Pramen je zpravidla "hldn" nkolika psisky, kter se nechaj koupit za suenku. Sedm a chlemtm vodu pmo z prvnho pramene co je na kraji vesnice Undola. Z 220 metr jsem se bhem padesti kilometr vykrbnul na 1400. Je pl tvrt. Ped sebou mm posledn ti hodiny svtla. Oblkm se, jedu, abych jet utrhnul njak kilometry. Nepojede-li to vak dol, nemm dnes anci oblbenou stovku najet.

Vlnm se spolu s krsnou silnic, krsnm podveerem, krsnmi istmi smrkovmi lesy. Pedjdm konka s klapotem podkoviek thnoucho fru deva. Na kozlku dva chlapy. Mezi nimi kabela s husqarnou. Uctiv je pozdravm pokynutm ruky. Odpovdaj mi pikvnutm. Ndhera. Za Pashovi se silnice konen zlom a zane "padat" dol spolu s trat. Pioblkm se, protoe slunko nedoke proht stn lesa. Po trati rouben telegrafnmi sloupy sup star soupravy. Myln se v tu chvli domnvm, e tra kon v Pashovi. Ne, sloitou cestou plnou oblouk pekonv peven do Velingradu. Pro milovnky vlakojzdy mus bt po n pkn svezen. Spchm smrem dol, protoe rno tu nahoe bude asi kosa. Po dvaceti kilometrech sklesvm z les na rove pastvin, pol, vesnic. Ve je v perfektnm podku. Pastviny, s vynutmi nedopasky, vypadaj semiov jak golfov hit. Ideln poas poslednch dn peje senosem. Kdo m ruce nohy pracuje. ensk se ohnj irokma hrbma a chlapy devnma s trojzubcema. Dcka a dorost m stejn nin jen jin velikosti. Hrabou seno do ad, a nsledn z nich kup ohromn, bezmla tmetrov kupy, a nebo je nakldaj na ebik. Jedu krajinou, kde pole ekaj na prci lid, a ne obch traktor. A lesy rostou pro chlapy a ne pro harwestory. Lb se mi - na to koukat. Pemlm nad tm, zda bych tak pracn uml i t. Pravdpodobn ne, kdybych nemusel.

Zastavuju se u studny s rumplem pro vodu. Pmo u n, pod stromem, le tlo psiska. Z nafouknutho bicha mu ln srst obnaujc ki. alostn pohled je na tu mrtvolu alujc svtu. V okamiku kdy ji mjm na pl metru, tak se pohne. Zvedne hlavu, oteve zakalen oko. Naped se leknu, a pak se mi udl patn nad bdnost psho konce. O vodu z tto studnky ztratm zjem.

S tmou nad hlavou si piznvm, e k (na orand vyhldnut benzn) stihnout nedojedu. Kvalita silnice nen takov, abych si troufnul na non jzdu. Zajdm tedy na pole, stavm stan. ka, kter mi za nm bubl do tbetn ptk, se jmenuje Mesta. Zavede mne do ecka pes Gotce Delcev. Za tmy, pi elovce, vam fazole s prkem. Parda. Stovku jsem neurazil, ale tch deset co mi do n chyb, mne nemrz. Dnes to bylo spe nahoru. Take taky parda.

Rno v osm lezu z teploukho prdky vyhtho stanu. Z ojnnho pole sl zima. Grdusomr tahomru namil -1C. Otepu se zimou. Vyrm se, postavm na aj a zalezu zpt do stanu. S pr loky erstvho vzduchu vystam do devti. To u na slunku taje jinovatka a m nechu.

Na prstky si natahuju krsn nov rukavice. Gratuluju si k jejich verej koupi.

Benzna, ke kter jsem chtl vera dojet, je na svm mst. I kdy to nen shelka s rovm paprem a hudbou na WC, tak je u n stoleek, lavika, plcek pro stan. koda, e jsem sem vera nedojel, bylo by to tu lep. Zastavuju u n, abych nkam na Mion umstil podkovu pro tst vera sebranou z asfaltu. Poho Rila, majesttn se zvedajc nad okolnmi kopci, je doslova na dosah. Poledn slunce do n opr sv fotony. Mu na t scenrii oi nechat. S umstnm podkoviky jsem spokojen. Pyn si to fotm - tak mlo mi sta k tomu hejiv jeitnmu pocitu.

Za Belica, ped Razlog, odbouju z hlavn 84, na ne tak dleitou 19 drc se eky smr Gotce Delcev, smr ecko. Prv se na n realizuj asfalti. Pokldaj nov koberec - parda, dokud mne nevyk, stejn jako ostatn, na objzdnou trasu. Na t je zase pro zmnu asfalt pouze msty. Nemm pont, jak dlouho bych se musel cestou necestou tlouct, a tak se otm o 180st a jedu zpt na Razlog. Mrz mne to, ale jinak si k lepmu povrchu nemu pomoci. Nejsem tvrk, kter by si liboval v otolin, a pak je tu jet jeden dvod. Pojedu-li do ecka pes Razlog, tak mm nadji, e se jet jednou potkm s Keithem. Kter tam tudy m jet taky.

Cestou do Razlog zastavuju u ndhernho pravoslavnho kostelka, schoulenho pod ndhernmi kopci Rili. Zkoum dobrotu popa, kter kostelk hld, a prosm ho o oht kolnek v hrnci. Kdy mi tvrd, e nem "ago", tak ho konfrontuju s kouem stoupajcm z komna nad dm, z nho vyel. Podv se ve smru, kterm ukazuji, a ...mlky dstojn odkr. Dobrischte, Bansko, Razlog. To jsou dle infrastruktury zejm centra turistickho ruchu. Bodej by ne. Kopce nad nimi pipomnaj piatost a mohutnost Tatry.

Sedlo nad Razlogem, kterm se prodrm pes Rilu, m nizoukch 1200 metr, a kopcm nade mnou do 3000 mnoho nechyb. Nahoru dofunm bez slzn na jeden ztah, a oblkm, co mm. Ukrutn tu toti fouk. Tisc vkovch metr ztrcm na deseti kilometrech. Takov koda!

V Simitli jsem na E79. Spojce ecka s ostatn Evropou. Tu bych mohl opt potkat Keitha, kter chtl jet ze Sofie do ecka - na Olymp. Doufm, e "big trafic", kter na E79 lze oekvat, peiju ve zdrav. Dv, ne se do rumce vydm, tak se stavuju v obchdku na jogurt, a vysvlct se do "krtkho". Tady dole je zase teplo - a moc.

Kousek za Cherniche se eka Struma, koleje a m silnice se dostvaj do seven kopc. Cedule s radou idim, aby se sousteovali na jzdu, a nezevlovali po okol, je v kad zatce. Krtk tunely jsou prhledn. Te, po sezn, tu provoz, ale (dle mho soudu) nen nikterak dramaticky nebezpen. Ale v sezn mas turismu bych tudy jet nechtl. zk silnice bez krajnice lemovan svodidly neskt cyklistm monost niku. To je ale jen na cca dvacetikilometrovm seku. Za nm je irok krajnice, irok silnice. Ve vesnicch, mstekch a na odpovadlech, je silnice obroubena nepebernm mnostvm stnka. Prodvaj pln vechno. Koberce, koeiny, drogrii, med, ovoce. Mne zajmaj posledn jmenovan. U jednoho z nich zastavuju a kupuju tyi broskve + dal tyi ve stdiu poten hniloby dostvm jako bonus. Se svolenm si sedm na idliku, vytahuju varnou spirlu a vam kolnka s broskvemi, a pak jet kafe, aby mi to dvou hodinov posezen potebn alespo k stenmu nabit orandy lpe uteklo. Stnkae jsem pitom nezajmal. Odeel hned pot, co mi prodal ty broskve a kvnul na idli, k vedlejmu kolegovi s keramikou - ani jemu kefty mnoho nejdou. Hold u je po sezn.

Na noc zastavuju u benzny, kde jinde? Ptm se pumpae po metru tverenm pro stan. Ten si se mnou nev rady. Nechce mne vyhodit, ani mi to dovolit, protoe vude jsou kamery, kter sleduje boss. ... a tak mu vol, zda mne m vyhodit nebo ne. Nedivm se. Strach o prci nen iracionln. Boss m zejm srdce z ryzho zlata. Dovol mi toti camp za benzinou pro dnen noc. Jeho vstcnost mi otvr pstup k lavice, stoleku, zchodu, zsuvce. Mvnutm kouzelnho proutku jsem pro pumpae VIP hostem. j se mm!

Rno je mch oblbench plus deset. Nezahlm. Strkm spirlu do hrnku s vodou, vyzvedvm si nabitou orandu, istm zuby, jedu - bez sndan. Na tu se zastavm o kus dl, a slunko povystr rky a zane ht. aj, dostaten sladk, pro zahjen dne sta.

V Sandaski v Kauflandu utrcm posledn "levi" za posledn nkup. Za dv hodiny mi v ecku budou k niemu. Kopce, kter mne oddluj od Makedonie, vypadaj pkn, nekodn.

Za Sandaski drobn zdrhel - m pokojn E73 se mn na dlnici. Zkaz jzdy pro kola je zejm z cedule, objka vak nikoli - tak jedu rovn, protoe GPS navigace mi prozrad, jak krkolomn bych musel 15km dlouh dlnin sek pede mnou objdt.

Ped hranicemi v Kulata se dlnice pro vyvolen, mn zpt na silnici pro kola a povozy. Tsn ped rou "vartuj" policist. Dohl na il ivot. Obchdky, trhovci, restaurace, benznky, auta, lid, zvata. Ped veejn pstupnm WC si za pomoci prodluky vam naped aj, a pak kolnka. Pojst jdu k benzn. Shrben staenka mi nabz renec, svat obrzek... Renec nepotebuji a svat obrzek u mm z Rumunska - je na nm Kristus, jemu ze srdce tryskaj ve barevn paprsky. Co je nejastj obraz, kter jsem v pravoslavnch kostelch, krom ikon, potkval. Ukazuju obrzek babice a ona kvne hlavou. Na znamen pochopen, e jej artikl nepotebuji. I tak j dvm posledn bankovku, kterou jsem si schovval na pamtku. Je vn pihrbl. Boreci u sousednho stolku ji hrub odstr nohou. Nem to lehk.

ecko

Zatmco vjezd z Bulgaristnu je bez front. Tak na vjezdu z ecka ek na prohldku mnohakilometrov ada seskldan ze katulek kamin. idii samoti zstvaj uzaveni ve svj mikrosvt. Espzetky jejich truck jsou zpravidla zpadoevropsk. Nos ven nevystr, ale ruku s cigaretou jo. Kdy mi s n nkter nazna pozdrav, tak mu odpovm - pochopiteln. Spoleentj, drunj a schopnj se spolen bavit jsou balknt idii. Za pomoci rybskch stoliek se hloukuj, hraj karty, pij aj, nadvaj na celnky. Vzjemn se pedhnj, kdo mne hlunji, vtipnji pozdrav. Lb se mi to. koda, e prv nic nepotebuju: cukr, sl..., e jsem tak sobstan.

eckem pojedu jen mal kousek. Pijel jsem sem jen proto, abych splnil sv pedsevzet, projet se po vech Balknskch sttech. Piem, dlka prjezdu tou kterou zem nen v tto rallye dna.

Hned od hranic m silnice kvalitu dlnice, ale se statusem normln silnice. Na irok krajnici dvouproud silnice jsem sm. Provoz je minimln. Takka dn. Take se mu otoit do protismru a v klidu se pr metr vrtit, abych z asfaltu zvednul krsnho, na dv kreditn karty velkho motla. Opatrn ho vkldm do pytlku v (blhov) nadji, e se mi to povede. Neda se mi to, a tak jeho mrtvolku, se setenm pelem z kdel, hzm za svodidlo. Kdy si beru Mion, tak se od pednho kola ozve zlovstn nekompromisn zasyen: "Sssssssssssss". Klidn (myleno s klidem) otom kolo vzhru kolama a vymnm pedn dui, z n uel dnsk vzduch. Po mnoha tiscch kilometrech, potm- li i minul vandry tak cca 10000, jej prvn defekt. Zzrak!

est kilometr za hranicemi, v Neo Petristi, odbouju z mocnho ernho asfaltovho pruhu doprava, podl hranic na vedlej. Smr Akrithori a Kilkis.

Je vedro a tak si v obchod kupuju nanuka. Nen patn, ale fky co vis na vtvch pesahujch ze zahrad jsou lep. Podstatn. eck vesnice se mi zdaj vylidnnj. Od Makedonie mne dl stle stejn, bezmla 2000 vysok kopce njak "Planiny". Objdm ji u od rna. Jej svahy iv vodou sladkovodn jezero Kerkini. Silnice, po kter jedu vede nad nm. Pohled na jezero je obdobn jako na Rozko ped Nchodem. Taky to je takov blak. lapu, jedu oputnou silnic. Nikde nikdo.

V podveer se pede mnou ukazuje Dorjansk jezero, kter vyhlm. O jeho vody se dl Makedonie s eckem. Jeho objezd mne pivede na hranici s Makedon. Je teplo, silnice dobr, a tak zapnm svtla a do Akritas jedu dal ti hodiny - do devti.

Stan stavm pi elovce za tmy, ped sputnou zvorou - u veejnch zchodk. Na zamlenou koupaku v jezee u je (pro mne) pozd. Na zchodech nikdo nen a tak se tam (zaven v kabince s kotlkem vody) v klidu vysvlkm do naha, abych ze sebe smyl prach cest. Pak si tamt spirlou uvam aj, kter v kldku popjm venku u stolku. Salm, chleba, ajk, teplouko. Parda. Dva psi, co pili na m zatkat, ukliduju krajcem chleba. Kupodivu po nm chapnuli dv, ne dopadl na zem. Jako bonus jim pidvm na vyletn krabku od margarnu, kelmek od jogurtu, lupky od salmu. Msc nasvtluje kopce a jezero. Komi se nekonaj, parda. Odtud dom to mm odhadem 1300km pmoarou jzdou na sever, co je akort, chci-li bt do dvactho doma. Uvm si samoty, mm tento jej druh rd, dokud mi ji nepokaz svtla a echtn motoru kamionu. S ufrknutm, zalajfuje ped zvorou - i pro nj je zaveno. Je to "chlak", a tak do poklidn noci co chvli zarachot jeho chlazen. Znechucen lezu do ne prv zvukotsnho stanu. Do u si vkldm tlumie - kuliky z toaleku. Spm.

Rno si beru na zchod dobitou powerbanku, muchlm stan, jedu. Kamion bhem noci pibylo dalch est. Dvaj mi nskok.

Makedonie

Celnk se mne zeptal na nrodnost, cl cesty, jak se mi spalo, a pak mi otisknul templk do pasu. Po vejkovsku zasalutoval a popl: "Dobro doli". Kdyby to byl Rumun, tak ekne nesrozumiteln: "Drum Dun!"

Dorjansk jezero dopoledne, v obklen kopci (1500), je poklidn. Rybi na lokch, rackov ve vzduchu, civilisti ourajc se do obchdk pro noviny podl turisty oputn ple. Na koupn u to nen. Pohoda.

V kopcch nad jezerem vinice. Hroznov kuliky ve stdiu super kvalita. Mylenka: "jet nikdy jsem nejedl tak sladk" mne napad po kad rozkousnut kulice. Na ochutnvku jsem tu prv vas. Vinobran toti prv probh.

Ve Valandovo drobn zavhm kudy dle. Doleva? Doprava? Pak se rozjedu cestou, kterou mne posl cedule k obchodu - doleva. Proviant na dv hodiny nakupuju v obchdku se vm monm. Kluk ped obchodem o nco adon. Je u velkej a tak dostv obal od okoldy - aby ho jako vyhodil. Tzav se na mne podv, a pak mi ho vsune do brany. Pochvlm ho: "Dbro", za to e ho nehodil na zem.

R1102, po kter se sunu propojkou dlnic, spojkou mezi Blehradem a Solun. Je tu len provoz. Pro dva kamiony a m je silnice bez krajnice zk. Truckerm, kte jsou ohledupln a s pedjetm m malikosti posekaj, zamvm. Za tmi neohleduplnmi plivnu jedovatou slinu. Silnice se krout mezi kopci, proti toku eky Vardar. Je krsn. Vysoko ve skle nad n se in stavbai dlnice, kte tam tesaj bagry a rypadly chybjc dlnin propojku trasy: Blehrad - Skopije - Thesaloniky - Atheny. I proto tu je takovej provoz. Vtina ze zaprench nklak pat k t stavb.

Potkvm prvn esk espzetky. Pat vletnkm od moe thnoucm z ecka do esk kotliny.

Ped Demir Kapia se m R1102 mn na dlnici. Z nieho nic, nen kam uhnout. Frm po n, uvajc si pocitu bezpe z nebvalho prostoru kolem sebe. V Demir Kapia z n sjdm k zsuvce na benznu - uvait si kafe, peprat prdlo. Slunko hne, se schnutm nebude problm. Opt drobn zavhm, kdy mm znovu najet na dlnici - tu u toti je zkazov znaka a objzdn trasa. Po skuten drobnm zavhn na ni opt vjedu - nechce se mi na asfalt mizc v dol. Tunely, dle orady, na nm nemaj bt dn. Pokud mne chytnou policemani, budu tvrdit, e jedu od napojen R1102. Tam jin volby skuten nebylo.

Frm po dlnici, zatmco krajina kolem je sam kopec. Z dlnice mne svd a uniformovan regulovk. Mm za to, e tu na mne h, a tak mi pad kmen ze srdce, kdy spolu se mnou odvd z dlnice i vechny ostatn. Ped nmi je njak uzavrka. Provoz na vedlej je opt ds a hrza. Oi nemaj as vnmat krsno kolem. Pod dokoleka tkaj ze zrctka na asfalt. Co je mimo tuto mnoinu je nezajm.

Dky dlnin jzd jsem v podveer ve Veles o 120km dl a o pr metr v. Jo dnes mi to jelo. U pramene na kraji msta omvm tlo a plnm flaky a aludek. Mm ze jako velbloud. Veles (velikosti umperka) na mne psob starobyle, multikulturn. Podl kolej a eky Vardar, kter ho rozdluje na dv sti s kostely a minarety, dojdm do centra. Kupuju pivo, salm, chleba a mau dl. Nad mstem je "zero Mlados", kde bych chtl spt.

Veden orandou a svtlkem elovky po R 1102, k vod dojdm kolem devte. Hvzdy a plovouc msc mi nad hlavou krsn svt. Stmv se den ode dne dve. Jak slunko zaleze za kopec, je tma bhem deseti minut. Stan stavm u laveky a stolku. Na ploe pede mnou se kolbe svtlko uprosted hladiny - asi ryb. Fena co pila, vyrabovala ko a ve co v nm bylo, rozmetala po jinak uklizenm okol. Msto aje piju pivko. Je dobr. Dlouho nevysedvm. Potebuju zmnit rytmus dne. Z pozd vstt a dlouho jet, na brzo vstt a brzo konit.

Rno je (mi) kosa. Z jezera, od st a z aje stoup pra. Po dlouh dob jsem vail na plynu. Dosud jsem "gazu" spoteboval necel dv kartue. Jedu holt krajem levnch vyvaoven.

Za pekeln vysokou hrz drc pohromad vody "zera Mlados" (podle m to je tedy pehrada) m R 1102 pozbv na kvalit a ce. Jej drobiv asfalt te irok na osm ovc mne vyvd vysoko nad dlnici, po kter jsem frel vera. Smutnm po jzd na n a tak pi prvn pleitosti - drou v plot na ni zase najdm. M bt pede mnou sice tunel, ale z kopce dol jeho dva kilometry proletm jako kulka hlavn. teni se to me zdt blzniv a nebezpen, ale nen. Naopak, je to chytr a bezpen. Vte mi.

Z dlnice sjdm za kopcem v Katlanovo. Maj tu krsn kostel s vedle stojc zvonic. Zastavuju u nj kvli zsuvce (kafe) i modlitb. Ob mi je teba.

Dl jedu zase po R1102. Projdm vesnicemi tvoc pedmst Skopje. Vlastn to je jedna dlouh ulice (silnice) s velice slunm afaltem. Domky stdaj krmky a dlny, servisy, pastviny. Na vem je znt, e MK neije rozmailm pltvnm. Auta, boty, vci slou do poslednho dechu. Tak jak to m bt. Bl std nahndlho Turka. Minaret std kostel a tak pod dokoleka. Na svainu jdu na laviku ke kostelu, protoe je bl obchodu (v nm jsem nakupoval, a nechal na dobyt orandu) ne meita. Ped kostelem shluk krsn ist svten obleench lid. Bhem svi "To" na mne pijde. Zavytm si, e jsem vsadil na patnou kartu a nezajel k meit. Pi obchzce kostelnho parku narazm na socilky (pnsk dmsk umyvadlo tekouc voda, toalek). Jak pokrokov mylen!

Skopje projdm po dlnici. (Kdy se doma podvm na jej pamtihodnosti, tak mne zamrz, e jsem nejel skrz "starij gorod"). V jednom moment se dlnice zmn na silnici, a ta pot na "p znu" zenou semafory. Obchody, obchdky vude kolem. Pirozen frmol proezv zvuk cirkulrky, s kterou pijel zkaznkovi poezat dv jej majitel. Jo, pro ne? Velk erven vlajka se zcm slunkem je Makedonsk - i to zjistm a doma z Wikipedie.

Za Skopje bych ml jet doleva, k jezeru Ohrid - chci-li dodret pedsevzet projet vechny Balkn stty - a pak do Albnie. Jedu vak rovn smr Republika Kosovo (RKS), protoe z hor kolem na mne jde zima. I kdy je Makedonie velk jak Morava tak m estnct hor vych ne 2000 metr. To u mus bt nkde vidt. Navc, klikou do hor Albnie bych "ztratil" pt dn.

Pknm kaonem opoutm MK.

Na hranicch mrn fronta, kterou pedbhm. Odchod z MK bez problmu. Vstup do Republika Kosovo (RKS) s drobnm problmem. Dve ne mi celnice vyd pas, trv na tom, abych si oblknul triko (jsem do pli tla - slunm se). Vymh to na mne tm, e nkolikrt po sob zopakuje slvko: "T- shirt". Bez pstojcho nahndlho obana bych nepochopil, o j jde. Kdy se navleu do trika a dostanu se k svmu pasu, tak se na rozlouenou podvm na mho tlumonka. Ten obrt oi v sloup - jako e to je blbost, anebo, jako e j jsem blbec. Nevm, kadopdn v triku zstanu.

Republika Kosovo (R.K.S)

Mm pocit, e R.K.S je odlitkem Turecka hned, z kraje, tedy od Han il Elezit. Meity, Turkov v hbitech, otkovan eny, rozvern sebevdom dti, ajovny, v nich obtloustl prdelat mui pebraj korlky, a v nich eny (na rozdl od ps) nemaj co dlat. V obchod si kupuju kolu a bann. Po pivu jen pokukuju, abych vdl, zda je k mn - je. Tureck npisy doku pest, ale ne peloit. Zlat "bukvy" - ty je zase pro leckoho obtn pest, peklad pak je zpravidla hrakou.

Pkn kaon . Lepenci, kterm jedu, pokrauje kaonem . Nerodime, do nho odbouju ve smru Prityna. Kaon kon sedlkem, kterm se dostvm zpt do povod ernomoskho. Kopce kolem 1500 - 2000 metr. Parda. Krtk rozhovor s Kosovkem v budce u cesty - v anglitin. Nedoke mi vysvtlit, pro mstn neum rusky.

Na posledn dnen kafe zastavuju u vulkanisra. Tch je podl cest pomrn dost. Vtinou maj pinav ruce, laviku, stoleek a rychlovarnou konvici. Navc maj zpravidla zjem a as "pokecat" nad mapou, fotkou rodiny, udlat mi na pr minut spolenost - ne vyrazm k dalmu vulkaniztorovi na pokec a aj. Nahrazuj mi "pocestn" prodavae meloun. Ty u jsem nepotkal pkn dlouho.

Po stovce zastavuju pl hodiny ped objevenm se prvn hvzdy na nebi, u benzny ve Ferizaj. Zdvoilou anglitinou se ptm pumpae po campingu. Ten si s moj prosbou nev rady. Posl mne za kolegou. Ten si taky nev rady a tak vol bosse. Kdy pijde s "Sorry. No." Tak hrbnu po klipsn a popojedu k dal benzn (1km). Tu je to nachlup stejn - vol se bossovi. Potm s tm, e tu to vyjde a jsem rozarovn (no nen to hezk slovo?), kdy ne. Abych jim to platil, tak si drobn zabrblm, ale jen tak, aby mi nevyfoukli kolo.

Kdy stavm stan na pastvin, vychz prvn hvzda. Hlasy nesouc se z okolnch minaret se vzjemn propltaj jako stanov ry. Pkn se to poslouch. Je, a rno bude, jet vt "koso". Jsem peci jen trochu vysoko - a navc v Kosovu. Do stanu zalzm, zatmco nade mnou vlaje voln nkolika mezzun: "Allah Agbar", Allh je velik. Skuten to tu je jako v Turkiji. S tm rozdlem, e tam jsem vyhozen od benzny nezail ani jednou.

Rno je kosa - dle pedpokladu, a mocn rosa = bude pkn. Tet dopoledne po sob se do dest hodiny musm zahvat pohybem neb mne nesta zaht mj textiln obal. Potebuju pikoupit mikinu - nejlpe s kapuc, dlouh nohavice - nejlpe nepromokav, a rukavice - nejlpe zateplen..., jo a boty - nejlpe kotnkov

Jedu placatou krajinou. Kopce za mnou, pede mnou rovina. Zdravm se se kolkama co lapou po krajnici do koly. e bych vstval tak brzo? Bhem dopoledne se otepluje, vyjasuje, zahvm. Parda. Nkde v njak vesnici lezu do seke. Nic, z toho co potebuji, tu nemaj. Snad jen boty. Ty ale maj moc hrubou podrku, take se s nimi nevejdu do klipsen. koda.

Pritina, je pro mne pojem ze zpravodajstv TV z "nedvn" vlky. Vc o n nevm. Pro mne to je jen tranzit msto, ve kterm jdu hned z kraje do XXXL marketu. Nkup tech rohlk, vlaku, a piva s obhldnutm cen actva mi zabral dv hodiny - hrza! Vckrt do obchodu vtho ne 10m2 nepjdu. Skrz Pritinu se protlauju tlaenic aut. Nraznk na nraznku. Znaen na Mitrovici dobr. V proti pruhu za auty a svodidly se sune plechovou ka cyklotuanka (holka cyklo turistka s heavy bicyklem). Zamvme si s smvem. Mme se rdi. Drobn si vytm, e jsem do Mitrovice, kam dnes mm, nejel jinou cestou. Ale moc ne. I tato protlaovan velkomstem (220 000) pat k cyklistice. Na benzn za mstem si vam samoobslun kafe. Jdu na zchod - nic moc. Jet e nejsem holka s dlouhou sukn.

Rovinkou za Pritinou se nom do kopek, a la Jizerky. Kolem cest mraky vrakovi. Potkvm dal mini kolonu ty nzkch irokch dlouhch ternnch aut s americkou vlajkou a npisem "K FOR". Nkterm z nich, otevenm kabrioletm, kouk ze "stechy", hlave kannu. Yenkiov v nich maj uniformy, helmy, zbran. Pohled na n mne ukliduje. Chtl bych si "amky" vyfotit, ale nikdy to nestihnu.

Ve dv hodiny jsem ped Mitrovic, nebo Kosovskou Mitrovic. To podle toho na jak to je napsno tabuli. e je otzkou asu, kdy ten npis nkdo "oprav" sprejem, je jasn. Ale to je vude. Ve panlsku, na Slovensku, tady...

Krsnou krajinu kolem hyzd nepodek. Potkat cestou smetit nen (tu na Balkn) zas takov problm. Na t nad Mitrovic objevuju svetr, ani bych ji musel obrtit vzhru nohama. Hned na mst si ho zkoum, neb na pozdj reklamace nebude brn zetel. Sed mi - take ho beru. O zatku dl funguje myc linka na koberce. Brzdm u n. Po drobn domluv, hzm tomu co koberce wapkuje pod gumky nalezen pulvr. Pikvne, usmje se a svetr mi vywapkuje, posype pracm prkem, pejede rotanm kartem (to mu mus kolega pomoct a stoupnout na nj) a znovu vywapkuje. Po pedn naznam gesto placen - a jsem odmtnut. Parda. Pak svetr, z nho cr voda plcnu na suc msto - na zadn branu na stan. Do veera uschne a rno si ho obleu. Pi jeho pitahovn mi vak rupne emen. Co je blb. Zachrnm to gumicukem, ale chtlo by to sehnat brane. Mm tst. Za dal zatkou m dlnu vadlena. Kdy s emenem v ruce vlezu dovnit tak ji, oddychujc na kanapi, probudm. Gestem ukazuju, o mi jde. Neme nepochopit. Pochopila, ale patn utren tmen piila (ten promine, ale nechce se mi to tu vce popisovat). Take to mus udlat jet jednou. Bhem opravy m chu se bavit. Nerozumme si vak ani slovo. Ukazuju j mapku cesty, fotku rodiny. Za ob sklidm pochvaln pokvn hlavou. Je hotovo. Tajn doufm, e mi k pochvalnmu pokvn hlavou pid jako bonus opravu zdarma. Ptel bran by nad tm dozajista Kosovkovi z Kosava mvnul rukou. vadlena vak chce penze, tomu taky rozumm. Pi placen j vyszm na stl jedno, dv a nakonec ti eura. Nebyla to pln lacin oprava.

Za kruhkem bom doprava za krsnou modrou meitu smr slovantina - Zubni Potoku. Stavuju se v lkrn pro on kapky - jsou levnj ne u ns. Ne sednu na kolo, fotm multikru s ernmi plty ehosi. Vzdlen mi to pipomn to irsk "coal". I tu mi tvrd, e to je "coal" - uhl. Asi nebyli v Ostrav. Na autobusku kupuju grilovan kue. Za cel platm 3e. vadlena se mnou udlala dobr obchod. Za 1 hodiny si vydlala na grilovan kue. Za autobuskem se stavuju u pomnku. Na ulu jsou na nm peneseny fotky zachycujc exodus uteenc sunoucch se dlouhm zstupem mezi kopci odnkud nkam. Drobn zabloudm a tak se musm promotat na jinou silnici, abych jel na Zubni Potok, smr ern Hora.

Cesta do Zubni Potoku, proti . Ibar mi pipomn jzdu proti Morav do Hanuovic. U si nepipadm jako v Turecku. I proto, e lidi tu nejsou tak osmahnut od slunce. Vesnice vypadaj jako vude stejn - domek, dvorek, zahrada. Na dvorku ped chalupou lihovar. U jednoho se nco dje. Nen za plotem. Sta zastavit, slzt z kola a udlat krok pes pkop. Take brzdm a jdu k nmu. Lihovrek obsluhuje kluk mho vku. Podv mi ruku pinavou od pikldn pod kotel. K m radosti mluv rusky. Nechvm si od nj vysvtlit, jak to funguje (jako u ns) a do (mho) plechku nalt jeho losk produkt - k tomu rakija je to ze vestek a chutn to jako slivovice. Ne muslim nen. Chvli s nm posedm u stolku a pak se zvednu. Dv mi sebou chleba a dv velik jablka. Ve vesnici Zubni Potoku jdu nakoupit. I tu mohu platit eurem, zpt mi ale chtj vrtit jejich "un", o kter nemm zjem. Ztra budu v jin "country", take z obchodu sejde. Dobe, e mi dal lihovarnk k jablku i chleba. Stovku mm odkroucenou a tak jedu spt, k pehrad nad vesnic. Pedpokldm, e tam bude klidn msteko pro stan.

K pehrad dojdm se setmnm. Je to akort. Pehrada mi pipomn Pastviny. Lesy kopce kolem. Parda. Po msteku pro stan nikde ani stopy, o lavice, zchdku nemluv. Z domku na hrzi vychz naped svtlo, a pak lovk. Vysvtluju mu, kdo jsem, odkud kudy jsem pijel, o my jde - to mn ndo. Odpovd krtce: "Nt", s tm, e to tu hld. Nemm kam jet - tma zhoustla, a tak do nj zanu bt argumenty "paem mn ndo zds addych..., atd", jsem rd, e je bl a um rusky. Vymkne do t mry, e ekne: "Pokej. Za pl hodiny pijde jin strce, a s tm se mon domluv". Jin strce pijd ani ne za dvacet minut - je to ramen (na fotce vpravo). Kdyby chtl tak m zvedne i s kolem. Jenome on nechce. ekne: "Da". Parda. Zatmco si stavm stan, pijd jeho kamard (taky obr). A si postavm stan, mm jt za nimi dovnit, do domku. e bych se vykoupal? Uvnit domku, je krsn teplo. Uvdomuju si venkovn chlad. Televize je naladna na srbsk program. Ptm se po spre, nen tu. Po zchod - venku za domem kadibudka. Dostvm idli, pivo a monost ujdat sulc z misky. Je pikantn, pro mne, pro nho je pikantn i krupin kae, a moc. U toho co pijel jako druh, to mm dobr. V zatm posledn zdej vlce mu dlal velitele "oe charij elavjek" - ech. Na obrazovce digifoku hldam hrze (zde m ve svho hldae koly, nmst, pamtnky, meity, kostely, ani by si jich lovk jedouc kolmo vimnul) ukazuju svoji cestu. Mm pocit, e si je zskvm - do chvle dokud jednm z mnoha ppitk nepipiju na zdrav americkm "solders" - to mm pocit, e mne svou a hod do vody. Oba svorn zanou na amerikny nadvat, jak je bombardovali, stleli, rozdlovali. Hoi maj amky rdi, asi tak jako my rusky po roce 68. Urychlen se omlouvm a operativn mnm tma. I tak my vysvtluj, e Kosovo dv patilo k pravoslavnmu Srbsku, co se nelbilo zdejm muslimm, ti by zase radji k Albnii..., a tak vzniklo RKS. Po vypit piv a zdlbnut sulcu mizm do stanu. Venku, pod jesenickmi kopci, u vody, je vn kosa.

Kdy v sedm rno vystrm nos z vyhtho stanu, tak musm napotat do desti, abych za nm vystril i zbytek. Slunko bzliv pchajc do mrak mi dv nadji, e bhem dne bude lpe - snad. Sbalm stan a jdu do strnho domku pro elektrorouty a na aj. Tak, jak mne vera m bodyguardi informovali je tu u jin strn. Nen tak dobrm spolenkem jako ti verej. Ml a u na telku, zatmco j mu drobm na stl. Uvm si bjenho tepla slajcho z akumulaek.

Zavleen do veho se dvm do pohybu - podl pehrady, smr Srbsko. Silnice mne vede nkolika tunely, pes nkolik most. Pkn jzda. Dopoledne vstupuju do Srbska, ale jen na kousek - dvacet kilometr.

Srbsko

idi ekajc v ad na odbaven na mne mvne. Vyklon se z oknka. A zavol nco, emu napl rozumm. Chytm se toho lana a tom nazpt. Zastavuju mu u kabiny. Potebuju sl. Bez problmu mi ji dv a jako bonus pidv kus kabanosu a tyi jablka. Dkuju po jejich: "Chvala".

ern Hora/ Monte negro (MNG)

ernohorsk celnk se mne pt (skoro esky), jestli ke mn patil ech, kter putoval vera skrz jeho celnici na stejn naloenm kole, a za sebou jet thnul vozk se psem. I kdy jednoho takovho blzna znm, (shodou okolnost je taky ze Zbehu), tak zakroutm hlavou, protoe pedpokldm, e Roman je touto dobou nkde v Austrii. Kopce kolem pipomnaj Moravsk kras. Jen jsou o nco vy, maj kolem 1000 metr. eka Ibar, kter se zmnila na ku, a kter se stle drm, se krout mezi nimi. Dole pode mnou v kaonu. Pkn. V prvn vesnici (Bac) se stavuju na nkup. Berou i vrac kovou mnu - parda. Nad vesnic se zastavuju na smetiti. Zbn prohldnu jeho obsah - nic vhodnho. A dlouze se podvm po okol - ndhera.

Silnice je perfekt. Hladk asfalt a svodidla, oddlujc mne od rokliny, j dvaj punc dvryhodnosti. M-2 nen moc frekventovan a tak na n nevad absence krajnice. Postupn mne provd skrz skaln masiv kaskdou krtkch tunel a pes dol adou vce i mn klenutch most. Jsem cca 850 vysoko a proda, kterou mne vede, kterou se sunu, m krsn podzimn barvy. Dvaj ji romantick ndech. Lev zatka std pravou. Tunel, most. Zelen barva ervenou a tu zase lu padajcho list. Fakt ndhera. Fotm, zastavuju, koukm za kadm "rohem". Kadm lpnutm odhaluju dal nov krsn pohled na svt. Uvm pocit, radost objevitele, kter nhodou narazil na to, co hledal. Nevad mi, e jsem tu sm. Naopak se mi to lb. Krsn jzda mne nabj a posiluje. Funguje to jako perpetum mobile. Peje mi i poas. Je pkn, ale pomrn chladno. Na to, e jedu pod do kopce, jsem celkem zavleenej. I kdy slunko svt. S atnkem, kter mm k dispozici, to tu v okamiku ochlazen dlouho nevydrm. Mrky plujc po nebi dopluj barevn spektrum. Jo, je to hez, ne kdy je "vymeteno".

V Kalae se nechm zlkat infotabul a bom doprava na cyklotrasu. M bt 100% asfaltov - a je. Silnika irok na jedno auto mne vyvd 1350 metr vysoko. U studnky, kterou pokldm za vrchol stoupn, se naliju vodou, naplnm pet lahve, zavleu tlo, a zanu klesat dol smrkovmi lesy, kter se tu znovu objevily. Dosud mi umly, vonly borovice. V 18.15 (tu u plat n as) zapadne slunko. K reflex vest, v n jedu neustle, pidvm blikaku a elovku. Potebuju jet jet, abych se na map posunul o kousek dl. Abych ml co dlat. Abych nemusel spt tak vysoko.

Msto k pespn vybrm pod stromem na kraji louky kus od cesty za pomoci elovky vymrzl sjezdem. Tm se do stanu. Ne do jeho tmy zalezu, vystra mne zvuk lmajcch se vtv a pak dusot. Z lesa za mmi zdy se na loku pede mnou proklest pan jelen. Kmen mi padne ze srdce, kter se zase rozbhne. Taky se jdu "napst", tm se na fazole s prkem.

Rno je syrovina. Rjeka Vrbika bubl kus ode mne. Podzim je tu. Koukm do vlezlho studena. Kdybych nemusel, tak bych zstal leet... Bhem tech krok mm od rosy mokr kecky a umolousan nohavice teplk. Budou m zbst nohy. Poteboval bych lep boty (nejlpe kotnkov - jak u tu bylo zmnno). Pi motn mokrho stanu jsem rd, e m rukavice maj gumov ztr na dlanch a nepromo se, ale na opltku u moc nezahej. Co mne stailo zaht ped trncti dny, u nefunguje.

Jzda po silnice pokrauje. Dnes u to nen takov parda jako vera. Ale pod to je dobr klidn jet. Nikde nikdo. A na kiovatku, kde se napojuju na hlavn, smr Bijelo Pole, kam klesm spolu s vodou eky Lim. Na kiovatce, na kter jsem podle verejho plnu ml jet doleva, a skrz poho Dormitor se zakousnout do Bosny, jedu doprava, do nin podl eky, do Srbska.

D隝 bu do m, a j zase do pedl. S mokrma zdama se zachrauju na benznce. Potebuju sehnat nco do det, bezpodmnen. Pod to odkldm, ale u nen kam. Byl to nerozum, vyrazit na podzimn tour bez ik obleku do det. Po deti je zase pkn, ale zima. Kaonem podl . Lim se vracm do Srbska. Aktuln kurz - na Blehrad!

Z tahu na vchod (Na Blehrad! Vvro na Blehrad!), odbouju v Bistrica na sever. Pojedu na Gorade.

Kus za Bistrica seven mezi kopce zapnm svtla. Dvody jsou stejn jako vera - posunout se na map... Putuju non tmou. Lb se mi to, uvm si to. Kousek pede mnou je Priboj. M tam bt benzna. Po dvryhodnm asfalt oputn silnice jedu k n, spolu s temnou vodou eky Lim, kter mi dlala spolenici po cel den. Oividn od rna poslila. V mst, kde se Lim roziuje a prakticky zastavuje (pehrada?), se v n blyt hvzdy, kter se na mne dvaj shora. Koukm se na to zrcadlo z vky se tangl mezi nohama, open o idtka. Mm, ten dvrn znm postoj, rd. Ani nedutm, abych neporuil posvtn ticho. Ndhern nevyfotiteln, nepenositeln atmosfra. Po pl minut hrbnu do pedl. Je as popojet.

Po pl hodin brzdm u ru, tepla, vn a hlas ench kolem lihovarnickho kotle. S vypnutou elovkou (abych neosloval) jdu vstc spolenosti as pti lid sdruench kolem kotle. Slovantinou se ptm, zda si mohu postavit stan tu u nich. Vichni do jednoho kvaj hlavama s tm, e "to mno". Jsem rd, e jsem u cle dnenho dne. Po postaven stanu mne zvou k teplu ohn, a ...na rakiju. Vichni u maj pimen "nakoupno" a jsou vesel. Manelka jednoho z nich mi pin veei a objednan aj. j se mm. Vmnou za rakiju, dvm do placu kus kabanosu, kter jsem rno dostal od tyrka. Tetinu vzorku si vak sobecky ponechm. Kabanos m spch. Znalci se tv uznale - bude to asi kvalita. Srby zajm m cesta a (obzvlt) mj nzor na Makedonce, Kosovky, Bulhary, eky. Ukrajince, ernohorce, Albnce... Pokrytecky, dve ne eknu co si myslm (vude jsou prost lid dob), vykm dokud nevytum, co by asi tak chtli slyet. Jisto jist tvrdm jen jedno: "Srbija i rakija i kruh (chlb) super!". Nae se hlavn postava veera, majitel rakijo stroje, ediv pn napm a se zdvienm ukazovkem mi d za pravdu: "Srbija To Chvala!", piem se zatv jako vojk pi psaze. V pit se spolenost drm krok, neb mi rakija chutn a je i dleitm zdrojem kalori. Natst maj pro mne pznivou velikost skleniek (tedy velk), a tak nemusm prudit s plechkem. Plen kon tm, e peplen objem kvasu z mdnho sudu pelejou jednoduchm mechanizmem do koleek, a velou kaovitou sms pecek a kvasu vyveze palrnk ke stromku. S kolekem mus jet tikrt. Pak se jde na kut. Ne vlezu do stanu, tak z nho musm vyhnat psisko, kter mi mezi tm stihnulo orat plku kabanosu. I tak to byl dal pkn den v ad.

Rno mne bud lidi jdouc do prce na protj pilu. Take ze stanu lezu u v 06:30. Kouknu a vidm palrnka, jak zakld na dal vpal: "Vera jsem plil kamardovi syna a dnes plm bratrovi". Po chvli se o berlch pibelh "Brat" v erven bund a bez jedn nohy. Pracoval jako zednk v Rusku - rusky mluv "atlino". Vzpomn na mrazy na Sibii. Mnus "srok", to u je vn kosa. Od pan dostvm sndani a pvek na pamtku. Loume se objetm tvrzenm: "Srbija super!"

Po pr lpnutch jsem v Priboj. Zastavuju u malik benzny, u kter jsem chtl vera veer spt. Asi by se to dalo, ale u sudu s kvasem to bylo lep. Kupuju mezinrodn SPZ Srbska, a jedu. Tm se na dal zitky.

Po dalch pr lpnutch jsem na dalch hranicch. Zase hledm pas a nebo obanku, abych mohl do Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina (BiH)

Hned za hranicemi lezu do seke. Za 7e kupuju fungl nov nepromokav nohavice s gumovm ztrem na rubu. Budou dobr. Bundu obdobn kvality pan nem, bohuel. Boty nad kotnky taky ne. Bohuel. O kus dl si fotm dal rakijo stroj v ad. J, pozeman vyrostl v kraji se sttn kontrolou liho stroj se na tyto, zde obyejn mainky, nemu vynadvat.

V Brodar se mj Lim vlv do Driny. Doprava, s vodou jsou roviny a Viegrad (jin ne ten znmj). Doleva pak kopce a Gorade. Vyzbrojen kalhotami jedu doleva.

Krajina je super. Stejn jako silnice - opt velice lenit. Tunel most klesn. Tunel most stoupn. Jedu v reflex vest a se svtlama. Tunel je tolik a tak dlouhch, e je ani nevypnm. Tunely mm rd, nepopsateln mi usnaduj jzdu. Ale, e bych se na adrenalin, kter v tch zkch, smradlavch rourch provm njak obzvlt til, to ne. To nejsou mosty, z nich lze uet na svt. Za jednm z tunel zjiuju, e mi nefunguje zadn blikaka. Mnm baterky, pihbm plky, tisknu knoflek - a ono pod nic. Nemm jinou. ouchnu do n prstem a ona spadne do bystiny pode mnou - co si hned vzpt budu vytat. Ml jsem ji nechat vyset za poutko na bran. Kvli policajtm. Takhle toti nemu dlat blba: "J, ono to nesvt?". A kvli pojiovn a mne dom pivezou na placku. Budou toti sprvn tvrdit: "dn milinov plnn nebude, neb neml ani blikaku."

V Ustipraa zastavuju na kafe u vulkanizra. Nen z m nvtvy pmo nadenej, ale nevyhod mne. Mluv jazykem muslim, ktermu nerozumm. Na rozdl od babi v seki, ta mluvila v podstat esky. Nicmn mne nech sednout, nathnout nohy, uvait si jeho elektrikou moje kafe. Ptm se ho na cestu do Sarajeva. Mchne rukou naznaujc ternn vlnobit smrem ku Praze. Je to jasn signl - opustit Drinu.

Prjezd uzoukmi tunely bez zadn blikny mne ds. Strach o ivot a adrenalin v krvi mne v tunelech ene do klipsen. V tch prhlednch to jde, tam nen problm. Dsiv pocity mne jmaj pokad, kdy mne doene hukot auta v tch neprhlednch. Nejdel na trase do Rogatica m 600m.

Blikaku a nco na zub kupuju v Rogatica hodinu ped tmou. Poas, silnice dobr = vyzkoum ji jet dnes. Espzetku BiH dostvm v motoshopu zdarma, stejn jako varovan, e do Sarajeva to je pes kopec Romania, a e tam m veer padat snh. Vzhledem ke krsnmu podveeru to beru s reservou. Pokldm to za zastraovn lufk domorodci. Snh? Te a Tady?? Ha! Ha! Ha!

Sunu se stle do kopce. Naped soumrakem, pak zpadem slunce a nakonec tmou. Pecenil jsem produ. Nikde cestou dn studnky. Jedu, jedu, jedu si pro vodu. A na ni narazm, tak to zapchnu. Kdy u mm pocit, e budu muset jt spt o jablku, tak se za zatkou pede mnou objevuj svtla samoty, kter nen ani na jinak spolehliv navigaci. Nevhm ani chvli a tlam kolo na dvorek njak dlny, bouchm (pokud mono zdvoile) na otskan vrata, za nimi se svt, a ozvaj hlasy. S petlahv v ruce je otvrm s tm, e si eknu o vodu a ppadn i o msto pro stan. Za vraty je dlensk pohoda po odpracovan icht. Na ponku vyrovnan ada piv, tamprdlat, a mezitm velk tal masa. Pohledy do mne pchaj chlapi v montrkch, ktermi je ponk "obklen". Mastnota jim kape z koutk a opileck nlada z o. Parda svtlo, teplo kolem. Mm pocit, e jsem u cle. Ve svtelnm kuelu, kter jsem pustil ven, jim ukazuju skrz oteven vrata Mion - to aby bylo jasno, e nejsem turista od edoku, kter zapomnl po rpause naskoit do busu. Mm si sednout, jst a pt. A tak sedm na idli, jm (snad) skopov a piju uvaen aj a rakiju. Pivo nechci, je studen, zatmco chlapi zpvaj a nebo spe halekaj. Kad z nich "halek" v jin tnin, jinou melodii, kter se vak v jednom bod setkaj, aby se po chvli souznn jejich hlasy rozely kad jinou cestou..., aby se pot zase sely. Pi-li "halekaj", tak to nemyslm priorativn. S vervou se opraj do hlas a s vervou u toho pij. V tomto bod s nimi opt drm krok. I tu maj velk skleniky, co mi (opt) vyhovuje. Kdy nejmladho z nich poslaj pro pivo a skldaj se, tak do spolenho pihodm zpisn - pt euro. Po mn, pichz dal "vejda". Je nejopilej z nich. Kdy mi tvrd, e ti roky pracoval v echii, tak mi svitne nadje, e si s nm trochu pokecm (jinak si moc nerozumme). M "nadje", vak um pouze jedno esk slovko, kterm bohuel nen "lska" nbr: "Kunda", na kter j kontruji po jejich: "Pizda". Protoe se thle blbosti meme uechtat, tak ji opakujeme dokoleka...., prost vedeme sprvn chlapck ei. Kdy mm po hodin pocit, e jsem se dosyta najedl, napil a nasml, tak se mezi jednou jejich halekakou zeptm na msto pro stan. Piem uku na volnej plac mezi ponky, kde by se mj Husky krsn veel. Urit by my tu bylo tepleji, ne venku. Chlapy, ale zakrout hlavou, e ne (nae se j ujistm, e kroucen hlavou znamen: "Ne"), e mne vezmou nahoru na ubytovnu, a zanou znovu halekat, a pt, a halekat. Tak s nimi piju, a poslouchm, a piju. Nechvm se pohltit bezstarostnm pocitem bce, kter je v cli, kde se o nj jin postaraj. Lb se mi to. Pot co si chlapi vypijou svoje piva, a odhalekaj svoje lgry jdeme na kut, nad dlnu.

Nahoe v byt je kosa - dokud nezatop v kamnech. Ne zatop, tak se zase pije. To u ctm, e zanm mt "navto" pod epic, a tak se gestem sloench rukou pod hlavou zeptm na azyl. Mal, mrn tloutk mne zavede do lonice s manelskma postelema plnma pein, dek a polt. Z gesta pochopm, e to vechno je pro m, e oni budou spt vedle - v tepl blzkosti kamen. Moc se mi do studench pein nechce, ale nemm jin volby a tak se do nich - tak jak jsem (bez bot) zahrabvm - a usnm. j se mm.

Rno vstvm jako prvn, v sedm., Protoe jsem se bhem noci postupn, pod vrstvou pein vysvlknul do trenek, je mi mimo zvj pein zima. Pohledem z okna kontroluju situaci. Azro nebude, ale zle to taky nevypad. Mj tloutk s chrchlnm vstv po mn. Byl jedin, kdo tu v byt nad dlnou pespal. Ostatn dva kumpni sem vera veer pili jen dopt lhev, dohalekat psniku, doprodat rodinn zleitosti - byli to brati. Va mi kafe (velk) a nabz koalku. Kafe beru, koalku odmtm - a tak mi rakiji pelv z litrovky do petlahvov tetinky - na pozdji. S jeho dovolenm si k n pibrm tamprdli XXL velikosti, ze kter jsem vera pil. Bude to prma vzpomnkov pedmt, dokud se nerozbije. U rann vonc kvy, ke kter si on pidv cigaretu (vera hulili vichni) se konen dokeme troku normln bavit. Zvid mi moji rodinu. j se mm. enu a dti. Nic z toho on nem. Musel by nkam odejt, protoe sem za nm dn nepijde..., posloum mu jako vrba. Pak se zvedneme. Teprve te rno v plnm svtle si uvdomm, e dlna, ve kter jsem vera veer zakotvil, byla kamenictvm. Nhrobky vude kolem. No, vera jsem ml jin starosti. Pochopiteln, e se na rozlouenou vyfotme. Znm se a tak, e bych poslal fotku u ani neslibuju. Ale e nezapomenu, to slbit mohu. Podvme si ruce, objmme se, loume se. On jde k ponku, a j do Sarajeva. Chtl bych tam bt jet dnes. Dal noc tady v tch kopcch (jsem cca 1100m.nm.) klepat kosu nehodlm.

Bhem dopoledne se pihnj mraky, zatahuje se, ochlazuje. V Podromania jdu do stavebnin u cesty s vidinou, e si tu koupm zateplen rukavice, aby mne pestali zbst ruce. M pedstav vak nic nevyhovuje. Podle pan budu muset vydret do Sarajeva. Tam si mohu koupit "vsjo", a nebo si mm zajet do 3km vzdlenho Sokolacu, "tam tke vsjo". Na kilometry mimo stopu jsem vak skoup, take jedu na Sarajevo. V stoupn za Podromania pedjedu kamin supc k vrcholu - neobvykl zitek. Nahoru mne ene strach z det, kter mne nepochybn dostihne. A taky e jo. Kapky mi zanaj bubnovat na bundu vzpt pot. Lehce zvauju, zda se nevrtit k benzn v Podromanii, byl bych tam v cukuletu. Protoe dle mapy pede mnou nen nic, ne kopec a d隝. Ustoupit se mi vak nechce, take jedu dl - a moknu. Jako zzrakem se k m radosti za zatkou objevuje osada. A hned z kraje je devn gar, kter mi svmi otevenmi vraty nabz svou przdnou suchou vtru prostou nru. Ani bych se koho ptal, po nkom ohlel, zajdm do n hnn detm vtrem pudem sebezchovy. Jsem holt klika. j se mm. (Pozdji doma zjistm, e osada se jmenuje Koprivice).

Gar, ve kter jsem se schoval ped detm, nen pmo pimknut k dnmu barku. Vedle je jet jedna, sousedn. Ale ta je zaven. V "m" gari nen zhola nic, jen sucho. S levou z nho koukm ven do det open o mokr kolo. Ctm jak chldnu. Tady v suchu se zavlkm do veho co mm. Pod mi to je ale mlo. Stoup ze mne pra, ctm jak chldnu, jak se mne zmocuje zima - a tak si v gari zanu stavt stan. A - protoe mi v nm bude tepleji, B - je mon, e za chvl pijede jej majitel a nebude ochoten se o ni se mnou dlit. Pak Huskyho vynesu ven na vedlej plcek a pekm v nm tu slotu. Ve stanu mi je skuten tepleji, ale pod mm teplotn deficit. Poteboval bych vodu, abych si mohl teplo do sebe nalt ve form dobrho sladkho ajku. Jenome, voda nen, voda chyb ... a stecha je vyspdovna na druhou stranu, za plot. Poklidn poleenko v mm budoru peruuje zvuk klaksonu - majitel dorazil. Hrabu se ze stanu. Je to tak. Ped gar stoj auto, a chce dovnit, do sv gare, ale v n je mj stan s moj malikost. Z auta vystupuje pn kolem pedastky. Netv se ani zle, ani dobe - na rozdl ode mne. J se snam tvit co mon nejpjemnji - zubm se tedy na cel kolo, cel svt. Asi to zabralo, protoe i on se pousml. Vysvtluju, argumentuju, slibuju, e jak mile d隝 skon, j vypadnu. Je deset dopoledne, tak veer pod jet mu bt v Sarajevu. Garnk pracoval pr let v Polsku (stavebn ing.), a tak se bavme esko, polsky (ale to je sp komplikace) anglicky. Za vizitku s moj cestou se nechv ukecat, e mne do odpoledne v gari nech - j se mm. A e za chvli mm pijt do barku za gar a d mi vodu - j se mm. Po pti minutch si detm bm pro vodu. V srdci mm drobnou nadji, e mne pn vezme dovnit, posad ke stolu a uva prek. Po nadji je ve chvli, kdy dda (jeho otec) vystr nos ze dve a uke na kohoutek v zahrad. U nj si naplnm svoji a u kohoutku nalezenou petlhev. V t je sice drobn zelen asa, ale to neme vadit. Green tea t nen patn. S vodou mau spt do gare. Pochopiteln, e za sebou zavrm vrata - aby mi nethlo do barku. S teplm ajem co do sebe liju hrnek za hrnkem, se prudce zvyuje m teplota i ivotn rove. Teplotn stabilizovn zalzm do stanu, kuklm se do spacku, a usnm. Parda. Po hodin se budm nutkavou potebou. Otvrm vrata - venku pod leje a mm pocit, e vc ne ped tm. Zatmco pispvm svoj trokou do Dunaje, tak se za zatkou vyno obdobn cyklotuan vzdorujc kopci, vtru a deti. Nemohu nezavolat: "Hellou my freind come here!". "My freind" nezavh ani chvli a zapichuje sv kolo za to m.

Mj nov ptel vypad od pohledu jako muslim. A taky e jo. I kdy mi ukazuje tureckou vlajku, tak o sob tvrd, e je Kurd. Jeho bunda nestejn mizern "aqua resistent", jako ta m. M pod n stejn mokrou koili jako jsem ml j. to znm. Zapaluje svj, podstatn vkonnj benzn vai. Rozdl v oktanovm slu nelze nevidt. Plamen proz, proheje tmu zaven gare. Vame dal aje. Kurd zn anglicky jet mn ne j. Co mi nepasuje k tomu, co o sob tvrd - e studuje prci na PC. I tak si pkn pokecme o Turecku, o Balkn. Zaliti ajem zalzme spolu i s benznovou vtopnou do stanu. Bhem pr minut v nm je jako v saun (eeno bsnicky), ale taky nm oi slz od pcho koue. Take stdav vtrme a topme. I Z malho vaie je jedovatho koue tolik, e musme nakonec otevt i vrata od gare. Kurd m nevysloviteln jmno a tak mu km Hasan. To moje - Petr, se mu vyslovuje pomrn dobe. S mm dnenm postupem vped to vidm bled. Vypad to, e tu v teplouku suchouku pekm do ztra a tak stejnou variantu nabzm Hasanovi. Ten ale m pozvn pod ciz stechu odmt. Jet dnes chce bt v Sarajevu, kde m pes internet domluven ubytovn - co je dobr motiv zmoknout. Pro zdokonalen krevnho obhu dvm do placu rakiju od kamenka. Hasan ji pije jako by nebyl muslim. Kdy se ho na to zeptm, tak mvne rukou s tm, e nen muslim jako muslim. e ped pr dny nkde dostal koak a pil ho taky. Ve ti hodiny se otvraj vrata - zven. Majitel gare piel na revizi stavu doufaje, e bude przdn. Ale ouha, msto jednoho, na nj koukaj dva Habakukov. Svj div nad tm zakrv jen s obtemi. Tko se mu divit. Chce vidt nae dokumenty - ukazujeme mu je. S jeho pchodem se Hasan, k jeho radosti, zane balit. Na rozdl ode mne - zanu s nm smlouvat o bezplatn pronjem gare na jednu noc. Moc se mu do tohohle keftu nechce. Argumentuje tm, e veer bude mrz a to pro auto nen dobr. "Pro mne tak ne", kontruju j. Garnk nakonec s moj variantou: "zvtra setnli adchdim, dzenkuji brdzo pnkn" souhlas s tm, e tu v gari (pchne do gare) nebudu moit (nazna moen a udl "tss") a kadit (nazna posed v kadiboud a udl ""). Nae j samo sebou vehementn kejvnu hlavou. dn "tss" a ani "e e e", nebude.

Kdy odjede Hasan a zmiz garnk znovu zalezu do stanu. Znovu se zaposlouchm do evelen det na blou plechovou stechu. Pro dneek jsem v suchu a v teple. Tedy z nejhorho venku - dky thle gari, dky nhod - ale je mi mlo. Chci-li pokraovat v krasojzd dl, musm "dole", v Sarajevu, zainvestovat a pikoupit si bundu, boty, mikinu, rukavice..., nebo to zapchnout. Protoe takhle nalehko, v keckch a promokav vtrovce, kopci kolem dl jet nemu, a podl Jadranu v teplouku se mi znovu jet nechce. Po krtk porad s rozumem vcm misky vah, se rozhoduju pro variantu "B". Tedy, e to zapchnu v Sarajevu. Vezmu telefon a zavolm to domu Jie s prosbou, aby mi nala njak komern pibliovadlo k domovu. Po njak chvli mi pijde sms popisujc na mj vkus a pli dobrodrunou cestu vlakem s nkolika pestupy, pes Blehrad, nebo pes Split, do kter se mi nechce. Uvidm ztra v Sarajevu. Mon, e nakonec skuten budu muset dom doputovat "by byke" - kolmo. Nevm, poutm to z hlavy. Snad z pemry pemlen na mne pila nutkav poteba kadit. Depnout si pod smrek na d隝 se mi nechce - pochopiteln, to d rozum. Otzku: "Kam s tm tady?", vyem takto: Podlaha gare je sypan kamnky, a tak svj exkrement umstm na pedem pipravenou obzvlt sypkou sms kamnk, v ni jej pot obalm jak v zek trojobalu, hromdku pot zrun i s notnou dvkou podlo naberu na aluminiovou pokliku, kterou pak pouiji jako podnos nutn k vyneen hromdky mimo pdorys gare. Tam se poklika alias tcek promn v dmysln vrhadlo, kter obsah na nm umstn za pomoci vihu, kter mu udlila m prav pae, vrhne setrvanost do dli. m je problm vyeen. Jsem rd, e i to mm za sebou. Te u mohu klidn lenoit a do ztka. Lem ve stanu a poslouchm..., jak se evelen det mn na tich umn. "Sn", eknu sm sob tie. Vykouknu ven a ono skuten sn. Jsem rd. Such studen snh mi je milej, ne-li mokr studen d隝. Zavhm jestli nezbalit fidltka a nevyrazit. Ale je to blbost. Za hodinu nemm anci dojet jinam ne dol - do det. Ztra budu muset vyrazit dve ne se slunko ope do vloek a zmn je na d隝. "Rno si pivstanu a v Sarajevu to zapchnu" km si, zatm co si lebedm v teploukm suchoukm stanu - j se mm.

Budk zvon pesn, v pt ticet. Balm. Vera jsem neml papr, na kter bych se vykadil, a tak ani te nemm lstek, na kter bych napsal garnkovi vzkaz: "Dzenkuji bardzo pjekn, chvala". Myslm si, e i tak bude rd, a rno oteve svoji przdnou gar. Pedpokldm, e odte si ji bude zamykat stejn dkladn jako soused. Snhu je venku sotva nad podrky. Nepr, nesn, vesmrn tma a mlha kolem brn jakkoliv fotce. Jedu. j se mm. Do Sarajeva to je edest z kopce dol, potm, e tam v deset musm bt.

Krsnou silnic skrz nkolik tunel, podl minovch pol (a nebo jsou vstran cedulky jen pro turisty?) padm do Sarajeva jako meteor - take jsem tam u v devt.

Strefuju se pesn do "starego gradu". Stnkai teprve l sv lky na turisty. epice a rukavice z ov vlny stdaj slamky a slunen brle, a ty zase vrobky z mosaznch nbojnic, celch nboj. Ned mi to, abych Ondrovi nekoupil propisku sloenou ze dvou patron. Prodava mi k n sm od sebe pidv mal nboj na krouku (pvek na kle) piem mi do nj protekn zdarma vybrous" ONDRA SKLA SARALEVO". Abych mu to vykompenzoval tak mu umonm, aby se, se mnou, vyfotil - na svj mobil. M cesta mu imponuje. koda, e nem gar nahoe nad Sarajevem. Slena v knihkupectv s muslimskou literaturou naproti dosud zavenmu infocentru mne pjemn pekvap. Je ochotna pijmout k nabit m elektrorouty, zalt mi ze sv rychlovarn konvice moje kafe a jet se na mne usmt. m ve mn definitivn bo m poramocen sebevdom i sebe hodnocen, e vypadm jak zpustlk. j se mm. Porada v informacch je dobr. Poas dnes dobr, ztra nedobr, cesta busem pes Vde mon denn, ticket mono koupit o kus dl. OK. Chvala. Elektro routy zanechvm u ndhern vypadajcch korn a jedu se najst - do COOPu. Kupuju i streku a izolepu - balc materil nutn k peprav kola v busu. Pak jedu obhldnout bus ndra. Je kousek od americk ambasdy. Rozlehl novostavby uprosted parku se zkazem vstupu. Sarajevsk busndra se velikost podob umperkmu. Mluvtko pes sklo nefunguje dobe a tak na sebe musme kiet. Tiket lze koupit v kase i tsn ped odjezdem - tedy v deset. Ve Vdni pak budu dal den hodinu po plnoci. Vestibul ndru otvr ztra v osm, jinak v est. Protoe je ztra nedle a j pedpokldm, e m gastarbajtr pojede do Vdn v pondl, tak si naplnuju na ztek vlet do Mostaru, tam to jezd co dv hodiny. Nicmn lstek si nekupuju tam ani tam. Dnes nepojedu nikam. Dnes se zstanu slunit, suit a radovat ze ivota v Sarajevu.

Sarajevo je sms katolickch kostel, pravoslavnch meit a islmskch modliteben upozorujcmi na sebe piatmi minarety. Skldanka rznch tri s ovocem, spotebnm zbom, masem. Sovina utkan z ulic a uliek. Msto poskldan z novch i starch budov, aut, lid. Vechno prolzm, si uvm, ouchvm. Lb se mi to, ale nutno ci, e to vechno nese punc poznamenan turizmem. V mnoha pedchozch mstech jsem potkal stejn taskavou, avak mn naananou, smsku lid a jejich kultr. Znovu si "stari grad" prochzm za nonho osvtlen. Z kavren sl poklidn multikulturn atmosfra. Z pedzahrdek restaurac, kter jsou efektn vytpny plynovma lampama, se linou multi vn, cinkaj pbory, znj m neznm jazyky. Fasdy kostel, minaret budov se lesknou svtly reflektor. Hlas mezzuina linouc se jak lina zvouc k modlitb do meity, se ms s doznvajcmi zvony. Moc, a teskut, pkn. Dostvm hlad a tak si na konci p zny u prodavae los, kter mi na nho dohlel, vyzvedvm a sedlm Mion. Jedu bydlet, si uvait, na pedem vyhldnut msto mezi panelky za ku Bosnu.

Mstsk non provoz nen m hobby. Pejezdy z pruhu do pruhu v ad aut na m, spoe osvtlenho cyklistu, nepsob dobe. A pak se to stane! Zbyten dlouh tkanika lev kecky se mi namot na osiku pedlu tak siln, e nohu nemohu vysunout z klipsny... Co zjistm pesn ve chvli, kdy dojdm dobruji na ervenou... Brzdm..., a nacvienm pohybem vytahuju nohu z klipsny... Ale ono to nejde... Dsm se co nastane a uplyne setina vteiny, kterou doku stt a nejet na mst, ... a pak plnou vahou kola a sebe padm na lev bok ped prv za mnou na erven brzdc auto. Kdy ono zastav a j iju tak mi padne kmen ze srdce. Vlm se ped jeho nraznkem, reflektory. Zmtm sebou jak housenka na hku rybe ve snaze uvolnit nohu z utaen tenisky v klipsn - dokud svt erven! idi auta za mnou ze mne mus bt v oku. Mus to vypadat, jako by mn trefil lak. Marn trhm nohou v pevn utaen tenisce, kter je pevn pitaena nrovadlem do klipsny. Svt zelen. Auto za mnou nem kam jet, auta za nm taky ne, ...a tak troub. Na nj, na mne. kubu nohou zavalenou kolem. Kdy idi z auta za mnou vystoup, tak u ji mm natst uvolnnou do t mry, e z n mohu vythnout nohu..., zvednout se a vypadnout na stedov ostrvek mezi pruhy. To u pela dal vlna svtel a znovu svt zelen. Nadvm si do debil, protoe u se mi to letos jednou na tomto vandru stalo, e se mi tkanika namotala na osku pedlu, a pak mi nela vythnout noha z klipsny. Ale to bylo za jzdy. A j mohl namotan nrovadlo zptnm lapnm zase odmotat, nohu uvolnit. Namsto toho, abych hned pot vzal n a nrovadlo zkrtil, tak jsem to "hodil" za hlavu. Co se mi te vrtilo jako bumerang tvrdc pravidlo, e nejvtm nebezpem na mch cestch jsem sm sob j sm. Pochopiteln, e dve ne se obuju, zkracuju nrovadla na minimum, dv ne sebou zase kvli nim sebou plcnu.

Rno pr - podle pedpovdi, a tak v rozporu s pedpovd balm stan a jedu na bus ndra. Kupuju si lstek do Vdn, ale neberou karty a tak musm mastit k bankomatu. Mm platit 90 jejich penz a nejmen vdej je stovka. Parda. Spakovn kola do pepravn podoby u zvldm chladnokrevn s hodinovm pedstihem. S pepravou kola nen problm - je to jen otzka penz, idi si ekl o dv eura a dal mi doklad o zaplacen. Neuviteln.

Bus zaplnn do poslednho msteka "hostujcmi dlnky" pro Vde ns piv do cle, terminl: Viena - Erdberg, v pondl dv hodiny po plnoci. Z vyprdnho teploukho busu, kterm ani jednou (k mmu divu) nezavonla rakija, vylzm do studen noci. Z vvsky na zamen (od 00:00 do 07:00) kryt ekrn zjiuju monosti dopravy do ech (na Moravu). Prvn bus do Znojma, Jihlavy a Prahy jede v 07:20 - to se d vydret. Kompletovat kolo a jt na vlak ndra a tam tpat po informacch nem cenu.

Pot, co se pasai mho busu rozprchnou, zhusta na zastvku metra osim na ndra umstnm pod dlnin konstrukc. Nejsem tu vak pln sm. V oteven ekrn na papundeklovch krabicch chrn cca deset bezdomovc, kter pjezd naeho busu, ani tch co po ns pijedou, odjedou, nevytrhuje ze spokojen dmoty. Naahni na sebe, zachumlni pod deky spacky, bundy. Pravideln rytmicky spokojen odfukuj, zatmco j hrd kroum kolem jejich ubikace. Krouit nevydrm dlouho a sedm si mimo ekrnu pod otevenou oblohu na laviku bez opradla. Jej konstruktr ji dobe vymyslel. Jej studen tvrd prlen mne nut co chvli vstt a projt se. Je mi chladno a tak se vzdvm sti sv hrdosti a usedm do ekrny - pod jej stechou je peci jen o nco tepleji. Po dal plhodin vzdm i to, abych ulevil hovm svalm a lehm si. Do spacku vedle ekrny (kalimatku nemm - ta je soust zabalenho kola), aby vem bylo jasn, e nejsem bezdomovec. Odhodln, demonstrovat svtu sv postaven ve spolenosti ze mne vyhn chlad noci, a tak se zpod hvzd pesunuju pod stechu (a zivky) ekrny mezi pochrupujc bezdomovce. Krtce a lehce usnm - j se mm. V est pichz "kpo", aby vzbudil osazenstvo ekrny. Zakuklen do spacku si opt sedm na tu protivnou lavku vyprojektovanou tak, aby se na n nedalo sedt dle, ne-li je nezbytn nutn. Srovnm-li sv a jejich obleen. Nemohu jim, zachumln do spacku, nezvidt jejich chladu vzdornost a ivota schopnost. ekl bych, e by nad Sarajevem v t gari peili i celou zimu. Pohled, kter mi vnuj, je krtk, nic nekajc. Zachrchlaj si, zapl cigaretu, papundekly str za zastvku, hebenem pesnou ktici a celkem v podku odejdou do vru velkomsta v sku a polobotkch.

Po oteven kryt, (a i vytpn) ekrny si kupuju lstek do Znojma. Pojedu zelenm autobusem spolenosti FlixBus s nosiem pro kola, kter nepotebuju. Na WC jt nemusm. Svj oblouek jsem si vyral na dlnin sloup po vzoru bezdomovc jet pedtm, ne byl terminl slavnostn oteven. Neb by mi jinak prasknul mok. A pak u je Zbeh a M rodinka. j se mm.

P.S. Bylo to 2662Km